. (Odkaz na původní vlákno zde: http://forum.bilimagove.cz/showthread.php?tid=455 )
Text zde uvádím na doporučení uživatele Milda.
----------
Vidím to v podstatě stejně, jako jsem popisoval pohled na vztah mezi Magií, Vědou a Mystikou.
(Pro zájemce můžu dodat i tento mini-článek. V naprosté zkratce se jednalo o koncept Magie=Mladá věda - Mysika pak transformace předešlého)
Každá "Pravda", je jen vlastní představou člověka doplňující jeho vlastní životní skládačku tak, aby co nejvíce dávala smysl. Rozšíří však člověk svůj pohled o nové obzory, stará "Pravda" už nebude stačit. Člověk začne znovu hledat a najde novou "Pravdu", takovou, která bude sedět nejen ke starým dílkům, nýbrž i k novým.
Vývoj pravdy by se tak dal dobře vyjádřit i pomocí matematiky-geometrie. Může začít jako malý ostrý úhel. Ale stejně, jako se nám rozšiřují obzory, rozšiřuje se i úhel, až nakonec dosáhne 360°, tedy plné kružnice. Jeho pohled obsahuje naprosto celý dvojrozměrný svět. Tady nastává problém. Člověk dorazil na konec a nemůže dál. Jenže vývoj musí pokračovat. Vezměme tedy jako možnost, že jediný způsob, jak přesáhnout absolutno (na určité úrovni) je přidat rozměr. Celý nový pohled, nový prncip... Kružnice, jakmile je plná, se nemůže stát více kružnicovatější. Úhel o 360° se nemůže nějak zkvalitnit. Obsáhl již vše - celou plochu.
Přidáme-li však další rozměr, otevře se nám nová možnost růstu... Kružnice začne přesahovat sama sebe a nakonec se stane Koulí. Nejdokonalejším trojrozměrným objektem.
Nyní se vraťme k základní otázce - tedy Pravda X Absolutní pravda.
Pravdu jsme již označili za představu, která nám doplňuje naše vidění světa. Dává mu zdání kompletnosti. Je to jako bychom našemu "úhlu" dokreslili chybějící stupně a kružnici domalovali. Jenže naše představy vždy nesedí. Jsou kostrbaté, ne vždy se trefíme tužkou tak, jak potřebujeme. Navíc většinou kreslíme poslepu...
V tomto stavu, hledáme-li absolutní pravdu, hledáme kružnici. Plnou kružnici - tvarem naprosto dokonalou. Bez zbytečných čmáranic. Člověk světa "dvou rozměrů" si nic lepšího představit nedokáže. Nejde to. A tak, setká-li se s mistrem, který je již dávno "koulí", pro žáka zůstává stále kružnicí. Tedy přesněji - zůstává jí pro jeho pohled. Dvourozměrný svět vždy uvidí jen kružnici. Vystínujte si ji jak chcete, ale obvod bude vždy jen a jen kružnice. A žák mistra uznává jen proto, že v něm vidí absolutno své vlastní úrovně. Teprve potom, když žák dosáhne osvícení, což není nic jiného, než jen přijetí dalšího rozměru, pochopí, že podstata mistra byla daleko hlubší, než si kdy dokázal představit.
(Na popud uživatele "Ondra (ekeaze)" doplňuji 2 nepřesnosti v článku:
1. Geometrické přirovnání je zde použito díky jeho velmi vysoké podobnosti - tedy kvantitativní růst v rámci jedné úrovně a kvalitativní v rámci přechodů na úrovně vyšší - přidáním rozměru.
2. Nebylo myšleno, že třetím rozměrem vše končí. Zde je zádrhel v tomto geometrickém přirovnání - člověk není schopen si představit čtyřrozměrný objekt (aneb kružnice - koule - ???). Rozměrů však ve vývoji můžeme přidávat nespočet.)
Ptáte se, jak zjistit, zda má někdo absolutní pravdu? Tvrdí vám někdo, že ji má a vy jste stále na pochybách? Rovnou je opusťte - nejde o mistra. Pravý mistr se zaměří na vaši pravdu. Nebude vám vtloukat poučky a svůj pohled. Mistr je zde od toho, by vás nutil neustále hledat a přehodnocovat. Bude vás vláčet do situací, ve kterých bude vaše představa tak nekompatibilní, že si budete muset vytvořit novou. Donutí vás všechny vaše iluze vyměnit za vaše osobní zkušenosti a poznání.
Dávejte pozor. Držet se vlastní Pravdy je velmi nebezpečné. Pokud vám vaše vlastní zkušenost třeba jen nepatrně říká, že nefunguje, zahoďte ji a hledejte dál. Mistr je zde právě od toho, že ze svého pohledu dokáže přesně určit, jaké situace a pochopení potřebujete, abyste se zbavili iluzí a poznali - a to co nejdříve. A pro každého z vás bude mít jinou cestu. A každý z vás uvidí v tom samém mistrovi jiné kvality, které jej ve vašem pohledu "dělají mistrem".
Protože každý z nás je jen obyčejný úhel. Jinak otočený, jinak obsáhlý. A každý potřebujeme trochu jinou část, který nás učiní kompletní. Alespoň pro tuto úroveň, pro tuto rovinu.
----------
Lucien
. 
