Pozorovatel nejvyšší úrovně [vyřešeno]

[Firzen]

Ahoj všem,

tak se mi konečně daří už víc než týden sledovat myšlenky ráno i večer. Narážím však na celkem nepříjemný problém. Když totiž pozoruju své myšlenky, tak přesto vždycky tu a tam nějaká myšlenka se mě jakoby dotkne. Dotkne se toho bodu, odkud pozoruju, a na zcela zanedbatelnou časovou jednotku na chvíli přestanu sledovat myšlenky a ztrácím kontrolu. Opravdu to nebývá delší, než jedna sekunda, ale i tak mě to trápí.

Na řešení jsem vymyslel dvě strategie. První je, že prostě zavřu oči a sleduju prostě vše kolem, a nesoustředím se na to, kde jsem, resp. to neřeším. Ale není to moc spolehlivé..
No a druhá strategie by byla najít pozici, ze které bych pozoroval myšlenky, a ty myšlenky by prostě už na mě nemohly. Prostě být v prostoru úplně mimo ně.

Jenže když hledám takovéhle místo, tak když už si myslím, že tam jsem, tak vždycky jde jít ještě jinam, a vidět všechno ještě více zaobalené.. zkrátka vždycky lze pozorovat pozorovatele. Navíc takové akce jdou zcela proti smyslu sledování.

Nevíte, jak se s tímto vyrovnat? Děkuji

[Ankhur]

Ahoj,

nehledej žádné konkrétní místo odkud nebo nehledej místo kde jsi sám...zkus jen být a pozoruj.

Asi by to mělo být podobné jako když sleduješ dech - dýcháš a vnímáš dech/dýchání....cítíš/uvědomuješ si u toho tu prázdnotu mysli/myšlenek?

Tak a teď to zkus bez zaměření se na dýchání...pro srovnání.

[Ondra]

Firzen : gratulace, že se daří

Ono pokud ty myšlenky sleduješ, tak se tě prostě dotýkají a to je dle mne normální. Ty ty myšlenky nepotlačuješ, nebo nezastavuješ. Dle mne je důležité, když k tomu dojde, se umět vrátit zpět, do pozice pozorovatele, prostě se nenechat tou myšlenkou strhnout. Což dle toho co píšeš umíš...

Pokud by jsi chtěl , aby na tebe myšlenky nemohly, tak bych zkusil cvičeni viz koncentrace na jednu myšlenku-ideu a pak prázdnotu mysli. Zde sám zpozoruješ , že po cca 20 minutách se celý myšlenkový tok vyčerpává a dochází k přirozenému uvolnění. Smozřejmě , že je potřeba to umět i vůlí, ale to chce čas.

[Firzen]

Pro Ankhura: Jsem rád, že jsi mi odpověděl zrovna ty Zkoušel jsem už 2x trochu, ale opravdu jen trošičku se zaměřit či se držet toho dechu, a sledování myšlenek se zjednodušilo asi tak 50x. Nevím, jestli je to vhodný postup nebo jak jsi to myslel, ale každopádně je to lepší, než bez toho zaměření na dech. Mám to tak tedy dělat?

Pro Ondru: Děkuju moc za uznání. Ani nevíš, jak mě to těší. Chci ještě nějakou dobu jen sledovat myšlenky, tak abych se ani jednou nemusel vracet během těch 10 minut, a až pak zkusím ta další myšlenková cvičení.
Jinak jak říkáš, že to chce vůli, tak mám pocit, že to sledování velmi posiluje moji vůli. Cítím se teď jakoby silnější.

[Ondra]

Firzen : dobře, že to nebereš tak, jako když bych ti říkal jdi dál na další stupeň, tak to myšleno nebylo
Je dobře , že slyšíš své svědomí, už se mi párkrát stalo, že jsem ho ignoroval. bohužel...

[Ankhur]

Mám to tak tedy dělat?

Práce s dechem a harmonie skrz dech a jeho rytmus je o mnoha možnostech, které to přinese.
Určitě to můžeš dělat - pro zlepšení pozorování myšlenek i pro celkovou harmonizaci. Prostě, jak to sám cítíš - nic není špatně, pokud to tak sám cítíš.

[Firzen]

Dobře, budu v tom tedy pokračovat. Výsledky jsou super. Děkuju moc za radu!

[verona]

Dobře, budu v tom tedy pokračovat. Výsledky jsou super. Děkuju moc za radu!

Mám radost s tebou. Gratuluji.