Otakar píše:myslím, že to nejsou droidi, které hledáš :)
když se na to díváš jenom černým zrcadýlkem, budeš mít vždycky tak trochu a jenom polopravdu, když si tam přidáš to bílé... jakože pozitivní :) máš určitou pravděpobobnost vidět celek... a když říkám přídat, tak myslím přidat, ne se dívat z černýho zrcadýlka do bílýho, to je potom odpověď typu já chápu že pro mnohé může být pozivitní, ale vlastně je to celé spíš negativní... tak né, mít obě dvě - nejlepé proti sobě a sjednocené, ale zas do tebe nechci nějak prudit. Máš osobně radši Crowleyho než Jesuse, ok :)
Mě prosím s Crowleyem nedávej dohromady, o tomto pánovi mám ne zrovna kladné mínění. Snad jsem schopen uznat, že Kniha Thothova je od Crowleya výborné dílo, nicméně ty jsi zmínil, že mám raději jako osobu sira. Myslím že není potřeba veřejně se hlásit k tomu či onomu hermetikovi. Navíc Kristus je - a to nemůžeš popřít - zakladatel katolicismu, a takového, jaký si ho křesťané udělali.
Horus předobraz Krista má velkou výhodu. V jeho náboženství nepadne ani Horus, ani Sutech, který je vzat k božstvu. Je tam náboženství lásky, které dodržovali ještě staří Řekové. A teď nemluvím o obětech beránků, koz apod. k nižším bůžkům starého Egypta. Jinak egypťané měli tak silné náboženství, že neexistovaly ani lidské oběti (zde se odvolávám na egyptologa Lexu!) kromě těžkých zločinců, které házely krokodýlům.
Kristus je naproti tomu náboženství krve. Horus nezemřel, Kristus ano. Kristus vstal z mrtvých, ale to Osiris taky a bez krve. A hlásit se ke katolicismu? Vzpomenu si pokaždé na Bobliga z Edelstadtu. I když byl civilista, bylo to spjato s církví. Dále, Francie by taky mohla vyprávět, templáři počínaje a nebo nebohou Marií Antoinnetou konče. Atd.
Pokud by církev byla milostivá, nač ve jménu Krista proběhl hon na nevěřící a pohany (nebo nebohé druidy!).
A že je Horus dogma? Pak i Kristus. Ale Horus má výhodu, je starší v náboženství a zatímco všechny papírové bible mohou věky zmizet, egyptské památky co jsou v písku, zůstanou zachovány. Dále, Kristus je taky Dogma. Viz Turínské plátno, jeho svatba s Maří Magdalenou (dle apokryfů prostitutkou atd.). A nakonec i Sám Kristus nedodržel zákon hermetiky - proklel Ahasvera, který kráčí s věky a čeká jeho návrat.
