Kontrola, kázeň myšlenek a prázdnota mysli

[marvin]

Ale oni oba myslí totéž : ) Jenže Bardon to bere z magického hlediska a Tomáš z mystického (což nakonec podle mě stejně vyjde na stejno : ) Rozdíl je jenom v tom, jak moc to budeš schopna realizovat. Na konci to musí být vždy "dokonalá" prázdnota. Tak jak to píše Mistele v komentářích prvního stupně, Bardon klade velký důraz na všestranost - chce po Tobě aby jsi dosáhla prázdnoty a ostrosti mysli jako zenový mistr a přitom mít představivost jako James Cameron, vidět všechno jasně ostře a přitom pevně a vytrvale.

Makromyšlenky jsou jenom sranda. Jsou to velké objekty, na které se dobře zaměřuje a stačí jenom poctivě každý den sednout a pracovat pár minut, aby jsi dosáhla jejich odstranění. Každý den, vytrvale a úspěch Tě nemůže minout. Vytrvalost a trpělivost. Nic víc : )

[zebyja]

Cílem těchto Bardonových cvičení je získat absolutní kontrolu nad svou myslí a používat ji čistě a jen jako nástroj. Každý mág by to měl hravě zvládat mnohem dříve než se nazve mágem.

přičemž absolutní kontrolou nad svou myslí mám na mysli:
1.) Vědět nad čím přemýšlíme, za jakým důvodem to děláme, co nás vede k tomu, že to děláme a hlavně mít možnost to nedělat.
2.) Myslet jen když je to potřeba a nedělat to bezúčelně.
3.) Umět nemyslet a jen vše přijímat takové jaké to je..
4.) Pokud potřebuješ, chrlit tolik myšlenek a nápadů, kolik je jen možné.

Bardon to podle mě rozdělil do třech cvičení, aby v této schopnosti u žáka panovala rovnováha, pokud jde o způsob použití mysli. A aby jsi měla představu, jak na tom jsi a jestli můžeš přejít k dalším cvičením.

V Zenu je to stejné, oni se jen snaží o to, aby to dokázali po zbytek svého života, k tomu by měl mág též dospět, ale pro cvičení v Bráně to stačí umět jen po dobu, kterou Bardon předepisuje k jednotlivým stupňům. Čím déle, tím lépe.

[Ankhur]

ale pro cvičení v Bráně to stačí umět jen po dobu, kterou Bardon předepisuje k jednotlivým stupňům

Ta cvičení Tě mění, bytostně mění.
Některé věci nejde vzít zpět - je to jako modrá a červená pilulka ve filmu Matrix.

[Helena]

Já to u Tomáše chápu tak, že přes stav úplně bez myšlenek se člověk dostane téměř k cíli, tedy bych to nečekala u Bardona v prvním stupni

jinak v podstatě souhlasím

[Helena]

jinak Marvine díky za optimistická slova ohledně makromyšlenek. Budu si to opakovat před každým cvičením

[Helena]

Ještě před tím, než jsem začala s Bránou, jsem zkoušela zpomalit myšlenky a moc mi to nešlo. A pak jsem si jednou (v souvislosti s něčím jiným) slíbila, že už nikdy ani v tom životě, ani v žádném jiném, nebudu ubližovat žádné bytosti, ani slovem, ani činem, ani myšlenkou. A začala jsem to opravdu hlídat. Tehdy odpadla najednou celá skupina myšlenek, které předtím běhaly jak vzteklí psi a týkaly se lidí, ke kterým jsem neměla dobrý vztah. Zároveň prakticky zmizely negativní pocity k těmto lidem.
Zbyly ještě jiné myšlenky, ale ty už neběhají tak vztekle, spíš jen skáčou jako koně, také jsou obsahově mírnější

[marvin]

Kultivuj svoji osobnost. Své city a přístup ke světu. Proměňuj svoji bytost, transformuj se a uvidíš, jak se Ti promění myšlenky. Jinak Ankhurova slova jsou přesná. Jakmile započneš se cvičením a dosáhneš i malého úspěchu, ochutnáš božské ticho a spatříš své pravé nitro, tak už nebude cesty zpět. Už se Ti nebude chtít žít znovu ten prostý a chaotický život.

V prvním stupni nedojdeš cíle, nesplyneš s jednotou, ale pokud to budeš dělat dostatečně čestně a dlouho, tak se Ti dostane ochutnání : )

Jinak sugesce jsou super, používej imaginace a impregnace. Vkládej si tam myšlenku a představu jasné a čisté, pevně kontrolované mysli. Každý den. Udělej si deník a odškrtávej si systematicky svá cvičení. Pokud si budeš dělat poznámky, tak po pár dnech nebo týdnech zaznamenáš znatelný pokrok. Jenom vydržet a setrvat.

Občas to chce trochu načerpat motivaci a inspirace. Třeba zde na foru My Tě vždycky rádi povzbudíme !

[Helena]

Díky. Já jsem Pravdu kdysi zažila, dočasně samozřejmě, ale je to už hodně let a teď už to vím většinou jen intelektuálně, stejně ale chci zpátky

[Helena]

Zdá se mi, že čím víc cvičím první a třetí cvik, tak se mi slévají dohromady. Pozorování myšlenek a prázdno. Ze začátku při pozorování myšlenek skákaly ty velké "viditelně", ale jak ty velké skoro vymizely, tak není moc co pozorovat, resp. je to podobné, jako když se zaměřím na "prázdnotu" - takové záblesky myšlenek, obrazů... Takže mi přijde, že už nemá cenu cvičit pozorování myšlenek, že stačí prázdnota...plus samozřejmě koncentraci na jednu myšlenku, to je dost něco jiného...

Máte stejný pocit?

[Tomáš]

Došel jsem k závěru, (který nemusí být konečný ), že je třeba provádět kontrolu (pozorování) myšlenek po celou dobu dne. Navazuje to totiž na 2. cvičení - vědomě jednání, kázeň myšlenek. Docela dlouho jsem toto cvičení opomíjel, asi proto, že jsem ho pořádně nechápal. No ale dnes při cvičení jsem dospěl k přesvědčení, že pokud chci dosáhnout na 10 minutovou hranici 3. cvičení, tak ho budu muset dělat.

Jinak máš pravdu. Ten pocit znám, ale při negativním stavu musíš použít vůli a soustředění. Pozorování myšlenek děláš bez vůle a soustředění. Jednoduše se od toho odpoutáš a jen pozoruješ. To je rozdíl, který tam vidím.

Věřím v tvůj úspěch.
Tripař

[mio]

Niekde som raz čítal, že pri pozorovaní bude počet myšlienok postupne ubúdať, až dosiahneš prázdnotu. Samotné cvičenia na seba nadväzujú. Ja som nerozumel presne ako pozorovať tie myšlienky a cvičením "prázdnoty" mi to nejako začalo dávať zmysel...

Ja mám skôr problém, že keď sa chytám "pozorovať", tak sa žiadna nechce objaviť. Ako keby sa v hlave nedokázal naraz vyskytovať aj pozorovateľ aj myšlienky.

Tripař : Myslím, že pozorovanie myšlienok vedie nakoniec k tomu, že si svoje myšlienky uvedomuješ počas celého dňa, takže robíš kontrolu ako keby celý deň. Čo mi potom pripomína prítup "tu a teraz", bdelosť a pod.

[Tomáš]

...

Ano. Tak to je, ale být tady a teď je dost zavádějící pojem. Musíš se ještě ke všemu soustředit na to, co děláš a ukázňovat myšlenky, které přijdou a oni přijdou. Pokud ne, tak je to jen dobře. Je to přeci jen trochu drastické, když musíš potlačovat myšlenky. Proto např. W. Mistele radí, aby jsme si určili přesný čas a třeba po následujících 10 minut se zabývali těmi myšlenkami, které jsme potlačili.

Je třeba být vědomím duchem ve hmotě.

Pěkný den.

[Helena]

Ono spíš jde o to si myšlenek nevšímat, nerozvíjet je, nejde o násilné potlačování. Stejně většina myšlenek, co máme, je jen nepotřebný brak.

[Windik]

Ja mám skôr problém, že keď sa chytám "pozorovať", tak sa žiadna nechce objaviť. Ako keby sa v hlave nedokázal naraz vyskytovať aj pozorovateľ aj myšlienky.

Ahoj taky mám tenhle problém. Když cvičím večer tak myšlenky přicházejí samy ,ale když cvičím ráno tak mám tenhle problém a čím víc se snažím tím je to horší. Myslím ,že mám problém v uvolnění svalů v obličeji, protože někdy to ráno jde jindy ne. Myšlenky asi nemají rády svalové napětí.

[Helena]

cílem těchto cvičení je přeci nakonec zrušení myšlenek, vyprázdění mysli, tak si něstěžujte, že se vám to daří