CO TO BYLO?

[gooolem]

Zdravím Vás všechny a rád bych se zeptal na Váš názor na jednu záležitost, která se mi přihodila. Stalo se mi to nedávno a nevím, kam to zařadit a jestli to má vůbec s tímto fórem něco společného.
Jednoho večera jsem se uložil ke spánku, ale nějakou dobu trvalo, než jsem se dostal do nějakého uvolnění mysli. V tom uvolnění jsem se naprosto zřetelně viděl, jak se připravuji na evokaci (ve fyzické rovině jsem toto ještě vědomě nedělal). Připravil jsem si různé nástroje, vykuřovadla a nevím co ještě. Vnímal jsem téměř každý detail. Jsem si jistý, že jsem při tomto vidění ještě nespal. Když jsem to vše měl připravené, uvědomoval jsem si, že začínám odříkávat nějakou formulku, ale né ve své mysli, ale jakoby v mysli toho mého já, které jsem při tom usínacím stavu viděl. Při tomto jsem maloval kolem sebe bílou barvou kruh. Na jednu stranu jsem tušil, že ho domalovat nestihnu a na druhou stranu jsem nedokázal neodříkávat formulku. A pak, těsně před dokončením kruhu se na mne něco ze tmy vyřítilo, bylo to jako velký pavouk křížený se škorpionem a mělo to černou barvu. Bylo to hnusné a přes ten kousek, pár centimetrů nedokresleného kruhu, se to vrhlo na mě. Skočilo mi to po krku a obličeji.
V tom okamžiku jsem naprosto přišel k sobě na fyzické úrovni. Probudil jsem se z toho nějakého polospánku, nebo co to je, a krční svaly jsem měl zkroucené v křeči tak, že jsem měl uplně zakloněnou hlavu a nemohl jsem zavřít pusu. Tam jsem dostal opravdu strach, začínalo to dost bolet. Jediné, co mne napadlo, byla modlitba k Bohu. Chviličku jsem se za toho křečového kroucení modlil a pak se mi na hlavu sneslo bělomodré světlo a tu černou potvoru stlačilo do mojich nohou. V tom se hlava a krk uvolnili. Modlil jsem se dál, až to světlo vystřelilo tu tmu z mých chodidel. Chodidla mne pak ještě asi dvacet minut nepříjemně pálila. Poděkoval jsem tam nahoru a nějak jsem se to pokoušel vyhodnotit.
Přišlo mi, že to byla ukázka k tomu, že s evokacemi si není dobré zahrávat bez potřebné znalosti a odvahy. Ale já se o to zatím nikdy nepokoušel…..
Tak Vás prosím, jestli byste k tomu někdo mohl připsat svůj názor jak se na to kouknout a jak to chápat, nebo podobnou zkušenost. Děkuji.

[jimmyride]

Zajímavé. Kdysi se mi stalo něco podobného. Byl jsem v úplně stejném stavu. Nespal jsem, byl jsem v nějaké formě tranzu, ale bdělý. Nejspíš to ale nebyl útok takového kalibru. Byla to taková malá bytůstka přehozená kápí a snažila se do mě zabodnout kopí. Pamatuju si, že jsem to kopí uchopil a podařilo se mi ho přemoct. Pak se vzápětí objevil jeho kamarád - takový kroutící se had v klubku. To už jsem se ale zmátořil a probral se úplně. Pamatuju si, jak bylo zvláštní, že mezi tím tranzem a skutečností nebyl žádný přechod. Když se člověk probudí ze sna, vždycky tam nějaký je. Procitnutí do reality. Proto jsem si byl jist, že nespím. Podle mě si na tebe něco počíhalo ve chvíli, kdy jsi byl zranitelný a tvé vědomí bylo vmanipulováno k otevření pomyslné brány k tobě. Evokaci jsi sice nikdy neprováděl, ale podle mě stačí už jen to, že si o takových věcech člověk čte, přitahuje to pozornost. Já měl vždycky při četbě nějakého "silnějšího" materiálu pocit, jak se kolem mě mění atmosféra. Některé knihy na mě dokonce působí, jako by byly živé.

[gooolem]

Jo, tak takové pocity mám někdy taky. Některé věci dokonce znám a vím o nich, že jsem je už dělal. To by mne teda zajímalo, kde jsem měl tu slabinu...možná to ukázalo na nepozornost a nepořádné plánování i v osobním životě...

[gooolem]

A když mluvíš o hadech....mám takovou zkušenost s jednou starou paní, která používala uřknutí, jakožto ovlivnění lidí kolem sebe. Jedna taková ovlivněná za mnou kdysi přišla s tím, že se jí stalo to, že se k ní ta paní divně chovala, a že jí říkala že se vybourá, atd. pokud ji něco nedá. Když jsem se na to díval "vnitřním zrakem" a situaci čistil, tak na mne ta ženská zaútočila, kdy jsem vnímal její tělesnou schránku. Po modlitbě o pomoc (tam nahoru - ač nejsem křesťan atp.) ji v tom světlo (ve formě mříže) zastavilo, kdy se následně proměnila v toho HADA a mříží prošla, se proplazila. Následně se shora do hada zabodly vidle a byl klid. Psychika té ovlivněné ženy se uklidnila a bylo vymalováno. Takže jsem rád, že vím, že se takto do zvířat stylizuje více osob, či jejich myšlenek. Díky

[FTX]

Poděkoval jsem tam nahoru a nějak jsem se to pokoušel vyhodnotit.
Přišlo mi, že to byla ukázka k tomu, že s evokacemi si není dobré zahrávat bez potřebné znalosti a odvahy. Ale já se o to zatím nikdy nepokoušel…..
Tak Vás prosím, jestli byste k tomu někdo mohl připsat svůj názor jak se na to kouknout a jak to chápat, nebo podobnou zkušenost. Děkuji.

Jde o to, jestli to, co jsi prožil je
1, symbolické nebo 2, energeticé

To první jsou jistá varování zamaskovaná do symbolů.
To druhé jsou předpovědi budoucích jevů.

Sny, či polosny mohou být také skutečné děje v nižším astrálu.

Také to může být děj, který jsi prožil v některé z minulých inkarnací.

Každopádně je to pro tebe námět na meditaci. Jen TY SÁM víš, co to doopravdy znamená. Ber to jako domácí úkol a zkus to zjistit.

[Milda]

Pro kazdeho je pravda takova, cemu chce dotycny verit.
Kdyz si cele dny neco ctes a emocionalne to zabarvujes, tak ti to do zivota vstoupi.
Jak hodne realne zavisi jen na tobe.

[gooolem]

Každopádně Vám děkuji za Váš názor, ať je jakýkoli .

[Firzen]

Zkrátka četl jsi o tom nejen ty, ale i jakási tvoje druhá, možná temná stránka. A právě tato část tebe umí vyvolat různé věci. To, že nedokážeš zastavit odříkávání něčeho či nějaké působení je naprosto charakteristické pro tuto věc. Já jsem se s tím setkal hodně tvrdě, ty jsi na tom ještě hooodně dobře. Já si teď celkem promýšlím, co budu číst, protože vím, že dokud plně neovládám svoji mysl, tak cokoli, co se dozvím může ona použít proti mně.

[Milda]

Ten zaver je paradni. Diky.

[kedrigern]

Mě se několikrát stalo taky něco, u čeho si nejsem jistý, jestli to byl obyčejný sen nebo jestli to něco může znamenat.

Ve spánku se kolem mě (možná spíš nademnou) objevil jakýsi mrak, byl průhledný, ale zároveň černý (asi souviselo s tím, že v pokoji byla tma). Vnímal jsem, jak si ten mrak pohrává s mým tělem, jako by střídavě nadzvedával horní a spodní část těla nad postel. Vnímal jsem to jako nepříjemné, ale necítil jsem žádný strach ani jiné emoce, jen jsem si myslel, že bych tomu měl nechat volný průběh. Časem ten pocit nepříjemnosti rostl a najednou jsem si uvědomil, že spím a měl bych se probudit. Do té doby jsem prostě jen vnímal, co se děje, neměl jsem žádné myšlenky ohledně toho, jestli to je nebo není reálné. Mám naučeno z dřívějška, že pokud si udědomím, že spím a chci se probudit, tak musím jakoby trhnout celým tělem. Takže v okamžiku, kdy jsem se rozhodl se probudit, jsem sebou trhl a ihned jsem se probudil. Bušilo mi srdce, ale necítil jsem žádný strach ani úzkost nebo neco podobného a ani jsem nikdy neobjevil žádný náznak toho, že se ten pohyb mého těla odehrál jinde, než v mé hlavě. Po chvíli jsem znovu usnul a zbytek spánku byl normální. Někdy se to stalo brzo po tom, co jsem šel spát, jindy zas naopak blízko času vstávání.
Naposled se to stalo tak před měsícem až dvouma.

[Windik]

S tím , že se nemůžu probudit, to se mi taky už párkrát stalo, prostě vím, že spím, ale nemůžu se hýbat. Ale po delším přemlouvání se nakonec probudím

[Anubis]

Když už člověk ví, že spí, tak se vlastně zrovna probudil. Vždycky je důležité toho využít a poznávat dynamiku jemnějších světů. Není důvod pospíchat s návratem do hmotného těla. To se stejně odehraje automaticky v okamžiku, kdy je vyčerpána astrální vitalita. Při prvních pokusech se to stane do několika vteřin - takové explozivní odčerpání je zažito jako extáze. Časem se dech umravní a je možné v tom stavu setrvat delší dobu. Velkými imaginačními projekty se vitalita ztrácí taky, když kolem sebe držíme mnoho „pevných“ předmětů nebo celé budovy. Kvalita synchronizace a projekce záleží samozřejmě na praxi ve cvičeních dechových resp. imaginačních.

Ta původní tendence návratu do hmotného těla je zapříčiněna prohlédnutím snu, který v okamžiku ztrácí hodnotu. Můžeme v něm zůstat a ovládat prostředí a lidi, nebo začít budovat svou vlastní (ve smyslu vědomě vyrobenou) oblast.

[DAn]

Mě se několikrát v rozmezi rady let stalo ze jsem usnul, nahle si uvedomil ze spim a chci se probudit. Nemuzu se ale probudit, ani pohnout a i kdyz se snazim volat o pomoc (protoze mam pri tom velmi neprijeny pocit a strach, presto ze primo me nic neohrozuje a jsem jen jakoby ve tme) nevydam ani hlasku. Nakonec se pak probudim, ale po velkem usili...

Sent from my MB526 Using ForumTouch for Android

[Anubis]

...

Ta tma je mentální paralýza. Je při tom pocit, jako kdyby se kolem nacházelo všudypřítomné zlo. Někteří se při tom začnou modlit a přejí si ztratit vědomí, ale tím jen odporují svému výcviku.

Už jsem to tu někde psal. Lidi s těmito problémy můžou cvičit chození po známých prostorách v úplné tmě. Čím větší je strach z nějakého místa, tím víc se musí zrak „otevřít“. Navíc to cvičení posiluje imaginaci a rušení zlých představ. Pokud v některých nepříjemných prostorách pocítíme zrychlení kroku, je třeba o to víc zpomalit. Bytost se pak lépe integruje a dokáže si časem posvítit sama i v poměrně nízkých sférách.

[Windik]

To se stejně odehraje automaticky v okamžiku, kdy je vyčerpána astrální vitalita.

Slyšel jsem, že někteří mágové, nebo jogíni sbírají energii i několik životů na některé magické operace. Je to ona astrální vitalita?