Anubis píše:Jo, tak nějak jsem to myslel. Je to jako srovnávat alchymisty s dnešními chemiky. Stačí zkrátka najít analogii mezi nějakým procesem v přírodě a vnitřními pochody a pak toho využívat. Uznávám ale možnost, že dnešní lidé jsou trochu jiní, se složitější psychikou, a je tedy třeba je z toho jejich labyrintu vyvést pomocí komplexnějších metod.
Přesně tak. Prostě "jak nahoře, tak dole".
Ono je to dost možná dáno tím, že lidé jsou dnes více zaměření na intelekt, takže mají potřebu vše zkoumat a pitvat z co nejvíce stran. Když si to srovnáš s většinovým přístupem praktikantů východních nauk, kde je zvykem držet hubu a krok, tak jsme holt inovátoři, ale na úkor mystična. Naše "západní" pojetí je více silové a pokud Mág "ujede", tak je to proto, že zároveň nebyl i Mystik. Při postupném prolnutí východu se západem, se to nejspíš časem smaže...
Osobně si myslím, že v rámci "okultní anatomie" je vše mnohem složitější, něž jak se může jevit z popisu v Bráně. Od hmotné po mentální úroveň mají naše těla svá specifická uspořádání a organizovanost a dle toho se navzájem různě ovlivňují. V praxi je to pak myslím analogicky asi tak, že nemusím být dokonalý konstruktér, abych mohl řídit auto jako profík a udělat nějakou tu základní údržbu. Pokud však má dojít na tunning a schopnost konstruovat, tak už je to třeba. Bardon nejspíš nešel ve svém popisu do hloubky záměrně. Jednak kvůli potencionální zneužitelnosti a potom i kvůli nedostatku času. Celá Brána mi příjde udělaná tak, že bez hlubšího samostudia z jiných zdrojů, nebo bez vrozené geniality, díky ní člověk v chápání hlubších souvislostí až tak moc nepopojede. To ale může být jen můj subjektivní dojem...
Anubis píše: Už jsem našel původce a tím byl Papus. Přiřadil k Marsu žaludek a do fyziologického vlivu dopsal - panuje nad žlučí (Mars). Je zajímavé, že dodává ještě tabulku Ogera Fériera, který k Marsu mimo jiné přiřazuje právě žlučník...
Auger Ferrier byl cca současník Paracelsa, takže předpokládám, že vycházeli z podobných zdrojů. Toto přiřazení k Marsu je myslím primárně dáno spojitostí-množství vylučované žluče vs. temperament člověka. Typičtí zrozenci s převahou ohně mají hodně žluče, což je vidět i na jimi preferované skladbě jídelníčku.
Pozdější přiřazení žlučníku pod působnost Saturnu mohlo být dáno tím, že principem Saturnu je mj. tuhnutí a krystalizace. V lidském těle se to projevuje tak, že s přibývajícím věkem se hromadí překážky ve vylučovacích orgánech a dík tomu tuhne celé tělo. U žlučníku je to patrné na tvorbě kaménků. Pokud něco platí na dynamický princip Marsu, tak je to právě chladná ruka Saturnu...Toto jsou ovšem pohledy na důsledky v naší hrubohmotné sféře, tak jak se zde zrcadlí z vyšších úrovní.
Anubis píše:Doplnění Neptunu oceňuji, stal se pro mě teď dost závažným. Ještě by mě zajímalo, jestli nevíš, kam zařadit brzlík. Vidím v něm totiž velký potenciál a nevím, jak ho využít - jediné přiřazení jsem našel k Venuši. Vzhledem k jeho vývoji v raném věku bych ho ale spíš přiřadil k Merkuru.
Podle Heindela patří brzlík pod Venuši, zatímco Merkur ovládá štítnou žlázu. Cituji z "Poselství hvězd":
"Venuše a její vyšší oktáva Uran ovládají záležitosti výživy a růstu, avšak rozdílnými cestami a v zájmu rozdílných účelů. Z odlišnosti úloh vyplývá vláda Venuše nad brzlíkem, který je pojítkem mezi rodiči a dítětem, dokud dítě nedosáhne puberty. Tato žláza je umístěna bezprostředně za prsní kostí. Má největší velikost v době těhotenství a v dětství v období rychlého růstu. V tomto čase vykonává životní (éterické) tělo práci s největší účinností, neboť dítě není rušeno vášněmi a prudkostí jiných citů podmíněných zrodem pocitového (astrálního) těla okolo čtrnácti let života. Během svého růstu dítě nedovede tvořit červené krvinky jako dospělý člověk, neboť neúplně vyvinuté a ještě nedostatečně zorganizované pocitové tělo nemůže sloužit jako cesta marsovských sil, které vstřebávají železo z potravy a mění jej v hemoglobin. Tento dočasný nedostatek je vyrovnáván činností brzlíku, jenž uskladňuje látku duchovní podstaty přijatou od rodičů představovaných Venuší jako jejich vládkyní. S touto zásobou vytvořenou pomocí lásky rodičů je dítěti umožněno doplňovat alchymii krve až do okamžiku, kdy tuto úlohu přejímá v plném rozsahu pocitové tělo. Potom brzlík zakrňuje a dítě čerpá potřebné marsovské síly z vlastního pocitového těla. Zároveň s touto změnou a za běžných podmínek se ujímá dalšího dohledu nad růstem a asimilací Uran, oktáva Venuše a vládce podvěsku mozkového a činí to následujícím způsobem.
Je známo, že všechny předměty včetně naší potravy, vyzařují ze sebe malé částice, které jsou ukazatelem jakosti. Přibližujeme-li sousto jídla k ústům, vniká jistý počet těchto neviditelných částic do našeho nosu a oznamují nám podrážděním čichu, je-li potrava vhodná a poživatelná, či nikoliv. Čichový smysl nás varuje před potravou páchnoucí. Avšak kromě částic, které působí příjemně nebo odpudivě na čich, jsou zde ještě jiné, které pronikají sfenoidální kostí až k podvěsku mozkovému a uvádí v činnost uranovské chemické reakce, jejichž výsledkem je vznik výměšku, jenž proniká do krve a podporuje vstřebávání živin pomocí chemického éteru. Účelem těchto pochodů je dosažení normálního vzrůstu a tělesného blaha po celý život. Někdy je uranovský vliv podvěsku mozkového výstřední. Způsobuje abnormální odchylky vzrůstu, s nimiž se občas setkáváme..."