Žít přítomností

[marvin]

Moudrost Františka Bardona pro mágy

Žít přítomností – neohlížet se do minulosti a budoucnosti:
- Akášický princip nezná čas ani prostor, takže funguje neustále v přítomnosti - protože pojmy času jsou závislé na našich smyslech. Proto se mágovi doporučuje, aby se co nejvíce přizpůsobil Akaše. Musí uznat Akášu jako velké TEĎ, myslet a jednat podle toho.

- Nikdy se nedívejte do minulosti; nevytvářejte vzpomínky na minulost myšlenkou, slovem nebo skutkem (ať už je to dobré nebo špatné).

- Je zásadně špatné setrvávat v minulosti a litovat, že vám osud nadělil tu či onu nepříjemnou věc. Jen slaboši si neustále stěžují a chtějí být litováni. Opravdový mág ví, že vybavováním si obrazů minulosti se oživují a vytvářejí nové příčiny, které staví do cesty nové překážky. To je důvod, proč mág může žít výhradně v přítomnosti a ohlížet se zpět, jen když je to nutné.

- Dělá jen ty nejnutnější plány do budoucna a zdržuje se všeho denního snění (daydreaming) a fantazírování, aby nepromarnil své těžce nabyté síly nadarmo a zároveň nedal podvědomí žádnou příležitost klást mu překážky.

- Nemluvte o své minulosti před ostatními lidmi (ať už dobrými nebo ne, přáteli nebo nepřáteli) ani z toho nevyvozujte žádné závěry.

Nenaříkej, nestěžuj si:
- Opravdový mág přijímá život tak, jak se mu představuje, to dobré ho těší a od špatného se učí, ale nikdy nevěší hlavu.

- Nikomu neříkejte o mém dobrém nebo špatném osudu, neočekávejte žádnou útěchu ani lítost a neukazujte, že jsem možná dopadl hůř a že mé zkoušky byly těžké. Mlčte o tom, i když by o tom někdo chtěl slyšet. Každý, kdo chce být litován a utěšován, není připraven na magii.

Textové zdroje: F. Bardon, Brána k opravdovému zasvěcení

originál https://www.facebook.com/rene.hermann.9 ... NrHvmpyxkl

Franz Bardon's wisdom for magicians
Part 1
Living in the now - not looking to the past and future:
- The Akasha principle does not know time and space, so it works constantly in the present, because concepts of time are dependent on our senses. Therefore, the magician is advised to adapt to the Akasha as much as possible. He must recognize A k a s h a as the great NOW, think and act accordingly.
- Never look into the past; do not conjure up memories of the past through thought, word or deed (be it good or bad).
- It is fundamentally wrong to dwell on the past and regret that fate has dealt you this or that unpleasant thing. Only weaklings complain incessantly and want to be pitied. A true magician knows that by recalling images of the past, they are revived, creating new causes that put new obstacles in the way. That is why a magician may live exclusively in the present and only look back when necessary.
- He makes only the most necessary plans for the future and refrains from all daydreaming and fantasizing, so as not to waste his hard-won powersin vain and at the same time give the subconscious no opportunity to put obstacles in his
way.
- Do not talkabout your pastin front of other people (whether good or not, friends or enemies) or draw any conclusions from it.
Don't moan, don't complain:
- The true magician accepts life as it presents itself to him, the good pleases him and he learns from the bad, but he never hangs his head.
- Only weaklings complain incessantly and want to be pitied. Tell no one about my good or bad fate, expectno consolation or pity and do not show that I may have fared worse and that my trials were difficult. Keep quiet about it, even if someone would like to hear about it . Anyone who wants to be pitied and comforted is not ready for magic.
Text sources: Franz Bardon Books

[marvin]

Ještě můj vlastní doplněk tentokrát přímo z Brány:

"Vaše koncentrace vyvolává v akáše plastickým myšlením pronikavé obrazy, které jsou silně oživeny a usilují o realizaci.
Myslete proto vždy jen šlechetně a čistě a snažte se přeměnit své případné vášně v dobré
vlastnosti. Mágova duše musí ostatně být již tak zušlechtěna, že mág již vůbec nedokáže myslit
nepěkně a rovněž nedokáže někomu něco zlého přát.

Opravdový mág musí být stále přívětivý, laskavý a ochotný, musí, kde je toho zapotřebí, přispět radou i skutkem a musí vždy jednat velkoryse a ohleduplně

Dále musí být prost ctižádostí, pýchy a vychloubačnosti. Všechny tyto a podobné vášně by se v akáše zřetelně zrcadlily."

[marvin]

Často teď přemýšlím, kde se ve mě stále bere ten sarkasmus, ironie, celková jedovatost při jednání. Určitě v daleko menší míře než dřív, ale stále to tam je a co je horší, tak je to většinou první reakce, která mě napadne při jakémkoli konfliktu. To naučené podvědomé jednání, zasáhnout toho druhého (schválně nepíšu nepřítele) do citlivého místa, zranit ho. Odkud to mám?
Jsou to roky naučené taktiky, které si člověk někdy v útlém věku osvojí. Od mala zjišťuje, že je to účinná forma odporu proti čemukoliv. A protože mu to díky vrozené inteligenci funguje, tak se tyto vzory upevňují. V dalších a dalších situacích se během dospívání stále posilují až se z nich stane základní rutina. Někdo vás naštve, nebo má jiný pohled, názor a vy se umíte jenom posmívat nebo ještě hůř vysmívat. Ukazujete druhým jejich slabost a podřadnost, dáváte najevo svou aroganci a výjimečnost. Nemůže existovat horší způsob jak se vzdalovat od Boha. V ostatních vidíte soupeře, protivníky - oddělujete se od jednoty.
A přitom to všechno je pouze zvyk. Naučená taktika. Strategie udeř a zmiz. Bolest kterou způsobíte, ponížení, které si ostatní zapamatují působí jako preventivní úder. Nikdo další se s vámi nebude chtít už pustit do křížku.
Tato metoda je velice a vysoce účinná, má však svá úskalí. Vybírá si svou krutou daň.
Proti této necnosti existuje jedna velmi účinná zbraň. Vědomí. Vědomý pozorovatel. Zastavit se. Nereagovat. Poslouchat své nitro. Ovládnout svoje temné vášně (ubližovat slovem).
Vědomě pozorovat, co se děje. Proč se to děje? Co chci právě teď říct tomu člověku, který se mě „dotkl“. Proč se mě to či ono dotklo? (Nejsem snad s něčím až příliš svázán? Nejsem na nějakou věc až příliš přecitlivělý?). Je to dobrý ukazatel.
Tyto věci se nám budou stávat vždy a nejvíc tehdy, pokud se je rozhodneme vykořenit (vzory chování).
Pokaždé když prohlásím, že se budu chovat šlechetně a myslet už jenom pozitivně, tak se vám do cesty postaví zákonitě člověk, který to otestuje. A bude to bolet. Vás oba. Vy se opět zachováte špatně a on se probere.
Ale už to nebude tak špatně, jako vždy předtím špatně. Bude tam jeden malý nepatrný rozdíl. Budete si to uvědomovat. Začnete pomalu chápat, jaký závazek a slib jste dali Bohu. Že již tyto vlastnosti a neřesti nechcete. A on se zeptá: „Ano? Ukaž mi to“.
Pokud se nad tím zamyslíte, drtivou většinu věcí máme naučené. Techniky manipulace, zvládání stresových situací odporem, vztekem, hněvem, agresí. Evolučně nás to „posiluje“ činí nás to odolnějším proti okolnímu prostředí a zároveň nás to uvrhuje do temnoty osamění a opuštěnosti. Přežití vždy neznamená žití.
Tak se znovu vraťme na začátek, už nám není 5 ani 10 let, nemusíme vzít kamaráda lopatkou přes hlavu na pískovišti za to, že si hraje s naší tatrou. Vždyť předtím jsme byli nejlepší kamarádi, tak proč máme nyní chuť ho nyní zašlapat do země? Animální složka v nás, ty nejniternější tělesné pudy se snaží ovládnout a přemoci ducha. Nikdy nemohou zcela zvítězit, ale mohou nás ovládnout. Duch sice ovládá hmotu, ale hmota nás dokáže obklopit rudým temným závojem nenávisti přes který ztrácíme jasný obraz a nevidíme Boha. Světlo se ztrácí a hněv nastupuje.
Co tedy potřebujeme? Otevřít oči. Ponořit se hluboko do svého nitra, probudit ducha. Zvědomit a uvědomit si situaci. Pochopit a poznat kdo je zde skutečný nepřítel? Je to ten člověk na kterého teď křičím? Proč se tak moc hněvám? Jsem jenom unavený nebo je to vycvičená reakce, vyšlechtěná roky zocelovánim? V ten moment vystoupíte ze svého těla a uvidíte se z venku. Jak tam stojíte a křičíte na sebe a přijde vám to všechno líto. Strašně líto. Pochopení, procitnutí z temnoty.
Mraky se rozestoupí a uvidíte světlo. Zářící jasné světlo pronikající do všech koutů vyhánějící stíny pochybností a ublíženého já.
A pokud to dokážete, zastavíte se, začnete přemýšlet co dál. První krok je splňen. Uvědomil jsem si svou chybu, své chování. Vidím v sobě ten zlověstný návyk, ukovaný proudem času, ten tučný masitý červ, ta larva která se krmila roky všemi možnými zlovolnými emocemi. A tak ji přestanete krmit. Už ji nepotřebujete. Už ji nechcete. Prostě ji vyhladovíte. Ale ne bojem.
Nejúčinnější metody boje se zlem nejsou konflikt a válka. Nedívejte se do tmy. Nedávejte tomu ani zrnko energie.
Běžte za světlem. Sledujte zářící energii života. Už se nebudu věnovat špatným vlastnostem - je to ztráta času. Všechnu svou energii a síly napnu k tomu pozitivnímu. A to negativní zákonitě uschne. Unaví se, vysílí se. Přestane otravovat. Už vás přestane obtěžovat. Nebude pro něj místo. Vaše tělo bude naplněno láskou a světlem a zlovůle nebude mít kde prosperovat.
Zorali jste pole a zaseli růže. Plevel se stále bude chtít hlásit o slovo, ale vy už o něm víte.
Je zajímavé si uvědomit, že děláme jenom to co jsme se naučili. Ten kdo křičí a vždy prosazuje svoji vůli, tak nikdy nic jiného neviděl. Neřekli nám, k čemu to povede. Naučili jsme se, že to „funguje“ a tak to děláme dál. Je jedno jestli je nám 20, 30, 40, 50, 60 let nebo více. Čím jsme starší tak je to spíš horší, protože pokud špatné vzory a návyky opakujeme, tak je stále upevňujeme. Dopamin v mozku nás vždy odmění, pokud na někým „zvítězíme“ v osobní při a vytváří v nás závislost na tomto scénáři. Jsme jenom oběťmi sebe samých.
Přichází čas to změnit. Chopme se té šance.
Ať se nám daří!

[Flox]

Dopamin v mozku nás vždy odmění, pokud na někým „zvítězíme“ v osobní při a vytváří v nás závislost na tomto scénáři.

Myslím, že tohle část stojí za pozornost. Je to egu. Ego existuje pouze proto, aby existovalo. Program, jehož jediným úkolem je zařídit tělu "lepší budoucnost" ať už je to cokoliv co uzná za vhodné. Program jehož úkolem je zařídit, aby tělo neumřelo hlady nebo ho nesežralo první zvíře, které potká, nebo aby neumrzlo, až bude zima.

Ego chce mít pocit, že má všechno pod kontrolou. To člověka činí šťastným. Ale současně chce mít pod kontrolou víc a víc věcí. Včetně názorů a chování ostatních lidí. Protože když jejich názory a jednání je v souladu s mojím, tak mám věci pod kontrolou. Když mám věci pod kontrolou všechno se děje podle plánu, který jsem si zvolil pro přežití a dobrou budoucnost. Ať už to dělám vědomě nebo ne.

Pokud lidi nemají chování a názory jaké chceš, je víc možností jak se s tím vypořádat.

Může to být již zmíněný osobní útok. Sice nedokážeš změnit jejich názor nebo chování, ale dokážeš je aspoň psychicky rozmrdat. Tzn. dokážeš uplatnit alespoň nějakou formu kontroly a to ti dává dobrý pocit. Nejde o to, jestli se ego objektivně přibližuje lepší budoucnosti. Protože to neumí vyhodnotit. Jde jen o to, o čem je přesvědčeno a myslí si, že k lepší budoucnosti povede. Ikdyby to byla iluze.

Je víc způsobů jak se s tím vypořádat. Myslím, že budhisté, už to pochopili dávno před náma. Totiž, že lpění na věcech (kontrole), způsobuje utrpení.

Je velmi těžké vzdát se všeho lpění a být lhostejný k tomu jeslti zítra umřeš. Ale můžeš egu přenastavit cíle o čem je přesvědčené, že povede k lepší budoucnosti. Např. usilovat o menší barák, horší auto, nebo se spokojit s pronájmem. To může znamenat menší tlak na kariérní růst a méně intrikování v práci o povýšení, méně sporů atd.

Nebo můžeš změnit iluzi toho, co si myslíš, že povede k lepší budoucnosti. Zvolit jinou formu "kontroly věcí", která je přijatelnější. Např. vážit si sociálních vztahů, protože jeden člověk sám toho moc nedokáže. Nemůžeš se zavděčit všem a být se všemi kamarád to by byla jen jiná forma kontroly způsobující další frustraci. Ale můžeš si více cenit svých povahových rysů, které vedou k lepším sociálním vztahům. A ocenit je jako něco co povede k lepší budoucnosti. Ale to už asi něco co děláš.

Mě v tomhle hodně pomáhá práce. Při programování i jiných činostech najdu spoustu věcí, co někdo udělal špatně. Ale já tu práci nedělám kvůli tomu, abych se cítil jako alfasamec co je lepší než všichni ostatní. Dělám to pro peníze. Takže se zaměřím a vysvětlím co je špatně, proč je to špatně a jak to má být správně. Ale nerozebírám, kdo za to může nebo proč dotyčný udělal to špatné rozhodnutí a jiné formy osobního útoku. Nepomůže to mě, ani dotyčnému, ani firmě ani to nepřinese víc peněz, spíš naopak.

Místo toho, ho požádám aby mi vysvětlit proč to udělal zrovna takhle a jestli ví o vedleších účincích.

[zebyja]

Pokud chceš mít v sobě jen světlo a žádnou tmu, jen dobro a žádné zlo, jen lásku a žádný boj; pak se připrav na den, kdy se budeš rozhodovat, zda po Té tmě, zlu, boji sahneš a zachráníš se nebo umřeš. Snad, pokud se odvážně rozhodneš pro smrt, se příště zrodíš někam, kde zlo není.

[gooolem]

Jestli neni zlo a vsichni jeho, i jen drobni, prisluhovaci, nedostatek lasky?

[zebyja]

Jestli neni zlo a vsichni jeho, i jen drobni, prisluhovaci, nedostatek lasky?

Myslím, že zlo v lidech se dá chápat jako nemoc a láska ji rozhodně léčí, jestli myslíš tohle.
A abych se držel tématu, tak schopnost žít přítomností se podle mě dá opravdu chápat jako důkaz, či průvodní jev, lásky(absence zla) v člověku.

To ale podle mě nemění nic na tom, že dobří lidé se dohodnou, proto že jsou dobří, ale Ti zlí, proto že druhá strana je ochotna být taky tak zlá, nebo i víc; a pokud ne, tak pro zlého dohoda padá a vezme si co chce.

Můžeš zlého milovat jak chceš, stejně si to vezme a stejně udělá co chce. Možná se nad tím časem zamyslí díky Tvému milosrdenství, nebo Tě bude považovat za zbabělce, slabého. Tak jako tak, Tvá milost Tě v takovou chvíli stojí kus Tvé moci. A jednou může stát moc veškerou.

Tak jen říkám, že je to cesta, která končí smrtí rukou zlého a já proti tomu nic nemám, každý se rozhoduje dle svého. Jen na to upozorňuji, proto že mě ty texty zde přišli trochu zaslepeně idealistické.

[marvin]

Máš zbytečně negativní příspěvky. Tak jako idealismus se ti jeví jako příliš světlý, tak ty jsi zabarven bolestí, smutkem a negací. Zbytečně lpíš na negativních principech smrti, které se nemusí nutně projevit. Jak si to vykreslíš, tak to budeš mít. Vše je nakonec na Bohu, kterým směrem se naše kroky vydají, ale na nás je, jak se na to budeme dívat.
Pokud se chceš poddat a ze strachu o svou moc odvrátit tvář od světla, tak je to tvá volba. Sám si volíš.

[Flox]

Pokud chceš mít v sobě jen světlo a žádnou tmu, jen dobro a žádné zlo, jen lásku a žádný boj; pak se připrav na den, kdy se budeš rozhodovat, zda po Té tmě, zlu, boji sahneš a zachráníš se nebo umřeš. Snad, pokud se odvážně rozhodneš pro smrt, se příště zrodíš někam, kde zlo není.

Marvin: Já myslím, že to Zebyja napsal bezchybně. Viz co jsem psal nad tím. Nebo to v tom nevidíš? Kdo porazil ego a na ničem nelpí, nelpí ani na svém životě. Pokud máš omezené zdroje, např. jídlo nebo peníze a lidi bez nich nepřežijí, tak o ně musí soupeřit. To, že mě někde chce připravit o něco, co potřebuji, budu vnímat jako zlo. Ten druhý to bude vnímat stejně z mojí strany. Z mého pohledu budu za sebe dělat správnou věc.

V praktickém životě to nebude tak extrémní. Beru to z absolutního pohledu. Nadruhou stranu, skoro každému se může stát, že ho podvodník obere o všechny úspory do míry, že ho to bude ohrožovat na zdraví.