1 hodina - pryč?

[Yemeth]

Ahoj,
Dnes jsem měl podivnou zkušenost. Ráno při cvičeních uplynula hodina bez mého vědomí.
Začal jsem v 8:00. Nastavený časovač. Uplynulo 45 minut. VÍM, že uplynulo jen tolik, kontroloval jsem pravidelně čas. Byl jsem celou dobu naprosto při vědomí a bdělý.
Jdu se nasnídat. Koukám na hodiny - je 9:50...???

[Bradrtony]

Mohu říci jen to, že mě blízké osobě se to samé stalo včera, tedy 02.07.21, mělo být poledne a bylo 13h.

[Martuv]

Já osobně bych podal stížnost na oddělení MiB. Setkání s jejich terénními agenty bývá občas dezorientující.

[marvin]

tohle byl dobrý díl ze seriálu Akta X TIME LOSS https://x-files.fandom.com/wiki/Time_loss

jsi mi to připoměl ;-)

[Yemeth]

Ano, MIB, mimozemšťané :)
Ale vážně...Dle mlčení soudím, že nikdo nemá pro tohle vysvětlení...?

[marvin]

Co na to napsat:
1/ bud proběhla změna času (letní na zimní)
2/ usnul jsi
3/ špatně jsi si nastavil budík
4/ trpíš nějakou fyziologickou disfunkcí (narkolepsie, atd.)

Lidi mají obecně tendence přikladát různým věcem nadpřirozené a mystický smysly. Většinou však jde o banality :)

[gooolem]

Pri meditacnim stavu mysli se muze, dle me vlastni zkusenosti, zmenit vnimani casu. Cas utece neskutecne rychle. Muze to byt dane nejspis tim, ze v jistem stavu klidu mysli neni jakoby nic z vnejsiho sveta vnimano, tedy ani cas, misto, pozice tela atd. To by mohlo byt jiste vysvetleni. Ale netvrdim, ze to vysvetleni je :-).

[MDominik]

Mám možná paralelní zkušenost, jel jsem s matkou autem na zahradu, vlastně musím začít od konce. Z ničeho nic se ocitnu v autě s mojí matkou. Řídím, podívám se na vedlejší sedadlo, tam sedí moje matka, která se mě ptá a jedeš správně? Uvědomím si, že jedu po cestě na naší zahradu. Tak jsem tam dojel, a normálně fungoval. Nicméně, na vše co se událo před touto cestou, cca několik hodin si nic nepamatuju a ani na rozhodnutí, že na tu zahradu pojedeme. A když jsem se matky ptal, proč se mě ptala zda jedeme správně, tak odpověděla, že neví, že jí jen napadlo, že se má zeptat.

Nabízí se lehká mozková příhoda, přesun do jiné dimenze mé existence, únos UFO a další :-). Hlavně jsem rád, že jsem neboural.

[Yemeth]

Děkuji pánové za komentáře.

@MDominik Jsem rád, že v tom nejsem sám! :) Opravdu jsi měl štěstí, že jsi neboural.

@Goolem Díky za potenciální vysvětlení, mohlo by to tak být.

@Marvin 1/ bud proběhla změna času (letní na zimní) - nope
2/ usnul jsi - budík zvonil po 10 minutách. Kdybch usnul, s trhnutím bych se probudil, což se nestalo.
3/ špatně jsi si nastavil budík - nope, dělám to měsíce a vždy to nastavuji stejně + kontroluji to. Kromě toho, určitě bych poznal rozdíl mezi 45 minutami a 2 hodinami.
4/ trpíš nějakou fyziologickou disfunkcí (narkolepsie, atd.) - Hm...O žádné nevím.

[Firzen]

Budík není bezchybný. Už několikrát se mi stalo, že budík na Androidu nezazvonil nebo zazvonil pozdě. Problém se projevil i u časovače. Nedávno jsem si pořídil mechanický budík na baterie s nadějí vyšší spolehlivosti, ale během asi jen 3 měsíců se mi už stalo, že nezazvonil. Vím to přesně, neboť jsem toho rána pozoroval minutovou ručičku, jak se posouvala k té stříbrnné, které označuje čas zvonění. A i když už ji překrývala, nic se nestalo.

[Andrea]

Začal jsem v 8:00. Nastavený časovač. Uplynulo 45 minut. VÍM, že uplynulo jen tolik, kontroloval jsem pravidelně čas. Byl jsem celou dobu naprosto při vědomí a bdělý.
Jdu se nasnídat. Koukám na hodiny - je 9:50...???

Nebyly ty hodiny digitální a třeba ti tam přestala svítit dioda? Že by místo osmičky to pak vypadalo jako 9?

[Yemeth]

@Andrea Ne.

[ikarkar]

Osm hodin pryč.

[quote="Yemeth"]Děkuji pánové za komentáře.

@Goolem Díky za potenciální vysvětlení, mohlo by to tak být.

K tomu dodávám že, ne „mohlo by to být“ jako vysvětlení, ale „je to“ správné vysvětlení časové mezery. Odpovídá to vyššímu poznání (tedy stupni pravdy), i když ji goolem předkládá pro něho typicky skromným způsobem : -) .

Pravděpodobně jsi při cvičení koncentrace přešel do některé fáze meditace. V takovém případě mysl a bdělé vnímání opouští pozemský časoprostor. Znají to všichni mystici napříč světem od tibetských až po křesťanské. Děje se tak, například při každé hlubší kontemplaci, když se mysl ztotožní s kontemplovaným předmětem a čte si v časovém úseku jeho existence.

Ale abych to nepopisoval jen slovy, uvedu jednu z vlastních prvních zkušeností.

Asi před dvaceti lety jsem žil v jistém bytě s jistou ženou. Ona chodila do zaměstnání, já nemusel. Věděla, že sedávám za stolem a cvičím koncentraci a meditaci. Jednou ráno, jako obvykle, odešla v sedm hodin do práce. Slyšel jsem, jak zaklaply dveře. Asi za patnáct minut (dle mého odhadu) jsem zaslechl, jak odemyká. Přišla ke mně ke stolu. Zeptal jsem se jí: „co jsi zapomněla?“ Ona odpověděla: „vzpamatuj se, jsou tři hodiny odpoledne a jdu z práce.“ Uběhlo osm hodin. Tenkrát jsem byl stejně překvapený jako ty, ale nemohl jsem její svědectví popřít, ukazovaly to hodiny i ruch na ulici.

Na závěr bych uvedl asi toto. Každá taková hluboká meditace, kontemplace či adorace se platí ztrátou pozemského času a proto by adept měl být jeho pánem, aby se mohl vědomě svobodně a zodpovědně rozhodovat jak ho používat. Je logické, že pro člověka zavaleného pracovními povinnostmi a závazky ve hmotném světě jsou tyto stavy jen obtížně dostupné.

[Yemeth]

Osm hodin pryč.

Děkuji ti za vysvětlení a zajímavou osobní zkušenost. Ztratit 8 hodin, to už je jiný "level"...

[zebyja]

Mysl má mechanismy jak probrat vědomí, pokud žádný z nich vědomí neaktivuje, tak si věci nepamatuješ nebyli pro mysl ani pro Tvůj život, nebo Ducha důležité.

Např. Běžně ujedu desítky kilometrů autem, aniž bych si cokoliv pamatoval, kdyby skutečnost že jsem řídil a fakt že jsem dojel kam jsem chtěl tomu neodporovali, klidně bych uvěřil, že jsem spal. Brzdící světla auta přede mnou mně okamžitě proberou. Autopilot si není jistý zda nebude třeba vědomé reakce a tak vědomí upozorní. Nejde vždy jen o negativní stav, často se mi takto za volantem stává, že nad něčím cíleně přemýšlím, plánuji, nebo si něco řeším v sobě. Co vím tak toto se běžně děje lidem, kteří jezdí velmi opatrně. Ze špatných zkušeností takto nikdy neřídím unavený nebo emočně rozhozený; pokud v takovém stavu opravdu musím někam jet, tak řídím plně při vědomí a pravidelně svůj stav přehodnocuji.

Čím víc jsem přemýšlel jen záměrně a čím více jsem se uklidnil a nenechal se rozptylovat vnějšími podněty, tím více se mi aktivovalo nitro a tyto výpadky se děly častěji. Když je vědomí potřeba, pak je upozorněno. Umím si vědomě užít přítomný okamžik, ale toto mi extrémně rychle pomáhá k vnitřnímu růstu a tím i lidem kolem mě.

Chci říct, pokud jsi takto šťastnější a i každý s kým stravíš čas je s Tebou spokojený, zkrátka máš všechny příznaky živlové rovnovahy, tak nemá podle mě smysl se tomu bránit jen proto, že aktuální trend je vědomé žití, často vykládan pochybně. Vědomé žití je metoda, jak takového stavu vůbec dosáhnout, ne jak se mu vyhnout. A tento stav je nejspíš metoda jak dosáhnout dalších mnohem větších věcí, nejspíš i přirozeně vědomého žití.