Osud

[Cagliostro]

Jak říká staré přísloví: My si myslíme, ale nevíme to. Osud není pevně v našich rukou. Pouze jeho čásť. Těžko tvrdit někomu, kdo třeba někoho nešťastnou náhodou přejel, že to byl jeho osud, tudíž že si to oba aktéři: přejetý i jezdec auta-zvolili. Jednoduchý a tvrdý příklad.

[Adam]

...Těžko tvrdit někomu, kdo třeba někoho nešťastnou náhodou přejel, že to byl jeho osud, tudíž že si to oba aktéři: přejetý i jezdec auta-zvolili.

Zřejmě je těžké to tvrdit, ale domnívám se, že je to vskutku tak. Osud je instance, která zajišťuje, že se budeme učit, stará se o to, abychom naplnili svůj učební plán, a pokud se od něho výrazně odchýlíme, může být např. právě přejetí někoho razantním opatřením, jak oba dotyčné konfrontovat s principem, který si kdysi vytyčili k osvojení, ale v životě se mu vyhýbali. Osud je tedy třeba chápat nikoliv jako sled neměnných událostí, které nás tak či onak postihnou - to by znamenalo popření svobodné vůle - ale jako dynamickou šablonu, jež nám nedovolí ignorovat "školní docházku". Odmítneme-li se učit (vyvíjet) vědomě, převezme vedení a bude nás nedobrovolně konfrontovat s událostmi, které nám učební látku zprostředkují. Čím vytrvaleji budeme vzdorovat, tím efektivnější (hrubohmotnější) zkoušky nám připraví. Srv. "Člověk může být osuden veden nebo vláčen."
Je-li něco nejasně napsáno, rád se pokusím přeformulovat.

[Jana]

Na světě je spousta lidí,co mají tzv. těžký osud.Proč se s takovým osudem smiřují,proč s tím nic nedělají? K čemu tedy mají rozum,vůli a cit? K čemu jsou duchovní nauky? Abychom se učili ovládat sami sebe,abychom používali rozum,vůli a cit k vytváření lepšího osudu a vůbec podmínek zde na zemi.

[Cagliostro]

I když připustím tuto možnost, je toho součástí i karmický trest pro některé duše za minulé životy. A jiný příklad, sebevrah chce utéct svému osudu. Jenže ten ho bude pronásledovat i v dalších inkarnacích, dokud to nezvládne.

[Jana]

Sebevrah je ten co to vzdává.To je zkušenost,kterou si přinese do dalšího života a podvědomě pak cítí možná víc než ostatní,že sebevražda je špatné rozhodnutí.Tady na fóru jsou lidé blízko k pochopení a přijmutí pravdy.Hledají a to je projev rozumu,pracují na sobě,to je projev vůle a cítí lásku,která je vede.

[Ondra]

Sebevražda může být i osudem .

[Cagliostro]

Sebevražda může být i osudem .

Jasně, ale ne vždy

Sebevrah je ten co to vzdává.To je zkušenost,kterou si přinese do dalšího života a podvědomě pak cítí možná víc než ostatní,že sebevražda je špatné rozhodnutí.Tady na fóru jsou lidé blízko k pochopení a přijmutí pravdy.Hledají a to je projev rozumu,pracují na sobě,to je projev vůle a cítí lásku,která je vede.

Je to jeho vůle, zaslouží si politování, ale to je tak všechno. Sám je v tomto případě strůjcem svého života, jak rychle půjde dál, nebo jak dlouho se bude točit v jednom bodě.

[Milda]

Charona neznam.
Pred chvili jsem mu odpovidal na FBM na zpravu ve ktere mi psal ze me nazory s nim rezonuji.
Ja mu odpovedel, ze je skoda, ze to nenapsal verejne do fora zde, a ejhle, on to priznal a dostal od vas cocku hned a nekteri si ho se mnou spletli.
Meli jste ho rovnou uklovat zobakama, tu bilou vranu.

[locki]

Samozrejme, ze tu nahoda je. Je to mechanismus stvoreni a velmi dulezity. Takze tu mame veci, ktere nemaji zadnou pricinu v subjektu a presto se mu stanou. Motyl si sedne na muj nos, padne mi trojka na kostce, vyhraju ve Sportce. Stejnetak se nahodou muze stat spousta jinych veci. Vaznych i nepodstatnych.

Casto, pod vlivem predevsim vychodnich nabozenstvi, maji lide tendenci verit, ze cokoliv se jim deje ma nejakou pricinu v jejich minulosti, at uz soucasneho, nebo nektereho minuleho zivota. A ono kupodivu ne, protoze svymi aktualnimi rozhodnutimi tvorime osud uplne stejne, jako jsme tvorili temi minulymi. Co ja videl lidi, kterym se nekdo(nebo neco) navezl do zivota a oni filozofovali o tom, jak je to rizeni osudu, zatimco to byla ryzi libovule prislusneho cloveka. Takze se nevyplaci byt ve vztahu k osudu prilis sebestredny, ale nahlednout to v sirsim kontextu a pripustit si, ze tu jsou i ostatni svobodne bytosti, ktere maji moznost nas osud menit. Trocha pokory proste neuskodi ani tady. Cimz rozhodne nerikam, ze nejsme sami zasadnim zpusobem zodpovedni.

Dame si konkretni priklad - prijde sem Mildo-Charon a zacne nas oblazovat sam sebou. Samozrejme to ma po precteni nejaky vliv. Nektere z nas bavi se s nimi dat do reci a uz jsme ovlivneni. Prave ted travim cas take tim. To mi urcitym, sice zanedbatelnym, ale presto jistym zpusobem meni zivot. A ted krucialni otazka - byl muj osud potkat Mildo-Charona? V zasade vubec - to se jen Mildo-Charon aktivne navezl do fora...muj dil je ta reakce, kterou ted ovlivnuju osud laskaveho ctenare i svuj. Mohl jsem si ji odpustit, ale vedome a zamerne ji pisu. Cimz se cpu ze sve vule do osudu predevsim zminovane dvojindividuality a rozhybavam jeji mysleni i ciny(zaroven je tu jasny i podil Mildo-Charona).

Podtrzeno secteno, osud se zasadnim zpusobem tvori tady a ted, aktivnimi skutky. Jsou-li vedome, je ovlivneni osudu vyrazne silnejsi. Jedna-li se o praci s mysli, o duchovni praci, meditaci apod. je ovlivneni osudu naprosto zasadni.

No a pak jsou tu jeste osudove kroky, kterymi s nami komunikuje bezprostredne Prozretelnost. O tech nema cenu moc psat, kazdy je znate.

Odvaha, takova ta magicka, zminovana v BKOZ je o tom, ze prestanu hledat jen osudove jistoty(i kdyz jsou dulezite) a prijmu ten dil nejistoty(lepe receno zivosti, nahody, svobody), ktery je v celem stvoreni jednim z principu. Otevrenost a duvera v Prozretelnost(kazdy nazvi dle sveho) je svetlem i ochranou. Zvlast ve vztahu k tomu, cemu rikame osud.

[Anubis]

... Casto, pod vlivem predevsim vychodnich nabozenstvi, maji lide tendenci verit, ze cokoliv se jim deje ma nejakou pricinu v jejich minulosti, at uz soucasneho, nebo nektereho minuleho zivota. A ono kupodivu ne, protoze svymi aktualnimi rozhodnutimi tvorime osud uplne stejne, jako jsme tvorili temi minulymi. Co ja videl lidi, kterym se nekdo(nebo neco) navezl do zivota a oni filozofovali o tom, jak je to rizeni osudu, zatimco to byla ryzi libovule prislusneho cloveka...

Nejsem si jistý, jestli se tím snažíš vyvrátit i to, co jsem napsal já. Pro jistotu zareaguju. Nevěřím tomu, že na počátku stvoření (kam se kvůli úvaze musíme přenést) všichni dostali náhodně „karty“. Myslím, že byli všichni čistí jako nepopsaný list a začli si své osudy tvořit. Tudíž můžeme jít až hodně do minulosti a najít tam ty příčiny.

Když přijmeš jakoukoliv náhodu, tak tím říkáš, že na začátku byl chaos - já věřím v řád, protože se do něj chci navrátit. Také věřím, že člověk je tu proto, aby snižoval entropii celého systému a jeho ideje se scházely k jednotě... k počátku... k prastavu. Toto objevuji právě v okamžiku, když se na celý systém dívám v tom nejširším neboli absolutním kontextu. Vidím nádherně spojité křivky chování každé věci v univerzu. Žádná náhoda.

[locki]

Nereagoval jsem primo na to, ale nadhodim par veci k premysleni.

1. Existuje na to jeden krasny primer - Svet je hrnec, ve kterem Buh vari polivku. Neni predem urceno, zda to bude bramboracka, vyvar, kulajda...jedno ale jiste je, bude nejlepsi.

2. Jsem chemik a dusi alchymista. Alchymie ma skutecne vychodisko, ze vse zacina v tzv. konfuznim chaosu. Prima Materia a Kamen. Dve veci, ktere by se v Tvem pojeti nijak nelisily. Presto tu rozdil je. Kamen je korunovana Prima Materia. Kamen je dokonaly od slova dokonano. Materie je Prima ve smyslu na pocatku. Nejde tu o navrat.

3. Svoboda vule cloveka je v konceptu naprosteho radu nemyslitelna. Presto je jednim z piliru.

[Anubis]

Nereagoval jsem primo na to, ale nadhodim par veci k premysleni.

Nevadí mi tvá lhostejnost. Snad se nebudeš zlobit, když ti ji opět oplatím přímou citací.

1. Existuje na to jeden krasny primer - Svet je hrnec, ve kterem Buh vari polivku. Neni predem urceno, zda to bude bramboracka, vyvar, kulajda...jedno ale jiste je, bude nejlepsi.

Opravdu velkolepý příměr. Musíš ovšem uznat, že v průběhu vaření tak nějak ubývá možností, jak dále pokračovat, aby to vůbec jedna z těch polévek mohla být. Nebo že by se Bůh učil od Pejska a Kočičky? To, že bude nejlepší je jasné, protože vychází ze Stvořitele a on si nakonec svou prosadí. Počáteční podmínky (ingredience) volí lidé, díky své svobodné vůli. V dalším pokračování ale musí respektovat jistý vzor jako následky svých činů.

Pokud se nebudou soustředit až tak moc na dílo, jako spíš na Stvořitele samotného, tak je tu pravděpodobnost, že další polévku budou vařit sami.

2. Jsem chemik a dusi alchymista. Alchymie ma skutecne vychodisko, ze vse zacina v tzv. konfuznim chaosu. Prima Materia a Kamen. Dve veci, ktere by se v Tvem pojeti nijak nelisily. Presto tu rozdil je. Kamen je korunovana Prima Materia. Kamen je dokonaly od slova dokonano. Materie je Prima ve smyslu na pocatku. Nejde tu o navrat.

To Tě šlechtí. Já o alchymii vím kulové, takže zde nemohu sloužit. Můžeš mne vlastně natáhnout na čemkoliv. Pokud ale alchymisté vidí rozdílu mezi Prima Materia a Kamenem, tak nenašli pravou podstatu těchto věcí. Mnoho filosofů studuje problémy do hloubky, ale téměř nikdy si nemohou být jisti, že našli pravé jádro. Čisté vědomí v obou těchto objektech může být jinak zastřeno, ale je tam.

Tím nijak nezlehčuji jejich práci. Už jsem tu mnohokrát obhajoval všechny dualistické (a z nich vycházející) duchovědce. Je dobré pozorovat přírodu ve vztahu ke svému nitru a pracovat na sobě, ale my se tu bavíme o stvoření, které vzniká z jednoty a do ní se vrací. Je nad protiklady.

3. Svoboda vule cloveka je v konceptu naprosteho radu nemyslitelna. Presto je jednim z piliru.

Snad jsem své myšlenky výše vyjádřil lépe. Věřím v řád v absolutním hledisku, v takovém se těch svobodných vůlí schová...

[Jana]

Osud je,zrovna tak jako já jsem.
Chci být jen zmítající se lupínek ve věrtru,
nebo chci být ten,co dokonale ovládne své myšlenky,emoce..sám sebe.
Rozhodla jsem se pro to druhé.

[Ondra]

...

Ale i svoboná vůle má sve mantinely, které prostě nepřekročí. Navíc se mi zdá , že vůli jako takovou stavíš do absoultních výšin, což jsem měl zato , že to není v tvém přesvědčení.

[Milda]

Existuje na to jeden krasny primer - Svet je hrnec, ve kterem Buh vari polivku. Neni predem urceno, zda to bude bramboracka, vyvar, kulajda...jedno ale jiste je, bude nejlepsi.

Opravdu velkolepý příměr. Musíš ovšem uznat, že v průběhu vaření tak nějak ubývá možností, jak dále pokračovat, aby to vůbec jedna z těch polévek mohla být. Nebo že by se Bůh učil od Pejska a Kočičky? To, že bude nejlepší je jasné, protože vychází ze Stvořitele a on si nakonec svou prosadí. Počáteční podmínky (ingredience) volí lidé, díky své svobodné vůli. V dalším pokračování ale musí respektovat jistý vzor jako následky svých činů.
Pribeh s polevkou je dobry pokud pripustime zive procesy v polevce behem vareni polevky.
Pouzite ingredience nesnizuji pestrost moznosti vysledne polevky. To plati jen kdyz polevku omezis kucharskou knihou (ego programy). Jinak i polevka pejska i kocicky je jedna z mnohosti.

Pokud se nebudou soustředit až tak moc na dílo, jako spíš na Stvořitele samotného, tak je tu pravděpodobnost, že další polévku budou vařit sami.

My uz tu polevku varime vsichni.

2. Jsem chemik a dusi alchymista. Alchymie ma skutecne vychodisko, ze vse zacina v tzv. konfuznim chaosu. Prima Materia a Kamen. Dve veci, ktere by se v Tvem pojeti nijak nelisily. Presto tu rozdil je. Kamen je korunovana Prima Materia. Kamen je dokonaly od slova dokonano. Materie je Prima ve smyslu na pocatku. Nejde tu o navrat.

Ano v alchymii je pravda.

[blok]To Tě šlechtí. Já o alchymii vím kulové, takže zde nemohu sloužit.
kdyz nevis tak to prosim nekomentuj, jen muzes nekoho zmast, dal to byly smyslenky, sorry