další pokračování první části
Čakry
Čakry jsou psychicko-fyzická energetická centra v lidském těle. Existují hlavně na éterické a astrální úrovni. Nemají žádnou mentální součást, i když jsou velice snahno tvarovány a aktivovány podle jedince, kulturního pozadí a zkušeností. Je třeba říci, že když na čakry myslíte tak se určitým způsobem tvarují a přenastavují podle vašich představ. Stejně jako jakákoli forma toku energie, jako voda ve sklenici nebo oheň v kamnech, reaguji a chovají se v souladu s omezeními která jsou na ně kladena. Zahrnují hluboké instinkty, prvotní emoce a spousty psychických vnímání a schopností. Při magickém výcviku se čakry zapojí tak jako tak, bez ohledu na to, jak se jedinec čistě se sousředí na mentalní nebo spirituální úrovni.
Různé systémy se většinou shodují v tom, že je v těle sedm hlavních čaker. První čakra je většinou spojována s bodem mezi řitním otvorem a pohlavními orgány a odpovídá živlu země. Druhá čaktra je sexuální centrum těla. Třetí je v části solar plexus. Čtvrtá čakra je srdeční. Pátá je hrdelní. Šestá je třetí oko. A sedmá je korunní.
Jeden názor říká, že čakry jsou umístěny v páteři a fungují podobně jako stonek a kořeny v rostlinách. Rozkvétání nebo rozvíjení čakry způsobí pohyb směrem ke středu těla, čím víc je čakra aktivní. To znamená, že energie pohybující se páteří ovlivňuje a přeměňuje zbytek těla pohybem z páteře do středu těla a pak odtamtud ven.
Různé duchovní systémy často ukazují čakry v závislosti na perspektivách a cílech těchto systému. Ačkoli tibetský budhismus využívá velké množství sexuální/tantrické obraznosti ve svém umění a praktikách, tak tato obraznost je příliš idealizovaná v tom, že druhá čakra je zcela opomenutá pro všechny praktické účely. Každý šestý tibeťan byl mnich nebo jeptiška. Žili v celibátu jako katoličtí kněží, a nedostalo se jim prakticky žádného výcviku nebo praktických informací o roli sexu se všemi jeho aspekty souvisejícími s láskou, pohodou, štěstím, klidu emocionálního kontaktu a fyzické intimnosti.
V západním světě je naopak první čakra skoro úplně ignorována ve většině případů. Jeden z aspektů první čakry pracuje s uvědomněním si cirkulace zdraví a životní energie skrz tělo. Znám taoisty kteří tráví hodiny každy den tím, že se vědomě zaměřují na tok chi nebo životní enrgie jak se pohybuje přes meridány jejich těla. Ve výsleku některé orientální systémy za tisíciletí vyvinuli skupiny cvičebních pohybu, které posílí některé cesty vnitřní cirkulace chi v zavislosti na jejich kulturních a duchovních zájmech.
Představte si kdyby Kierkegaard, Nietzsche, Camus nebo Sartre vyrosli s vnitřními postupy jako jsou tyto. Nemuseli by strávit tolik času fňukáním a stěžováním si na potíže při hledání smyslu života. Životní síla sama o sobě je nabitá harmonií, významem a vnitřní jednotou s vemírem. Západní svět dost trpěl kvůli nedostatku vnitřního povědomí a ignoraci duchovních dimenzí v lidském těle.
Čakry
Čakry jsou psychicko-fyzická energetická centra v lidském těle. Existují hlavně na éterické a astrální úrovni. Nemají žádnou mentální součást, i když jsou velice snahno tvarovány a aktivovány podle jedince, kulturního pozadí a zkušeností. Je třeba říci, že když na čakry myslíte tak se určitým způsobem tvarují a přenastavují podle vašich představ. Stejně jako jakákoli forma toku energie, jako voda ve sklenici nebo oheň v kamnech, reaguji a chovají se v souladu s omezeními která jsou na ně kladena. Zahrnují hluboké instinkty, prvotní emoce a spousty psychických vnímání a schopností. Při magickém výcviku se čakry zapojí tak jako tak, bez ohledu na to, jak se jedinec čistě se sousředí na mentalní nebo spirituální úrovni.
Různé systémy se většinou shodují v tom, že je v těle sedm hlavních čaker. První čakra je většinou spojována s bodem mezi řitním otvorem a pohlavními orgány a odpovídá živlu země. Druhá čaktra je sexuální centrum těla. Třetí je v části solar plexus. Čtvrtá čakra je srdeční. Pátá je hrdelní. Šestá je třetí oko. A sedmá je korunní.
Jeden názor říká, že čakry jsou umístěny v páteři a fungují podobně jako stonek a kořeny v rostlinách. Rozkvétání nebo rozvíjení čakry způsobí pohyb směrem ke středu těla, čím víc je čakra aktivní. To znamená, že energie pohybující se páteří ovlivňuje a přeměňuje zbytek těla pohybem z páteře do středu těla a pak odtamtud ven.
Různé duchovní systémy často ukazují čakry v závislosti na perspektivách a cílech těchto systému. Ačkoli tibetský budhismus využívá velké množství sexuální/tantrické obraznosti ve svém umění a praktikách, tak tato obraznost je příliš idealizovaná v tom, že druhá čakra je zcela opomenutá pro všechny praktické účely. Každý šestý tibeťan byl mnich nebo jeptiška. Žili v celibátu jako katoličtí kněží, a nedostalo se jim prakticky žádného výcviku nebo praktických informací o roli sexu se všemi jeho aspekty souvisejícími s láskou, pohodou, štěstím, klidu emocionálního kontaktu a fyzické intimnosti.
V západním světě je naopak první čakra skoro úplně ignorována ve většině případů. Jeden z aspektů první čakry pracuje s uvědomněním si cirkulace zdraví a životní energie skrz tělo. Znám taoisty kteří tráví hodiny každy den tím, že se vědomě zaměřují na tok chi nebo životní enrgie jak se pohybuje přes meridány jejich těla. Ve výsleku některé orientální systémy za tisíciletí vyvinuli skupiny cvičebních pohybu, které posílí některé cesty vnitřní cirkulace chi v zavislosti na jejich kulturních a duchovních zájmech.
Představte si kdyby Kierkegaard, Nietzsche, Camus nebo Sartre vyrosli s vnitřními postupy jako jsou tyto. Nemuseli by strávit tolik času fňukáním a stěžováním si na potíže při hledání smyslu života. Životní síla sama o sobě je nabitá harmonií, významem a vnitřní jednotou s vemírem. Západní svět dost trpěl kvůli nedostatku vnitřního povědomí a ignoraci duchovních dimenzí v lidském těle.