Výklad šamanismu z hermetického pohledu

[Oglimios]

Já to chápu tak že .. buch je jen prostředí, je to vše ve všem nejen cihla ale i vaše pocity z té cihly a také vase bolest když cihlou dostanete, když splinete s bohem, dokážete prostě vědomě obsáhnout všechno vedení a vše ve všem a dokážete také vše vědomě ovládat a obsáhnout i další bytosti kteří se až tak vysoko dostali a oni také obsáhnou vás, není uz žádného tajemství. Pro představu i představy a sny vaše jsou součástí všeho a i každý sen každého obsáhne vaše vedomi pokud se dostanete ke splinuti s bohem.
Prostředek jak k tomu časem dojdete je jediné vaše mysl, to je nástroj který když se naučíme používat svedeme vše co budeme chtít, ono ale to co chceme se tímto vývojem vlastně úplně eliminuje.
Drogy nám pozmění vnímání a můžeme zažít nereálné reálné věci ze kterých si můžeme vzít ponaučení, pochybuji ale že někdo pod vlivem drog dokáže najednou tvořit a ovládat přírodní zakony, to si jen může myslet vidět a až vystřízliví si z toho vzít ponaučení. Toto ponaučení nás může ale nemusí posunout dál, často nás ale může zavést do slepé uličky v které se budete plavat řadu let.
Magie je ovládání sebe sama a celého stvoření, věda o vědomém ovládání celého stvoření, porozumění celému stvoření.

[zebyja]

Kuato: Ona taková kulička rulíku rozetřená na dlaních umí velmi pěkně spojit s duchem lesa, pokud bych v lese hledal magické místo pro nějakou práci a nemohl ho z nějakého důvodu najít, ale našel bych rulík, tak bych to určitě udělal, už jen proto, že najít rulík je zajímavá "náhoda". Ale kdybych našel houbičky, tak je ze stejného důvodu nesním, proto že mě to přiotráví. Já to požívání jedů úplně neodsuzuji, nechápej mě špatně. Kdyby to byla jediná cesta jak dosáhnout mých cílů, tak bych nad tím asi uvažoval. Ale po zkušenostech jsem dospěl k tomu, že téměř vždy je tu alternativa a taky mi to za to nikdy nestálo.

Ono když se nad tím zamyslíš. S tím rulíkem se vlastně tím aktem skamarádíš a ony tyhle jedovaté věci jsou něco jako obránci lesa(nebo oblasti obecně) a tak Tě taky můžou leckam dovést. Stejně tak v té oblasti můžeš tři dny bloudit a nebo Tě tam odsud rychle vyvede pryč. Není to tedy na Tobě. Pokud to ale pozřeš je ten kontakt tak silný, že ten boj můžeš vyhrát a dovede Tě kam chceš. Ale popral si se s tím a je Ti z toho pak trochu špatně. Jasně v malých dávkách to skoro nepoznáš a třeba Tě to i ve výsledku posílí, je to trochu o tom vědět kde je klapka. Ale jak už jsem řekl, vždy jsou tu alternativy.

metaforou: Řekněme že existuje zkušený hermetik, který si hoví ve wiskey a já vím, že ví něco, co bych rád věděl. No tak za ním zajdu a zkusím na něj udělat dojem. Možná s ním budu mluvit o wiskey nebo tak. A proto že jsem mu sedl jenom trochu, tak si ze mě udělá trochu šoufky a jen mě navede. Když s ním ale začnu chlastat tu wiskey, tak mi nejspíš řekne i co jsem vědět nechtěl. No to mi přijde jako docela dobrá metafora. Sice jsem se dostal do vztahu, kdy mi řekne hodně, ale jsem opilí, dost si toho nebudu pamatovat, nebudu tak dobře uvažovt a dost možná se spíš pobavím, než něco dozvím. Věci, které jsem se dozvěděl stejně budu muset ověřit a dost možná udělám chybu, neboť to mám trochu pomýchané. Když mě jen navede, potrvá to trochu dýl, ale nebudu mít kocovinu a když za ním zase přijdu znovu s výsledky, třeba mě navede dál a třeba přijdu na to, jak to udělat bez toho abych vypil dva litry wiskey a vypálil většinu své síly, kterou bych jinak mohl použít na dané experimenty a posílit tak svého ducha.

Ať se daří!

[Kuato]

Ale abych se přidal do diskuze. Šamanismus je jedna z kapitol Magie, jaký rozpor tam vidíš? Vždy jsme se jako nevědomé lidstvo snažili proniknout do Pandořiny skříně a jen nástroje se liší kulturou a dobou, to že ne všechny dary jsou užitečné a některé jsou až na dně je zjevné...
Právě vědět co chci (jak zde ukazuje Marvin), chtít (tedy použít vůli a vědomě omezit to co nechci) a odvážit se toho (tedy věnovat tomu svou práci a askezi i přes onu setrvačnost) vede k vlastnímu poznání...
Chvilkové náhledy a pochopení s užitím drog bez předchozího budování nádoby k jejich ustálení a udržení do života tady a teď jsou spíše zátěží a působí desintegračně. Nicméně všechno to patří do celku, záleží kterou polaritu člověk volí...:) pokud volí.

je škoda, že ze spagyrie zůstaly naživu jen střípky, možná naše generace přispěje něco málo k její rekonstrukci jako hodnotné (byť jistě ne nejvyšší) duchovní cesty. jako jednu z věcí k promyšlení, kterou musí každý spagyrik dříve nebo později promyslet, je povaha hmoty jako takové. velká část duchovních cest vnímá svět jako dosti bolavé místo a vyvíjejí značné úsilí jak se odsud dostat. svět jako místo pokušení, tíhy, omezení. něco, co je tak trochu nepřítel duchovního úsilí. pokud patří k Bohu, tak pouze jako jakási okrajová záležitost, periferie, kam dopadá jen málo Jeho paprsků. málokdo je ušetřen tohoto pohledu. přesto - má-li člověk dospět k monoteismu, je takovýto pohled na samé hraně, kdy už je monoteismus opuštěn.

je celá řada materií ve světě kolem nás ze všech tří říší, které při požití v nás ovlivňují to či ono. ve farmacii jsou obecným slovem drogy nazývaný všechny byliny, využitelné při léčení. nejen náprstník, ale i heřmánek a vrbovka, které má člověk zařazen obvykle ve zcela odlišné škatuli než rulík nebo oměj. naše sebestřednost nám velí vidět se ve středu přírody a očekávat, že vše stvořil Bůh jen proto, aby nám pomohl, nebo nás pokoušel. leč přiznejme si - i taková Země - nepatrný kousek hvězdného prachu v nekonečných dálavách univerza, má svoji fázi, kdy je na ní život rostlinný i animální, relativně dlouhou - desítky milionu let. z toho člověk je tady kolik? půl milionu let? z toho možná až posledních deset dvacet tisíc let je víc než vzácně se vyskytující primát s primitivním intelektem a s nulovým vlivem na své životní prostředí (čímž nechci říct, že jeho třebaže jednoduché, tak možná živé náboženské cítění nemůže být mnohem starší). a ví jen Bůh, zda za tisíc let bude ještě nějaké lidstvo vůbec existovat.. tedy má-li něco trvání, pak je to život sám, který se začne projevovat vždy, jakmile se objeví vhodné podmínky - zejména voda (hle - jeden z alchymických axiomů zní "suchá těla na sebe nepůsobí") a přijatelná teplota.

a k těmto jaksi univerzálnějším postřehům a principům se může alchymista i spagyrik snadno obracet. tedy obracet v případě, že dokáže vnímat i projevenou přírodu a všechny její jednotliviny jako živou inteligentní bytost (složitě komplexně uspořádanou), která je právoplatnou součástí Boha, jež je v ní plně přítomen (byť běžně námi nevnímán, vždyť náš zrak je zahalen hlubokou nevědomostí). a může se stát, že zcela odproštěn od morálních soudů a hodnocení bere do ruky to i ono a zvědavě jako malé dítě se nechává okouzlit a nejen, že s odstupem pozoruje dění, ale dokonce může i zakoušet tím, že se nechává pohltit tím či oním. dotek smrti neanalyzuje jen intelektem, ale může vzít do ruky kus arzeniku, temný a černý jako jako zpráchnivělá kost, chladivý i horký, smrtící, dokonalý nástroj a projev smrti a dotkne se citem jeho podstaty takovým způsobem, že až sám strne a je ohromen a v úžasu nad tou krásou konečnosti, možná i vyděšen neboť získal šém génia, kterým by mohl zabíjet. a takto se může nechat spagyrik obsedat tím i oním, může vyrobit jemné a zářivé kvintesence a pravidelně je užívat po léta a mazat se jimi a zjemňovat - a možná že ve sférách dévů teče ambrozie přímo v řekách a tamnější bytosti se mohou napít z dlaní pouhé vody, která na ně má stejného účinku.. že je to pro nás jemná neviditelná sféra? není přesto snad hmotná? vždyť vše duchovní je stále ještě hmotné.

a tak ač původní téma bylo "drogy v dnešním běžném smyslu", jeví se mi málo šťastné zůžit příliš svůj pohled kvůli nepatrné skupině těchto razantnějších látek a nechat si jimi ovlivnit svůj pohled na svět i v obecnějším rámci. chce-li kdo pakt, nechť si ho utvoří. ač odsuzovaná věc, stejně jako mnoho jiného může být užitečná minimálně v tom, že člověk začne brát život vážněji, vášnivěji, živěji, s větším zájmem a pozorností. je třeba nezapomínat, že vývoj není lineární. někdy odbočka a zdržení může dát životní zkušenost, která následně znamená zásadní zrychlení. abych citoval Meyrinka v Zelené tváři - "někdy je porušování pravidel ten rychlejší skleník".

Vzývám Tě Naturo,
znej se ke mě, jako se já znám k Tobě,
uč mě a veď mě po svých cestách
ať vedou kamkoliv,
buď mi matkou, sestrou i milenkou,
ukaž mi krásu svých neznámých zákoutí,
nechť Tvá vůně opojí moji hlavu,
nechť mé srdce rozkvete a obsype se ovocem,
ať jsem udiven zázraky Jediné i mnohých věcí,
tys přec Krása Krás, Moudrá a Milosrdná,
Bohem milovaná Šechina..

[Inrise]

Deo Gratias. Krásné, Kuato.

[Eugen]

pekne popísané, super..