FRABATO.CZ diskuzní fórum

Papíry které kdysi dáávno koupil Kvasnička a nějaké balíky mi dal, tak také mají úplně jinou energii než ty "mrtvé" recyklované dnes..

slibena fotka pantaklu - na jednom sigilum Cadkiela, na druhem tradicni obrazec vytvoreny na magickem ctverci jupitera. z druhych stran mam sigila andelu tez odvozenych z magickeho ctverce.

Moc pekne. A ma to konkretni ucel, nebo je to vyrobene jen tak na zkousku?

gooolem píše:Moc pekne. A ma to konkretni ucel, nebo je to vyrobene jen tak na zkousku?

ucel to samozrejme ma, ale zaroven je to i experiment :o). na to, aby to bylo "jen tak" je to prilis casove, zdrojove i organizacne narocna "zabava".

mozna, ze od toho nekdo cekal "vic", pomerne skvostne provedeni jako ma treba dochovany Bardonuv stribrny amulet, co nam pred lety ukazovala Jitka, ale realne bez raznice tohle neni mozne vyrobit, takze samo domo zapomenme. jenze ona ocekavani jsou casto mimo - asi jako kdyz se holka zamiluje do nejakeho muze, do sveho prince na bilem koni a pak mu po mnoha dvorenich stahne trenky a zjisti, ze ma uplne chlupatou prdel a pytlik nakrivo a pindour o 3cm kratsi nebo delsi nez by potrebovala :o). myslim, ze prilisna ocekavani ve stretu s casto strizlivou realitou nasich zivotu je to, kvuli ceho spousta lidi radsi vubec nezacne neco poradne delat - protoze si pripadaji hloupe, protoze se boji selhat, jak by to vypadalo.. takova ztrata tvare.. vypada prece lip, kdyz jen mluvim, ze se pripravuju na to nebo to a studuju a tak nez kdyz priznam, ze jsem udelal volani a nic jsem nevidel ani neslysel. je to z urciteho pohledu pochopitelne - knihy, traktaty, grimoary, tohle psali casto mimoradni lide, kteri za sebou meli spoustu prace a mnohdy meli sve dary i castecne vrozene. my normalni smrtelnici musime mnoho usilovat, abychom ziskali aspon neco z toho, co je popisovane v knihach. jenze bez toho, ze clovek dela svoji praxi nedokonale, nedojde nikdy k tomu, ze ji zacne delat dokonaleji. pokud se chci zabyvat magii, je nutno se znovu a znovu vystavovat situacim magickeho charakteru, kdy zkousim neco podle knih, ale zaroven u toho namaham svuj intelekt i cit a zkousim nacitit jaky z toho co se deje mam pocit, dojem. musim koukat jestli se mi neco nedeje s zivotem v jeho zdanlive "vnejsich" aspektech - prace, deti, rodina, vztahy.. nadosobne neni odriznuto od realneho zivota, obe slozky se prostupujou, jedna ovlivnuje druhou..

To je opravdu krásně vystiženo, díky Kuato! A.

Neskutočné... čo vy ste za ľudia...
To myslím výhradne a len v pozitívnom zmysle slova...
Keď tak čítam niektoré vlákna... úžasné...rozum mi ostáva stáť... klobúk dole...
Pri čítaní tohto vlákna na mňa doľahla depresia.... že ja vlastne nič neviem... nič... rozľahlo sa vo mne prázdno...
Na chvíľu som tomu uveril ... že som nič a nikto, len taký bezvýznamný tvor... :-D
Myseľ vie riadne vystrájať. Čo sa mi ukázalo práve včera, keď sa mi podarila konečne kontrola mysle s citeľným efektom. Do denníku som si poznamenal: moja myseľ je divoký kôň!
A teraz sa zas ukázala.

Pointa toho celého je... vďaka za vás, za všetkých.
Svojím príkladom ukazujete ostatným, že TO ide, že sa TO dá.
Je to offtopic, no nedalo mi to, nedať to zo seba von...

Sú viaceré dôvody (niektoré ani neviem logicky vysvetliť), ktoré ma smerujú žiť do Prahy. Pomaly na tom pracujem. Nesmeruje ma to nikam ďaleko... USA, alebo tak...nie...proste Praha... Keď tam budem, bude mi veľkou cťou sa s vami stretnúť... učiť sa... rozvíjať sa... ďalej a ďalej...

To je asi tak všetko, čo som chcel.
Dík za vás!

Vim, ze nic nevim. Vedet, ze jsem jen prach a ze nic neni moje, a ze neni nic, co jsem dokazal. Zpocatku to muze bolet. Postupem casu toto uvedomeni neskutecne osvobozuje.

..dva obrazky z poslednich dnu, kdy me niterne puzeni vyustilo v tenhle vylev (skoda, ze nemam lepsi fotak nez mobil, to svetlo i ostrost jsou hrozne). mnohem vic casu jsem stravil pripravou a kultivaci zameru, ktery by mel byt skrze pantakl vyjadren (a tedy i vyberem motivu na vyryti) a rekl bych, ze to byla jedna z nejprinosnejsich operaci, co jsem kdy delal, co se tyce poznavani hloubek symbolickeho mysleni. a vysledek je, ze bych nejradsi roztavil co jsem kdy udelal a vse vyrobil znovu :o)). jenze nez budou podminky optimalni a puzeni k praci pro dane veci opet silne, mohou ubehnout leta :o).

zkusil jsem si vyrobit ze srnci kuze svuj prvni pergamen, kdyz uz clovek sedi doma a nevi coby. kuze nalozena asi na mesic do vapnove vody (v Kliccich je pravdepodobne umyslna chyba, pise se, ze se ma kuze zasypat zivym vapnem, coz by samozrejme vedlo k jejimu zniceni rozezranim). v prubehu nalozeni jsem menil asi 3x vodu, ale stejne to na konci krapitko smrdelo, mozna staci louzit kratsi dobu, nicmene tkan pevna a pozdeji kdyz uz to vyschlo a vyluftovalo se, tak uz to nesmrdi. oproti Klickum (kterych jsem se snazil drzet) jsem neskrabal rakosem, ale skrabkou z liskoveho dreva - jednak v tuto dobu jeste rakos neroste, druhak aspon na tom srncim ta srst mistama dost drzela, takze jsem se nadrel, to by bylo rakosem nemyslitelne. mozna nejaky kralik nebo uplne mlade, nevim. vysusena kuze je trochu zvlnena, pocitam, ze nastrihane kusy kdyz se namoci, hodi mezi dve prkna a zatizi, tak by se mohly vysusit uz v narovnanem pouzitelnem stavu, takovehle detaily se jeste poladi.