Pierre de Lasenic: Dionysovo desatero

[Cagliostro]

1. Tělo země spálíš ohněm extasí pro život nový, neboť dvakráte se rodí člověk boží.
2. Hroziti smíš i unikati v proměnách, ale trest za křivdy na tobě spáchané přenech Osudu, jenž s tebou ruku v ruce kráčí.
3. Božské šílenství jest vyšší moudrosti lidské, ctíti budeš každou formu toho vytržení, neboť ono jest otcem umění a krásy, řečí bohů.
4. Jsi koncem země, z níž jsi vzal svůj počátek; odvážíš se jejich sil, abys věděl duchem, srdcem chtěl a mlčel životem.
5. není místa, jež by nebylo tvým domovem, ani víry, ani vyznání, které by neskrývalo jednu Pravdu. Poznávej sebe ve světě a Pravdu v sobě.
6. Nevládne-li čas bohům ani prostor, tvoř pro věčnost a mimo svět; nikdy nedohlédneš konce svého tvoření, ale nesmrtelným a skutečným budeš ve svém díle i v sobě samotném.
7. Nebudeš brániti vzniku života ani všeho, co se utváří; jiné-li nemůžeš přivésti k jeho naplnění, radost neber, a vládneš-li, vládni radostí.
8. O lásce-li mluvíš, zapomeň na vše, co ji nosí, nebo jí žije. Žádná žena, ani matka žádná, ale Láska korunuje příčiny všech sil.
9. Zánik i vznik jedno jsou, okamžik i věčnost, projevy Ducha,jenž byl na počátku i před ním a vždy nové světy tvoří. Jen Jemu klaněti se budeš, jemu v sobě samém i ve všem co jest.
10. Vždyť ty jsi V Něm a On jest v Tobě,a budeš-li dále, staneš se Jím. Neboť nestal ses, abys nebyl, ale ústy býti máš, jimiž On chce vysloviti Já v sobě samotném.