Duchovní podstata člověka.

[Milda]

Dobrý den! V Bráně k opravdovému zasvěcení jsem četl, že člověk je nejvyšším stupněm bytí a jeho duch je nesmrtelný. Myslel jsem si až do nedávna, že o nesmrtelnost nemůže lidský duch přijít. Pak jsem ale v Praxi magické evokace v kapitole Výhody a nevýhody evokační magie, že pokud se člověk paktuje s bytostmi z jiných sfér, musí jim vše po fyzické smrti splatit i s úroky. Až se tak stane, je volný a vrací se do nadzemské zóny nebo zůstane v rozporu se svým svědomím ve sféře bytosti a časem přijme její vibrace. Tak přestane být člověkem a stane se bytostí dané sféry.

Myslím, že si děláš zbytečné starosti. Zkus si na okamžik zjednodušit celou tu hierarchii kosmu, aby se Ti o ní lépe přemýšlelo. Klidně to vezmi jako naši předkové v baroku: čert - člověk - bůh. Pak je ta vývojová linka jasná. Kdybys nebyl člověk, nezrodil by ses v lidském těle. Protože ale máš lidské tělo, je teď Tvým cílem plně rozvinout obsah lidství. Musíš kultivovat své city a své chování. Napřed v běžném životě. Potom i v rituálu. To ale není žádná mystika. Když pracuješ se sebou (říká se tomu magický výcvik), tak pracuješ se živly; jen jim nedáváš jména a nekreslíš jejich charaktery.

A protože nemyslím, že by sis chtěl vybrat horší budoucnost (lidově čerta), asi půjdeš k Bohu. Nesouvisí to náhodou magickou praxí planet?

Takže napřed musíš vědět, co dělá Tvé tělo. Potom, co dělá Tvá duše. Dohromady se tomu říká živly. V životě i v evokačním kruhu. Máš co dělat na desetiletí.

Poté můžeš pracovat s planetami a objevovat Toho, který všem mágům udílí moc, spatřovat ho v zrcadle jednotlivých planet a v očích jeho jednotlivých služebníků.

Měl bys mít důvěru v sebe. Proto ses tu zrodil, abys to dokázal.

Buď tím, čím se sobě zdáš, a sni o tom, čím jsi (Lasenic: Planetární desatera).

Arexi
sorry ale vyvojova linie a zjednoduseni hierarchie kosmu na cert-clovek-buh se mi nezda s hermetismem moc podobna.
Clovek je Buh mikrokosmu dle obrazu Boha a proc by mel kultivovat sve city a chovani?
Proc ty vyuky o celozivotni a dokonce vicezivotni opravovani starych chyb....??
Copak Buh dela chyby?
Buh sbira zkusenosti zivota a nehodnoti je. Jen proziva.
Buh si muze vybrat jakoukoliv stejne dobrou cestu.

Clovek zustava clovekem nestane se zadnou jednozivlovou bytosti.
Oslovovat muzes koho chces a zustanes bohoclovekem stejne.
Muze si uvedomit a zazit sve bozstvi a zit jako buh v lidskem tele.
Nebo se muzes strasit rusalkama cely zivot. Jak ty chces. Ty jsi buh sveho zivota.

Ahoj

[Arex]

Clovek je Buh mikrokosmu dle obrazu Boha a proc by mel kultivovat sve city a chovani?
Proc ty vyuky o celozivotni a dokonce vicezivotni opravovani starych chyb....??
Copak Buh dela chyby?

Nedá mi to a zkrátím svůj výklad pomocí vtipného citátu: "Pokud se Bůh podobá světskému člověku, stanu se do hodiny ateistou." (L. C. de Saint-Martin: Nachgelassene Werke, Münster 1833, s. 9)

Samozřejmě ještě nejsi Bůh, ačkoli to tu často opakuješ. Božství je v Tobě zatím obsaženo potenciálně, ale neprojevilo se, musel by ses mu napřed přizpůsobit. Skutky, činy, myšlenkami, kázní - což odmítáš.

Já ale nemám ten správný mesiášský postoj, abych Ti tu opakovat to, co jsi mohl zažít nebo číst sám na tisíci místech. Celý problém spočívá v tom, že nedokážeš rozlišit potenci (hypotetickou možnost projevu) od aktu (dokončeného projevu ve hmotě).

Dám Ti tři příklady. Když budeš brát hermetická podobenství doslova, například "To, co je nahoře, je jako to, co je dole", nebudou podle nich fungovat ani přesýpací hodiny; to, co je nahoře, by muselo zůstat nahoře. Ale u mě na stole fungují - přece se sypou.

Píšeš, že člověk je bůh mikrokosmu; copak už přesně znáš a ovládáš svůj mikrokosmos (tělo, duši)? Poznal jsi své fyzické tělo a svá jemná těla tak, že je můžeš ovládat podle jejich zákonitostí? Rozumíš jejich dějům, vývoji, ovládáš vznikající nálady a dovedeš je podle libosti měnit a udržovat? - Je to samozřejmě jen řečnická otázka, na kterou je zatím záporná odpověď. Na co by Ti pak bylo třeba kouření, kdyby sis stejný stav jako po cigaretě dokázal dát rozkazem... Z toho je vidět, že i toto podobenství platí potenciálně: Až budeš hrát na své tělo jako na varhany, což znamená harmonicky, budeš jeho bohem. Ale do té doby máš, stejně jako já, prostou potenciální možnost, že se tak jednou stane.

Třetí příklad na rozlišení potence a aktu: Potenciálně mě zítra dopoledne zvolí primátorem hlavního města Prahy. Mám k tomu všechny předpoklady: mám naše občanství, čistý trestní rejstřík, dejme tomu nějaké to vzdělání, trvalé bydliště v Praze a tak dále. Ale aktuálně jsem v pyžamu a zítra ráno mi na dveře s primátorským řetězem nikdo ťukat nebude. Aktuálně vidím, že jsem v sobě potenci primariátu vůbec nerozvinul. = Potence a akt jsou dvě různé věci.

Neber to osobně, ale na další přímou otázku bych Ti měl odpovědět přímo: Bůh nedělá chyby, ale Ty ano.

Je mi líto, že jsem Ti tu asi připravil hořkou pilulku, ale Ty se mě na to ptáš tak dlouho, že už mám morální povinnost ukázat Ti, kudy z toho ven. Pokud ovšem nechceš mluvit, ale něco dělat.

[Milda]

Arexi vim ze to myslis dobre, ale....

V mem svete se Buh podoba svetskemu cloveku, svetskemu diteti.
V mem svete jsem buh.

Co je nahore je stale stejna zakladni materie jako dole.
Jde o alchymickou cirkulaci.
Dale to popisuje holograficke usporadani meho sveta.

Tabak je buh.
Jidlo je buh.
Proc bych ja buh mel chutove poharky, kdyz bych si mel koureni nebo jezeni vizualizovat, misto prozivani pritomnosti?

Buh zije v pritomnosti.
Lidska mysl zije v minulosti a budoucnosti.

Buh nedela chyby a ja take nedelam chyby.

[Arex]

Jsem potěšen, žes to přijal s klidem. Proto jen několik marginálních doplňků:

V mem svete se Buh podoba svetskemu cloveku, svetskemu diteti.
V mem svete jsem buh.

Jenže mě nejde o Tvůj svět, nestarám se o to, kdy a proč sis ho stvořil. Zajímá mě pouze skutečný svět jako celek. V něm atributy božství nemáš a proto jsem vůči Tvému "božství" (jak to řekl Saint-Martin) naprostým ateistou.

Co je nahore je stale stejna zakladni materie jako dole.

Nerozlišuješ potenci od aktu. Boží plán (=potence) je nemateriální, netělesný. Proto není stejný jako stvoření, ale analogický.

Tabak je buh.
Jidlo je buh.
Proc bych ja buh mel chutove poharky, kdyz bych si mel koureni nebo jezeni vizualizovat, misto prozivani pritomnosti?

Milda je Bůh a Phillip Morris je jeho prorok? - Snad by Tě mohlo zajímat, že už naši myšlenkoví předchůdci, praktikové indické filosofie Sánkja, sestavili 200 let před našim letopočtem soupis 33 subjektivních stupňů neznalosti; tyto neznalosti vznikají tím, že člověk považuje některý z předmětů světa kolem sebe za Boha (Ducha). A v tomto soupisu, autoritativním, stejně jako celá ortodoxní sánkja, defilují i tyto stupně neznalosti:

13. Neznalost zdržování se zraku
14. Neznalost zdržování se sluchu
15. Neznalost zdržování se čichu
16. Neznalost zdržování se chuti
17. Neznalost zdržování se hmatu

Buh nedela chyby a ja take nedelam chyby.

Snaž se dojít alespoň k nějaké sebereflexi, jinak dopadneš na osudové dno světa. Byla by to škoda, když jsi dosáhl lidské existence. Držím Ti palce.

[Ankhur]

Arexi vim ze to myslis dobre, ale....

Mildo, dovolím si do toho vstoupit a přidám i svůj vhled/postřeh + osobní dotaz na Tebe.

1. Uvědomění si božské podstaty v nás je velká věc. ALE tím to nekončí, naopak se od toho odvíjí další a další věci.

Když si představíš, že Bůh je zářivé světlo a ty kolem něho dáš stínítko (více či méně hmotná těla), tak moc toho světla neuvidíš nebo to světlo bude takové všelijaké.
Je pak jen na nás, jakou kvalitu má naše stínítko a kolik světla pustí/projeví skrz sebe.

Tvrdit, že stínítko je světlo samotné, protože o tom světle víš nebo protože světlo svítí na stínítko, je úsměvné (při tomto obecném přirovnání), nemyslíš/souhlasíš?

Teď je na každém z nás, kolik toho světla pustíme skrz sebe dál. Jen vědět, že někde uvnitř je světlo, nestačí.

Popřemýšlej o tomto přirovnání.


2. Než položím následující dotaz, předesílám, že to myslím velmi láskyplně a dobře. Otázka je to velmi přímá a třeba Ti něco osvětlí.
Bůh nepotřebuje k vnímání sebe jakékoliv podpůrné prostředky.
Proč je tedy někdo potřebuje pokud je Bůh? (řečnická otázka)

[dar]

Lepe než Arex bych to nenapsal. Díky za postřehy, Arexi.

Mildo, je skvělé, že jsi se vydal na duchovní cestu a zbavil ses iluze "hmotného světa", tj. že existuje nějaký bůh a k němu cesta. Teď zřejmě žiješ v iluzi toho "boha" a v iluzí "já-bůh", zbav se i téhle iluze. To je advaitová cesta.

V mem svete se Buh podoba svetskemu cloveku, svetskemu diteti.
V mem svete jsem buh.

O tom píše Arex, dítě je symbol potence, která se zatím nenaplnila. Někde jsem četl "child is born complete, but not yet completed" (tuším, že to byla Teal Scott v její knize Sculptor in the Sky).
Svými vlastními slovy jsi nám ukázal, že božství v tobě je (to nikdy nikdo nepopíral), ale je zatím naivní, dětské.
Nech v sobě to boží dítě dozrát

[Ondra]

Ono to je pravda, ale i není. Stejně tak, jako bůh zároveň je, i není.

Co se dá s jistotou o člověku říci, tak je, že disponuje vědomím, kterým může obsáhnout veškeré stvoření, úrovně, sféry atd... Naše vědomí je tedy bůh. Samozřejmě k tomu obsáhnutí celého stvoření vede nekonečná cesta, takže člověk tím bohem v podstatě je odjakživa. Naše tělo je obrazem naší sluneční soustavy a vůbec v člověku se zrcadlí celý kompletní mikrokosmos.
Jasně větším Bohem bude ten , kdo je na té nekonečné cestě nejdále, tedy jeho vědomí - poznání obsáhne nejvíce.
Každý sám dobře ví , že pro jakékoliv rozšíření vědomí je potřeba něco dělat, jinak bude stát na místě. Cesta kupředu - k rozšíření vede vždy přes kultivaci , pročištění , rovnováhu atd...

...

Ahooooj !

[Milda]

Arexi a Anubisi
jsem rad ze nase rozdilne poznani zde jiz dnes diskutujeme tak laskyplne.
To co mi pisete jsem take v knihach pred lety cetl.
I ja jsem do 40 let veril v podobne vam, i v reinkarnaci a podobne modely.
Me poznani je jine.
Ted ctu jine knihy a ctu tam i jine veci a ty jine veci ctu i ve stejnych knihach jako vy.

Hlavne ze jsme vsichni se svymi modely Stvoreni spokojeni a v Zivote stastni.

[Milda]

Potreby ma jen lidska mysl, ja rikam Ego.
Buh v cloveku to proziva.
Buh ma potrbu prozitku a tesi se na ne jako male dite.
Buh nehodnoti prozitky.
Jsou to bozi prozitky.

Preji vam vsem, abyste to take nejen pochopili rozumem, ale poznali prozitkem.
Jen co prozijeme jako zivotni zkusenost je nase.
Ve vizich a vizualizacich muzeme zit jine virtualni zivoty, ale jen Zivotni zkusenost je pribeh pro Boha.
Buh bez vteleni do Stvoreni (cele zive Stvoreni je zijici Buh) se tesi na hru Zivot.
Tezko se vam to slovy vysvetluje, ale je to velmi komplexni a dokonale.

Uzijte si Zivot jak sami chcete.

[Cagliostro]

...

Pěkný příklad za všechny v živlové negativě. Pokud člověk podlehne jednomu živlu více než ostatním, je to průser. Trvá pak dlouho, než se toho živlu zbaví natolik, aby jej mohl utřídit k rovnováze ostatních. K tomu pak musí nejen dohánět pracně ostatní živly, ale taky mít hroší kůži. Pokud by jenom na chvillku ustoupil ze svého plánu, musel by začít opět od začátku... Živlové rovnováhy se nezbaví adept ze dne na den. U někoho to může zanechat trvalé následky srovnatelné vzdáleně s vyléčením kuřákem, který se již nesmí dotknout cigarety apod.
Mimochodem, některé zlozvyky mohou u někoho symbolizovat živel, který u něj převládá, nebo mu naopak chybí. Jako třeba u zmíněného kouření. Není to ale pravidlo.

[Anubis]

...

V podstatě si myslím to samé. Spíše jsem ale chtěl poukázat na to, že k živlové harmonii nevede přímá cesta skrze cvičení. Ať nikdo nemá iluze, že technickou praxí dosáhne rovnováhy. Poslouchejte lidi kolem sebe (ne na internetu) a jejich kritiku. Minimálně 1/5 ze všech dokáže vědomě, či nevědomě určit vaše vady na kráse. Na ty se zaměřte, jsou to rady "pozorovatelů". Většinou jsou to hlouposti z běžného života, které ale neumíte překonat a nechcete si to připustit. Pokud vám Prozřetelnost skrze jiné lidi přestane ukazovat vaše nedokonalosti, tak teprve cvičte s živly. Dřív ne. Zamknout se doma a cvičit si ve svém pohodlíčku je až moc snadné a nevyplácí se to.

[Cagliostro]

Spíše jsem ale chtěl poukázat na to, že k živlové harmonii nevede přímá cesta skrze cvičení. Ať nikdo nemá iluze, že technickou praxí dosáhne rovnováhy. Poslouchejte lidi kolem sebe (ne na internetu) a jejich kritiku. Pokud vám Prozřetelnost skrze jiné lidi přestane ukazovat vaše nedokonalosti, tak teprve cvičte s živly. Dřív ne. Zamknout se doma a cvičit si ve svém pohodlíčku je až moc snadné a nevyplácí se to.

V takové formě je to nerozumné. Není co dodat.

[Milda]

V podstatě si myslím to samé. Spíše jsem ale chtěl poukázat na to, že k živlové harmonii nevede přímá cesta skrze cvičení. Ať nikdo nemá iluze, že technickou praxí dosáhne rovnováhy. Poslouchejte lidi kolem sebe (ne na internetu) a jejich kritiku. Minimálně 1/5 ze všech dokáže vědomě, či nevědomě určit vaše vady na kráse. Na ty se zaměřte, jsou to rady "pozorovatelů". Většinou jsou to hlouposti z běžného života, které ale neumíte překonat a nechcete si to připustit. Pokud vám Prozřetelnost skrze jiné lidi přestane ukazovat vaše nedokonalosti, tak teprve cvičte s živly. Dřív ne. Zamknout se doma a cvičit si ve svém pohodlíčku je až moc snadné a nevyplácí se to.

Minimalne 1/5??!?!
Myslim, ze vetsina vidi skvele chyby toho druheho a ty sve ne a ne objevit.
1. Nejsou zadne chyby. Vse jsou zkusenosti zivotniho pribehu individualizovaneho bozskeho vedomi
2. Lide kteri nekomu ukazuji jeho chyby se dopousteji ovladaci manipulace
3. Pokud nekdo chce neco cvicit je to jeho vlastni soutez.
4. Zivlova harmonie je harmonie. Zivly jsou berlicky. Zdravy a stastny clovek je v harmonii se Stvorenim. Neharmonicky clovek neni schopen harmonii u jineho objevit. Harmonie se nejvic projevuje az v rezonanci se stvorenim. Pouze v rezonanci je Magie nejsilnejsi.
5. Prozretelnost ti nic pres nikoho neukazuje. To jsou lidska ega, ktera vyhodnocuji a komentuji rozdily mezi lidmi.
6. Koureni jako dukaz nerovnovahy muze byt u nekoho, kdo se s tim nazorem ztotozni. U jineho to muze byt projev svobodne vule. U jineho to muze byt ritual a u nekoho zvedavost. Jisteze u nekoho, kdo uveri, ze je nedokonala nebozska bytost se spoustou zavaznych chyb, muze dojit k disharmonii jenom tim, ze uveri sve nedokonalosti.

[Arex]

1. Nejsou zadne chyby. Vse jsou zkusenosti zivotniho pribehu individualizovaneho bozskeho vedomi
2. Lide kteri nekomu ukazuji jeho chyby se dopousteji ovladaci manipulace
3. Pokud nekdo chce neco cvicit je to jeho vlastni soutez.
4. Zivlova harmonie je harmonie. Zivly jsou berlicky. Zdravy a stastny clovek je v harmonii se Stvorenim. Neharmonicky clovek neni schopen harmonii u jineho objevit. Harmonie se nejvic projevuje az v rezonanci se stvorenim. Pouze v rezonanci je Magie nejsilnejsi.
5. Prozretelnost ti nic pres nikoho neukazuje. To jsou lidska ega, ktera vyhodnocuji a komentuji rozdily mezi lidmi.
6. Koureni jako dukaz nerovnovahy muze byt u nekoho, kdo se s tim nazorem ztotozni. U jineho to muze byt projev svobodne vule. U jineho to muze byt ritual a u nekoho zvedavost. Jisteze u nekoho, kdo uveri, ze je nedokonala nebozska bytost se spoustou zavaznych chyb, muze dojit k disharmonii jenom tim, ze uveri sve nedokonalosti.

"Ne opravdový učitel, ale opravdový žák je vzácný!" Dokonalé rozpracování této teze v šesti bodech. Když se nechceš sám poučit a zdokonalit se proč nenecháš ostatní, aby to udělali?

[Michal]

...Pokud vám Prozřetelnost skrze jiné lidi přestane ukazovat vaše nedokonalosti, tak teprve cvičte s živly...

Jak přesně nám Prozřetelnost skrze jiné lidi ukazuje naše nedokonalosti? Tím, že nám někdo řekne, že bychom měli zpomalit (můj případ.. ), nebo tím způsobem, že v nás vyvolá hněv to, že někdo příjde pozdě, případně že si někdo postěžuje na to, že chodím pozdě? V prvním případě je to přímo rada od pozorovatele, ve druhém se to odvíjí od nějaké nevyřešené věci ve mně a ten poslední ukazuje přímo na živlovou nerovnováhu. Jsou to všechno způsoby, kterými Prozřetelnost ukazuje naše nedokonalosti? Nebo je to ještě jinak?