Může nebo nesmí Osvícený mistr vlastnit majetky?

[Arex]

Přidávám, co píše o majetku, resp. o statcích Theofanus Abba v knize Dopisy Paracelsovi XVII,3:

„Již svrchu bylo řečeno, že bohové si rozdělili veškerou zemi, tu na větší, tu na menší díly a zařizovali v nich pro sebe svatyně a oběti. Podobně i Poseidón, dostav ostrov Alantský, usadil své děti ze smrtelné ženy na takovém asi místě ostrova. Atlas pak, jeho prvorozený syn, měl četné a vynikající potomstvo. Nejstarší král odevzdával vždy vládu nejstaršímu ze svých synů a tak zachovali posloupnost po mnoho věků. A když božská částka stále více v nich mizela, směšujíc se opět a opět s mnohým živlem smrtelným a povaha lidská nabývala převahy, tehdy již, nemajíce síly více snášet povinnosti a statky, kazili se, až ohyzdnými se jevili tomu, kdo dovedl dobře vidět. – Protože ztratili nejkrásnějších z nejvzácnějších statků.“
Tak opět soudí, drahý Mistře, Platón. Dovol, abych znovu poznamenal, že Mojžíš v Genezi a Platón v Timaiovi říkají jedno a totéž. To, co je dělí, je pouze velký rozdíl času, ve kterém oba atlantskou mytologii studovali. Jistě souhlasíš, že předpotopní svět není nic jiného než Atlantis a deset atlantských králů je deset rodů od Adama po Noema. Atlantis je zemský ráj, praví mnozí, odtud také vyšel Noe a v korábu přeplul přes vody potopy „z vnějšího kruhu země do kruhu vnitřního“.

[dar]

Hezká reminiscence atlantských událostí, díky Arexi. Budu muset Theofanuse konečně přečíst.

[FTX]

Mildo majetek je skvělá věc. Musíš se ovšem řídit heslem: "Čím víc, tím líp!" a "Nikdy nemám dost!".

Pokud se majetkem chlubíš tak vyvoláváš v okolních lidech závist. Ti ti pak škodí. A takto se učíš skrze vlastní bolest nutnému pilíři na kterém stojí svatá věda.

Dále tě majetek může učit i lásce. Pokud bys o všechno přišel, a zůstala ti v srdci láska a přitom by ti nic nechybělo, tak jsi prošel zkouškou lásky.

[Milda]

Mildo majetek je skvělá věc. Musíš se ovšem řídit heslem: "Čím víc, tím líp!" a "Nikdy nemám dost!".

Pokud se majetkem chlubíš tak vyvoláváš v okolních lidech závist. Ti ti pak škodí. A takto se učíš skrze vlastní bolest nutnému pilíři na kterém stojí svatá věda.

Dále tě majetek může učit i lásce. Pokud bys o všechno přišel, a zůstala ti v srdci láska a přitom by ti nic nechybělo, tak jsi prošel zkouškou lásky.

Ta tvoje hesla se mnou nerezonuji.
Dokonce jsou v rozporu s mymi nazory.

Ja se mohu chlubit cim chci.
Jestli v někom vyvolavam zavist? To ja neumim.
Zavist je v cloveku jiz spusteny ego program, ktery ja ridit ani spouštět neumim.
To je tva zavist a jen ty ji muzes kontrolovat.

Majetek lasce neuci.
Laska je.
Bud si filtr sveho ega nastavis abys ji vnimal a sdilel, nebo jedes jinou soutez.
Tve zkousky trochu pripominaji inkvizici.
Kdyz se carodejnice neutopila, tak ji upalime.

[Ondrash]

Myslim, že může vlastnit (i když moudrému člověku je jasné, že je na tomto světě proto, aby se učil, případně pomáhal, takže spíš by měl u sebe evokovat pocit sdílení, či dočasného vypůjčení, nejlépe nad tím vůbec neuvažovat, si myslim) (druhá věc je... -co je vlastně hmota a že atom je v podstatě prázdnota-protože, jehož poměr jádra k celku je asi jako jehla v kostele), ale neměl by na něm příliš lpět, i když se o něj co nejlépe starat... jinak takovéto rituální "vzdávání se majetku" je, dle mého názoru, spíše symbolické, které ale některý člověk "západního způsobu uvažování" přebral příliš "doslova" a převedl do extrémů...