FRABATO.CZ diskuzní fórum

Zdravím. Postupně ve mně nějak vznikl přístup, že se nesnažím o nějaké systematické balancování jedné vlastnosti po druhé... ale prostě se zaměřuji na dosažení cílového stavu rovnováhy, bez toho, že bych řešil jak k němu dospět. Co si o tomto přístupu myslíte?

Za mě ok, pokud nemáš závislosti ovlivňující hladinu dopaminu, což mají vlatně skoro všichni co nejsou v rovnováze, tak že to vlastně není skoro nikdy ok xD. Dopamin ovlivňuje kromě nelegálních drog podle síli vlivu na introspekci: kratom, marihuana, nikotin, alkohol, kofein(čaj), cukr (částečně sacharidy obecně). Někde tam taky bude sebeukájení, ale nevím kam bych ho zařadil, navíc to je dost individuální.

Hladina dopaminu ovlivňuje sebevědomí a to zase sebereflexi (její iluzornost). Iluzornost sebereflexe je alespoň částečně narušena systematičností, kterou popisuje bardon.

Systematickou sebereflexí můžeš dosáhnout rovnováhy mnohem dřív, nebo tě to taky může od práce na sobě odradit, pak lepší aspoň nějaká Jen bych se tím moc nechlubil, proto že každej kdo se trochu zná a má na to dost pokory ví, že intuitivní introspekce je kvalitativně dost prevít.

Zebyja: Díky za odpověď, i když jí moc nechápu.

Myslel jsem to spíš z hlediska manifestování. Jakože mi přijde, že buď člověk může manifestovat to, že vystudoval určitou VŠ... a nebo může postupně manifestovat složení každé jednotlivé zkoušky. Z praktickýho hlediska mi to první prostě přijde mnohem efektivnější, už i jenom, že ten cíl je jeden a že jich nejsou desítky.

To že si myslíš, že jsi v rovnováze, ještě neznamená, že jsi. Souvisí to s tím jak funguje lidské sebevědomí. Méně úspěšní lidé, si myslí, že jsou úspěšnější než jsou a úspěšní si zase připadají méně úspěšní, než opravdu jsou. U rovnováhy je to stejné.

Bardonův postup tento problém částečne eliminuje. Bez racionální metodiky měření rovnováhy, můžeš žít v iluze, což může být neefektivní.

zebyja píše:To že si myslíš, že jsi v rovnováze, ještě neznamená, že jsi. Souvisí to s tím jak funguje lidské sebevědomí. Méně úspěšní lidé, si myslí, že jsou úspěšnější než jsou a úspěšní si zase připadají méně úspěšní, než opravdu jsou. U rovnováhy je to stejné.

Bardonův postup tento problém částečne eliminuje. Bez racionální metodiky měření rovnováhy, můžeš žít v iluze, což může být neefektivní.

OK, no ale já si teda absolutně nemyslím, že bych byl v rovnováze :))) mám na sobě práci na roky nebo snad i desetiletí :)

Conf píše:prostě se zaměřuji na dosažení cílového stavu rovnováhy, bez toho, že bych řešil jak k němu dospět.

To bys ale přece ten cílový stav musel znát. A jak bys ho mohl znát, pokud v roznováze ještě nejsi nebo jsi nebyl?

Firzen píše:

Conf píše:prostě se zaměřuji na dosažení cílového stavu rovnováhy, bez toho, že bych řešil jak k němu dospět.

To bys ale přece ten cílový stav musel znát. A jak bys ho mohl znát, pokud v roznováze ještě nejsi nebo jsi nebyl?

Trochu jsme se asi nepochopili. Nijak nezpochybňuju důležitost introspekce.

(Nicméně v určitém stavu, pokud ta nerovnávaha je do nebe volající a očividná, tak to může být jasné i bez nějaké pokročilé introspekce - stejně jako člověk i bez lékařského vyšetření ví, že není zdravý, když třeba má čtyřicítky horečky :)

Otázka spíš je zda je nutné posupovat tak, že se řeší jedna vlastnost po druhé. Připadá mi to podobné, jako kdyby lékař u pacienta postupoval tak, že nejdřív bude léčit nemoc č. 1 a ignorovat všechny ostatní, a teprv až po vyléčení nemoci č. 1 bude řešit nemoc č. 2.. a teprv potom nemoc č. 3.. atd.

Asi vím, jak to myslíte. Myslím, že mám tendenci uvažovat podobně. Na druhou stranu některé texty a interpretace východních učení říkají, že boj se má vést také proti malým a zdánlivě bezvýznamným vlastnostem, respektive proti "malým" a zdánlivě nedůležitým pokleskům a "hříchům" a je to stejně důležité. ( Myslím, že to zmiňuje například Julius Evola v knize Doktrína probuzení, v které analyzuje rané texty původního buddhismu). Je tedy asi stejně důležité, ne-li důležitější, bojovat na těchto zdánlivě marginálních "nemocích", abych použil Vaši analogii.

* bojovat proti těmto zdánlivě marginálním nemocím, vlastnostem atd.

Conf píše:... ale prostě se zaměřuji na dosažení cílového stavu rovnováhy, bez toho, že bych řešil jak k němu dospět.

Nevím, co si pod tím představit... Jak to myslíte? To by mě zajímalo... Jak toho lze jinak dosáhnout? A co to vůbec znamená? Cílový stav rovnováhy...?

Murphy píše:

Conf píše:... ale prostě se zaměřuji na dosažení cílového stavu rovnováhy, bez toho, že bych řešil jak k němu dospět.

Nevím, co si pod tím představit... Jak to myslíte? To by mě zajímalo... Jak toho lze jinak dosáhnout? A co to vůbec znamená? Cílový stav rovnováhy...?

V Bráně se o tom píše na mnoha místech, hledej magická rovnováha, živlová rovnováha, živlová harmonie ...

Dosáhl-li žák magické rovnováhy, stojí v centru dění, vidí veškeré zákony, všechen vznik a zánik z univerzální, tedy opravdové perspektivy. Vyhne se nemocem a vyvolá vyrovnávající účinek na vlastní karmu a tím i na svůj osud. Vůči každému nepříznivému vlivu se stane odolnějším. Vytříbí svou mentální a astrální auru a zesílí svou mentální a astrální matrici. Povzbudí své magické schopnosti a jeho intuice nabude univerzální povahy. Jeho astrální smysly se zjemní a jeho intelektuální schopnosti zvýší.

Myslím, že je to jedno, jestli se zaměříš na konečný cíl rovnováhy, nebo postupně na řešení rovnováhy jednotlivých živlů nebo práci s jednotlivými vlastnostmi. Zaměření na celek může klidně fungovat a má výhody, které píšeš, ale stejně si myslím, že se to v praxi projeví v tom, že nějak budeš pracovat s jednotlivými živly a vlastnostmi, akorát že by to mělo jít snadněji :) Podobně jako zaměření na jednortlivé živly a vlastnosti nakonec povede k cíli, kterým je celková rovnováha. Je záměr a cíl, idea a pak je konkrétní každodenní práce sestávající z konkrétních kroků :)

Co to ale je ten "cílový stav rovnováhy"? Co si mám představit a na co se zaměřit? Existuje snad nějaká zkratka?

Jaký je rozdíl mezi ne/rovnováhou?
Předpokládám, že to slovo má cosi společného se starými váhami, většinou měla od středu kde byla zavěšená dvě stejně dlouhá ramena na kterých byly misky vah...

Živlová rovnováha, pokud opravdu beze zbytku dosáhneme tohoto stavu, staneme se k hmotnému světu neutrálními a žijeme přirozeně intuitivně.