Desatero od FB
Napsal: 28 čer 2016, 22:48
Pár zajímavých řádků od Františka Bardona - upraveno po překladu z němčiny - všichni nejspíše poznáváme styl FB :-) . Jedná se o doporučení, výňatek z korespondence s názvem "Desatero v magickém vývoji" .
Snad výše uvedené pomůže každému na další cestě .
J.
Nejsem si jistá , jestli jsem soubor dobře přiložila :-)
a možná by se příspěvek hodil do jiné sekce...
edit by marvin: jedna z nejlepších nepublikovaných věcí co jsem v poslední době četl. Judito opět ti děkuji a přepisuji text přímo do vlákna:
Desatero v magickém vývoji ( FB )
• Nikdy se nedívat do minulosti, nevyvolávat myšlením, slovy ani činy vzpomínky na minulost ( ať špatné nebo dobré).
• Nemluvit před lidmi (ať jsou dobří nebo ne, přátelé či nepřátelé) o své minulosti či dělat nějaké závěry.
• Žárlivost v materiálním nebo duševním smyslu, závist, výčitky, zlomyslnost, pomluvy, svéhlavost, nadržování, pocit méněcennosti, vztahovačnost, choulostivost, přecitlivost, lehce se cítit uražen a další vlastnosti vody by měly být zcela vyhubeny.
• Brát každého člověka takového, jaký je, ať je příjemný nebo nepříjemný, činí dobro ne, mluví pravdu nebo lže- nemáme jej právo myšlenkami , slovy nebo činy odsuzovat. Můžeme mu to však dát najevo.
• Neignorovat nikoho ať se nám líbí nebo ne, ať je „ dobrý „ nebo ne , v každém vidět planoucí jiskru! Nepřemlouvat nikoho přímo ani nepřímo. Když o někom nemůžeme říci něco dobrého, raději mlčme.
• Necítit se v ústraní, méněcenný… výraz obličeje je zrcadlem naší duše . Čím více je naše duše zahořklá, tím více se budeme cítit odstrčeni !
• Snažit se být sympatický, usmívat se při mluvení, být při řeči přátelský , zdvořilý a usměvavý ať máme před sebou sympatickou či nesympatickou osobu. Pokud mi někdo o někom řekne něco špatného, myslet na dobrou stránku člověka a špatné nebrat na vědomí. Nevypravovat někomu o svém dobrém nebo špatném osudu, neočekávat útěchu a politování a nedat najevo, že se mi dařilo hůře a mé zkoušky byly těžké. Pomlčet o tom, i když někdo by si to přál říci. Politováníhodné a utěšované osoby nejsou zralé pro magii.
• Být absolutně pánem svých emocí, ani radost, žal se nás nesmí dotknout vnitřně ani zevně. Ani zadostiučinění, žal, bolest – vše musí být lhostejné a samozřejmé. Mág dělá chyby a vidí je, ale neprosí o omluvu, prominutí a kajícnost, nepláče, netruchlí. O svých chybách ví, ale nevrší je na sebe.
• Mág se nemá úmyslně stranit lidí a vyhýbat se kontaktu s nimi, pokud se s někým setká, chová se přátelsky.
• Být si vědom své cesty. S lidmi, kteří mluví o duchovních záležitostech hovořit přátelsky, vyjít jim vstříc , ale neprozradit tajnosti. O svých úspěších, zkouškách, úlohách s nikým nemluvit, nedat nic najevo.