FRABATO.CZ diskuzní fórum

Zdravím všechny na tomto fóru.
Mám problém z cvičením pozorováním myšlenek, a to takový že nejsem schopný rozeznat kdz na něco nemyslím a nejsem jist zda jsem tohoto stavu kdy dosáhl.
Vždy když pozoruji myšlenky tak nastane okamžik, kdy mám nejspíš prázdnou mysl, ale pak si všimnu že vedu dialog typu: "Opravdu na nic nemyslím?" který je na jiné hloubce než můj bežný vnitřní dialog takže si ho hned nevšimnu.
Pak si ale nejsem jistý zda tento dialog přišel až po chvíli prázdné mysli, nebo tam byl celou dobu a mysl jsem prázdnou vůbec neměl.
Moje myšlenky jsou vůbec velmi vlezlé a jejich pozorováním nemají moc tendenci zpomalovat.
Setkal jste se někdo s něčím podobným?
Děkuji moc za reakce.

Všechno je to otázka cviku, prostě cvič a ono to časem vykrystalizuje.
Nicméně si myslím, že se na to dosažení moc upínáš a to pak může mít takovéto efekty. Důležitý je co nejvíce se uvolnit, tedy správná ásána a uvolněná mysl. Je celkem přirozený postup, že pozorováním myšlenek dojde k samovolnému vyčerpání myšlenkového toku a tím vědomí stane v přítomnosti, tedy dojde k té prázdnotě. Podstatné je se naučit být při cvičení přítomen a když nějaká ta myšlenka vyvstane, tak se jí nevěnovat pozornost.

Pravda, je to ve cviku, ale ber také v úvahu, že každý je jiný. Já mám obecně stále problém s pozorováním myšlenek a dostat se do pozice objektivního pozorovatele, na druhou stranu jsem ale schopen dosáhnout poměrně snadno negativního stavu, tedy vyprázdnění všech myšlenek. Podstatný vliv má také aktuální rozpoložení, někdy se mi do cvičení ženou myšlenky jako bych trénoval první den. Úspěch/neúspěch se snaž úspěšně ignorovat, jinak to vytváří v tobě bloky(úzkosti apod), prostě cvič ať tvé úspěchy jsou jakékoliv. Pro lepší výsledky můžeš napřed zkusit nahlas "zpívat" nějakou mantru, uklidníš se tak a uvedeš svou mysl do koncentrovanějšího stavu. Jinak v rámci negativního stavu je už snazší rozeznat prázdnotu mysli, protože máš za úkol odmítnout jakoukoliv vtírající se myšlenku, prostě všechno odmítáš až tam nic nebude, dokud se opět nezapomeneš. Jinak popsat bezmyšlenkovitý stav v zásadě nejde, zkus se na to zeptat běžného člověka, nebude schopen pochopit, že "nemyslíš na nic" , člověk to musí nejprve prožít... jinak jak píše správně Ondra, v podstatě jde o pozvolný přechod od jednoho ke druhému cvičení, pozorováním myšlenek se tyto myšlenky postupně vytrácí....

Děkuji moc za odpovědi, pokusím se výsledkem tolik nezatěžovat.
Jakou asánu by jsi mi doporučil?
Yogu cvičím už více než měsíc.

Má zkušenost s pozorováním myšlenek je taková, že když jsem jen pozoroval, tak byl postup velmi neznatelný, avšak v případě kdy jsem se snažil si je i zapamatovat byl postup uklidnění myšlenek dá se říci skokový.

Mistr doporučuje buď ležení nebo sed na židli. Snaž se dodržovat to co je v Bráně napsáno. Vyplatí se ti to.

To, že cvičení děláte dobře poznáte podle následujících znaků:

1, Cvičení probíhá bez úsilí
2, Cítíte se po cvičení relaxovaní
3, Myšlenky samovolně nevznikají
4, Zmizí rozdíl mezi tím, co je uvnitř a tím, co je vně

FTX píše:To, že cvičení děláte dobře poznáte podle následujících znaků:

1, Cvičení probíhá bez úsilí
2, Cítíte se po cvičení relaxovaní
3, Myšlenky samovolně nevznikají
4, Zmizí rozdíl mezi tím, co je uvnitř a tím, co je vně

Jak zabránit tomu, aby samovolně nevznikaly?

Tripař: to prostě samo, to ovlivníš jen tím, že cvičíš, časem to bude snažší a snažší....každé cvičení se začné postupně projevovat v běžném životě, z počátku si toho ani nevšimneš. Jinak ležet nedoporučuji, stávalo se mi, že jsem začal usínat a místo vědomí se začalo vynořovat podvědomí - jelikož koncentrační a další cvičení se mají dělat vědomě, doporučuji jakoukoliv jinou polohu. --- ale zas musím říct, že ten polospánek měl něco do sebe, bylo 100x obtížnější udržet pozornost a zůstat bez myšlenek a vědomí.

Tripař píše:Jak zabránit tomu, aby samovolně nevznikaly?

Pokud se ti to podaří předčasně, tak můžeš nechtěně poztrácet spoustu životní energie. Je potřeba také pročistit energetický systém. Navíc už se tady psalo, že existuje několik úrovní myšlenek a pokud odhalíš jednu úroveň, tak se ti odhalí jemnější.

Všechna ostatní cvičení by měla jít tak nějak vyrovnaně.

Bohužel v praxi to může vypadat i tak, že kdokoliv z nás má v nějaké oblasti značný náskok. To z něj nedělá mistra, ale klade to naopak zvýšené požadavky na ostatní oblasti.

beo píše:Tripař: to prostě samo, to ovlivníš jen tím, že cvičíš, časem to bude snažší a snažší....každé cvičení se začné postupně projevovat v běžném životě, z počátku si toho ani nevšimneš. Jinak ležet nedoporučuji, stávalo se mi, že jsem začal usínat a místo vědomí se začalo vynořovat podvědomí - jelikož koncentrační a další cvičení se mají dělat vědomě, doporučuji jakoukoliv jinou polohu. --- ale zas musím říct, že ten polospánek měl něco do sebe, bylo 100x obtížnější udržet pozornost a zůstat bez myšlenek a vědomí.

Musím říct, že jsem došel k jinému závěru, byť ten tvůj s tímto také souvisí.

Je známo, že každý člověk (nijak neposkvrněn meditací) vede vnitřní rozhovory. Když jsem se tedy soustředil na to tento rozhovor nevést, tak jsem měl téměř naprosto prázdnou mysl.

Ikdyž na toto se možná přichází jak ty říkáš cvičením.

Tripař píše:

beo píše:Tripař: to prostě samo, to ovlivníš jen tím, že cvičíš, časem to bude snažší a snažší....každé cvičení se začné postupně projevovat v běžném životě, z počátku si toho ani nevšimneš. Jinak ležet nedoporučuji, stávalo se mi, že jsem začal usínat a místo vědomí se začalo vynořovat podvědomí - jelikož koncentrační a další cvičení se mají dělat vědomě, doporučuji jakoukoliv jinou polohu. --- ale zas musím říct, že ten polospánek měl něco do sebe, bylo 100x obtížnější udržet pozornost a zůstat bez myšlenek a vědomí.

Musím říct, že jsem došel k jinému závěru, byť ten tvůj s tímto také souvisí.

Je známo, že každý člověk (nijak neposkvrněn meditací) vede vnitřní rozhovory. Když jsem se tedy soustředil na to tento rozhovor nevést, tak jsem měl téměř naprosto prázdnou mysl.

Ikdyž na toto se možná přichází jak ty říkáš cvičením.

Pozor, stavu bez myšlenek je obtížné dousáhnout tím, když se soustředíš na to, že nechceš myslet(nechceš vést vnitřní dialog), možná do začátku to může pomoci, ale defacto se pak jedná spíše o koncentraci. Já když chci navodit negativní stav(stav bez myšlenek), tak se prostě přepnu, nevím jak to popsat, prostě najednou nemyslím, jen vnitřně mám nějakou pojistku, že když se objeví nějaká myšlenka, tak se ji snažím odmítnout - i když se občas také zapomenu, ale to je rozdílné cvičení od cvičení.

Já jsem hňup... Já mluvil o kontrole myšlenek ne o negativním stavu.

Tripař píše:Já jsem hňup... Já mluvil o kontrole myšlenek ne o negativním stavu.

Neboj, to první je předstupněm k tomu druhému. Asi tak jako když se učíst číst a nejdříve slabikuješ a pak ti jde čtení "samo".

Tripař píše:Jak zabránit tomu, aby samovolně nevznikaly?

Někde jsem četl (asi od Eduarda Tomáše), že když si člověk v sobě vyřeší napřed svoje touhy resp. pozná lépe svojí osobnost a vyřeší příčiny, tak je mysl klidnější. Např. nenávist, závist, touha mít vždy pravdu, touha po kariérním růstu, touha stát se přeborníkem v magii... všechny takovéhle touhy vysílají spoustu myšlenek.
Např. pokud jsem typ člověka, který musí mít vždy pravdu, tak budu v mysli stále řešit, že chci někoho přesvědčit, že mi nevěří a že já mám pravdu a ... prostě mi nedá pokoj.
Pokud tu touhu/tendence nemám, tak je mi to úplně fuk. Mysl to prostě neřeší.

Takže myslím, že introspekce v astrální úrovni prvního stupně má dobré opodstatnění. Když tě napadne nějaká myšlenka, můžeš jí zkusit přiřadit nějaké touze a následně jí zkusit lépe porozumět. Tyhle touhy obecně jsou nehorázný podvod. Člověk si myslí, že jejich dosažením bude šťastný. Při jejich splnění sice často dosáhne pocitu nějakého zadostiučinění, ale štastný není a hodně rychle si mysl najde něco jiného.

Na utišení mysli mi pomáhalo soustředit se na nejtišší zvuk, který jsem schopen rozpoznat. Většinou tikot hodin, zvuky z venku, šumění v uších nebo krevní oběh v oblasti uší či co to je. Pokud se objeví jakákoliv myšlenka, tak jakoby přehluší ten zvuk a já nejsem schopný ho slyšet resp. si ho uvědomovat a z toho poznám, že jsem se chvíli málo soustředil. Není to sice prázdnota mysli, ale myslím, že je to dobrý směr, jak se k ní dostat.