FRABATO.CZ diskuzní fórum

Zdravím všechny,

moc by mě zajímalo, jak jste na tom s astrálním cestováním.
Já osobně jsem astrální prostor zatím příliš neprozkoumal. Ale popíšu zde, co jsem dosud zažil.

Moje zážitky byly zatím jen dva. A pouze jeden z nich považuju za opravdové vytělesnění.

Poprvé jsem se s astrální úrovním seznámil koncem roku 2010.
Jednoho dne se mi zdál sen o tom, jak jezdím s někým v noci na kole. Neměl jsem žádné dobré světlo, jen jsem měl vepředu takovou tu blikačku. Potom se sen zcela změnil, a viděl jsem nějaký dokument o nějakém ruském vojákovi, který byl nucen k jakýmsi "radiačním otužovacím tréninkům".

..A pak najednou jsem ležel na posteli (na té samé, ve které jsem spal). Ale ležel jsem hlavou na druhou stranu. Dole rodiče zapínali a vypínali vysavač, a ten zvuk splýval s vibrujícím zvukem (typický pro trans), a posiloval ho. Ten zvuk se podobal zvuku tibetské mísy.
Chtěl jsem, aby vysavač vypnuli, protože jsem myslel, že vytváří škodlivé záření.. měl jsem pocit, že mi chtějí ublížit.
Moc jsem se chtěl probudit, v duchu jsem křičel, aby to vypnuli.. Potom jsem najednou věděl / cítil, že jde někdo po schodech nahoru za mnou do mého pokoje. Chtěl jsem křičet "Pomoc!", ale nešlo to. Vydal jsem jen slabý vzdech. Používal jsem přitom přímo nadlidské síly. Potom najednou někdo silně bušil na dveře.. a pak jsem se naštěstí probudil.

Byl to opravdu hrozný zážitek.. nikdy jsem nezažil větší strach. To něco, co jsem cítil z toho něčeho za dvěřmi bylo peklo. Ještě te jak to píšu se mi ježí chlupy na zátylku.

***

Můj druhý zážitek se mi stal celkem nedávno. Také to všechno začalo snem. Byl jsem někde v nějakém vězení a odsoudili mě k popravě na elektrickém křesle. Před popravou jsem ještě šel na záchod, kde jsem však místo konání potřeby přemýšlel o tom, co se má stát.
Pak jsem vyšel ze záchoda, a měl jsem strach. Ale ten strach byl jen asi tak silný jako třeba před zkouškou ve škole, možná ani to ne.
Popravčí mi na hlavu nasadil takovou kovovou kopuli, jak to ukazují někdy ve filmech. A už v ten okamžik to na mě mělo tak doslova magický účinek, že jsem snad zemřel už jen tím, že jsem připustil, že k mé smrti dojde.
Díky tomu jsem pozoroval sám sebe už zvenčí, a viděl jsem, že mi dali na hlavu ještě černou látku, a pak zapnuli proud. Nebylo to pro mě skoro vůbec bolestivé. I návštěva zubaře bývá 10x bolestivější. Byl jsem smířený, a vůbec mě to nějak nerozhodilo. Viděl jsem pak, jak z mého těla teče ohromné množství krve (což bylo dost divné).
No, a potom se u mě objevil asi duchovní průvodce.. zkrátka přívětivá bytost neurčitého tvaru, zářící světlo. A on mi asi dáva nějaké rady. Moc dlouho se mnou nemluvil, a měl jsem pocit, že už jsem skoro všechno věděl, a že mi nemusel nic vysvětlovat.

Pak se všechno začalo vzdalovat, opravdu vzdalovat, prostě jakobych letěl raketoplánem do vesmíru. Pápá, planeto Země.

A nejednou jsem byl v astrálním prostoru na nějakém místě. Bylo tam všechno přesně jako tady v hmotné úrovni. Naprosto stejné. Sněžilo tam, a sníh měl takovou tu ledovou krustu, která se někdy utvoří, když roztaje a zase zmrzne. A i tam šla nějaká rodina (vůbec jsem je neznal), a já jsem jim tam rukama prohrnoval cestu - lopatu jsem neměl. Dělal jsem to jen tak pro radost, protože tam stejně nebylo co jiného dělat. A měl jsem na rukou dvoje rukavice. Jedny modré pletené od mé přítelkyně, a na nich moje zelené. A dával jsem si pozor, aby mi ty zelené nesjely, abych si neponičil ty modré.

Měl jsem upřímnou radost, že jsem měl ty modré rukavice od ní, protože to byla moje jediná vzpomínka na ni. Bylo to krásné. Doslova dar od Boha. Naděje.

***

Takže ta druhá zkušenost možná nebyl opravdový výstup na astrální rovinu, ale zato jsem konečně něco viděl, a i se mi zdálo, že takhle nějak asi bude vypadat okamžik smrti, a pak přechod do astrálu.
A asi tam i budeme moct mít něco na památku dokonce!


No a co vy? Jaké věci jste zažili?

Firzen píše:No a co vy? Jaké věci jste zažili? ....

Uvědom si, že astrální cestování dělá každý naprosto přirozeně každou noc.

To, co je podstatné je abys to dokázal ze své vůle opakovaně a měl jistotu co vlastně vidíš.

Všechny podobné zážitky mohou být prakticky cokoliv (od vlastní fantazie po astrál) a podle mě si to nezaslouží přiliš pozornosti. Jinak tě to strhne z cesty rozvoje a budeš se v tom zbytečně hrabat.

----------------------------------------------
Podobná analogie je ze světa počítačů - náhodně klikneš na URL a něco se ti zobrazí. A ty pak to něco považuješ za kdovíjaký úspěch.

To že cestujeme každou noc jsem už slyšel, ale mám nemálo přátel, kteří se na základě svých zkušeností jasně shodují v tom, že mezi sny, lucidním sněním, a astrálním cestováním je podstatný rozdíl.
Ten můj první zážitek, ve kterém jsem ležel na posteli hlavou obráceně byl naplněn zcela jiným pocitem. Je to jako srovnávat cestu vlakem s cestou raketoplánem. Sny si zapisuju už dlouho, a vím, že toho dne to bylo zcela výjimečné.

Navíc Bardon píše v PME, že během astrálního cestování se zastaví člověku dech, ne?
A taky mám kamaráda, který se už dlouho zabývá lidským mozkem, a myslím, že říkal, že na EEG je astrální cestování jiné, než sen..

Důležité je nějaké vymezení pojmů, sen plný symbolismu neni Astrální cestování. Sen je projekcí vnitřích psychických procesů a taková to projekce se vždy zobrazuje pomocí symbolismu - nějakého příběhu.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Lucidn%C3%AD_sněn%C3%AD
http://cs.wikipedia.org/wiki/Astráln%C3%AD_cestován%C3%AD


Dle mě je rozdíl v tom, že u Astrálního cestování opouští člověk své tělo svou vlastní vůlí, díky tomu se pak může pohybovat naprosto neomezeně a má veškeré dění ve vlastních rukou.

Mé zkušenosti jsou takové, že tomu všemu předchází naprosté uvolnění a v podstatě odvrhnutí fyzického světa. K uvolnění astrálního těla tedy dochází v tom bodě, kdy nás fyzický svět přestane "vyrušovat". V tu chvíli, jakoby člověk začne vnitřně vidět. Astrální svět se podobá tomu fyzickému, jen je vše jakoby takové tmavší éteričtější. Je zde tedy prostor, v kterém se můžeme pohybovat. To jak daleko umíme zajit záleží právě na vytrénovanosti našeho at. těla. V podstatě můžeme tak vidět co se děje vedle v pokoji, mimo dům a tak dále.
Osobně jsem se moc daleko nedostal, vždy mne to jakoby stáhlo zpět. Párkráte se zadařilo, dle mé zkušenosti má i astrální svět několik úrovní. Tedy i takové, které jsou mimo náš svět.

Pak tu je ještě technika Mentálního cestování, která je mnohem jednodušší. Rozdíl zde je v tom, že zde člověk jakoby nevidí, tedy ano, ale vše se to děje přez mentální sféru, která je pusobištěm myšlenek. Myšlenky také múžeme "vidět" . Mentální cestování je mnohem rychlejší, jakt AC.

Mentální cestování znám, ale to zatím nevím, jak odlišit. Myslím, že jsem ho ještě nezažil.
Mám kamaráda, který cestoval už strašně mockrát. I do jakýchsi jiných realit, kde byl třeba celý měsíc.. a přitom cestoval reálně jen pár minut.
Velká část toho, co mi kdy řekl byla mírně nad moje chápání

Astrální cestování se může ale myslím odehrávat i spontánně.. například v odkaze o AC, co jsi zmínil jsou ve zdrojích knihy Roberta Monroa. A Robert Monroe cestoval (a možná i cestuje) spontánně. Robert pak chtěl, aby to uměli i ostatní, a proto založil svůj institut, atd..

PS: Byl jsem zvědavý na Vaše zážitky. Nechtěl jsem se hádat o tom, co je nebo není AC. Kdybych si myslel, že ty dvě příhody, co jsem napsal byly nezajímavé sny, tak bych to sem nepsal.

Určitě ano, jde o to uvolnění, ale pak je nutné to, jestli máš tu cestu ve vlastních rukách, tedy si ji řídíš vůlí a nejsi veden nějakým příběhem ( i když můžeš být veden "průvodcem" ).

Jo, to jo. No právě u toho prvního zážitku jsem dělal všechno v přítomném okamžiku. A to druhé bylo spíš jako sen. Druhý zážitek byl podle mě sen, ale ukázal mi prostě podrobněji astrální prostor myslím.

Firzen píše:PS: Byl jsem zvědavý na Vaše zážitky. Nechtěl jsem se hádat o tom, co je nebo není AC. Kdybych si myslel, že ty dvě příhody, co jsem napsal byly nezajímavé sny, tak bych to sem nepsal.

Zážitků tohoto typu asi nahromadíme všichni velmi mnoho, než se podaří skutečné astrální cestování. Proto je třeba tyto zážitky nepřeceňovat, ale také nepodceňovat.

V BKOZ je psáno někde v 8 stupní, že se máš dívat do zrcadla a pak se pokusit přenést vedomí do roviny zrcadla a dívat se na sebe - tj. své tělo. To je základní cvičení a tak získáš postupně jistotu co to vlastně vidíš.

---------------------------------------
I když to někdy připadá jako naprostá iluze a jen jsem si hrál s vlastními představami:

Zavolal jsem ve smyšleném prostoru kamaráda ze základky. Tam jsem mu řekl aby se na mě také někdy podíval. A on do týdne náhodou přišel. Chápu, že je to náhoda, ale ta informace mě přesáhla a skončila u někoho jiného. Je to působivé a raději nechci tímto způsobem druhé ovlivňovat i když bych to asi znovu nezopakoval nejpronikavější to působí, když si jen tak hraješ.

FTX píše:

Firzen píše:I když to někdy připadá jako naprostá iluze a jen jsem si hrál s vlastními představami:

Zavolal jsem ve smyšleném prostoru kamaráda ze základky. Tam jsem mu řekl aby se na mě také někdy podíval. A on do týdne náhodou přišel. Chápu, že je to náhoda, ale ta informace mě přesáhla a skončila u někoho jiného. Je to působivé a raději nechci tímto způsobem druhé ovlivňovat i když bych to asi znovu nezopakoval nejpronikavější to působí, když si jen tak hraješ.

O něčem podobném píše K.Weinfurter v Pamětech okultisty.

a jinak celá zajímavá kniha o snění je i od Castanedy Umění snít....

A mimochodem, podle mého pohledu má daleko větší hodnotu obyčejná hrací kostka na jednobarevné desce, kterou si dokážeš opakovaně představit a udržíš tu představu více než 10min než sebezajímavější zážitky, které se jednou staly a už nemám/nemáš schopnosti či možnosti je zopakovat.

Ještě doplňuji. Nechtěl bych, aby to co jsem napsal, vyznělo jako znehodnocení.

Ten tvůj zážitek je asi takový, jako kdybys našel na ulici stovku. Je to skvělé, můžeš se z toho radovat, ale znovu ji na tom samém místě nenajdeš.

To samé psal i K. Minařík a nabádal žáky k tomu, aby i tzv. "hodnotné zážitky" dávali do jednoho pytle.

co se tíče toho cestováni... nejlepší cestováni je to uvedomelé, že víte co chcete a je vám to zhora umožnené, že si mužete delat co chcete, jít kam chcete záleži to na zrelosti ducha napr.: múžete levitovat kdekolvek chcete... jít na místa, kde jsou v realnom čase lidi, kteri něco delají.. škoda, že to fyzické levitovani je ťežké...(to neumim) pak jsou sny které jsou mix, blud fantazie zážitky ze dne nebo predešlích událostí něco co ostalo uchované v podvedomí..., co se jen tak vynorí počas spánku a mnoho krat to poplete človeka, že co to vlastne mnelo znamenat...? Pri tom cestováni se taky múžete ocitnout v koži někoho jiného, ale to je dost nepríjemní... nebo taky videt veci kterí se stanou a vy ste zrovna u toho a vidite jak se to stane teda někdy je to dobrí vědet, ale stejne se to jen ťežko mení... a když to chcete zmenit tak musite mit svoleni zhora. Snít je fajn, ale nejlepší je nesnít vubec, nebo mat sny jen take ake chcete, nebo vize ktere se stanou, ale na to treba hodne velkou psychiku. Četl jsem ten prvni sen o tom peklu no je to kategorizováno tyhle urovne hustoty kde se nachadzi byvali lidičky, ale nevim na jak dlouho to jsem nezistoval ani nechci: jsou urovne vrahu, samovraždy, podvodniku a jiné... je to podla stupne nebo kvality toho zleho vykonaneho ve fyzickem živote ja to mnel možnost pocitit ale byl jsem jenom pred ne uvnitř s nejakou svetelni bytosti, která mne chránila aby mne to tam nevtáhlo, radši se nechat rozkrajet za živa, ale neskončit tam v té težko popsatelne energii medzi odpadlikama společnosti....

FTX píše:A mimochodem, podle mého pohledu má daleko větší hodnotu obyčejná hrací kostka na jednobarevné desce, kterou si dokážeš opakovaně představit a udržíš tu představu více než 10min než sebezajímavější zážitky, které se jednou staly a už nemám/nemáš schopnosti či možnosti je zopakovat.

A prosim te k cemu by mi mohlo byt dobre vizualizovat si kostku?
Trening?
Klicovy ritual?
Nuda?
Zertuji:-)

Zajímavá stránka s dobrým návodem na AC je tady: http://www.acld.mysteria.cz/
Co se týče AC, dostal jsem se jen k částečnému oddělení, to jest že jsem zvedl ast. ruce z mého fyz. těla. To byl tak zvláštní pocit..
Říká se, že člověk ztrácí v okamžiku oddělení a návratu na okamžik vědomí a také může vidět onu "stříbrnou šňůru", to jest astrální matrici, která ho s tělem spojuje.
Zkušení cestovatelé prý létají i pryč do dalekého vesmírného prostoru, kde galaxie jsou jen svítící tečky, aby tam mohli rozjímat o vesmíru. Dovedete si představit, jaký klid tam musí být?
Lucidní sny jsem měl párkrát. Např. jsem si prohlížel doma časopis a pak mi snová postava řekla: "podívej se na to znovu" a když jsem to udělal, obsah časopisu se změnil. A v tom okamžiku jsem si uvědomil, že to je sen. Venku se během pár vteřin střídal den a noc, slunečno a bouře, všechno bylo tak proměnlivé..(pozn. tady si všimněte jisté podobnosti s jednou scénou z filmu Inception) ale znáte to. Když poprvé objevíte něco pro vás nového, přemýšlíte, co byste měli udělat jako první..tolik možností! A tak i já jsem strávil většinu snu přemýšlením, co dělat v této roli pána snu, až jsem se nakonec probudil. Za zmínku stojí, že po probuzení jsem vůbec nebyl rozespalý, unavený, nezíval jsem, prostě jsem jen..otevřel oči..a vstal jsem, jako bych v tom snu už byl vzhůru-což jsem vlastně byl..

Harfeník píše:Říká se, že člověk ztrácí v okamžiku oddělení a návratu na okamžik vědomí a také může vidět onu "stříbrnou šňůru", to jest astrální matrici, která ho s tělem spojuje.

me se to stava pokazdy ta ztrata vedomi pri odchodu a prichodu do tela, kdyz spontalne vycestuju...