Mágia z pohladu Biblie

[team72]

Aby vás netrápili slová, že vonku sú psi a tí čo sa zaoberajú mágiou Zjavenie 22:14, správnejší preklad, že sa zaoberjú špiritizmom (čo aj Bardon odsudzuje). Ale originálu je tam grécke slovo :
pharmacia,farmakoi, čo znamená kto bere drogy, halucinogen, alebo niečo podobné, a najčastejšie to prekladajú ako špiritista (a nielen v tejto vete, ale takmer všade) . Katastrofa, že? Na druhej strane preklad špiritisti je oprávnený, lebo v praxi čato používali omamné prostriedky.

Na druhej strane v Starom Zákone je veľa textov čo spomína mágiu, ako niečo čo nie je dobré a je ohavné. To ešte neviem.
Ale asi by som mal otvorit novú tému: Mágia z pohladu Biblie. Sorry.

[Anubis]

Možná je nasnadě připomenout knížku, kterou doporučoval F. Bardon. A to román Zanoni. Sice je to už pár let, co jsem ji četl, ale byly tam zmínky o jistých přípravcích, které měly urychlit zasvěcení ovšem jen pod dohledem učitele, nebo po určité době výcviku. Je doloženo, že některé drogy v malém množství přináší stavy, které je možno dosáhnout v meditacích. Ovšem z hlediska nezasvěceného je to ohromný hazard. Když člověk vtrhne do míst, kde nemá co dělat a absolutně ji mentálně nezvládá, tak na sebe upoutává pozornost bytostí, které tato místa obývají a je třeba připomenout, že se dostane do styku (i -> v lepším případě) s těmi, se kterými nechce. Nikde není popsáno, jaký typ drogy vyvolává který stav při jakém množství apod., a proto je lepší se držet zpět a dojít si tam pomalu pomocí svých vlastních schopností.
Pokud vím, tak například H.P.Blavatská, na kterou se odkazuje obrovská část západního „duchovního“ světa se s drogami netajila. Stačí se podívat na Knihu Dzyan, je tam vypsán seznam drog, které užívala.

Tím, že se o magii nevyjadřují dobře chrání širokou veřejnost, pro kterou je Bible psaná. Obyčejný člověk se nedokáže (ani nechce) ovládat na úrovni podvědomí a své „přirozenosti“ - raději uzná svou chybu a řekne si pro sebe, že je jen člověk. Je to o přístupu k sobě samému...

[marvin]

knížku, kterou doporučoval F. Bardon. A to román Zanoni

jenom tak pro ilustraci, taky ji mám už hodně dlouho rozečtenou, ale nemůžu se za půlkou dál vůbec propracovat. je to psané v hodně staré češtině, a místy je to dost neproniknutelné.. Každopádně, tuto knihu mi doporučovalo více lidí a proto ji přidávám i zde

Zanoni.pdf

Zanoni

(1.09 MiB) Staženo 746 x

[Anubis]

...

Kniha je na pár místech nešťastně přeložena, což je velká škoda. Nad některými větami jsem strávil nějaký čas s matkou, která má vystudovanou češtinu (popř. starou slovanštinu) a stejně jsme na nic kloudného nepřišli. Bylo to hlavně u nejsložitějších obratů (přeložených ze staré angličtiny), ze kterých mělo vycházet moudro. Ale jinak si myslím, že je fundamentální idea knihy Lorda Lyttona obsažitelná a mně dala ve své době opravdu hodně.

EDITACE: Marvine, teď jsem se díval hlouběji na tu tvou verzi a je napsána jinak. Hodně slov je stejných jako v mé, ale je to „obohaceno“ o mnoho jiných + poznatky překladatele. Co je ale nejdůležitější, ta tvoje verze je tak 55% z celé knihy. Ta tvá verze končí na straně 151 v knize. A kniha má 273 stran! Myslím, že tištěná verze se ti bude číst lépe.

[balamunt]

To je zajímavá záležitost Magie z pohledu Bible. Je pravda, že církev bojovala velmi silně proti všem okultním vědám, jak Magii tak i Astrologii a dalším. Ale uvažme, že Ježíš Kristus nebo Mojžíš používali svých magických sil jakoby se nechumelilo. Bardon třeba uvádí v Kabale formuli, kterou Mojžíš používal, aby např. roztrhl Rudé moře na dvě části. Takže tam půjde asi i o něco jiného. Mezi lidem bylo kdysi všeobecně rozšířeno používání tvz. černé magie, možno srovnat s dnešním voodoo. Navíc kulty, ve kterých se uctívala dobrá Božstva byla začasté obsazena démonickými Božstvy. Takže místo dobrých Božstev, která se stávala nedostupná, se uctívali vědomě nebo nevědomě Démoni. Tomu všemu bylo třeba učinit přítrž. Problém je v tom, že i s vaničkou bylo vylilo dítě.

[team72]

To je sila, že preklady podávajú iba povrchné informácie a tak na základe rôznych vykladačov, ktorí nepoznajú pravý význam, vznikajú ďalekosiahlé dedukcie napr. , že Biblia kategoricky zakazuje všetky veci súvisiace s mágiou, ako aj všetky formy mágie.

Sú dva najzávažnejšie verše Starého zákona, kde vyslovene je napísané, že je zakázaná mágia a pre Boha je to niečo odporné. A to sú: 3. Mojžišova Levitikus 19,26
a 5. Mojžišova 18,10.

Bolo potrebné zistiť pravý význam slov, ktoré často prekladajú ako mágia. Kedže hebrejsky neviem, musel som požiadať o pomoc.
Odpovedala SHAMIRA:

ad Lev 19,26
První slovo „nachaš” znamená věštit, hádat, slovníky předpokládají buď onomatopoický (zvukomalebný) základ podobně jako u slova „lachaš” (šeptat zaříkávadla, možná přitom „syčet” jako had), anebo něco na způsob „ofimantei“ (z řeckého slova ophis, což znamená plaz), využívání hadů při věštění. Podle tradice je však „menacheš“ někdo, kdo si všímá znamení a přisuzuje jim nějaký význam (např. z toho, že někomu upadne z ruky chleba, nebo mu zkříží cestu nějaké zvíře ap.)
Druhé slovo je „onen“, což by mohlo být odvozeno od „anan“, oblak, podle toho by pak „me‘onen“ byl mrakopravec, anebo „ten, kdo pozoruje časy“ (onot). Tento druhý názor uvádí i tradice, podle níž je to ten, kdo „vypočítává časy a hodiny“, tedy vhodné doby pro určité činnosti. Dále se uvádí význam čaroděje, který upoutává něčí pozornost skrze oči (ejnajim) nebo takto lidem přivozuje nějaké obrazy (Šabat 65b-66a a Raši).

ad Deut 18,10
Kromě dvou výše zmíněných druhů věštců se tam vyskytuje „kosem kesamim“. Slovo snad souvisí s vyřezáváním či štípáním, ale není jisté, o jaký druh věštění jde. Složený výraz napovídá, že „kosem“ vydával nějaký druh výroku či rozhodnutí (kesem), plynoucího z divinace, která nemusela být chápána vždy negativně, např. v souvislosti s králem (Př 16,10), nebo v Iz 3,2, kde je takový věštec zmíněn mezi váženými oporami Izraele.
V tradici se „kosem“ vykládá jako „ten, kdo bere do ruky hůl a ptá se: Mám nebo nemám jít?“ V souvislosti s tím se cituje verš z Oz 4,12: „Můj lid se ptá svého dřeva, jeho hůl mu oznamuje“ (Sifrej a Raši). Nevím tedy, zda to původně nesouviselo s nějakým ořezáváním dřeva nebo zářezy do něj, snad mě někdo znalejší doplní či opraví...
Poslední slovo je „mechašef“, byl tradicí vnímán jako mág, kúzelník, čarodej, který působí na hmotné poměry a dokáže v nich něco změnit. Považuje se za nežádoucího, jen pokud opravdu udělá nějaký skutek (zvláště namířený proti Božímu rozhodnutí), nikoli když v lidech vzbuzuje iluzi, že tak činí.
Deut 18,10 se týká pohanských praktik, které Židé neměli přebírat (jak napovídá předchozí verš). Samotný pojem „kešef“ či „kišuf“ se většinou používalo právě pro pohanské čarodějnictví, takže pro pravověrné Židy nebylo příliš použitelné („mechašef“ je ten čarodějník, „kašaf“ je sloveso, od něhož je to odvozeno).
O zákazu různých magických praktik v pobiblických dobách probíhaly diskuse (jak v Talmudu, tak mezi středověkými učenci), bylo totiž třeba určit, co spadá pod zmíněné zákazy (nejčastěji to byly ty formy magie, které mohly souviset s modlářstvím pohanů nebo přímo k němu vést, skutky s podporou démonických sil). Dalo by se zjednodušeně říci, že se povolovalo magické konání v souladu s monoteistickým učením a respektující Stvořitele a Jeho řád (rabíni v talmudu či midraších mnohdy vedou magické zápasy s pohanskými čaroději, nebo se věnují teurgii), nějakým způsobem ve výjimečných situacích pomáhalo lidem (mág přivolávající déšť, uzdravující) či směřovalo k prohloubení studia a k lepšímu pochopení Božích zákonů.
Povolené praktiky by se daly zařadit spíše pod pozdější pojem praktické kabaly (kabala ma’asit), kam spadají vyšší formy magie, ale někdy i vytváření amuletů, různé věštecké metody, magické recepty k ochraně před nemocemi nebo k uzdravování ap.

Daniel 2,2: Tady jsou čtyři druhy osob: chartumim, ašafim, mechašefim a kasdim. „Chartumim“ jsou zřejmě písaři, mající znalost tajných věd, „ašafim“ se tradicí pokládají buď za zaklínače, astrology nebo i lékaře, „mechašefim“ jsou již zmínění čarodějníci a „kasdim“ je termín označující Chaldejce, pokládané za v Babylónu za znalce magických umění, ale tento termín nemusel nutně znamenat obyvatele Chaldeje, nýbrž určitou vrstvu mudrců, třeba i vykladače snů nebo astrology, kteří zřejmě měli co říci ke královým snům.
Pod „knězi pěstujícími magii“ mohou být myšleni „ašafim“, v Septuagintě přeloženi ako „magoi“.
Ještě k Tvé předchozí otázce – ti mechašefim se v LXX nazývají „farmakoi“; slovo „farmakeia“ znamenalo také očarování nějakým nápojem nebo podáním jedu, a posléze čarodějnictví jako takové.
Všeobecný pojem odpovídající slovu „magie“ se v Bibli přímo nevyskytuje, zmiňují se jednotlivé druhy praktik a jejich zástupci. Nejvíc se mu snad blíží již probíraný pojem čarodějnictví.

[team72]

Celkovo teda môžeme povedať, že Deut 18,10 skôr rozpráva o magických praktikách národov ako o mágii samotnej. Každopádne, slovo mágia tam nie je. Vychádza mi z toho, že špiritistické a čarodejnícke praktiky sú zakázané, ako veštenie, poverčivosť, špiritizmus, čarodejníctvo, vyvolávanie duchov mrtvých, predpovedani budúcnosti zo znamení a hlavne ak je to robené ako služba za peniaze, alebo za protislužbu (čo slúžilo pre ľudské sobecké účely).

[team72]

Príben narodenia Mešiaša, Ježiša asi poznáme všetci. Málokto však vie, že traja mudrci (králi) prichádzajúce z východu (nasledujúc betlehemsku hviezdu) v greckom texte sú označené slovom mágovia. Traja mágovia prišli pozdraviť Ježiša z ďaleka, lebo vedeli dopredu význam tejto udalosti. Ich hodnotné dary boli prijaté a dokonca boli varované vo sne od Boha, aby odišli inou cestou.
Neskôr Ježiš vo Zjaveniach hovorí o sebe, že ja som tá ranná hviezda (a dám každému hviezdu kto zvíťazí).
Matúš pri popisu súdneho dňa hovorí, že fyzické sily univerza budú otrasené a tretina hviezd spadne z ňeba. Podobne Zjavenie uvádza, že tretina anjelov boli strhnutý, drakom zlým, a nenašlo pre nich miesto v nebi, a boli hodené na zem a do blízkosti Zeme. Proti nim vedie boj spravodlivosti samotný Kristus.

Príšem to preto, lebo nečisté magické praktiky sú nebezpečné ako demonské sily, ktoré boli vyvrhnuté z neba. V súdnom dni bude aj zem očisten od týchto sil. Preto, cesta mága nech je očistená, plná viery inak sa stáva terčom záujmu negatívnych bytostí.

[Cagliostro]

Největší problém tzv. Bible je, že je hodně nevěrohodná. Nechci nikomu brát jeho názor, ale Bible je upravena jistýma spolkama, které z ní dodnes těží. A původní poklad (magie) je zatažen v této knize úplně.

Nejznámější překlad Zanoni od E. Bulwer-Lyttona je Od K. Weinfurtera (1931,1993 a dále). Nicméně Bulwer Lytton zde skutečně hodně upravoval dějiny Zanona, či Cagliostra, což je jedna a tatáž osoba.

[Cagliostro]

knížku, kterou doporučoval F. Bardon. A to román Zanoni

jenom tak pro ilustraci, taky ji mám už hodně dlouho rozečtenou, ale nemůžu se za půlkou dál vůbec propracovat. je to psané v hodně staré češtině, a místy je to dost neproniknutelné.. Každopádně, tuto knihu mi doporučovalo více lidí a proto ji přidávám i zde

Zanoni.pdf

Kniha byla již ztažena.

[mek onder]

Zanoni je dobrá kniha,je inspirující a jde s toho i dost vyčíst
Většinou je vše upravované,takže záleží vždy na čitateli,i ze špatné knihy se dá poučit
A je třeba občas i trochu číst mezi řádky,co tím "básník"myslel

[Cagliostro]

Nepřesností tam má hodně, např. historická postava Zanoni je ve skutečnosti totožná s Cagliostrem, v knize je pouze srovnává. Aj.

[Anubis]

Nedávno jsem zkoušel automatické psaní/kresbu a nakreslil jsem něco jako zatmění a jméno Gideon. Jako nevzdělanec jsem nevěděl o koho jde a musel jsem si jej najít. Má tento biblický soudce nějaký vztah k hermetismu?

[Cagliostro]

Nedávno jsem zkoušel automatické psaní/kresbu a nakreslil jsem něco jako zatmění a jméno Gideon. Jako nevzdělanec jsem nevěděl o koho jde a musel jsem si jej najít. Má tento biblický soudce nějaký vztah k hermetismu?

Ne, Gedeon k hermetismu nemá žádný vztah.

[team72]

Gedeon musel prejavit velku vieru a pritom mal strach preto ziadal Boha 3 krat aby dal znamenie, ze urcite zvitazy. Boh dal 3 znamenie a potom nabral vieru a isel a zvytazil malou silou nad velkou armadou.