FRABATO.CZ diskuzní fórum

Profesorikebara:

Byl bych opatrný to posuzovat tak jednoznačně a vůbec bych byl opatrný to posuzovat oba údaje jako chybu. U Bardonových drobných prací (jakož i u drobných prací všech autorů) nemáš nikdy jistotu, že v různých pracích musí být stejné pojetí. Je prostě otázka, co autor sleduje tou kterou prací.




U toho Čtyřpólového magnetu se evidentně jedná o živly, tedy o čtyř (resp. pětidílné) dělení, zatímco u Zápisků z přednášek máš devítidílné dělení, takže analogie nemohou být totožné. Když rozdělíš koláč jednou na čtyři/pět a jednou na devět částí, nemůžeme dostat stejné dílky.

To, že texty nejsou vzájemně prostupné do té míry, jak očekáváš, je např. srovnání Tabulky analogií živlů ze s. 35 s Tabulkou analogií planet na s. 30. Např. na straně 30 máš jako analogii zraku Slunce, na straně 35 máš jako analogii zraku Mars. Je to kvůli tomu chyba? Nejspíš ne.

Já bych tu docela připomněl, co říkal Mek na křtu knihy: u knih Františka Bardona, které dosud vyšly, stačí cvičit a výsledky se dostaví. U Zasvěcovacích textů máš výsledky rovnou, ale nevíš, jak se k nim došlo. Proto jsou tak náročné.

Jestli mohu připojit vlastní názor, já bych viděl u té tabulky na s. 35 řešení v tom, kam je tato tabulka prakticky zaměřena. Je konstruována podle devíti tatev - tatvy tedy tvoří primární vztažnou soustavu a osnovu tabulky. Proto bych se snažil zajímat o to, jak jsou tyto tatvy seřazeny.

Jsou seřazeny, jak za sebou jdou v přírodě, tj. od adi přes ákášu až po prithiví, tedy od nejjemnější sílu až po živel země? Opakují tedy proces stvoření? Nahlédněme na pořadí planet. Ne.

Jsou seřazeny opačně, tedy od síly nejhrubší, od země, až po sílu nejjemnější (adi ákáša), takže vedou ke spasení? Nahlédněme na pořadí planet. Ne.

Zato jsou seřazeny speciálním způsobem, který vede praktika od živlové síly země (prithiví) k planetární síle Jupitera, která je analogií nejvyšší tatvy (adi ákáša). Je to tedy cesta od živlu země k Jupiteru. A tu bychom si měli připomenout, že František Bardon a jeho žáci přiřazovali Jupiteru kvalitu či ctnost, kterou nazývali MOUDROST. (např. Drábek: Magický deník, s. 47). A i v téže tabulce na s. 35 František Bardon přiřazuje v řádku "Univerzální vlastnosti" výchozímu Slunci jako atribut moudrost, stejně jako cílovému Jupiteru. Takže analogie uvedené v této tabulce vedou k Moudrosti, např. ke Zlaté knize Moudrosti... jako jedinečné soustavě Františka Bardona...

Proto takovéto věci nemohu v knize "opravit", to bych napřed musel vědět, kam autor míří. A tady zřejmě míří jinam, než se domníváš. Je to tabulka platná na evoluční cestě (např. ztotožňuje s živlem vzduchu také osudovou sílu, karmu, která se v jógické praxi skutečně projevuje jako "zbytky skutků", fyzická reprezentace dobrých a zlých činů, které zůstávají v krkavici v podobě částic (bublinek) vzduchu ("pramínku kouře" Kšuriká-upanišady 8), které mohou nepřipraveného praktika zdravotně poškodit, podle indických pramenů údajně i zabít...

Tabulka je tedy sestavena tak, aby se v každé dvouhodině tatvického cyklu střídalo devět kosmických sil, tatev, nebo jestli-chceš, můžeme říct po západním způsobu kosmologických idejí, které nás neustále vedou odzdola nahoru evoluční cestou od moudrosti k veliké Moudrosti. Tabulka začíná Sluncem, protože první tatva nového cyklu začíná kmitat s východem slunce...

Sekundárně navíc u tabulky ze s. 35 vidím, že nemohu prostě prohodit Slunce a Saturn, protože např. u analogií barev je zelená tajnou barvou Saturna (je to nauka řádu Fraternitas Saturni), zatímco kdybych prohodil Saturna se Sluncem, pak oranžovou nemohu Saturnu nijak smysluplně připsat.

Sám se ty texty snažím spíš pochopit než opravit.

"Základem nesmrtelnosti je tedy budování magické individuality. Proto musíš mít co největší rovnováhu, naučit se co nejvíce moudrosti (moudrost, tedy poznání, si bereš s sebou!), vybudovat si co nejlépe svůj chrám [Šalamounův]." František Bardon: Zasvěcovací texty, s. 32.