Zivlova rovnovaha

[afar]

Preji hezky den.

Chtela bych se zeptat, zda jste nekdo cetl Magicky denik od pana Drabka? Jake ma podle Vas zivlova rovnovaha misto v praktikovani magie? Pro pana Drabka to byla naprosto zasadni a zakladni vec, vidite to stejne? Mate nazor na to, proc pan Drabek neuspel v dosazeni zivlove rovnovahy?

Dekuji.

[Inrise]

Možná neodpovím přímo na otázky, ale pokusím se to přiblížit alespoň z pohledu začátečníka. Vše co děláme si jako podpis nese naše nastavení a ne/rovnováhu, protože akce vyvolává reakci, i výsledek se vrací s onou ne/rovnováhou, jen často později a my jsme o chlup či dva jinde...
Dobrá otázka by mohla být, co to vlastně ta ŽR je a jaký vztah má k nám samým.
Navíc nerovnováha pokud je převládající živel v záporné polaritě, způsobuje že živíme (většinou nevědomky) ony negace; no "kdo seje vítr, sklízí bouři"...
Tak bych řekl, že živlova vyrovnanost a poznávání své osobnosti je zcela zásadní základní kámen další praxe v dosahování ŽR, což asi vede k dalším metám o čem pan Bardon píše.
Ten deník jistě není psán jako veřejná kniha, je to osobní a intimní zápis člověka, jenž zápasil o plné ovládnutí a promění své osobnosti a cílil k živlové rovnováze. Pokud jsem nahlédl do knihy, často zmiňoval trvalé hodnoty ve věčnosti, a zcela jistě spěl neochvějně za svým cílem.
Je to k něčemu?
Ať se daří! :)

[Adam]

Zdravím Tě, Afar,
dosažení živlové rovnováhy je předpokladem pro jakoukoliv další práci. Ne, že by se bez ní nedalo žít, ale nerovnováha člověka brzdí v každé další vědomé snaze o pokrok a rozvoj naší bytosti. Nerovnováha je taky úzce spjata s osobní karmou, je tedy pravděpodobné, že pan Drábek svou karmu z velké části vyčistil a ten zbytek už prostě nestihl.
Ať se moc daří,
Adam

[Arex]

Afar: Vítej nám! K "Magickému deníku" bych asi na úvod řekl to, že panu Drábkovi evidentně šlo o dosažení trvalé živlové rovnováhy, kterou zdá se neuskutečnil, ale to nevylučuje dosažení relativně rovnovážného stavu po určitou dobu opakovaně během života. Tato dílčí rovnováha, kterou si člověk dokáže uchovat jen po nějaký čas, je sama o sobě (časově omezeným) vstupem do další hermetické praxe.

Když se podívám na ty směry magie, které jsou populární dnes, často v nich nejde o nic jiného, než o (třeba i nouzové) krátkodobé dosažení relativně rovnovážného stavu jako jediného možného okna pro praxi. Toho člověk může dosáhnout cvičením, ale i náhlým přerušením toku myšlenek za určitých podmínek. Některé tyto postupy jsou i v "Bráně k opravdovému zasvěcení" a vlastně o nich píše skoro každý.

A tady se podle mého zdání liší čarování od magie - magii jde o dlouhodobou/trvalou živlovou rovnováhu. Třebaže/protože nemůže být dosažena hned. Postupy čarodějnic (dříve: olizuj ropuchu a nemysli na poddanství; dnes: mysli na hoodoo a ne na hypotéku) se mi zdají přeci jen méně dokonalé. :-)

[Janko]

Pripojím sa ak mozem Jozefa Drabka som si prečítal aj denník. Zivlova rovnovaha u mňa znamená veľa,neberiem ju na ľahkú váhu.Nedokazem celý deň fungovať pod kontrolou ale kontrolujem sa.Hlavne ide o to aby vedel každý automaticky odhaliť myšlienku čo mu vošla do myslenia a čo zamýšľa a hneď ju rozoberiete.Ak je pozitívna prijmete ju ak je negatívna odmietnete. Ale toto smeruje aj k precitaniu ľudí hneď ho prečítate s akým živlom vás ovplyvňuje.A nedať sa ovplivnit.Da sa to ale nedá sa mi to pri nejakej párty zabudnem sa alebo sa nechám uniesť.Ako ďalšie ak sa nekontrolujeme podliehame zaujatosti a ovplivneniu danému živlu.A ten si bere našu energiu čo je všetkým jasné.A teraz idem večer meditovať a moje baterky sú vybyte nedokážem dať taký výkon a som unavený a vystaveny od stavov rozčúlenia, klebiet,a všetkým myšlienok a pocitov ktorým som podľahol.Ak sa my dobre dary moje telo je ako naozajstný akumulátor a to doslova som v takom nabytom stave že ráno skočím pod ľadovú sprchu a necítim chlad ,ani zimu.Manzelka v noci nemôže pri mne vydržať ako zo mňa sala teplo a energia. Počas dňa sa udržujem v rovnováhe a necítim únavu ani žiadne iné stavy.Zacal som sa venovať introspekcia trochu viac a je lepšie keď ju beriete ako hobby. Dávam ju na prvé miesto v mojom živote a baví ma to nakoľko začínam na ľuďoch pozorovať a aj sám na sebe čo sa za čím schováva.Ale prácu zo živlami nepraktikujem.Neviem či sa tento článok sem hodí ak nie tak si ho nevšímajte.Pekny deň Jano-nefila

[afar]

Velice dekuji za vsechny odpovedi i za mile privitani!

Vsechny odpovedi jsem si pozorne procetla a mam jeste mnoho a mnoho otazek k praxi zivlove rovnovahy. Samotny koncept zivlove rovnovahy me velmi zajima, zaroven mi ale vubec nezapada do me praxe. Proto jsem vlastne tady, chtela bych zjistit, zda mi neco unika v uchopeni zivlove rovnovahy a jeji dulezitosti, anebo je to treba proste jenom tak, ze do me praxe nikdy zapadat nemuze, protoze je az prilis odlisna.

Moje trable zacinaji hned u toho, co to vlastne ta zivlova rovnovaha je. Zivlovou rovnovahu chapu jako rovnovahu osobnosti, v niz vsechny zivly pusobi stejne silne. Tedy osobnost v zivlove rovnovaze je stejne ohniva jako vodni, a take stejne vzdusna jako zemni. Takto jsem to puvodne pochopila z Bardonovy Brany. Jenomze uvod k Magickemu deniku pana Drabka na to vrha dost odlisne svetlo. Tam se zivlovou rovnovahou mysli to, ze clovek nema zadne vlastnosti osobni (vlastnosti, ktere nuti cloveka k urcitemu jednani), ma pouze vlastnosti univerzalni (vlastnosti, ktere si svobodne voli). Zatimco v druhem pristupu clovek muze byt zadumcivy Rejpal a byt v zivlove rovnovaze, v tom prvnim ne. Jak to vidite Vy?

Proc je zivlova rovnovaha podle Vas zasadni pro magii? Podle me je pro magii zasadni stav vzdani se sebe sama, tedy stav bez osobnosti. V takovem pripade neni potreba resit, zda mag zvedomnel vsechny sve vlastnosti a ovlada je ci ne. Napriklad astralni vymisteni je mozne udelat ze stavu odevzdani se. Vznikne okamzik, kdy clovek uz nic nepotrebuje, vubec nic nechce a dojde k takovemu uvolneni, ze v tom uvolneni zapomene sam na sebe, myslenky prestanou prichazet a on se "propadne" a pak vynori v astralu. Toto me vede k zaveru, ze mag zivlovou rovnovahu resit nemusi.

Na druhou stranu ale nechci tvrdit, ze je zcela lhostejne, jakou ma podobu magova osobnost. Myslim si, ze osobnosti vsech magu jsou v jistem smyslu stejne, protoze jsou zformovany stejnou vnitrni promenou. A bez te urcite osobnosti magii delat nelze. Napriklad bych rekla, ze je dulezite, aby magova osobnost byla nastavena ve smyslu "ja hledam" a nikoli "ja nasel", tedy aby mag byl dostatecne otevreny novym moznostem a nazorum, protoze jen ten, kdo hleda, muze nalezt. Nakonec ale ani do tohoto mi praxe zivlove rovnovahy nezapada, protoze clovek nikdy dopredu nevi, jak ma ta cilova osobnost maga vypadat, tedy je temer nesplnitelne se do ni rizene promenit ovladanim svych vlastnosti.

Budu rada za Vase nazory.
Afar

[Adam]

Ahoj Afar, vidím to takto,

v první fázi hledám, co chci, kam hodlám směřovat, k jakému cíli chci napřít životní síly. Rozhodnu-li se pro vědomý vývoj, cestu k Bohu, brzy narazím na vlastní limity. Zjišťuji, že od bohulibého cíle mne stále odvádí mé slabosti, má hmotná lidská přirozenost, nedokonalý charakter. Kolikrát vím, co je správné, a přitom to neudělám, nemám na to sílu, dostatek odhodlání, nebo se mi prostě nechce.

Živlová nerovnováha (tj. karma), je nepochybně skvělý učitel. Interakcí mého malého mikrokosmu s velkým světem mi nastavuje zrcadlo a vede mě k nazření sebe sama. Doslova na vlastní kůži poznávám rozštěpenost, nejednotu, necelistvost, extrémy protikladů. I nevyrovnaný mohu dosáhnout velkých věcí. Praxí ale postupně zjišťuji, že nejvýhodnější pro postup je, když zůstávám v průsečíku kříže sil (tedy v živlové rovnováze), ze kterého mohu nejrychleji a s lehkostí (protože mě nic nepoutá) reagovat na každou situaci a událost.

Nikdy, ani na začátku, nejsem zcela svázaný, vždy existuje nějaký manévrovací prostor, dobré i špatné vlastnosti darované do vínku. A v rámci tohoto pole působnosti jsou možné zkratky, způsoby, jak něco obejít, urychlit, jak poodhalit závoj. Klíčová je ale schopnost udržet. Udržet nerušeně po požadovanou dobu jakýkoliv potřebný stav a potom se vrátit zpět, do nitra srdce - svatyně chrámu, kde nejlépe slyším Ten tichý hlas...

Pak je tu ještě ta otázka vzdání se sebe sama. Dokud žiji v těle, nikdy to nebude stoprocentní :-) Magická cesta je cestou aktivní spolupráce. Dáváme se do služby Boží vůli, která nás vede a naším prostřednictvím koná. "Nemám jiné ruce než tvé." Často se zmiňuje dichotomie magie a mystiky, kdy první je aktivní a druhá pasivní. Dá se soustředit jenom na jednu z nich, ale tím opět slevuji z pracně budované živlové rovnováhy. Dostali jsme dar svobodné vůle a jsem přesvědčen, že naše osobní chtění, volba sjednotit vlastní vůli s vůlí Nejvyššího je tím, co "Bohu dělá radost" :-)

Ještě malý dodatek - v návalu odhodlaného sebevědomí se někdy může zdát, že na cestě Světla je to, když se do toho pustím s vervou a nepovolím, jenom otázka času a vytrvalosti, než dojdu cíle. Ano, ke zdolání své půlky cesty budu potřebovat mnoho vytrvalosti... Ale ve druhé polovině jsem vydán Prozřetelnosti na milost. Tady, v místě setká(vá)ní, souhlasím, nezbývá než zapomenout sebe i vše vykonané a o milost pokorně prosit...

Tak nevím, jestli jsem Ti odpověděl :-D

Ať se moc daří,

Adam

[afar]

Ahoj Adame,

dekuji za odpoved. Hodne se mi libila myslenka, ze od bohulibeho cile cloveka odvadi jeho slabosti, chtela bych reagovat predevsim na ni.

Souhlasim s tim, ze od bohulibeho cile cloveka opravdu muze odvadet hmotna lidska prirozenost ci nedokonaly charakter, a proto je treba se jim venovat. Zdrave a silne telo je jiste pro magii lepsi nez slabe a nemocne. Chodis ale kvuli tomu kazdy den behat? Stravil jsi nekolik let studiem zdrave vyzivy? Precetl jsi hordy knih na toto tema a peclive sestavil svuj jidelnicek? Byt zdravy a silny je lepsi startovaci pozice pro magii nez byt slaby a nemocny, ale kdyz do toho clovek zabredne prilis, muze se mu stat, ze ta magie se z toho vytrati, protoze veskery svuj cas bude venovat jen svemu telu.

A stejne, jako clovek muze zabrednout do prepecliveho starani se o sve fyzicke telo, muze zabrednout do prepecliveho starani se o sve telo dusevni. Co tim ale ziskava? Staranim se o sve fyzicke telo muze ziskat vyrysovane svaly a dobre traveni, staranim se o sve dusevni telo zivlovou rovnovahu. Rikas, ze zivlova rovnovaha Te vede k nazreni sebe sama. Je to ale pravda? Nevede Te zivlova rovnovaha nahodou pouze k poznani vlastnosti Tve duse? Stejne tak jako sportovec poznava sve telo, ten, kdo praktikuje zivlovou rovnovahu poznava svou dusi. Nakonec ale poznani sveho tela neznamena nazrit sebe sama a stejne tak poznani sve duse neznamena nazrit sebe sama.

Domnivam se, ze pan Drabek ve sve praxi zapomnel podivat se, kdo je, a zapomnel na to prave proto, ze byl pohlcen svym vlastnim bojem za zivlovou rovnovahu.

[gooolem]

A nebo...kdo hleda kralovstvi Bozi predevsim, vse ostatni mu bude pridano...zacinat lze z obou koncu.

[zebyja]

Negativní vlastnosti, tj. takové, které neumíme kontrolovat nás právě z rovnováhy často vyvádí. Pokud o nich ale víš, můžeš s tím něco dělat a dostat je pod kontrolu. Často, když uvidíš, že se chce negativní vlastnost projevit, tak se ani neprojeví, nebo ji přesměruješ na pozitivní vliv. Tzn. Poznání duše opravdu přináší živlovou rovnováhu.

A stejně tak i poznání Těla přináší fyzické zdráví, proto že znáš následky, znáš možnosti a vybereš si tu, která je nejmenší zlo.

Je to jako s lidmi, je rozdíl volit mezi Těmi, které znáš a cizinci. Pokud je znáš, výsledek bude vždy blíž k Tvým záměrům.

Na poznání svého těla není třeba studovat vysokou školu pro potravinové poradenství. Je třeba pozorovat své tělo jak reaguje na různé věci, co jej ovlivňují. Pokud máš možnost, tak i těla druhých. Stejně jako u introspekce nemusíš studovat psychologii. Studium má nepochybně smysl, ale jen v inspirativním měřítku. Pokud víš co máš dělat, tak tomu není třeba věnovat moc času.

Každé cvičení: běhání, posilování, tancování, žonglování má stejně jako jídlo specifický efekt na tělo a často i na dráhy v těle a tím nepřímo i na duši. Je třeba rozpoznat ten vliv a využít jej, když jej potřebuješ. Běhání maratonu denně Tě nespasí stejně jako Tě nespasí třeba vynechání masa na rok.

[Inrise]

afar: ".... Co tim ale ziskava? Staranim se o sve fyzicke telo muze ziskat vyrysovane svaly a dobre traveni, staranim se o sve dusevni telo zivlovou rovnovahu. Rikas, ze zivlova rovnovaha Te vede k nazreni sebe sama. Je to ale pravda? Nevede Te zivlova rovnovaha nahodou pouze k poznani vlastnosti Tve duse? Stejne tak jako sportovec poznava sve telo, ten, kdo praktikuje zivlovou rovnovahu poznava svou dusi. "

To jsem se snažil naznačit... co to ta ŽR je..?
Živly se přece projevují nejen v osobnosti...
(např. tělesné, duševní i duchovní zdraví přece o něčem vypovídá)

Proto vede ŽR k nazřeni sebe sama...

Pokud je vzdání se (osobnosti, chtění, tužeb, vlastnění života) pasivním způsobem jak se vymaníš z přitažlivosti živlů, jistě je pochopitelné, že aktivní způsob může být jejich ovládnutí... výsledek je sebe poznání. Ale v jednom případě máš v ruce štětec s jednou zářivou barvou, v druhém máš paletu všech barev...
:) teda jestli jsem pochopil otázku a odpověď

[afar]

Inrise:

Moji otazku i odpoved jsi pochopil velmi dobre. Toto je presne a zcela to, o co mi jde. Bohuzel jsi mi ale neodpovedel, tedy jen velmi heslovite. Tvou odpoved si mohu vylozit ruznymi zpusoby, ale nevim, jak si to myslel Ty. Nevim, zda jsem ve Tve odpovedi nalezla opravdu to, co jsi se snazil sdelit, anebo jen sama sebe... Mohl by jsi mi to prosim vice objasnit? Nize posilam svoji interpretaci, jak si myslim, ze jsi to snad myslel. Mohl by jsi mi rict, zda a jak moc se pletu? Nechci Ti tu nic podsouvat, ale Tva odpoved opravdu nepatri mezi ty nejdetailnejsi.

Myslel jsi to tedy tak, ze je treba tez praktikovat zivlovou rovnovahu i na urovni tela a ducha? Praxi zivlove rovnovahy bych tedy videla nejak takto:

Praxe na urovni duse: Zvedomeni veskerych svych osobnostnich vlastnosti.

Praxe na urovni tela: Kazdy pohyb, ktery vykonam, konam vedome; tedy zadne nevedome pohyby ci tiky.

Praxe na urovni ducha: Meditace, prazdnota.

Tot tedy moje interpretace, ale klidne ji ignoruj a proste napis, jak to vidis Ty.

Mam jeste jeden dotaz. Ten je k poslednimu odstavci. Mohl by jsi mi priblizit, co myslis tim "ovladnutim"? A take jak se to dela?

Dekuji. Afar.

[afar]

Tomu, kdo hlavu nese v oblacich, vsak nohy z tuhe hliny uplacane ma:

Ono prave ne vzdy lze zacit z obou koncu a obavam se, ze to je prave pripad zivlove rovnovahy. Vezmi si napriklad tu specifickou podobu magovy duse. Clovek, ktery se jeste nestal magem, nevi, jakou podobu ma jeho duse mit. Kdyz zacne promenovat dusi at uz pomoci ovladani, autosugesce ci transmutace, nepomuze si, protoze nezna ten cil, tu podobu, do ktere se promenit. Proto se na to musi jit z toho spravneho konce. Pan Drabek praktikoval velmi svedomite. Byla jeho duse podobna dusi maga? Ja myslim, ze ne. V tom deniku jsem uvidela cloveka, ktery byl oslepeny vidinou podmaneni si sve duse a kvuli tomu nevidel za svuj vlastni stin. Lide, kteri za svuj stin nahlednou, se zpravidla berou mnohem vice s humorem a neporadaji lite boje za ovladani stinu.

[afar]

Zebyja:

Je mozne, ze oba rikame to same? Nevim, ale s tim, co jsi napsal, souhlasim. Poznavani duse, coz neni nic jineho nez zvedomeni duse, opravdu prinasi zivlovou rovnovahu. Ono take to odevzdani se, o kterem jsem psala, tez vede k zivlove rovnovaze, nebot vede k zvedomeni duse. Dulezite ovsem je, zda se opravdu bavime o zvedomeni, cimz nemyslim nic jineho nez vedome pozorovani sama sebe, anebo o ovladani sve duse. To je ohromny rozdil. Ono totiz to ovladani, autosugesce a transmutace, alespon jak je popsano Bardonem, neni o zvedomeni. Zvedomeni se dela pozorovanim sama sebe (te dane negativni vlastnosti), ne ustavicnym uvedomovanim si prislusne dobre vlastnosti, ne autosugesci a uz vubec ne skrz vuli. On Bardonuv Magicky vycvik duse jak popsan ve II. stupni neni o zvedomeni. A pan Drabek sve negativni vlastnosti take zrovna nemel v umyslu "jen" pozorovat, a tim je nechat pozvolna rozpoustet, ale hlavne podmanit vuli ci autosugesci. Ono toto je uplne jina praxe. Je to zaroven vec, ktera me v knize Magicky denik velmi zaujala. Praxe popsana v uvodu, tj. vsechny sekce 1-4 v kapitole Praxe magicke skoly F. Bardona podle "Magickeho deniku" Josefa Drabka, ktera neni napsana panem Drabkem, poukazuje na jinou praxi nez Bardonovu. Tam je prave to preneseni vlastnosti osobnich na univerzalni. Nevim, odkud tato myslenka pochazi, ale ja Bardona cetla, temer vsechny jeho dostupne knihy, a nic takoveho jsem nikde nenasla. Pokud se v tom pletu a pan Bardon o tom opravdu psal, tak me prosim Zebyja, ci kdokoli, reknete.

Dekuji.

[zebyja]

Vůle a autosugesce se používá jen u ohnivých vlastností. Neřeknu Ti, kde to v bráně přesně je, ale je to někde na začátku, nejspíš v druhém stupni v kapitole o astrálním těle, zrcadle. Ostatní vlastnosti je třeba řešit jinak. Např. Vodní transformací v pozitivní. Obecně ale platí, že sebe pozorování je řešení všech živlů, proto že když o vlastnostech víš, můžeš hledat taktiku jak na ně a hlavně, když je přistihneš při činu, můžeš vidět i jiné možnosti, které jsou pro Tvůj záměr výhodnější a pak to jde vlastně samo, bez velkého překonávání se.

Možná mluvíme o tom též, to já nevím. Mě to tak nepřišlo, tak jsem napsal co jsem napsal. Deník Drábka jsem nečetl, jen kousky. Možná měl problém s ohnivými vlastnostmi a tak u něj byla autosugesce hlavní taktika a je nejvíc vidět. Jistě to ale dělal i ostatními způsoby, musel, jen třeba neměl tu potřebu si to psát do deníku, proto že to pro něj třeba byla snadné.