FRABATO.CZ diskuzní fórum

Hermetikem na slovo skoupý byl také šlechtic Emanuel Lešetický z Lešehradu (15.11.1877 v Praze, zemřel 30.5.1955 v Praze), který se prezentoval spíše jako spisovatel smutných povídek, básník a historik svého archivu, dnes známé jako součást Památníku Národního písemnictví - Lešehradeum. O jeho znalostech v hermetismu také svědčí členství v mnoha spolcích, z nichž jmenuji alespoň tu nejdůležitější - Universalii. Dále byl členem některých lóží Svobodných zednářů, Lešehrad se znal s řadou osobností, včetně Františka Bardona (dotaz Bardona na barvy živlu na Lešehrada a odpovědí Františku Bardonovi odkazuji na loňský logos, tz. č. 1/2 2011.). Lešehrad napsal přes 150 povídek a knih, stejně tak jako přes sto titulu přeložil. Byl dvakrát ženatý a používal řadu pseudonymů, např. Jiří Zachar, V. Janura, L. E. Verner atd.

Z jeho rozsáhlé bibliografie jmenuji díla nejdůležitější:
Pokus o historii Bratrstva Růže a Kříže v Čechách ve styku s Jednotou českých bratří (Praha,1921)
Tajné společnosti v Čechách od nejstarších časů do dnešní doby (Praha, 1922)
Čeští hudebníci - zednáři (Praha, 1935)
Povinnosti svobodných zednářů vypsané ze starých listin za mořem a v Anglii, ve Skotsku a v Irsku (překlad Lešehrad, napsal J. Anderson, Praha, 1938)

Samozřejmě i několik okultních románů, tak alespoň za všechny
Záhadné životy (Praha, 1919)
Tajemný dům (Praha, 1930)
Souboj s neznámem (Praha, 1934)

Přidávám jednu podobenku šlechtice Emanuela Lešetického z Lešehradu, jehož oslovil i František Bardon.

Další podobenka Lešehrada z Lešehradu.

I když byl František Bardon udáván jako svobodný zednář, jeho jméno, a to ani pod pseudonymem (Arion, Frabato) jsem po letitém procházení nenalezl v žádném pramenu. V této souvislosti, že by Bardon byl SZ - neudal v žádném (ani lóžovém spise) ani největší znalec Emanuel Lešehrad, který s ním byl v kontaktu. Prošel jsem i spisy potenc. pramenů k zednářům - dr. Josefa Volfa, leč ani v jeho díle se nenachází žádná souvislost s propojením Bardona a SZ.

Stejně tak jsem nic nanalezl ani v časopise nejpovolanějším, Svobodný zednář. Pokud tedy nešlo u FB o nějaký neoficiální kroužek, protože používal zednářská razítka, mohlo jít o mystifikace. Ono by to v té době nebylo ojedinělé, když si hermetici mlžily kolem sebe, a měly vypracované dopisní papíry s razítky- např. známý Rafael Bouška.