Re: EGO
Napsal: 23 kvě 2013, 15:06
dar: Zkusme to jednoduseji. Ego jsou docasne casti nasi bytosti, osobnosti. Pribyvaji, meni se a mizi v prubehu kazdeho zivota. Ego je tedy ruzne pred narozenim, v detstvi, v dospelosti. Nektere jeho casti jsou velmi kratce zive, jine maji velkou setrvacnost. Je to v zasade vec ukotveni toho ktereho zvyku. Nektere zvyky jsou vlastni dedictvi lidskeho tela a dokud tohle telo mame, neda se z nich uplne vymanit.
V celku a z pohledu cisteho vedomi(Ducha) je to ale opravdu proste. Docasne patri egu. Vzdy se bude nejak menit, vyvijet, vznikat a zanikat. Na egu neni samo o sobe nic zleho. Je to nas potencial, jak pusobit do sveta a byt uzitecni druhym v prislusne dobe. Nereflektovane ztotozneni s docasnym prinasi problemy, ktere jsou tradicne pricitany egu.
S egem po smrti se deje to, ze casti ciste fyzicke logicky mizi a tim i omezeni(a moznosti!) z nich plynouci. Zvyky a tendence zakorenene do duse si neseme s sebou dele. Ve spanku je rada podobnych veci. Mizi, nebo se zasadne omezuje vnimani a vliv tela a (coz je velmi podstatne) casu. Ne nadarmo je spanek "mala smrt" a v ramci prace s egem hodne proveri cviceni, kdy si pred usnutim uvedomime, ze nikde neni zaruka, ze se jeste nekdy probudime. Ponekud blbe se s tim usina
, ale po zvladnuti to ma uzitecne duchovni plody.
Klicove smerem ke spravne praci a vnimani ega je mit zkusenost...jak to rict...osviceni. Jinak je posuzovani vzdy relativni, protoze vychazi z ega a vztahuje se k egu. Coz je jaksi na vode.
Ta osvicena zkusenost zacina u praxe Bardona uz v prvnim stupni, kdy se pozorujici vedomi(ktere neni soucasti, ani produktem docasneho ega) oddeluje z pohlceni v proudu myslenek a emoci.
V celku a z pohledu cisteho vedomi(Ducha) je to ale opravdu proste. Docasne patri egu. Vzdy se bude nejak menit, vyvijet, vznikat a zanikat. Na egu neni samo o sobe nic zleho. Je to nas potencial, jak pusobit do sveta a byt uzitecni druhym v prislusne dobe. Nereflektovane ztotozneni s docasnym prinasi problemy, ktere jsou tradicne pricitany egu.
S egem po smrti se deje to, ze casti ciste fyzicke logicky mizi a tim i omezeni(a moznosti!) z nich plynouci. Zvyky a tendence zakorenene do duse si neseme s sebou dele. Ve spanku je rada podobnych veci. Mizi, nebo se zasadne omezuje vnimani a vliv tela a (coz je velmi podstatne) casu. Ne nadarmo je spanek "mala smrt" a v ramci prace s egem hodne proveri cviceni, kdy si pred usnutim uvedomime, ze nikde neni zaruka, ze se jeste nekdy probudime. Ponekud blbe se s tim usina
![Úsměv :)](./images/smilies/icon_e_smile.gif)
Klicove smerem ke spravne praci a vnimani ega je mit zkusenost...jak to rict...osviceni. Jinak je posuzovani vzdy relativni, protoze vychazi z ega a vztahuje se k egu. Coz je jaksi na vode.
![Úsměv :)](./images/smilies/icon_e_smile.gif)