Řád totální iluze

[FTX]

Podle mě je vhodné na tuto problematiku upozornit. Tento jev / způsob vnímání bohužel způsobuje ty nejhorší překážky na jakékoliv duchovní cestě.

Je to způsob vnímání holé fikce či představy, která nemá své kořeny ani v tom nejzákladnějším smyslovém vnímání.

"Muž" se může stát v jediném okamžiku hrdinou, který kosí hory padouchů. Může se cítit oslavován a ověnčen vavříny od ostatních lidí. "Žena" se zase může stát mávnutím kouzelného proutku ve svém denním snu první dámou kterou všichni oslavují.

Přitom ve skutečnosti oba z nich jsou naprostou karikaturou lidské bytosti, která nevidí dále než na nejzákladnější lidské potřeby.

Stejně tak může kdokoliv propadnout představě, že je Mistr Magie, mistr všech duchovních věd, vyvolený z vyvolených, nástupce Ježíše Krista a jiné.

Bohužel okolní svět lidi do tohoto řádu svým působením ve filmech neviditelně tlačí.

Důležité je podotknout proč k tomuto stavu dochází: Lidé samovolně touží po štěstí a blahu, které by nebylo možné žádným způsobem "zvenku" ohrozit. Nejsnadnější dosašení tohoto stavu a tím i uspokojení všech svých tajných přání je právě propadnutí do čisté iluze.

---------------
Mít sny a tajná přání nemusí nutně být jen špatná věc. Některé sny postupně zrají a nakonec se mohou realizovat i ve fyzické rovině. Ale to je úplně jiná úroveň vnímání. Ten kdo má vizi třeba dokonnalé architektury a kráčí krok za krokem k naplnění této vize si je vědom toho co zrealizováno je a co ještě čeká na uskutečnění.

[StarWalker]

Ten příklad cos napsal...To jakože někdo oblbuje sám sebe domnělými schopnostmi, ale pouze "soukromě", ve svém imaginárním světě? Nebo, že si tu astrálnem přiživenou pohádku projektuje i do civilního života a nosí se jako páv?

Bohužel okolní svět lidi do tohoto řádu svým působením ve filmech neviditelně tlačí.

Snad jedině apelem na nezkrocené tužby. Ve chvíli, kdy je činný mentální aspekt a člověk je schopen rozlišovat, tak už to snad nehrozí.

Důležité je podotknout proč k tomuto stavu dochází: Lidé samovolně touží po štěstí a blahu, které by nebylo možné žádným způsobem "zvenku" ohrozit. Nejsnadnější dosašení tohoto stavu a tím i uspokojení všech svých tajných přání je právě propadnutí do čisté iluze.

Řekl bych, že takto "samovolně" touží především člověk oddělený od "vědomí jednoty"(bráno z mikro i makro pohledu). Pocit štěstí je jen reakcí astrálního těla na splnění tužby. Nemyslím si, že by bylo možné trvale zakotvit v iluzi, aniž by byl dotyčný časem rušen zvnějšku. Evoluční tlak to nedovolí.
Mimoto, stav blaženosti je přirozeností Ducha a k tomu bude mít člověk žijící jen skrze tužby astrálního těla pořád daleko, takže mu nezbyde než dále hledat...
----
Jenom taková perlička a možná i inspirace k...

Stejně tak může kdokoliv propadnout představě, že je Mistr Magie, mistr všech duchovních věd, vyvolený z vyvolených, nástupce Ježíše Krista a jiné.

Zde s tím bojují po svém.

[FTX]

Ten příklad cos napsal...To jakože někdo oblbuje sám sebe domnělými schopnostmi, ale pouze "soukromě", ve svém imaginárním světě? Nebo, že si tu astrálnem přiživenou pohádku projektuje i do civilního života a nosí se jako páv?

Není to z mojí hlavy, tohle vymyslel a o tomto řádu píše mystik Ivan Špička.

Kdyby někdo oblboval jen sám sebe, tak by to až tak zlé nebylo.

Dokonce i V.Havel přiznal, že si za komunismu vytvořil ve své mysli svůj vlastní dokonalý svět.

Bohužel tahle pohádka prosněná za jasného dne zasahuje mnoha lidem do života a dokonce často hýbe i celou společností. Důsledkem iluzí třeba je, že se na jedné straně likvidují potraviny aby byly vyšší ceny a na té druhé lidé umírají hladem. Jen si málokdo dokáže přiznat syrovou a nepříjemnou realitu.

Řekl bych, že takto "samovolně" touží především člověk oddělený od "vědomí jednoty"(bráno z mikro i makro pohledu). Pocit štěstí je jen reakcí astrálního těla na splnění tužby. Nemyslím si, že by bylo možné trvale zakotvit v iluzi, aniž by byl dotyčný časem rušen zvnějšku. Evoluční tlak to nedovolí.

V tom svazku co jsem četl je ukázán příklad jedné nány, která celé své dětství prožila jako virtuální partnerka člena skupiny Beatles. A když se oženil, tak to vnímala jako zradu.

a ano, to je ten evoluční tlak.

To "astrální" štěstí je pěkná past. Roztáčí drtivé soukolí FIKCE-APETIT-FRUSTRACE. Po veškeré vynaložené snaze a získání drahé věci se na místo štěstí projeví frustrace.

S tím vědomím jednoty máš naprostou pravdu, ale toho se lidé bojí "jak čert kříže". A i kdyby se toho nebáli, tak pro ně není dosažitelný. Doosáhli by tak akrát iluze jednoty. Ani Arion nedal informace o jednotě do prvních lekcí své cesty.

Zde s tím bojují po svém.

Ano, i to je řešení si z toho dělat legraci. Jenže on si bohužel každý musí nejdříve vychytat ty svoje iluze.

[Perino]

K tomuto problému jsem tady chtěla už před nějakou dobou sepsat něco uceleného, protože mi přijde, že je to dost zásadní problém na jakékoliv cestě a zvlášť té jakkoliv magické, nicméně nikdy jsem neměla dost ucelené myšlenky na sepsání něčeho delšího a přesto srozumitelného.
V nadcházejících dnech nad tím zkusím víc přemýšlet.

Co k tomu můžu napsat už teď, tak největší dva problémy jsou fakt, že jde nejčastěji o drobné iluze, které vytváříme nevědomky v touze být lepšími, než ve skutečnosti jsme. Druhý problém je to, že při praktikování jakékoliv formy magie se pracuje s jiným než materiálním světem, který je snadno ověřitelný a trvá to dlouhou dobu, než se člověk dostane do fáze, ve které je schopen si svá zjištění ověřit stejně snadno jako fakt, že kov je pevnější, než dřevo a proto ho s ním lze sekat.

U fikcí jako je uvedeno výše na příkladu slečny, která si představovala vztah s jinou osobou to lze snadno rozpoznat. Ale co ve chvíli, kdy se člověk zajímá o okultní věci. Speciálně na internetu v různých diskuzím, na fórech a jiných stránkách lze potkat opravdu pestrý přehled různých takových iluzí.
Závažný problém pak nastává, když se zamýslíte nad tím, jak moc můžete být odlišní od takoých lidí. Oni tomu věří, vy věříte tomu svému. Jak velká je pravděpodobnost, že se mýlí oni a nebo vy, pokud se obě poznání navzájem vylučují.

Zvlášť nepovzbudivé jsou chvíle, kdy si při delším rozboru a kritice vlastní osobnosti sami najdete určité drobné iluze, které Vám pomáhají připadat si v životě lepší.

Tohle je část, kde už nemůžu psát srozumitelně. Tento problém jsem sama nepřekonala, takže můžu vypsat jen upozornění a otázky, ale už ne nápomocné závěry a vlastní zkušenosti.
Pan Bardon doporučuje vše si ověřovat. Nevím jaké formy ověřování se praktikují v Bráně, nejsem tak daleko na to abych nepracovala jen s vlastní osobností což si ověřím snadno. Musím jen uznat, že tahle nejistota mě dost děsí. Jak velké jsou možnosti, že budu celý život pracovat s vlastními iluzemi s pocitem, že jsem dosáhla velkého pokroku.
Myslím, že speciálně víra je v tomhle jen přiživování iluze, pokud je nějaká.

Když uvedu konkrétní příklad. Jednu dobu se mi naskytla možnost zjistit víc informací o šamanismu o kterém jsem do té doby věděla jen to, co říkají filmy. Mimo osobně předané informace jsem se hojně rozhlížela po internetu hlavně po osobních zkušenostech. Vetšina informací, na které jsem narazila byly různé andělské blogy, jednoduché návody na nalezení svého zvířete a celkem se to tam hemžilo náctiletými slečnamí toužícími po mystice. Závěr je ten, že většina z nich popisovala nezapomenutelné zážitky, setkání a úžasnou souhru se svým zvířetem. když odstraním procentro těch, kteří si vymýšlí, stále zůstával velký počet lidí, kteří si v hlavě představili zoo a bum bác, stál tam nádherný hřebec, vlk nebo lev.
Člověk si snadno představí, že v podobných případech jde o fantazii a touhy, které nemají reálný základ v setkání s žádnou bytostí. Ty slečny tomu opravdu věřily a nikdo by jim to nevymluvil, protože v magii jde přece o individuální chápání a zkušenosti.
Kde je ale ta hranice, kdy si člověk jen tvoří své iluze a kdy je to pravda.
Minimálně je důležité mít na paměti, že osobní iluze dovedou být velmi reálné a dovedou si ohýbat věci kolem tak, aby nebyly objeveny. Lépe řečeno mysl se snaží, aby její pečlivě tvořené iluze nebyly rozbity. Přecejenom je to celé o vnímání člověka a zasazení do celku. Kdy to, co není iluze, je ta pověstná Pravda, za kterou vede Cesta.



Ještě poznámka k tomu, že k iluzím tlačí filmy a podobné záležitosti... mnoho hrdinských filmů vychází z toho, že hlavní hrdina má nějaké předurčení díky kterému snadno zvládá těžké zkoušky a zachraňuje svět nebo se z úplného budižkničemu souhrou okolností stane drsný zachránce a opět hrdina. mnohem častěji se podsouvá náhodné nebo bezpracné získání schopností. Mnohem méně pak růst tvrdou a sytematickou prací. Ono by to diváky ani nebavilo. V každém případě to člověku podsouvá pocit, že stačí být na správném místě ve správný čas, mít trochu štěstí a nebo objevit nikdy netušené nadání a může být výjimečný bez práce.
To se pak velmi snadno promítá do takových malých osobních iluzí. Ty vznikají hlavně z nespokojenosti, že zatím nic výjimečného nezažil nebo neumí. A právě to člověk může řešit upnutím se na představu své výjimečnosti v tématech, kde mu to nemá kdo vyvrátit. Magie je jen okraj takových témat.

[FTX]

...

To s těmi filmy jsi trefila velmi přesně. Člověk se často nechá vtáhnout do děje až tak, že se cítí jako hlavní hrdina.

Příklady, které jsem psal jsem volil úmyslně hrubohmotné.


V případě astrálu je vhodnější začít s jistou přípravou. Zejména si udělat jasno ve svých negativních a pozitivních vlastnostech. Ty negativní postupně oslabovat a ty pozitivní posilovat. Oprášit znovu etiku a morálku a nemyslet si o nich, že jsou přežitkem staré generace. Také trochu rozjímat o Bohu a číst různá náboženství a studovat jejich ideje. Zdůrazňuji různá náboženství současně, protože některé náboženství lépe rozumí jedné oblasti a jiné druhé oblasti. Hlavně si o náboženstní přestat myslet, že je to jen šidítko pro staré babičky aby se tolik nebály smrti.
Ono, když si dobře přečteš BKOZ, tak první čtyři lekce jsou takovou přípravou. Pokud se ti je podaří alespoň nejak překousnout, tak potom získáš alespoň příslib jisté nápovědy.


Do astrálu každý vstoupí v bodu, na který je naladěn v okamžiku vstupu. Bez přípravy to mohou být i velmi temné sféry plné padlých lidských duší, larev, démonů a všemožné jiné havěti. Nebo právě oživlé a personifikované iluze a touhy.


Některé školy astrál rovnou popírají. Ono je to svým způsobem pozitivní, protože to lidi chrání před předčasným vstupem do těchto úrovní. Jenže od určitého bodu již je takové popírání kontraproduktivní, je to jako kdyby někdo stále připravoval letadlo k letu ale nikdy neodstartoval, poněvadž letadlo může i spadnout.

[StarWalker]

Bohužel tahle pohádka prosněná za jasného dne zasahuje mnoha lidem do života a dokonce často hýbe i celou společností. Důsledkem iluzí třeba je, že se na jedné straně likvidují potraviny aby byly vyšší ceny a na té druhé lidé umírají hladem. Jen si málokdo dokáže přiznat syrovou a nepříjemnou realitu.

Těžko si někdo může něco přiznat, když nechce, protože ho k tomu, kvůli stavu jeho nižších nositelů, z nitra momentálně nic nepudí. Pořád je to o neschopnosti rozlišovat pravé hodnoty. Je to jeden z nešvárů člověka, který funguje "davově" a přebírá myšlenkové vzory ostatních bez přezkoumání jejich prvotních ideí a který je neřeší s ohledem na kauzalitu.

To "astrální" štěstí je pěkná past. Roztáčí drtivé soukolí FIKCE-APETIT-FRUSTRACE. Po veškeré vynaložené snaze a získání drahé věci se na místo štěstí projeví frustrace.

...která časem dovede jedince na správnou cestu.

S tím vědomím jednoty máš naprostou pravdu, ale toho se lidé bojí "jak čert kříže". A i kdyby se toho nebáli, tak pro ně není dosažitelný. Doosáhli by tak akrát iluze jednoty.

Ono je svým způsobem paradoxní, že i lidé, kteří duchovno neřeší, už se na tu jednotu nevědomky připravují používáním aplikací jako Facebook, Twitter a internetu obecně.

[Perino]

Název tématu není nejpřesněji vybraný, protože to zasahuje do více témat, ale je asi nejvýstižnější.

Vím, že na téma mikrokosmos x makrokosmos bylo napsané hodně textu. Předesíl8m, že většinu těch textů jsem nečetla, čistě jen z důvodu, že si raději udělám jasno ve vlastním názoru vlastním přemýšlením, než začnu číst myšlenky někoho jiného, které bych tím mohla snadno přejímat. To nemyslím nijak zle vůči těm, kteří raději prvně čtou, jen znám svoi povahu
Tady nemám v úmyslu stanovovat nějaké vlastní chápání mikro a makrokosmu, ale protože budu toho termínu používat, mějte na paměti, že můžu mluvit o jiné představě, než jakou popisují autority ve svých textech.

V závislosti k iluzím a jejich vědomé nebo nevědomé tvorbě jsem narazila na další problém, který může být stejně velkou pastí a zdržením během cesty. Tím je uvědomění si, že většina informací, které příjmáme jsou iluze.

Teď přijde ta problematická část, kdy se pokusím srozumitelně vysvětlit, jak to myslím.

Moje představa mikrokosmu o které budu dál psát je taková, že jde o naprosto celý svět, který jde k jednomu člověku skrze jeho vnímání. Čili to, jak jeden člověk vidí celý svět. To, co vnímá, bere jako pravdu svého světa. Tudíž dva lidé, kteří žijí stejně ale vnímají jinak budou mít svůj svět rozdílný. Pro příklad pokud se nějaký chlapec ráno usměje v autobusu na slečnu protože ho pobaví jak si nervózně pohupuje nohou a ta slečna to pochopí tak, že se na ni usmál protože je má pěkné vlasy, vzniknou v obou jejich světech odlišné pravdy, které pokud nikdy nebudou konfrontovány také pravdami zůstanou. Jako Pravdu s velkým P pak označuju onu skutečnost, která opravdu nastala.

Tak... a problém nastává proto, že je mnoho věcí které nikdy takto konfrontovány nebudou a nebo je již nějak zavedený systém, který argumenty snadno odstraní.
Naprosto běžnou věcí je fakt, že všichní víme, že každý se může mýlit. Další věcí je to, že člověk si vždycky chrání vlastní představu o světu, protože potřebuje vidět vzorce, kterým rozumí a cítí se tak bezpečně. A pak to, co jsem popisovala v předchozím příspěvku, tedy že člověk chce věřit, že je výjimečný a lepší, než jiní.
To všecho dělá snadnější žít v malých pravdách, věřit jim.

Magická praxe vede k faktu, že mág si sám uzpůsobuje svět kolem sebe. Což podle mě v první řadě není nic jiného než uvědovování si, že každý je pánem svého mikrokosmu. Minimálně první stupně z Brány k tomu jasně vedou třeba formou autosugesce, kdy pouhým přáním a vírou se mění nejen charakter člověk, ale i štěstí, zdraví a podobné externí záležitosti, které na první pohled nelze měnit jen vůlí. Tady je pak otázka kde a jestli je nějaká mez, která určuje, že má člověk štěstí a nebo se cítí být štastlivcem.

A konečně se dostávám k tomu, proč to celé sepisuji a tedy čím to může ohrozit Cestu k hledání Pravdy. Samozřejmě pokud je cílem Cesty být pánem vlastního životu a uzpůsobovat ho vlastní představě, jde o Cestu správnou.
Je totiž snadné takovýto svůj mikrokosmos zaměňovat za makrokosmos. Pokud člověk zůstane u toho, že tato víra ovlivňuje pouze jeho samotného, je to jeho volba a časem se z toho poučí. Pokud ale začne svojí pravdou krmit ostatní a vydávat ji za Pravdu, máme pak někoho, kdo může zbytečně škodit méně zkušeným.
Už jsem viděla, že se uvědomění si, že je každý pán vlastního mikrokosmu vydávalo za osvícení nebo odhalení Pravdy. A nemusela bych ani chodit mimo tuto web doménu. A potom ji horem spodem tlačí do ostatních, přičemž ukájí své touhy připadat si lepším než jiní.
A tohle je extrém, ale jak nic není černé a bílé, tak nejsou extrémy ty nejnebezpečnější právě proto, že jdou tak snadno rozpoznat. Větší množství je totiž té šedé v různých tónech.

Závěr je opět upozornění. Uvědomovat si svoji možnou omylnost, ověřovat si vše, co lze, neupínat se na nejsnadnější cestu, kterou jsme objevili a být otevřený ostatním skutečnostem, tedy mikrokosmům.










Toto téma plus ještě jedno, které zkusím v blízkých dnech nějak sepsat mě napadlo už někdy před půl rokem, kdy jsem začínala na tomto fóru číst, ale protože jsem neměla jasno v tom, jaké jsou moje vlastní závěry, a zveřejnění by k ničemu nebylo, nechávala jsem to zrát
Důvod proč to píšu veřejně je ten že by to mohlo někomu pomoct při odhalování vlastních pastí a falešných objevů. Před několika lety, kdy jsem se k magii dostala jsem byla přesvědčená, že velmi jasně poznám, co je pravda a co ne a že mýlit se mohou v základech jiní, ale že já jsem opatrná. A ze svých chyb jsem si pak uvědomovala jak moc jsou ty chyby přítomné víceméně všude a u každého a jak dobře se maskují. A že není cílem žádné nezískat, ale spávně objevit a odstranit ty, které člověk má a postupně vytváří.

No, a teprve až nedávno jsem pochopila, co myslel můj profesor ekonomie větou, které jsem se tehdy smála: Protože pokud svůj objev nikde nezveřejníte, nebude Vám ho moct nikdo vyvrátit.
Takže vítám všechnu diskuzi.

[FTX]

Značně jsi překročila rámec toho, co jsem původně chtěl napsat, tentokrát ovšem pro dobro věci .

...

Máš pravdu v tom, že každý z nás žije v jakési bublině svých vlastních představ o světě. O tom je velmi pěkný film: "Down the rabbit hole." http://www.youtube.com/watch?v=QxDhRFEKdsI Ty bubliny so do jisté míry shodují vzhledem k podobnému stylu vychovávání a tvarování společností.


Bez magie by se tím konstatováním muselo skončit.


Ale existuje možnost, že ty se staneš někým jiným a budeš pozorovat svět jeho očima skrze brýle jeho představ.
Pro ženu jsou obecně cvičení tohoto typu snazší než pro muže. Dokonce jsem četl, že muž, který se pokusí poodhalit tajemství lásky bude okamžitě utopen. A tato tajemství budou otevřena jen vyjímečným mužům (zatímco pro ženy jsou volně přístupná.)

Ženský tvar ztělesňuje způsob uvažování, který si muž nedokáže představit. Je vnímavý, otevřený, vyživující, nabízející a dávající sebe samou. Náklonost se šíří úplně všude a do všeho.
The female form embodies a way of thinking that men can not
imagine. It is receptive, open, nurturing, offering and giving of
itself. Affection extends everywhere and into everything. (Osipeh)

Tím principem, který tohle umožňuje je právě dokonalé zvládnutí fenoménu lásky. Pokud někdo vnímá lásku do této míry, pak nedokáže ani ublížit druhému, poněvadž by ho mučily stavy toho druhého, které mu sám způsobil.

Samozřejmě mezi tím vnímat přesně to, co vnímá někdo jiný a vnímat iluzi existuje velké množství mezistavů.

Existuje zajímavý kurz pocházející přímo od rusalek a zprostředkovaný panem W.Mistellem, který potenciál lásky v lidském nitru do této míry prohlubuje:
http://www.williammistele.com/chapterone.htm
Každá rusalka už má dán takový cit lásky do vínku již při svém vzniku.


PS: opravdu jsem svůj původní příspěvek zamýšlel jako pobídku k odstranění drobných iluzí ve vlastním životě. Výše popsané již je poměrně velké a obtížné sousto (neumím to).

[Ava-rshen]

Tím principem, který tohle umožňuje je právě dokonalé zvládnutí fenoménu lásky. Pokud někdo vnímá lásku do této míry, pak nedokáže ani ublížit druhému, poněvadž by ho mučily stavy toho druhého, které mu sám způsobil.

Pravda. Takhle jsem se taky spálil. Až když jsem to nečekal, semlelo mě to jako velká voda, dobře mi tak .

Perino:

Pán svého mikrokosmu? Ber to jako takovou odměnu za kus práce a je to dlouhá cesta, která vyžaduje hodně. Moc to řešíš, na jednu stranu dobře, že dokážeš řesit věci do hloubky, ale na druhou stranu se můžeš stát otrokem svých myšlenek. Zachovej si otevřenou mysl. Proč nechceš stanovit své vlastní chápání mikro a makrokosmu? Tohle ti pomůže rozlišit rozdíly v analogii a jejich funkčnosti a zařazení. K mikrokosmu: Jsou to tři říše a v jednom světě. Analogii (podobnost) s makrokosmem (tedy vším co nejsi ty) poznáš podle funkčnosti když oddělíš viditelné od neviditelného. K poznání se musíš dobrat přes neviditelný svět v něm uvidíš ty analogie, pravidla a funkce. Zkus sis představit planetu jako jeden velký živoucí organism, kde každá část má své zastoupení, svou funkci a úlohu. Tak jako orgány, buňky , krevní tělíska, apod. ve tvém těle. Mikrokosmos, pokud jde o jednotu tak má své požadavky, ale svět vnější (okolní) má taky své požadavky. Uvědomění tě nevede k tomu, že jsi pánem mikrokosmu, protože na něj působí taky makrokosmos.

"Minimálně první stupně z Brány k tomu jasně vedou třeba formou autosugesce, kdy pouhým přáním a vírou se mění nejen charakter člověk, ale i štěstí, zdraví a podobné externí záležitosti, které na první pohled nelze měnit jen vůlí. Tady je pak otázka kde a jestli je nějaká mez, která určuje, že má člověk štěstí a nebo se cítí být štastlivcem."

Štěstí a zdraví není záležitost externí. Vychází to z tebe.
Vůle je první věc která působí na okolní svět. To vůle je hybatelem světa okolního.
Ty sama si to můžeš určit, jeslti budeš štastná nebo ne. Pokud jde o limit tak jen karmický.

[Perino]

Ava-rshen:

Celé jsem to stavěla ne jako stav, ve kterém se nacházím, ale jako probrání různých otázek a odpovědí, které jsem při přemýšlení nad tím jednotlivě procházela. Aby to pak mohlo sloužit jako body k přemýšlení pro někoho, kdo by to probíral z vlastního hlediska a nacházel na to vlastní odpovědi.
Že nad vším moc přemýšlím, to vím, ale určitě nechci jinak A ráda to použiju pro podělení se s výsledky pro ty, kteří by se tím tak do hloubky nezabývali.

Pán svého mikrokomu nemusí být spravedlivě odměna tomu, kdo je na to dost vyspělý a rozumný. Bylo by pěkné aby to tak bylo, ale není to vždy pravda. I na tom příkladu jsem ukazovala že není tak těžké se v tom směru rozejít špatně.

Nechci vlastní významy termínů stanovovat tady na fóru proto, že by to nemělo žádné praktické využití. Můžu jen vysvětlit, co si lze představit pod termíny o kterých budu dál mluvit, ale pokud by při diskuzích každý používal vlastní významy slov, nebylo by cílem předávat srozumitelné informace, ale pouze vést monolog.
Sama pro sebe mám na většinu termínů trochu odlišné významy podle toho, co mi v tu dobu dává smysl. Když chci něco vysvětlovat, budu používat významů o kterých vím, že jim ostatní rozumí.

Ke štěstí, zdraví a vůli... opět text zaměřený ostatním. Vím jak to je, ale dotýkám se bodů, kterými jsem procházela při rozebírání tématu, protože právě ony mě posouvaly dál.

Co jsem tím celým myslela je jednak rozebrání tématu, které je podle mě důležité a to hlavně pro ty, kteří v tom nemají jasno a sami nad tím ještě nezapřemýšleli. Takové varování, jak snadno se lze sám obelhat. Tohle fórum beru jako místo s užitečnými informacemi pro ty, kteří začínají.
A zadruhé možnost mít zpětnou vazbu na mé myšlenkové pochody a závěry, jestli nejsou zcestné a proč.
Pro další podobné rozbory se budu snažit napsat jasněji, že jde o rozbory a ne nejasně položené otázky

[Milda]

Predstavovani si neceho je pouzivani tvurci predstavivosti.
Ja jsem pred 4hod vycaroval ( naprogramoval) 1. cenu v tombole.
Byla to konzole Wii s volantem a hrou.

Je dulezita kontrola myslenek.
VSECHNA PRANI SE PLNI.

Pro muze je Laska stejne pristupnn jako pro zeny.
Utopeny muz je symbolika.
Voda je zena......

[FTX]

......

Přenáším toto téma sem: http://frabato.cz/viewtopic.php?f=20&t=648

Dejte si na vánoce dárek a odhalte nějakou svoji drobnou iluzi. Je to rozhodně užitečnější než řešit příliš sofistikované věci.