Vsemozne otazky

[hladac]

Zdravim vas

postupne by som si to tu chcel prechadzat, vzdelavat sa z vasich skusenosti a nazorov. Hladavat informacie na moje otazky a na ktore tu nenajdem odpoved by som sa rad spytal.

Viete o nejakom serioznom slovenskom fore ? ( nasiel som len 3oko.sk ktore mi pride dost neaktivne )

Ste samouci alebo ste sa dostali do nejakych radov ? Pytam sa preto lebo po niekolkych rokoch, ktore som ako samouk napredujem slimacim tempom a citim hlboko v sebe byt v nejakej komunite, ráde.

Pocitujem v sebe zvlastny pocit samoty , kedze z okolia a znamich nie je nik kto by sa niecomu venoval. A ak aj, tak velmi pochabo s odmietanim introspekcie . Coz beriem ako zaklad ( zmenu charakterovych vlastnosti a nastolenie rovnovahy)

[leniela]

Vítej Hladaci, tak třeba za sebe můžu říct, že jsem byla vždy samouk. Určité informace ke mě začaly proudit už v ranném dětství, otevíraly se mi různá poznání a děly se až nekutečné věci :-D . Docela jsem se ve všem plácala, neboť nebyl nikdo v mém okolí, kdo by prožíval něco podobného, takže mé dětství i dospívání bylo čistě jen o velké samotě a uzavřenosti, bez přátel, bez podpory rodiny..Pak, na prahu dospělosti do mého života vstoupila bytost z jemnohmotného světa, můj Strážce a Učitel. A to se můj život obrátil doslova naruby :-D Vedl mě, učil a mnohdy mě nechal spadnout až na samotné dno vlastního poznání, abych se pak sama z toho všeho vyhrabala a nasbírala tak další zkušenosti. Jedinými společníky v hmotném světě mi byly knihy. Četla jsem knihy věnované hermetisnu, magii, okultismu, studovala jsem stará náboženství, mytologii různých kultur a takto dávala dohromady zrnka poznání. Největším přínosem byly pro mě knihy právě F.Bardona, díky nimž jsem pochopila, že cesta, kterou mě můj Učitel vedl, byla právě učení BKZ.Když nastal letos u mě další zlomový průlom ve vyšším poznání, "náhodou" jsem na netu narazila na toto forum, zajásala jsem, neboť co bych před 20 léty dala za to, najít aspoň jednoho podobně smýšlejícího člověka :-D . Dnes mohu říct, že nejsem sama, mám kolem sebe pár přátel, kteří mě přijímají takovou, jaká jsem, mám už krásné vztahy s příbuznými a i když jsem nikdy nezaložila vlastní rodinu a žiji sama, tak sama se rozhodně necítím :-) A bez introspekce by to opravdu nešlo :-D . je to snad nekonečná cesta :-D , ale nese své plody. Tak ti držím palce, ať se ti podaří najít i někoho na Slovensku, s kým by jsi mohl sdílet. A taky by mě zajímalo, jak to mají druzí zde na foru, jak se ostatní dostali na tuto cestu sebepoznání :-)

[gooolem]

Leniela, ja to mam velmi obdobně :-). Jen v detstvi jsem chtel byt hornikem, takze zadne vyssi zazitky se mi nedely :-D.

[Adam]

Kdysi jsem se na téma osamělosti rozepsal v tomto vlákně:
https://frabato.cz/viewtopic.php?p=3224#p3224
A je pravda, že narazit na toto fórum byla veliká radost, která stále trvá :-)
Pokud vím, tak většina zde aktivních přispěvatelů to tak měla, že nejdříve neměli s kým sdílet oblast zájmu o hermetismus a hledali blízké duše...
A.

[hladac]

Dakujem za odpovede :)

Precital som si aj vlakno ktore sem vlozil Adam.
Pocit samoty tam bol dost dobre ozrejmeny.
Pochopil som, ze otazka ktoru som polozil ohladom clenstva v radoch mi zrejme nebude zodpovedana, koli tomu , ze sa viaceri stretavate , poznate osobne. A teda takato vec by zrejme mala podliehat mlcanlivosti.

Niekde v knihach som narazil na zaujimavu pasaz : skusim opisat vlastnymi slovami.
Ze, clovek sa musi rozhodnut ci chce vztah, rodinu alebo sa chce vydat dokladnou duchovnou cestou, mystikou, magiou atd... Ako keby jedno prekazalo druhemu. - Tusim v knihe od autora M.Nakonecny alebo J.Vesely

Ak v introspekcii a v cviceniach pritvrdim tak sa vzdalujem od svojej polovicky . Zmena charakterovych vlastnosti zomna zacne robit ineho cloveka a preto sa radsej stiahnem. To uz nie som ja ( ego). Uz nie som priatel / manzel do ktoreho je partnerka zamilovana. Uz nie som dobry ani zly, zacinam byt neutralny. Presli sme obrovsku cestu ( cez 10 rokov) a toto je pre mna asi jedna z najväcsich prekazok. Koli tomu sa prepletam v magii stale v zakladoch lebo ma prenasleduje strach z toho ze to medzi nami prestane fungovat .

Ak by vas napadla myslienka, ze precitany text v knihe vomne vybudoval barieru cez ktoru sa neviem dostat a ktorej sa obavam tak to nie je pravda. Tu barieru som v sebe nasiel uz davno predtym nez som text cital. Text mi moju obavu akurat tak este viac zocelil.

Pozorujete tento "jav" na sebe aj Vy ? Ako zvladate rodinny zivot a vztahy ? Je to tak ako nato nazeram alebo je to len falosna domnienka ktoru mi mozno poslal strazca prahu aby ma udrziaval stale v hrubohmotnejsom svete ?

[gooolem]

Hladac, ja mohu potvrdit, ze to tak je. Jiskra, kterou v sobe clovek magickou, ci mystickou praci rozsveci, mu svym svetlem odstranuje z cesty prekazky, i kdyby to melo znamenat, ze prekazkou je partner. Z praktikujiciho jedince jde jina vibrace a vse v okoli tuto vibraci driv ci pozdeji zacne pritahovat, nebo odpuzovat. V urcitem okamziku uz nebudes patrit sve drahe polovicce, ci rodine, ale Univerzu, Bohu, Svetlu. A to ega nejblizsich nedokazou prekousnout, ze uz te nemohou vlastnit. No, tak nejak za mne.

[marvin]

Trochu jiný pohled. Čím víc budeš zlepšovat své vlastnosti, budeš se stávat lepší osobností a všechny tvé vztahy se budou zlepšovat. Všechno to tření v rodině vzniká z nepochopení a často z nedostatku energie. Nepleť do toho magii a svůj výcvik. Cvičíš Ducha, duši a samozřejmě tělo a to vše v reálném prostředí, kde se člověk setkává s podněty z okolí - se k terými se musí vyrovnat.

Je možné, že tě druzí neubudou chápat, ale to neznamená, že to mezi vámi vytváří bariéry. Pamatuj na nekončnou trpělivost, soucit a porozumění. Žádné násilí.

Je pravda, že po emocionální stránce je to těžké - to většinou souvisí s vlastní energií.. Když jsi unavený, mění se to v netrpělivost, podrážděnost a ztrácíš pozornost a hlavně vědomí. Jak přestane chybět uvědomění, tak jsou z toho třenice. Naopak když povýšíš Vědomí na vyšší úroveň a zároveň dle pokynů zpracuješ svoje podvědomí, tak máš vyhráno :-)

Vždycky můžeš být někým a něčím co budou jiní milovat :-)

[gooolem]

No Marvine, to ti teda nevim...samozrejme se cvici v realnem prostredi, ale kdyz prostredi prestane chapat nasi snahu a nas cil a prirozene se odklani od nas pryc, prece nebudu ze sebe delat neco jineho, aby mne prostredi milovalo? To mi prijde zcestne, nebo jsem te nepochopil :-). Pokud budem zlepsovat sve vlastnosti, tak se budem zdokonalovat, samozrejme, ale to preci neznamena, ze vsechny vnejsi vztahy porostou spolu s nasim vyvojem. To preci neni mozne, to by vsichni kolem museli rust s nami, a to je trochu nerealne, ne? Jako teorie by to bylo krasne, ale jsem osobne sam za sebe presvedcen o tom, ze to v praxi nefunguje. Ale je to jen moje pravda, takze to prosim berte jen jako muj nazor, ne jako neco smerodatneho ;-).

[Kuato]

tez se bojim, ze to je nekdy slozite a nemusi se podarit vztah udrzet. ostatne ja sam jsem toho dobrym prikladem :o). nektere zmeny mohou vest k tomu, ze se te zacnou lidi bat a to pak uz je vystarano. usnadnene je to, kdyz si udrzis lidsky rozmer, za ktery se schovas (humor a obycejnost - vypiju si za hospodou svoje dve piva a povtipkuju se susedama), ale jestli to staci, tezko rict. zalezi jak jeden dokaze byt "obycejny". obecne by se dalo ale rict, ze zivotni faze, ve ktere jsou deti, tak je o nektere praxe proste orezana. tezko se to da stihat jednak casove, jednak musis byt moc lidsky. prepinat ty polohy je netrivialni. nerikam, ze to nejde, ale vyzaduje to neuveritelnou pruznost. v kazdem pripade ale se da pragmaticky, kdyz uz si clovek poridi potomstvo, prijmout to omezeni a v teto zivotni etape kultivovat a cvicit veci spis "zacatecnicke" (ktere ale nejsou zacatecnicke, protoze zvladnute maji velky dosah, jen nejsou zadna velka magie), dat si do poradku zivotni podminky, rodove veci, nabrat zivotni zkusenosti vseho druhu(!) a neztratit vazbu na nauku, kterou clovek prijme a cely zivot chova v nejhlubsi ucte a postupne jak deti odrostou, tak do toho integrovat vic a vic tech hlubsich veci. deti vubec neodsuzuju, muze to byt jedna z nejhezcich veci, ktere clovek z beznych svetskych zkusenosti zazije. obzvlaste zenam to muze neuveritelne naplnit zivot. nebo je to taky muze privest na pokraj zblazneni, kdyz jsou moc chytrolinky :o). tez mam z prvni ruky :o)).

Marvine, s tim nasilim nesouhlasim! v primerene mire je zdrave (rad rikam, ze bez adrenalinu a testosteronu se chlapovi ani pero nepostavi ;o). byt prilis nenasilnym je pokrytecke - obcas musis udelat spinavou praci a kdyz jsi moc fajnovka, jedine co se stane je to, ze tu praci za tebe bude muset udelat nekdo jiny. vzpominam, jak jsem po synovi hazel gumakama pres pul dvora, kdyz byl mensi a nasral me necim. ted uz je vetsi nez ja, tak mu asi budu muset za chvilu caknout do oci trochu slzaku, nez se do nej pustim :o). ale u nas se rvem jak psi furt, tak jsme mozna atypicky pripad :o).

[Janko]

No a sme doma,pri rodinných problémoch.Takze hladac nie si sám kto má takéto problémy a všetko čo si popísal je aj u mňa.Tak isto mi manželka vytika meditácie že som tam dlho cca45min a že so snou není a večer hneď zaspím.Mam taký harmonogram že my ten čas nevychádza.A niekedy aj pritvrdi.Najhorsie to bolo zo začiatku teraz intenzívne a pravidelne cvičím 4 mesiac a to cvičím 1 a 2 stupeň dal som si na to jeden rok .A potom uvydim ako na tom budem.No a teraz problémy ak si stojíš za svojím a manželke vysvetli že niečo ti je,niečo potrebuješ,prosím ťa nechaj ma len cvičiť,do krčmy nechodím mám len toto a veľa od toho očakávam.
Mam zdravotné problémy a keď nedodržia ranný rituál a necvicim rannú rozcvičku, boli ma chrbat.Mam operovanu platničku dva krat.Manzelke som zdôraznil pozri ako mi je dobre keď pravidelne cvicim.Toto boli moje nátlaky. Skoncilo to tak že manželka večer pred televízorom pokiaľ ja meditujem cvičí aj zo synom gymnastiku.A zatiaľ si zvykla a necháva ma.
Druhy príklad mal som ísť cvičiť a vždy mi niečo do toho malo vojsť.Na toto si dávaj pozor !! Začal som byť nervózny, nervavý,nepríjemný že musím ísť cvičiť.
Nesil to!keď máte pobedne alebo večer niečo aj tak neodcvicis,tvoje myšlienky budú inde a budeš nervózny venuj sa rodine s tým že nemôžeš dať všetko nabok.Mne to robieva tiež problémy. Ale zase keď som sám doma a nikto není doma si to vynahradiť ako taký dlh a lebsie odcvicim ako vecer. Dnes som to tu písal v jednom článku nejaký recept keď sa ti nedá sustredit.Ale to nájdete tam.
Prídem domov privítam sa s manželkou spitam sa čo idú robiť a podľa toho sa zariadim aj sa opitaniam,môžem si ísť zacvičiť? A funguje to nech len necíti že ju dávaš na druhú koľaj lebo ak to vycíti je zle a to si píš.:--).
Veď to poznáte. Toto je môj prípad a riešenie,dajte aj vy niečo lebo sú to dobré rady ako sapojiť a zladiť v živote cvičenia aby to fungovalo v rodine. Pekný deň.
Este niečo naozaj keď máš pred meditáciov a nedá sa ti kôli rodine, ísť cvičiť sadni si a skontroluj sa a zistíš že to tá tvoja nervoznost a hnev prejde do manželky a prejavy sa to skrze ňu a pritom si to ty ten kto je nervozny.A keď sa zbadas
a ukľudnis v mysli aj ona bude kľudná.Pomucka k Introspekcii Jozef Drabek a F.B.a tam to nájdeš.

[DAn]

Vztahy a cvičení jsou někdy pěkná výzva to ano :-) Vypozoroval jsem, že když jeden člověk na sobě pracuje nejen životem, ale i cvičením, tak se změní rychleji a ten druhý to samozřejmě pozná a dost často se mu to nelíbí.

Dle mě si to každý musí individuálně zpracovat a sám si najít odpověď v sobě. Vše co mě potká je určené je to "dopis od Boha" co se musím (pokud chci) naučit správně přečíst. A záleží na mě zda ho přečtu, jak ho přečtu, zda mu porozumím a jak se zachovám.

Když se věci opakují (třeba podobné ženy, lidé v životě) je to znamení, že jsem ten dopis nepřečetl správně a tak se Pán snaží mě s Láskou znovu poslat psaní, abych to pochopil.

Karmě člověk neuteče a pokud cítím a vím uvnitř, že některé věci tady mám dělat (např. rodina), tak bych to měl poslouchat a snažit se skloubit rodinný život se cvičením. Když cítím a vím opak taky v pořádku. Za vše si nesu odpovědnost, tak je dobré dělat vše tak, aby to bylo dle mého nejlepšího vědomí a svědomí.

[Inrise]

No Marvine, to ti teda nevim...samozrejme se cvici v realnem prostredi, ale kdyz prostredi prestane chapat nasi snahu a nas cil a prirozene se odklani od nas pryc, prece nebudu ze sebe delat neco jineho, aby mne prostredi milovalo? To mi prijde zcestne, nebo jsem te nepochopil :-)...

asi záleží na úhlu pohledu...
Chápu Marvina a téma tak, že naše cvičení, prax a celý růst jsou korekcí onoho osobnícho ztotožnění jímž se zde projevujeme. Je samozřejmě zcela na nás potažmo karmě, co považujeme za vhodné, ale jsme to my a náš životní projev co zde ony kvality a vlastnosti oživuje a materializuje... pokud někomu imponuje pocit nepochopení a křivd, případně sebe-lítost/důležitost a další atributy je to volbou polarity... taky píšu ze života;)
Možná hlubší introspekce odhalí kořeny nesouladu, možná ne, to není na mně, ale připomněl bych, že růst k Jednotě a bohoclovecenstvi by mohl být chápán jako růst do bezpodmínečné Lásky, přijetí a pochopení... tak jako Jedno je vším... opačným směrem to vede k oddělení, uzavření a t D. Jak Marvin poukazoval na božské vlastnosti, jejich zvládnutí a projev aspoň v osobnosti by pak mohl vést spíše k blahovolnému a soucitnemu pochopení našeho okolí, a veškeré tření jako naše příležitosti k růstu v daném cíli.
Ale v kruhu je hodně úhlů, tak tady bude ještě víc pohledů;-) Ať se daří!

[Janko]

Mám ako vždy otázku.Pred večerom prišiel môj sused narodilo sa im dievčatko a tak sme si na dvore sadli a museli sme ho trošku osláviť.Vypil som dva pánaky.Viac nie nakoľko som vedel že pôjdem cvičiť a bál som sa aby som to neskazil.A nechcel som pri takejto príležitosti odmietnuť tak som dva vypil.A teraz meditácia alebo cvicenie.Ako som zaujal asanu no to nemalo chybu perfektne sústredenie ,perfektne myslenie a aj predstava.Prilev energie bol super žiadna ospalosť
či unava.Zapisal som si do denníku ako najlepšie cvicenie.A pridal som hviezdičku.;-) Čo vy nato ako na posúdenie keď napríklad použijete alkohol?
Nejako nepijem vždy len simbolicky.

[Arex]

Janko: Alkohol v mírné dávce uvolňuje, ale nedělal bych z toho zvyk.
Občas nastanou tzv. paradoxní podmínky, kdy je výsledek lepší, protože překonáš nějaký svůj předsudek. Takže pokud někdo nemá vztah k alkoholu, ani negativní, bude se mu cvičit lépe střízlivému.
Pokud Ti ale někde v podvědomí leží odpor k alkoholu, může být, že jsi ho v té situaci překonal a trošku Ti to pomohlo. (To samé platí třeba s masem - když ho miluješ, musíš ubrat, ale když k němu máš odpor a překonáš ho, je to malé vítězství.)

[Janko]

Asi máš pravdu.Ja som len bol prekvapený z účinku lebo som to nikdy predtým neskusil.A bol som prekvapený.Samozrejme že zvykať sy na alkohol nebudem a ani nechcem.Bola to len situácia aku som zažil.