Příspěvekod zebyja » 29 led 2019, 20:55
Vidím že se sebevědomí ujalo, tak zkusím rozvést jak jsem to myslel. Než začnu, chci poděkovat Floxovi za krásné téma.
Sebevědomí jako každý pojem podléhá subjektivizaci. Každý pod tím vidí něco jiného. To jak Flox zakomponoval do svého krásného schématu sebevědomí mi přijde, že měl na mysli významy, které se obvykle používají jako nízké sebevědomí. Jde o nízké mínění o sobě samém. A pak falešné sebevědomí nebo vysoké sebevědomí jako vysoké mínění o sobě samém.
Pokud máme o sobě jiné mínění, než jací skutečně jsme, tak se neznáme celí. Sebepoznání je tedy úzce spojené se sebevědomím.
Někdy se také používá pojem sebevědomí ve smyslu sebe-vědomí, tedy vědomí sebe sama. Někdy se pro oddělení od pojmů sebevědomí používá sebeuvědomění. Tyto pojmy jsou pak se sebepoznáním spojeny úžeji.
Narážel jsem na to, že když si uvědomuješ nějakou svou vlastnost, pak ji máš pod kontrolou, jak to ale udělat, aby jsi mohl sledovat všechny své vlastnosti neustále a mít tak sám sebe dokonale pod kontrolou? Být v dokonalé živlové rovnováze? Odpověď je sebevědomí.
Nejdříve dejme vlastnostem formu, reálnou podobu. Můžeme je najít v našich snech a nebo pomocí pasivní imaginace. Každá postava v našich snech je nějaká vlastnost. Pokud se nám podaří přiřadit postavám vlastnosti a vlastnostem postavy, významně ožije naše nitro, proto že jsme našli jazyk, kterým můžeme komunikovat.
Ve snech naše vlastnosti hrají scény, aby ukázali své stanovisko a v pasivní imaginaci s nimi dokonce můžeme mluvit. Můžeme se ptát proč tu jsou, kdo jsou a co chtějí, proč to chtějí a tak podobně. Brzy pak dojdeme k tomu že jediný důvod proč máme negativní vlastnosti je, že neumíme uspokojit některé naše potřeby jinak a často jde jen o přežitek z opakovaných situací, které už jsou dávno neaktuální, zastaralé a nefunkční.
Při aktivní komunikaci může docházet ke změnám vlastností a také dochází. Vlastnost nás obvykle vede k objevování nových vyhovujících způsobů jak uspokojit své potřeby pomocí pozitivních vlastností. Výsledkem je cesta vedoucí k sebepoznání a nalezení klidné mysli i těla. Pokud navíc zaneseš do svých záměrů také uspokojení potřeb, což je nevyhnutelné, brzy se postavy v nitru sjednotí ve vědomí a jsi tak blíže středu.
Neustálá kontrola tedy není aktem vůle, to lze jen dočasně, je podmíněna zralostí sebevědomí, či sebepoznání.
Inrise byl tedy opravdu velmi blízko k tomu, na co jsem narážel. Adam má pohled který mi připomíná nauky protikladů Jing a jang. Ty mě osobně většinou v praxi matou, více se mi osvědčila snaha vnímat střed a snažit se být co nejblíže k němu. Zatím nevidím velký smysl v tom, zda jsem od středu vpravo nebo vlevo.
Závěrem chci jen říct že pýcha je tu abychom přežili, pokora abychom žili věčně. Pokud nemůžeme ovládnout nějakou vlastnost, tak neumíme vědomě přežít. Schopnost vědomě přežít je ale nutná podmínka k věčnému životu.
Snad to není moc dlouhé
Ať se daří!
Inteligentní člověk umí řešit problémy, genius jim umí předcházet..
_________________________________________________________
legenda pro mé příspěvky: offTopic, dodatek, předmět zprávy
