Prvý hlas:[
Ó, božská Isis, propůjč duši křídla,
by vzlétla ke věčnému Ohni života
v Tvých úsměvů paprscích; v jeho zřídla
se snesla, kde plamen svatý kolotá!
Ó, Amen-Ra, řiď vlídně její vzlety,
výš s velkým Osiridem nad propasti,
a zatím co sní ve světle Amenti,
ó, bože, přispěj slovo k slovům klásti!
Večera vánek svaté zpěvy tají
v čarovném údolí, kde Isidy jest chrám,
kde píše Thovt svatyní dávných báji,
a Sfinga se usmívá vln Nilu hrám...
Vzpomínky žijí v pochmurné mé síni,
magická slova jsou vryta v paměti,
vzduch se chví melodií starých písní,
jež přes moře echem od Tebe letí.
Tvůj obraz v srdci mramorem je vrytý,
iluse staví mi jej k políbení,
prázdnota skutečností drásá city,
bohů jsou němá ústa v zamračení.
Fantomem v budoucnu buď mého snění,
zřek jsem se světa, a ne v resignaci...
však k plavým vlasům tisk rty v poblouznění
zápalu lásky, který víru ztrácí,
viděl jsem metu jen v svém milování;
ač bytost tvoji v blízkosti své tuše,
vavříny lásky připjal jsem k své skráni.
Chtěl sebe bych ti dát, ztracením duše,
byť bohů soud Tě dosud bránil chvíli,
že jsem zlatý - já to dobře cítím -
spoutává mě já, byť Ká mě kvílí,
ne, bez vás obou kráčím mrtvě žitím!
Druhý hlas:
Jsem Ta, která Jest, Byla a Bude, a žádný
smrtelník nemůže odkrýti závoj, jenž mne zakrývá!
Třetí hlas:
Jsem dívkou, jež miluje!