Osud

[Milda]

Zadny cil zivot nema.
Zivot je zivy a zije.
Nejde ani od 0 k 0 ani od 0 k 3.
Stvoreni se vyviji a meni dle prani stvorenych stvoritelu.

[Anubis]

... Nejde ani od 0 k 0 ani od 0 k 3.

Jestli reaguješ na mě, tak jsem nepopisoval život, nýbrž vědomí a jeho cestu. Ta vede nad životem a smrtí.

[Ankhur]

Mildo, k tomu cíli - ano i ne.
Na jednu stranu tvrdíš, že není cíl a přesto se snažíš lidi směrovat Kam?

Asi to bude trochu jinak i přestože, že máš z jednoho úhlu pohledu pravdu.
Možná půjde o úroveň vnímání a subjektivní zkušenost. Buď se můžeš nástrojem nechat pohltit, používat jej vědomě a nebo být nepohlcen.

A pak už je jen na nás z jaké pozice a kvůli komu/čemu mluvíme. Všimni si, že osvícení lidé mluví a odpovídají cíleně pro toho, kdo se ptá. Pokaždé jinak a i protichůdně. Nepotřebují sobě a kvůli sobě nic vysvětlovat...jednak není kdo a pak není ani ten komu odpovídají. A přesto odpověď padne...a taková, jaká je potřeba.

[Milda]

Pro me to bylo moc zenove :-)

Ja se lidem snazim rici
RIDTE SVUJ ZIVOT A UZIJTE SI HO NAPLNO.

[Ankhur]

RIDTE SVUJ ZIVOT A UZIJTE SI HO NAPLNO.

Tím zenovým jednoduše řečeno - tohle si každý vyloží po svém, podle svého vidění světa.
Je vhodné brát ohled na to, komu co říkáme. Volit správná slova a řešením - buď s pochopením/uvědoměním si s láskou v sobě a nebo pokud jsi schopen, nechat se vést intuicí.

Užít si ho naplno - život (žití života) jednoho člověka může být pro druhého člověka prázdný cirkus plný sebetrápení a iluzí. Jak můžeš nejlépe řídit loď na prudké řece?

[verona]

Ahoj lidi, myslím, že osud si tvoříme sami každou naší myšlenkou. Pokud zastavíme mysl, přestane se tvořit osud. A taky si myslím, že když " procitneme " na trvalo, osud se rázem smaže. No, zatím to tak cítím.

[Ondra]

Ahoj lidi, myslím, že osud si tvoříme sami každou naší myšlenkou. Pokud zastavíme mysl, přestane se tvořit osud. A taky si myslím, že když " procitneme " na trvalo, osud se rázem smaže. No, zatím to tak cítím.

Osobně zahrnuji do osudu , třeba i to , že jsem člověkem. Pes je psem, kočka je kočkou atd... Pokud zastvim mysl , tak jsem všeobjímajicím vědomím, ale to že je právě všeobjímajicí je tím, že to vědomí je lidské-božské. Prostě to že jsi člověk nesmažeš.

[verona]

To, že jsem člověkem zrovna nepovažuji za osud. Ale třeba k tomu jednou dozraju. Měj se hezky.