Milda píše:Muj cil duchovni cesty jsem znal asi v 18 letech, kdy jsem premyslel nad zbytecnosti pripravy na svetsky zivot ...... Zakladni otazka byla asi Proc? K cemu ta zbytecna prace? Asi za 20 let jsem to pochopil. Jiz delsi dobu nemam cile.
Milý Mildo & ostatní,
takto uvažovat je správné a pokládat si otázky tohoto typu je velmi dobře. Umožní se ti to lépe orientovat v životě. Mnozí si vnitřní prázdnotu ani uvědomit nedokáží.
Bohužel mi to připadá, že jsi to nedotáhl do konce a neúplné poznání pak způsobuje zbytečný zmatek. A ten se pak může přenášet na ostatní a uvádět je do zmatků. A bohužel zodpovědnost za svedení z cesty padá na toho, kdo dané bytosti způsobil její dezorientaci.
Neříkej mi, že žádný cíl nemáš, tak se nechováš ani tady na fóru:
1, Jaký sleduješ cíl diskusí na tomto fóru? Chceš nás všechny napravit?
-- nehodnotím, pouze konstatuji, že toto je také cíl.
2, Jaký sleduješ cíl, když si přeješ od partnerky to nejlepší potěšení?
http://www.frabato.cz/viewtopic.php?f=20&t=961 -- nehodnotím, pouze konstatuji, že toto je také cíl.
3, Psal jsi o tom, že úspěšně podnikáš a to je také cíl
http://www.frabato.cz/viewtopic.php?f=20&t=9524, Pak máš rodinu a to je také cíl.
5, Černá magie také sleduje určitý cíl:
http://www.frabato.cz/viewtopic.php?f=20&t=9546, A proč vlastně žiješ? Ze setrvačnosti?
----------------------------------------------------------------------------------------
Takže jen namátkou vidíš, že se podle toho, co sám píšeš vůbec ani nechováš. Cílů máš mraky, alespoň těch, o kterých jsi psal. A určitě tam bude ještě spousta dalších, o kterých jsi tady na fóru nepsal.
Vždy je vhodné o takových dílčích cílech meditovat aby byl poznat cíl jim nadřazený, který již není z daného zorného úhlu vidět. Pokud je v soustavě cílů zmatek, tak se bohužel vkrádají i sub-cíle, které mají hodnotu iluzorní a ženou člověka za větším a větším třeba pracovním nasazením či mamonem až padne vyčerpáním. Některé cíle způsobují druhým nezměrné utrpení - třeba "nahrabat si, co jde". Nebo také cíl "vládnout ostatním železnou pěstí bez ohledu na potoky krve".
Jsou lidé, kteří jsou šťastní a považují za dokonalé naplnění jejich života když přivedou na svět děti a ty jim vyrostou. A už od života více nežádají.
Svým způsobem by se dalo říci, že z tohoto pohledu je možné považovat za cíl přežití. A to jak přežití v rámci jednotlivce, tak i přežití v rámci rodiny a z toho vycházející zajištění kontinuity rodu.
Takový voják v boji čelí hrozbě vlastní smrti každý den. A přesto má také nějakou motivaci. Může to být třeba šťastná společnost, která vznikne po porážce zlých okupantů. Z toho je vidět, že cíl nemusí ležet jen v rovině vlastního přežití.
Chtělo by se to zamyslet, jestli může existovat jiný z určitého hlediska vyšší cíl? Třeba se nabízí morálka nebo etika. Jsou i ti, kteří žijí proto aby mohli jednat čestně. Cíle tohoto typu už přestávají být hmotné a mají spíše ideový, či řekl bych duchovní rozměr.
Je třeba se podívat ještě do jiných rovin při hledání cíle. Třeba takový archanděl Michael má jediný cíl sloužit Bohu. Nezajímá ho ani jeho vlastní existence, jediné, co je pro něho podstatné je naplnit Boží záměr. Milióny let. Zeptej se ho na to.
Každá lidská bytost, která vstupuje do tohoto světa si dala určitý cíl. Třeba, něco prožít, nebo si zlepšit charakter, nebo odolat nějakému životnímu pokušení. Jen málokdy si dá bytost negativní cíl, ale i to je možné a takoví tady jsou. Třeba být těžce nemocný tím se očistit a nebo pomoci rodičům aby mohli pečovat o těžce nemocné dítě. Takoví rodiče pak nemají čas nějaké pochybné myšlenky a svody rozvíjet. A nebo vysloveně negativní třeba nahnat nějaký národ do války. I takový cíl existuje a proto žádnou bytost na tomto světě nelze hodnotit bez znalosti jejího cíle. I v Bibli je to jasně psáno: "Nesuď abys nebyl souzen."
Mimochodem mnoho lidí po odchodu z tohoto světa lituje, že podlehli svodům třírozměrného světa a zbytečně si svůj vlastní vývoj zabrzdili a nebo se dokonce posunuli nazpět a budou muset opět svoji náplň života dohnat a odolat těm samým pokušením, kterým v předchozí inkarnaci podlehli. Jenže jakmile se daná kapitola knihy života uzavře, tak to nelze změnit. Zní to asi jako pohádka, ale můžeš se na to někoho v tzv. 4. agregaci zeptat.
Věřit na re-inkarnaci je zcestné, dokud to někdo nevidí, tak se jedná jen o papouškování knih, které se mohou mýlit.
Asi na moje rady nedáš, ale doporučoval bych ti zjistit, jaký sis vlastně vytyčil úkol. A jestli se ti ho daří plnit? Takový úkol se dá změnit a dokonce i zrušit, ale až se dny naplní, tak už zbývá jen smutek. Pozoruhodné je, že se lidské bytosti samy trestají a sami sebe uvrhávají do daleko horších podmínek pokud ve svém životě podlehnou svodům.
Lidé by si měli vážit každého okamžiku svého života.
A pamatuj že ať ve svém životě uděláš cokoliv, tak každý životní příběh pomáhá Božské Prozřetelnosti ve hledání větší lásky skrze dokonalejší poznávání sebe sama.