Kdo je tu osvicen?

[Milda]

Kedrigerne
precti si ted vsechny me prispevky ad1 i 2 jeste jednou a zamysli se rozumem i srdcem.

ad 1.
Priklad se stinitkem docela dobry.
Uvedomme si ale, ze bez oddelenosti by nebyla individualita!
Oddeleni je podminka nutna pro Zivot.
Vetsina adeptu na duchovni ceste dela tu chybu, ze nezije svou individualni zkusenost, ale snazi se "hledet domu" nebo se spojit s Bohem a ziskat obecnou zkusenost pri splynuti s bohem.
Tuto zkusenost ziskate po "smrti" vaseho tela.
Proc se vsichni zenete do "smrti"?
Ted mate zit svuj Zivot. Svou individualni zkusenost, ktera obohati vsechny ostatni pri navratu do jednoty.
V Jednote se vsichni Jeden tesi na vas pribeh.
Ono tam ani nic jineho neni nez vase pribehy a vsichni Jeden se tesi do inkarnace zahrat si Zivot.
Zivot je jen zde.

Pokud to pochopite a dosahnete Osviceni, tak budete svuj Zivot prozivat v Jednote s bytim, jak pise Tolle.
Prestanete se ztotoznovat se svym egem, ale sve ego si naopak prizpusobite sobe.

Naopak to ale nepalti. Pokud se nebudete ztotoznovat se svymi myslenkami, tak Osviceni nedosahnete!

ad 2.
Pokud se v mysli budete porad zabyvat kravinami, navsimnete si jak je zivot krasny.
Jake nadherne pribehy pak budete ostatnim svym Ja vypravet?

[Ankhur]

ad. 2.: zde mi připadá, že tu je mezi náma podobné nedorozumění

Aha, tak jsem Tě asi špatně vnímal a pochopil.

[Ondra]

[youtube]fgiv_qQHpB4&feature=watch-vrec[/youtube]

[Milda]

To se mnou plne rezonuje.
Tolle je mistr.

[Ankhur]

To se mnou plne rezonuje.
Tolle je mistr.

...až nebudeš rezonovat a budeš rezonancí...
...až nebudeš mírumilovný a budeš sám mír...
...až nebudeš klidný a budeš sám klid...

AUM

[FTX]

...až nebudeš milovat, ale budeš láska sama,
až se ti svět uvnitř i vně v JEDNO spojí,

až s klidným srdcem řekneš:

Já jsem jsem Slunce, které ráno vychází a večer zapadá.
Já jsem světlo, které dopadá na Vaše dlaně.
Já jsem voda, která z nebe padá,
která teče malými potůčky do řek a moří.
Já jsem oceán, který svými vlnami omývá zemi.
Já jsem vítr, který se prohání v korunách stromů.
Já jsem pevná skála, na které vše stojí.
Já jsem naprostá prázdnota, ze které vše vychází
a do které se zas propadá jak do jícnu nekonečné propasti.

Pak už tu nebude kdo by prohlásil já jsem osvícen.
"Já jsem osvícen" tiše šeptá noční obloha jsa odděna v hvězdný šat.

[mek onder]

Trefný a pěkný..vlastní tvorba ?

[mek onder]

Myslím oba : Ankhur i FTX myslím,že to je to správné a správně Ať se daří.Mc

[Ankhur]

Myslím oba : Ankhur i FTX myslím,že to je to správné a správně Ať se daří.Mc

Děkuji. A i Tobě milý příteli...ať se daří

[FTX]

Trefný a pěkný..vlastní tvorba ?

To byla okamžitá inspirace. Odkud to pošlo nevím, ale na druhé straně jsem přečetl dost knih a nemohu zaručit že se mi v podvědomí něco z toho takto namíchalo. Jen mě dost trápí, že když se naladím na inspirace tohoto typu, tak lidi kolem začnou šílet.

Mimochodem, před tím jsem se díval na dvě videa od Tolleho. Zajímavé bylo, že jsem se tomu usmíval a pak mě napadlo vědomí zastavit - tedy když do něj tak šťourá. Přesto, že jsem vnímal vše dále a zrcadlilo se to ve mě, už nebyl kdo by se usmíval.

Žádný proces neprobíhá skokově a ani osvícení neprobíhá stylem "cvak a teď jsi Superman". A navíc tento stav není konec duchovní cesty, spíše úplný začátek. Teprve pak může člověk převzít zodpovědnost za svůj rozvoj a vývoj. Akorát se termín "osvícení" používa jen v některých školách.

A jen tak mimochodem, pokud chcete komunikovat s nějakým přednostou nadzemské sféry a nemáte ve vědomí prázdnotu tak vám to dá pořádně vyžrat.


A do nového roku na místo přání přidám malý kóam:
Starý mnich chodil každý den meditovat na vysokou horu. A létali za ním ptáci a obšťasňovali ho svým zpěvem. Když jednoho dne mnich dosáhl osvícení, žádný pták již za ním nepřiletěl. Ptáci na rozdíl od lidí nejsou pokrytečtí.

[Milda]

Koan:
Žák se zeptal mistra: „Co je osvícení?“ Mistr odpověděl: „Když jsi hladový, tak jez. Když jsi unaven, spi!“
Světlo a tma jsou vzájemně na sobě závislé. A ty?
Mnich se zeptal mistra Kegona: „V jakém stavu se vrací osvícený do světa?“ Na to Kegon: „Jednou rozbité zrcadlo již nikdy nezrcadlí, jednou spadané listí se nevrátí k původní větvi.“