Stín v psychologii a magii
Stínem se v psychologii myslí ta část našeho já, kterou si nepřipouštíme, nebo která se nám zdá nežádoucí. Často a rádi si o sobě myslíme, že jednáme skutečně sami za sebe, že jsme pány svých životů. Rádi cítíme, že jsme vedeni specifickou cestou podle našich ideálů nebo dle naší víry. Přirozeně se pak těžko srovnáváme s tím, co se nehodí do našeho vědomého obrazu o nás samých.
V psychologickém smyslu je s námi stín nestále. Existuje jako odraz nebo protějšek naší sociální existence a rolí, které v životě hrajeme. Stín je opakem všeho, čím nejsme (ve smyslu pohlaví a v pólových protějšcích). Stín je tou částí našeho Já, kterou jsme odmítli začlenit do svého vědomí. Proto, jako součást duševního života, má neocenitelnou roli v duchovním růstu.
Jedním ze způsobů, jak poznat stín, je všímat si svého chování, když někoho nemáte rádi nebo někoho nenávidíte. To, co v nich shledáváte špatným nebo zlým, je právě váš stín. Obličej druhého člověka působí jako obraz v zrcadle, který upozorňuje na to, co se skrývá ve vás. Nechuť či zaujatost, kterou pociťujete, není v přímém kontrastu s jednáním druhých lidí. Stín má jemnější povahu.
Vaši nenávist může probudit také to, když jiní lidé dávají volnější průchod tomu, co vy jste v sobě potlačili. U různých lidí to může být motiv k nenávisti, strachu, chtivosti, aroganci, zášti, posedlosti atd., který je hlasem vašeho stínu volajícího k vám, abyste rozeznali a nalezli výraz pro to, co v sobě potlačujete.
Pokud tohle není váš případ, pak byste měli mít více pochopení pro pohnutky v chování druhých. Neměli byste potřebu souhlasit s nimi či s jejich jednáním. Přesto by vás od sebe neodstrkovali. Cítili byste se více objektivní a možná byste lépe chápali, čím oni prochází a čemu se učí skrze zkušenost.
Stín je paradox. Pokud se mu podřídíte a vzdáte se jeho požadavkům, budete jednat hrubým a necitlivým způsobem. Pokud ho popřete a potlačíte, ztratíte svou tvořivost, protože podkope vaši motivaci. Stín zná zdroj instinktů, jež vám zajistí největší moc a sílu.
Proto od nás stín vyžaduje, abychom hledali nové přístupy k životu a bytí. Stín je přesným vyrovnávajícím faktorem, který se zjevuje proto, že jsme uvězněni a zabydleni v našem konvenčním myšlení a žití.
V tomto smyslu je stín celoživotní společník, přítel a strážný duch. Chrání nás před pádem do strnulého životního stylu a před myšlenkami, které popírají svobodný pohyb ducha a přirozené energie v nás. Stín nemá nádech a světlo, které září ve tvářích plně žijících lidí. Je to náš strážný duch, který se zjevuje jako skrytý hlas svědomí.
Stín nám svými projevy připomíná, že nežijeme naplno. Nutí nás prohledávat hlubiny a povznést každý aspekt našeho instinktivního života. Není spokojen, když uspějeme v životě a dosáhneme mnoho. Místo toho žádá, když záříme, abychom zářili transformujícím světlem – aby se nevinnost spojila s nekonečnou moudrostí, mládí se znalostmi předků, láska s mocí, jemnost se sebezdokonalováním, sen s hmotným výrazem atd.
Stín je pak temnota vržená světlem vědomí. Když se snažíme definovat čím jsme, automaticky vynecháme hodně z toho, co je v nás činné. Tím mohou být instinkty, touhy, potřeby, způsoby jednání, které nejenže nemáme rádi a odmítáme je uznat, ale o kterých jsme i sami sebe přesvědčili, že v nás neexistují.
Z psychologického hlediska je stín nebezpečný tím, že může mága zlákat k přílišnému spoléhání se na smysl pro autority. Mág přecení význam svého přesvědčení, cíle a oddanosti, a pak přestane brát v potaz vlastní touhy a potřeby. Následně v sobě může umlčet oprávněné touhy a instinktivní potřeby, které mají zákonné právo na život a uvědomění.
Magie je celoživotní závazek a stezka cvičení. Být mágem však neznamená, že jste osvobozeni od plnění karmických úkolů, patřících do jednotlivých etap vašeho života. Mág hledá cestu k přijetí plné odpovědnosti za všechny aspekty života a tak si vytváří prostor a čas pro cvičení a trénink.
Ještě ohledně autority, mágova vůle je neobyčejně citlivě vyrovnaná. Je to neustálé hledání způsobů, jak projevovat a jak pracovat s city a emocemi. Odhodlání mága dosáhnout rovnováhy ho činí maximálně bdělým, takže svou pozornost plně poutá na zkušenost.
Klient terapeuta se například nachází v atmosféře důvěry. Klidně a otevřeně mluví o tom, co cítí a o svých zážitcích z minulosti. Terapeut, i když jen nasloucháním, nabízí pacientovi ochranu a pochopení.
Mág však uvádí tento proces do chodu sám v sobě. Pacient se vrací zas a znova po celá léta, aby mluvil s terapeutem o problémech, které v něm zůstávají nevyřešeny. Mág na druhou stranu přináší plnou sílu své koncentrace a duševní intuice k tomu, aby vynesl na světlo každý aspekt vnitřního života, kterým se zabývá. Mágovi může trvat roky vyřešit své vnitřní problémy, má však ku pomoci celou božskou hierarchii duchů. Ti zlepší jeho intuici a nabídnou mu mnoho postřehů ze své moudrosti.
Alchymista začíná pracovat s tím nejtemnějším, nejhrubším materiálem, aby se dobral k elixíru života. Jedinec, který dosáhne osvícení, musí se nakonec sejít s pánem všech démonů. To je to nejtemnější a nenapravitelné, co musí potvrdit, zda jste dosáhli absolutní svobody či nikoliv – zda zůstalo něco, co by mohlo být překážkou.
Práce na rozvoji magické rovnováhy proto zahrnuje seznámení se s vlastním stínem. Poznejte se velmi dobře. Buďte vždy ostražití a bdělí při sledování svého chování, myšlenek a pocitů. Znám jednu ženu, která vede vlastní chrám a řád jí přidělil člověka z její lóže, který pracuje jako advokát pro všechno, co ona odmítá a popírá. Její stín dostal pevně stanovenou roli. Úkolem toho člověka je zajistit, aby vědomá mysl té ženy vzala v úvahu všechny faktory, které souvisejí s jejím rozhodováním.
Stín v magii
Ti, kdo podstoupí vnitřní cestu poznávání, se setkají s temnotou. Budou si myslet, že jejich úkolem je vystoupit ke světlu. Ale ve chvíli, kdy zavřou oči a začnou putovat, vstoupí také hluboko dolů do nevědomí.
Vyšší světlo totiž objímá vše, co existuje. Nic nevynechá. Je vševědoucí a všudypřítomné. Vše zná a je všude a ve všem. Jen hlupák si myslí, že může převzít vládu nad jednou částí lidského ducha a rozšiřovat ji na účet potlačování jiných částí. Vnitřní Já tvoří celek. Netoleruje delší odloučení ani dělení.
Proto při vnitřních zkoumáních projde každý zamknutými dveřmi a zapečetěnými branami. Přejde přes minulé formy života, které se zdají mrtvé nebo umírající. Ale jako vědomé Já, tyto osobní, kolektivní, dávné touhy chtějí přežít. Tajemství předků a skrytá bolest a zármutek pohřbený po dlouhé věky si dělají nárok na každého, kdo kolem nich projde. Chtějí znovu ožít, rozkvést a rozšířit se. Chtějí se znovu zrodit a být přeměněny, být vyléčeny nebo spojeny s celkem, nalézt místo, kam právoplatně patří.
Částí duchovního procesu je být bdělý, když probudíte tyto zapomenuté sny a touhy. A bolest a strach, které jsou s vámi pohřbené, ožijí, aby byly vyléčeny a přeměněny. Jsou ve nás touhy tak silně potlačované, že když se osvobodí, vypadají jako démoni. Není v nich žádná naděje nebo cokoliv pozitivního. Jsou tak hltaví, že zničí vše, čeho se dotknou.
V příběhu o začátečnickém kouzelníkovi, který troufale evokuje démona, se duch zjeví a zeptá se: „Z jakého důvodu jsi mne zavolal?“ Máme v sobě touhy, které se žádným způsobem na světě nedají vyjádřit. Některé jsou naše vlastní. Jiné mají původ od našich rodičů a jejich předků, které tito po staletí nedokázali naplnit. Ty nám jsou předány jako tradice nebo kultura, jako závazky přenášené z minulosti do současnosti. Některé touhy ničí lidskou rasu milióny let.
Pokud jste vnímaví a otevření k tomu, co se ve vás skrývá, pokud cestujete dost hluboko, pak se tyto touhy zjeví a vy buďte dobře připravení a dejte správnou odpověď na otázku: „Z jakého důvodu jsi mě probudil znovu k životu ozvěnou tvých kroků, světlem ve tvých očích, teplem tvého těla a dotykem tvé duše, když jsi procházel okolo mě?“
Pro mága je absolutně základní rozvinout ztotožnění s nejvyšším světlem. To je základ pro magickou autoritu. To je to, co udává směr jeho činů, jeho cílů v životě. Pokud jste v neznámé zemi na vnitřních pláních, nechcete nikdy budit dojem, že jste se ztratili. To by bylo pozvánkou pro kohokoliv s kým se setkáte, aby vám nabídl pomoc, asistenci v životě a rozhodoval za vás.
Ať už během transu, kontemplace, nebo meditace, rozvíjí mág velmi silné pouto s Božskou Prozřetelností ohledně aspektu všemocnosti. Mág chce být svrchovaným pánem nad jednotlivými složkami jeho vnitřní duše. Chce pomocí vůle řídit sílu v ní obsaženou. Chce se pochopit a proniknout tak mocně do svého vědomí, že se duše dokonale podřídí jeho příkazům.
Mág má v sobě stín od doby, kdy má osobnost. O tom není pochyb. Pro mága je o mnoho snadnější pracovat tvořivě s jeho stínem. Stín se rád spojuje s tím, kdo mu naslouchá a reaguje na všechno, k čemu má co říci.
Mág má bohužel také něco, co by se mohlo nazývat kosmickým stínem. Tato temnota, která je jeho opakem, je celá hierarchie démonů. V Bardonově systému má každý pozitivní duch také svůj negativní protějšek. Nižší astrální entity, kterými jsou lidé posedlí a nad kterými kněží pomocí různých rituálů provádějí své exorcismy, nejsou pro mága větším problémem. Jsou jím vyšší démoni, kteří se čas od času zjevují a zjišťují, jak si mág vede.
Tyto negativní bytosti mají důležitou práci v univerzu. Z pohledu Saturna obojí, jak pozitivní tak negativní duchové, slouží lidskému růstu a rozvoji. Abyste mohli pracovat s 49 soudci Saturna, musíte v sobě zhmotnit absolutní oddanost k dosažení osvícení a totální kosmické svobody. Světy forem existují jako cvičební prostor, kde můžeme zakusit a ovládnout všechny aspekty života. Je moudré, pokud pochopíme, že život je prolnut tímto smyslem.
Negativní duchové táhnou jedince do hustších plání formy. Budou vám nabízet všechny možné dary, duševní a dokonce duchovní síly, dokud nepřerostete, nevymaníte se z dosahu jejich autority a moci. Abyste se od nich osvobodili, dělejte přesně to, co je nezbytné učinit, tak jako když chcete proniknout do sféry Saturna – plně se odevzdejte celkovému osvícení a ztělesnění kosmické svobody.
Negativní duchové uvězní člověka a zavlečou ho do jistých limitujících situací, skrze které není možno dosáhnout růstu, takže se člověk nakonec zaposlouchá do svého svědomí. Jeho svědomí mu připomene, že život je svatý a posvátný. Jakákoliv cena stojí za to, aby v člověku zářila nepopsatelná krása každého aspektu života. Když člověk dosáhne takové úrovně, negativní bytosti splnily svůj skrytý smysl. Tyto negativní bytosti pak již nemají duchovní vliv nad tím, kdo se obrátil vstříc světlu, vycházejícímu z jeho srdce.
Bardon se v Bráně nezmiňuje o nebezpečí plynoucm z démonských návštěv. V PME na to odkazuje na příkladu reinkarnovaného mága, který v minulém životě pracoval s negativními duchy. Ti samí negativní duchové se budou se skutečnou podlostí snažit navštěvovat člověka v nové inkarnaci, pokud se tento rozhodne cvičit magii.
Myslím, že je na tom i něco víc. Mám podezření, že se mnoha mágům negativní duchové zjeví velmi brzy při jejich cvičeních, někdy dokonce na úplném začátku. Z mého pohledu to není nic nečekaného. Bardonův systém s plnou náručí prostředků a cest k ovládnutí božské síly vyžaduje absolutní odevzdanost Božské Prozřetelnosti. Úroveň moci je tak obrovská, že i v tom nejmenším mág vkládá božský smysl do všeho, co dělá.
Nechci nikoho strašit před cvičením Bardona. Rád bych poukázal, bohužel, na několik jedinců, kteří pocítili silný temný vliv, který do nich vstoupil brzy po tom, co začali cvičit. Tváří v tvář tak vyzývavému systému magie musí být člověk silnou osobností, žít zdravý a vyrovnaný život. Také pomáhá velká odvaha a duchovní čistota.
Problém je v tom, že se někteří lidé za takové považují. Nacházejí se v období duchovní a emoční vyrovnanosti, dali si slib a jsou optimističtí, cítí se připraveni a chtějí přijmout vyzývavý systém magie. Když však začnou cvičit a ponoří se do hlubokých meditací, které jsou v Bráně v každém stupni, otevřou se temným silám v jejich nevědomí. Když se nacházíte v hluboké meditaci, nejste již pod ochranou řádu přírodního světa, tradic společnosti či náboženství. Tyto temné síly jsou silnější než váš vhled a nabídnou se k použití. Výsledný pocit je někdy přesycení těmito negativními silami. Zranění z takových setkání mohou trvat celý život, dokud nedokážete překonat toto nebezpečí.
Na druhou stranu, kdyby tito lidé necvičili podle Bardona, nejspíš by do nich v životě nevstoupil tento druh temnoty. Z mého pohledu je důležitým úkolem pro vyspělejší mágy, aby zpřístupnili další zdroje, které by obohatily magickou cestu. Myslím, že by jedinci měli mít možnost, když čelí nějakým potížím, přerušit cvičení a věnovat dostatek času rozšíření vědomostí o dané úrovni, než postoupí dál.
Každý problém má řešení. Každá potíž se dá překonat. Mě často stačí najít tu správnou meditaci a pak se mé osobní problémy nebo problémy, na kterých pracuji s dalšími, prostě vyřeší. Někdy mi trvá i roky najít tu správnou meditaci, ale mám velkou důvěru v to, že najdu, co hledám.
Démoni sledují neobvyklé chování vůle. Je to jejich práce. Chtějí tvořivou vůli svázat s fyzickým světem. Jako mnoho jiných jsem se i já přesvědčil, že mnoho démonů dokáže být pěkně žárlivých, když vidí kolem sebe někoho, kdo jedná svobodně a žije s nádherou, kterou oni v sobě nenalezli.
Echotasa z lunární zóny se zaměřuje na magickou autoritu, magickou ochranu a ukazuje mágovi, jak získat kontrolu nad negativními bytostmi v lunární sféře. Echotasa zdůraznil, že nejlepší způsob jak zahnat negativní bytosti, je spojit se se svým strážným andělem nebo vnitřním duchem. Nakonec je tohle jediná jistá cesta, jak se osvobodit od negativního vlivu. Z tohoto pohledu mohou negativní energie sloužit jako upozornění, abyste se spojili s nejvyšším světlem ve vás samých.
Iniciační rituál pro Bardonovy mágy
Eralicarision ze zemské zóny se specializuje na univerzální formy zasvěcení, které jsou do jisté míry přítomné ve všech náboženských systémech. Je velmi dobrý co se týče sdělení základů zasvěcení ve smyslu přístupů a názorových perspektiv, jež jsou pro duchovní cestu nezbytné. Zeptal jsem se ho na jeho názor ohledně toho, jaký druh iniciace by měl bardonův mág zvolit na začátku cvičení. Jeho odpověď byla, aby každý vyjádřil slova a prozkoumal obrazy na své úrovni a ujasnil si svou duchovní oddanost.
Představivost každého je různá. Všichni jsme unikátní. To, co vidím nebo přijímám od Eralicarisiona, je jako případ člověka, který jde do chrámu vizualizovaného vnitřně. Může to být třeba chrám Šalamounův. Může být mohutný s masivními kamennými sloupy, kamennými chodbami a zdmi. Ztělesňuje nesmírné bohatství nebo může být úplně prázdný a holý. Představa se liší dle individuálního smyslu , co je pro vás SVATÉ.
Když jdete doprostřed chrámu, všimnete si hrobového ticha, které v sobě k tomu účelu chrám uchovává. Je to svaté a posvátné ticho. Je to ticho, které obsahuje moudrost věků a všechny síly, jež je mág-mistr schopen vyjádřit.
Ticho je hlubinou srdce a Duší Země. Ticho není prázdné. Cítíte v něm duchy a srdce všech osvícených bytostí, všech velkých mistrů magie a kosmické moudrosti, kteří kdy žili na naší planetě.
A nyní, když se otevřete tomuto tichu, nabídnete se mu a na oplátku obdržíte dar. Jaký poklad života nebo ducha můžete nabídnout jako oddanost tichu? Co jste kdy udělali pro to, abyste mohli pocítit toto místo jako svůj domov? A jak přijmete to ticho a použijete ho ke změně vašeho života?
Možná se vám zjeví někdo, kdo vám položí takovéto otázky, na něž budete odpovídat. Možná zaslechnete ty otázky ve vlastní duši nebo v srdci. Možná se vrátíte jindy, když budete potřebovat obnovit svou vizi a sílu pro váš úkol. Možná budete poznávat velké učitele jednoho po druhém a každý vám nabídne dar úměrný úrovni vaší oddanosti a druhu vizí.
Oddanost, kterou Eralicarision zjevuje pro Bardonovy mágy je shrnut v následujících slovech, která byste si možná přáli říct nahlas v chrámu moudrosti:
„Ať práce, kterou odvádím při cvičeních, abych se stal mágem, slouží nejvyššímu světlu Božské Prozřetelnosti. Ať božská spravedlnost a harmonie září skrze vše a ve všem, co dělám. Ať slova, která říkám, dech, který dýchám, světlo v mých očích a láska v mém srdci změní svět okolo mě. Ať mou cestu posvěcuje Božská nádhera.
Ať každý, kdo vstoupí do mého života, vidí božský mír, který se ve mně zrcadlí. Ať mě pravda vesmíru, tajemství zrození, světlo, které podporuje a září v každé stvořené bytosti, využívá jako svého služebníka. Ať je má vůle tak dokonalá, že na konci nebude žádný rozdíl mezi uspokojením mých tužeb a konáním Božské Prozřetelnosti na zemi.“
Negativní svědomí
Další zajímavou nepříjemností pro ty, kteří se účastní prací na vnitřní pláni, je to, co bych nazval mít negativní svědomí. Část magie spočívá v otevření srdce a ducha své vyšší intuici. To znamená stát se citlivým k akáše. Cítíte, jaké je ono užitečné, léčivé, inspirující, provázející a moudré. Cítíte, jaký je nejlepší způsob jednání a vaše svědomí vás poučuje o tom, jaká volba ve vás vytvoří na dlouhou dobu harmonii.
Někdy však může člověk přijít na to, že jeho vnitřní hlas nefunguje správně. Není dobrým průvodcem. Jeho následováním se dojde ke špatným výsledkům. Vytváří svár, podkopává ideály a zavádí do nebezpečných a bezvýchodných situací. Nutí vzít si na pomoc ostatní a nejednat moudře, nýbrž takovým způsobem, který se může s odstupem času jevit nepřijatelný, nevhodný a nekontrolovatelný.
Dočasný výpadek svědomí může vyústit například v podřízení se silné myšlenkové formě. Tu může představovat například náboženská organizace nebo skupina, ke které se přidáte, nebo prostě nějaký člověk.
V každém případě ta myšlenková forma blokuje váš přístup k vyšší intuici. Když nahlédnete do sebe, je to právě ta myšlenková forma, která mluví, a ne tichý hlas z vašeho srdce. Proto chce mág ovládnout mentální úroveň, aby mohl sledovat mentální vibrace jiného druhu než toho, který vyhledává záměrně a který je čistým zdrojem.
Bohužel je zde ještě jiný, více ničivý a silný druh myšlenkové formy či nevyrovnanosti, která se objevuje u některých jedinců. Pokud by se tito zaměstnávali mocnými negativními operacemi v minulých životech, pak mohlo být jejich svědomí nebo vyšší intuice do jisté míry poškozené.
Pokud takoví hledají vnitřního průvodce, mluví k nim mocná akášická negativní magická přítomnost. Pak je aktivní magická autorita vyvinutá z minulé inkarnace. Tento výsledek se dostavil vlastní karmou člověka. Někteří se přesto spolehnou na toto svědomí a následují jeho negativní vedení. Jiní mu odolají. Ti si již vytvořili vlastní osobnost v tomto životě a nechtějí se spojit s temnými silami ani s ohledu na to, jak ústřední se mohou zdát pro jejich život.
V tom případě ze jedinci často zcela vyhnou práci na vnitřní úrovni. Vnitřní úroveň přesahuje jejich možnosti. Místo toho budou téměř vždy pracovat skrze známá náboženství, organizace nebo rozvinuté systémy filozofie a etiky. To budou činit, aby mohli mít jako průvodce ku pomoci vnější prostředí, když se nemohou spoléhat na vnitřní světlo.
Někteří jedinci mají takovou moc coby dřívější černí mágové, takže mají svolení k inkarnaci jen pod podmínkou, že se podřídí autoritě jiného člověka. Tak jsou pod dohledem. Není jim dovoleno jednat svobodně a volit svou vlastní cestu životem. Musejí zůstat v pečlivě vyměřených sférách vlivu. V opačném případě jsou podmínky inkarnace porušeny a oni mohou náhle zemřít.
Čas od času se stane, že potkáte lidi, kteří nejenže upřednostňují, ale jsou přímo posedlí prací s nějakou organizací, magickou lóží atd. Nemohou žít bez této vnější podpory vycházející z jejich okolí. Vyžadují neustálou vazbu na ostatní vždy, když podstupují práci na vnitřní úrovni. Pokud jednají mimo pravidla stanovená skupinou nebo organizací nebo náboženstvím, mohou se stát velmi zlomyslnými.
Na druhou stranu přináší nekonečné dobrodružství pokusit se prozkoumat vnitřní pláně vlastním přičiněním. Astrální a jiné úrovně jsou plné nekonečného neznámého území, které má máloco do činění s lidskou kulturou nebo civilizací. Z toho důvodu dokonce i velmi zkušený mág často přilne k různým aspektům fyzického světa. Omezí své magické operace a použijí jen malé množství duchovních a duševních zdrojů, které má k dispozici. Cesty na vnitřní úrovně jen kvůli hledání průvodce zůstávají příliš hrozivé.
Akáša, říše čistého světla nekončí aurou naší planety. Akáša se roztahuje až do koutů vesmíru. Je pozitivní ocenit nekonečnost vesmíru v obojím fyzickém i duchovním smyslu. A je také dobré pochopit naši omezenost, hranice, které nás chrání před neznámým a nebezpečným. Jinou věcí je potlačit strach z té nekonečnosti připojením se k vírám a zvykům, jež nemají valný význam pro váš život.
Tento strach nebo negativita se znovu projeví v duchovní úrovni. Člověk se může bránit před nekonečnou prázdnotou, kterou v sobě cítí, například připoutáním se ke strnulé víře, doktríně, filozofii a myšlenkám, které mu pak slouží jako ukazatele a tabu. Tyto ukazatele říkají: „Neodvažuj se vstoupit za hranice doktríny, víry a interpretace. Za hranicemi správné doktríny leží příšery, kterým se člověk nemůže postavit.“ Jinými slovy, objevíte slepý, nesmyslný strach v pozadí těchto věrouk.
Lék pro tuto situaci mentálního spojení a strnulosti je v iniciaci, jež jsem navrhl – respektovat moc vnitřního ticha. Rozvinout ducha, který může sledovat, naslouchat, rozjímat a vnímat, aniž by používal myšlenky jako primární mód pro jednání. Skutečně tichý duch je natolik otevřený, že snadno pociťuje odraz vesmíru v sobě samém. Je to stav, kde se světlo svobodně zjevuje a mizí. Je to stav, skrze který proudí láska, jež je bez počátku a bez konce. Proto, inspirován tímto zdrojem, stojí duch mimo veškerý strach.
převzato s laskavým svolením autora http://www.frabato.wz.cz
Stínem se v psychologii myslí ta část našeho já, kterou si nepřipouštíme, nebo která se nám zdá nežádoucí. Často a rádi si o sobě myslíme, že jednáme skutečně sami za sebe, že jsme pány svých životů. Rádi cítíme, že jsme vedeni specifickou cestou podle našich ideálů nebo dle naší víry. Přirozeně se pak těžko srovnáváme s tím, co se nehodí do našeho vědomého obrazu o nás samých.
V psychologickém smyslu je s námi stín nestále. Existuje jako odraz nebo protějšek naší sociální existence a rolí, které v životě hrajeme. Stín je opakem všeho, čím nejsme (ve smyslu pohlaví a v pólových protějšcích). Stín je tou částí našeho Já, kterou jsme odmítli začlenit do svého vědomí. Proto, jako součást duševního života, má neocenitelnou roli v duchovním růstu.
Jedním ze způsobů, jak poznat stín, je všímat si svého chování, když někoho nemáte rádi nebo někoho nenávidíte. To, co v nich shledáváte špatným nebo zlým, je právě váš stín. Obličej druhého člověka působí jako obraz v zrcadle, který upozorňuje na to, co se skrývá ve vás. Nechuť či zaujatost, kterou pociťujete, není v přímém kontrastu s jednáním druhých lidí. Stín má jemnější povahu.
Vaši nenávist může probudit také to, když jiní lidé dávají volnější průchod tomu, co vy jste v sobě potlačili. U různých lidí to může být motiv k nenávisti, strachu, chtivosti, aroganci, zášti, posedlosti atd., který je hlasem vašeho stínu volajícího k vám, abyste rozeznali a nalezli výraz pro to, co v sobě potlačujete.
Pokud tohle není váš případ, pak byste měli mít více pochopení pro pohnutky v chování druhých. Neměli byste potřebu souhlasit s nimi či s jejich jednáním. Přesto by vás od sebe neodstrkovali. Cítili byste se více objektivní a možná byste lépe chápali, čím oni prochází a čemu se učí skrze zkušenost.
Stín je paradox. Pokud se mu podřídíte a vzdáte se jeho požadavkům, budete jednat hrubým a necitlivým způsobem. Pokud ho popřete a potlačíte, ztratíte svou tvořivost, protože podkope vaši motivaci. Stín zná zdroj instinktů, jež vám zajistí největší moc a sílu.
Proto od nás stín vyžaduje, abychom hledali nové přístupy k životu a bytí. Stín je přesným vyrovnávajícím faktorem, který se zjevuje proto, že jsme uvězněni a zabydleni v našem konvenčním myšlení a žití.
V tomto smyslu je stín celoživotní společník, přítel a strážný duch. Chrání nás před pádem do strnulého životního stylu a před myšlenkami, které popírají svobodný pohyb ducha a přirozené energie v nás. Stín nemá nádech a světlo, které září ve tvářích plně žijících lidí. Je to náš strážný duch, který se zjevuje jako skrytý hlas svědomí.
Stín nám svými projevy připomíná, že nežijeme naplno. Nutí nás prohledávat hlubiny a povznést každý aspekt našeho instinktivního života. Není spokojen, když uspějeme v životě a dosáhneme mnoho. Místo toho žádá, když záříme, abychom zářili transformujícím světlem – aby se nevinnost spojila s nekonečnou moudrostí, mládí se znalostmi předků, láska s mocí, jemnost se sebezdokonalováním, sen s hmotným výrazem atd.
Stín je pak temnota vržená světlem vědomí. Když se snažíme definovat čím jsme, automaticky vynecháme hodně z toho, co je v nás činné. Tím mohou být instinkty, touhy, potřeby, způsoby jednání, které nejenže nemáme rádi a odmítáme je uznat, ale o kterých jsme i sami sebe přesvědčili, že v nás neexistují.
Z psychologického hlediska je stín nebezpečný tím, že může mága zlákat k přílišnému spoléhání se na smysl pro autority. Mág přecení význam svého přesvědčení, cíle a oddanosti, a pak přestane brát v potaz vlastní touhy a potřeby. Následně v sobě může umlčet oprávněné touhy a instinktivní potřeby, které mají zákonné právo na život a uvědomění.
Magie je celoživotní závazek a stezka cvičení. Být mágem však neznamená, že jste osvobozeni od plnění karmických úkolů, patřících do jednotlivých etap vašeho života. Mág hledá cestu k přijetí plné odpovědnosti za všechny aspekty života a tak si vytváří prostor a čas pro cvičení a trénink.
Ještě ohledně autority, mágova vůle je neobyčejně citlivě vyrovnaná. Je to neustálé hledání způsobů, jak projevovat a jak pracovat s city a emocemi. Odhodlání mága dosáhnout rovnováhy ho činí maximálně bdělým, takže svou pozornost plně poutá na zkušenost.
Klient terapeuta se například nachází v atmosféře důvěry. Klidně a otevřeně mluví o tom, co cítí a o svých zážitcích z minulosti. Terapeut, i když jen nasloucháním, nabízí pacientovi ochranu a pochopení.
Mág však uvádí tento proces do chodu sám v sobě. Pacient se vrací zas a znova po celá léta, aby mluvil s terapeutem o problémech, které v něm zůstávají nevyřešeny. Mág na druhou stranu přináší plnou sílu své koncentrace a duševní intuice k tomu, aby vynesl na světlo každý aspekt vnitřního života, kterým se zabývá. Mágovi může trvat roky vyřešit své vnitřní problémy, má však ku pomoci celou božskou hierarchii duchů. Ti zlepší jeho intuici a nabídnou mu mnoho postřehů ze své moudrosti.
Alchymista začíná pracovat s tím nejtemnějším, nejhrubším materiálem, aby se dobral k elixíru života. Jedinec, který dosáhne osvícení, musí se nakonec sejít s pánem všech démonů. To je to nejtemnější a nenapravitelné, co musí potvrdit, zda jste dosáhli absolutní svobody či nikoliv – zda zůstalo něco, co by mohlo být překážkou.
Práce na rozvoji magické rovnováhy proto zahrnuje seznámení se s vlastním stínem. Poznejte se velmi dobře. Buďte vždy ostražití a bdělí při sledování svého chování, myšlenek a pocitů. Znám jednu ženu, která vede vlastní chrám a řád jí přidělil člověka z její lóže, který pracuje jako advokát pro všechno, co ona odmítá a popírá. Její stín dostal pevně stanovenou roli. Úkolem toho člověka je zajistit, aby vědomá mysl té ženy vzala v úvahu všechny faktory, které souvisejí s jejím rozhodováním.
Stín v magii
Ti, kdo podstoupí vnitřní cestu poznávání, se setkají s temnotou. Budou si myslet, že jejich úkolem je vystoupit ke světlu. Ale ve chvíli, kdy zavřou oči a začnou putovat, vstoupí také hluboko dolů do nevědomí.
Vyšší světlo totiž objímá vše, co existuje. Nic nevynechá. Je vševědoucí a všudypřítomné. Vše zná a je všude a ve všem. Jen hlupák si myslí, že může převzít vládu nad jednou částí lidského ducha a rozšiřovat ji na účet potlačování jiných částí. Vnitřní Já tvoří celek. Netoleruje delší odloučení ani dělení.
Proto při vnitřních zkoumáních projde každý zamknutými dveřmi a zapečetěnými branami. Přejde přes minulé formy života, které se zdají mrtvé nebo umírající. Ale jako vědomé Já, tyto osobní, kolektivní, dávné touhy chtějí přežít. Tajemství předků a skrytá bolest a zármutek pohřbený po dlouhé věky si dělají nárok na každého, kdo kolem nich projde. Chtějí znovu ožít, rozkvést a rozšířit se. Chtějí se znovu zrodit a být přeměněny, být vyléčeny nebo spojeny s celkem, nalézt místo, kam právoplatně patří.
Částí duchovního procesu je být bdělý, když probudíte tyto zapomenuté sny a touhy. A bolest a strach, které jsou s vámi pohřbené, ožijí, aby byly vyléčeny a přeměněny. Jsou ve nás touhy tak silně potlačované, že když se osvobodí, vypadají jako démoni. Není v nich žádná naděje nebo cokoliv pozitivního. Jsou tak hltaví, že zničí vše, čeho se dotknou.
V příběhu o začátečnickém kouzelníkovi, který troufale evokuje démona, se duch zjeví a zeptá se: „Z jakého důvodu jsi mne zavolal?“ Máme v sobě touhy, které se žádným způsobem na světě nedají vyjádřit. Některé jsou naše vlastní. Jiné mají původ od našich rodičů a jejich předků, které tito po staletí nedokázali naplnit. Ty nám jsou předány jako tradice nebo kultura, jako závazky přenášené z minulosti do současnosti. Některé touhy ničí lidskou rasu milióny let.
Pokud jste vnímaví a otevření k tomu, co se ve vás skrývá, pokud cestujete dost hluboko, pak se tyto touhy zjeví a vy buďte dobře připravení a dejte správnou odpověď na otázku: „Z jakého důvodu jsi mě probudil znovu k životu ozvěnou tvých kroků, světlem ve tvých očích, teplem tvého těla a dotykem tvé duše, když jsi procházel okolo mě?“
Pro mága je absolutně základní rozvinout ztotožnění s nejvyšším světlem. To je základ pro magickou autoritu. To je to, co udává směr jeho činů, jeho cílů v životě. Pokud jste v neznámé zemi na vnitřních pláních, nechcete nikdy budit dojem, že jste se ztratili. To by bylo pozvánkou pro kohokoliv s kým se setkáte, aby vám nabídl pomoc, asistenci v životě a rozhodoval za vás.
Ať už během transu, kontemplace, nebo meditace, rozvíjí mág velmi silné pouto s Božskou Prozřetelností ohledně aspektu všemocnosti. Mág chce být svrchovaným pánem nad jednotlivými složkami jeho vnitřní duše. Chce pomocí vůle řídit sílu v ní obsaženou. Chce se pochopit a proniknout tak mocně do svého vědomí, že se duše dokonale podřídí jeho příkazům.
Mág má v sobě stín od doby, kdy má osobnost. O tom není pochyb. Pro mága je o mnoho snadnější pracovat tvořivě s jeho stínem. Stín se rád spojuje s tím, kdo mu naslouchá a reaguje na všechno, k čemu má co říci.
Mág má bohužel také něco, co by se mohlo nazývat kosmickým stínem. Tato temnota, která je jeho opakem, je celá hierarchie démonů. V Bardonově systému má každý pozitivní duch také svůj negativní protějšek. Nižší astrální entity, kterými jsou lidé posedlí a nad kterými kněží pomocí různých rituálů provádějí své exorcismy, nejsou pro mága větším problémem. Jsou jím vyšší démoni, kteří se čas od času zjevují a zjišťují, jak si mág vede.
Tyto negativní bytosti mají důležitou práci v univerzu. Z pohledu Saturna obojí, jak pozitivní tak negativní duchové, slouží lidskému růstu a rozvoji. Abyste mohli pracovat s 49 soudci Saturna, musíte v sobě zhmotnit absolutní oddanost k dosažení osvícení a totální kosmické svobody. Světy forem existují jako cvičební prostor, kde můžeme zakusit a ovládnout všechny aspekty života. Je moudré, pokud pochopíme, že život je prolnut tímto smyslem.
Negativní duchové táhnou jedince do hustších plání formy. Budou vám nabízet všechny možné dary, duševní a dokonce duchovní síly, dokud nepřerostete, nevymaníte se z dosahu jejich autority a moci. Abyste se od nich osvobodili, dělejte přesně to, co je nezbytné učinit, tak jako když chcete proniknout do sféry Saturna – plně se odevzdejte celkovému osvícení a ztělesnění kosmické svobody.
Negativní duchové uvězní člověka a zavlečou ho do jistých limitujících situací, skrze které není možno dosáhnout růstu, takže se člověk nakonec zaposlouchá do svého svědomí. Jeho svědomí mu připomene, že život je svatý a posvátný. Jakákoliv cena stojí za to, aby v člověku zářila nepopsatelná krása každého aspektu života. Když člověk dosáhne takové úrovně, negativní bytosti splnily svůj skrytý smysl. Tyto negativní bytosti pak již nemají duchovní vliv nad tím, kdo se obrátil vstříc světlu, vycházejícímu z jeho srdce.
Bardon se v Bráně nezmiňuje o nebezpečí plynoucm z démonských návštěv. V PME na to odkazuje na příkladu reinkarnovaného mága, který v minulém životě pracoval s negativními duchy. Ti samí negativní duchové se budou se skutečnou podlostí snažit navštěvovat člověka v nové inkarnaci, pokud se tento rozhodne cvičit magii.
Myslím, že je na tom i něco víc. Mám podezření, že se mnoha mágům negativní duchové zjeví velmi brzy při jejich cvičeních, někdy dokonce na úplném začátku. Z mého pohledu to není nic nečekaného. Bardonův systém s plnou náručí prostředků a cest k ovládnutí božské síly vyžaduje absolutní odevzdanost Božské Prozřetelnosti. Úroveň moci je tak obrovská, že i v tom nejmenším mág vkládá božský smysl do všeho, co dělá.
Nechci nikoho strašit před cvičením Bardona. Rád bych poukázal, bohužel, na několik jedinců, kteří pocítili silný temný vliv, který do nich vstoupil brzy po tom, co začali cvičit. Tváří v tvář tak vyzývavému systému magie musí být člověk silnou osobností, žít zdravý a vyrovnaný život. Také pomáhá velká odvaha a duchovní čistota.
Problém je v tom, že se někteří lidé za takové považují. Nacházejí se v období duchovní a emoční vyrovnanosti, dali si slib a jsou optimističtí, cítí se připraveni a chtějí přijmout vyzývavý systém magie. Když však začnou cvičit a ponoří se do hlubokých meditací, které jsou v Bráně v každém stupni, otevřou se temným silám v jejich nevědomí. Když se nacházíte v hluboké meditaci, nejste již pod ochranou řádu přírodního světa, tradic společnosti či náboženství. Tyto temné síly jsou silnější než váš vhled a nabídnou se k použití. Výsledný pocit je někdy přesycení těmito negativními silami. Zranění z takových setkání mohou trvat celý život, dokud nedokážete překonat toto nebezpečí.
Na druhou stranu, kdyby tito lidé necvičili podle Bardona, nejspíš by do nich v životě nevstoupil tento druh temnoty. Z mého pohledu je důležitým úkolem pro vyspělejší mágy, aby zpřístupnili další zdroje, které by obohatily magickou cestu. Myslím, že by jedinci měli mít možnost, když čelí nějakým potížím, přerušit cvičení a věnovat dostatek času rozšíření vědomostí o dané úrovni, než postoupí dál.
Každý problém má řešení. Každá potíž se dá překonat. Mě často stačí najít tu správnou meditaci a pak se mé osobní problémy nebo problémy, na kterých pracuji s dalšími, prostě vyřeší. Někdy mi trvá i roky najít tu správnou meditaci, ale mám velkou důvěru v to, že najdu, co hledám.
Démoni sledují neobvyklé chování vůle. Je to jejich práce. Chtějí tvořivou vůli svázat s fyzickým světem. Jako mnoho jiných jsem se i já přesvědčil, že mnoho démonů dokáže být pěkně žárlivých, když vidí kolem sebe někoho, kdo jedná svobodně a žije s nádherou, kterou oni v sobě nenalezli.
Echotasa z lunární zóny se zaměřuje na magickou autoritu, magickou ochranu a ukazuje mágovi, jak získat kontrolu nad negativními bytostmi v lunární sféře. Echotasa zdůraznil, že nejlepší způsob jak zahnat negativní bytosti, je spojit se se svým strážným andělem nebo vnitřním duchem. Nakonec je tohle jediná jistá cesta, jak se osvobodit od negativního vlivu. Z tohoto pohledu mohou negativní energie sloužit jako upozornění, abyste se spojili s nejvyšším světlem ve vás samých.
Iniciační rituál pro Bardonovy mágy
Eralicarision ze zemské zóny se specializuje na univerzální formy zasvěcení, které jsou do jisté míry přítomné ve všech náboženských systémech. Je velmi dobrý co se týče sdělení základů zasvěcení ve smyslu přístupů a názorových perspektiv, jež jsou pro duchovní cestu nezbytné. Zeptal jsem se ho na jeho názor ohledně toho, jaký druh iniciace by měl bardonův mág zvolit na začátku cvičení. Jeho odpověď byla, aby každý vyjádřil slova a prozkoumal obrazy na své úrovni a ujasnil si svou duchovní oddanost.
Představivost každého je různá. Všichni jsme unikátní. To, co vidím nebo přijímám od Eralicarisiona, je jako případ člověka, který jde do chrámu vizualizovaného vnitřně. Může to být třeba chrám Šalamounův. Může být mohutný s masivními kamennými sloupy, kamennými chodbami a zdmi. Ztělesňuje nesmírné bohatství nebo může být úplně prázdný a holý. Představa se liší dle individuálního smyslu , co je pro vás SVATÉ.
Když jdete doprostřed chrámu, všimnete si hrobového ticha, které v sobě k tomu účelu chrám uchovává. Je to svaté a posvátné ticho. Je to ticho, které obsahuje moudrost věků a všechny síly, jež je mág-mistr schopen vyjádřit.
Ticho je hlubinou srdce a Duší Země. Ticho není prázdné. Cítíte v něm duchy a srdce všech osvícených bytostí, všech velkých mistrů magie a kosmické moudrosti, kteří kdy žili na naší planetě.
A nyní, když se otevřete tomuto tichu, nabídnete se mu a na oplátku obdržíte dar. Jaký poklad života nebo ducha můžete nabídnout jako oddanost tichu? Co jste kdy udělali pro to, abyste mohli pocítit toto místo jako svůj domov? A jak přijmete to ticho a použijete ho ke změně vašeho života?
Možná se vám zjeví někdo, kdo vám položí takovéto otázky, na něž budete odpovídat. Možná zaslechnete ty otázky ve vlastní duši nebo v srdci. Možná se vrátíte jindy, když budete potřebovat obnovit svou vizi a sílu pro váš úkol. Možná budete poznávat velké učitele jednoho po druhém a každý vám nabídne dar úměrný úrovni vaší oddanosti a druhu vizí.
Oddanost, kterou Eralicarision zjevuje pro Bardonovy mágy je shrnut v následujících slovech, která byste si možná přáli říct nahlas v chrámu moudrosti:
„Ať práce, kterou odvádím při cvičeních, abych se stal mágem, slouží nejvyššímu světlu Božské Prozřetelnosti. Ať božská spravedlnost a harmonie září skrze vše a ve všem, co dělám. Ať slova, která říkám, dech, který dýchám, světlo v mých očích a láska v mém srdci změní svět okolo mě. Ať mou cestu posvěcuje Božská nádhera.
Ať každý, kdo vstoupí do mého života, vidí božský mír, který se ve mně zrcadlí. Ať mě pravda vesmíru, tajemství zrození, světlo, které podporuje a září v každé stvořené bytosti, využívá jako svého služebníka. Ať je má vůle tak dokonalá, že na konci nebude žádný rozdíl mezi uspokojením mých tužeb a konáním Božské Prozřetelnosti na zemi.“
Negativní svědomí
Další zajímavou nepříjemností pro ty, kteří se účastní prací na vnitřní pláni, je to, co bych nazval mít negativní svědomí. Část magie spočívá v otevření srdce a ducha své vyšší intuici. To znamená stát se citlivým k akáše. Cítíte, jaké je ono užitečné, léčivé, inspirující, provázející a moudré. Cítíte, jaký je nejlepší způsob jednání a vaše svědomí vás poučuje o tom, jaká volba ve vás vytvoří na dlouhou dobu harmonii.
Někdy však může člověk přijít na to, že jeho vnitřní hlas nefunguje správně. Není dobrým průvodcem. Jeho následováním se dojde ke špatným výsledkům. Vytváří svár, podkopává ideály a zavádí do nebezpečných a bezvýchodných situací. Nutí vzít si na pomoc ostatní a nejednat moudře, nýbrž takovým způsobem, který se může s odstupem času jevit nepřijatelný, nevhodný a nekontrolovatelný.
Dočasný výpadek svědomí může vyústit například v podřízení se silné myšlenkové formě. Tu může představovat například náboženská organizace nebo skupina, ke které se přidáte, nebo prostě nějaký člověk.
V každém případě ta myšlenková forma blokuje váš přístup k vyšší intuici. Když nahlédnete do sebe, je to právě ta myšlenková forma, která mluví, a ne tichý hlas z vašeho srdce. Proto chce mág ovládnout mentální úroveň, aby mohl sledovat mentální vibrace jiného druhu než toho, který vyhledává záměrně a který je čistým zdrojem.
Bohužel je zde ještě jiný, více ničivý a silný druh myšlenkové formy či nevyrovnanosti, která se objevuje u některých jedinců. Pokud by se tito zaměstnávali mocnými negativními operacemi v minulých životech, pak mohlo být jejich svědomí nebo vyšší intuice do jisté míry poškozené.
Pokud takoví hledají vnitřního průvodce, mluví k nim mocná akášická negativní magická přítomnost. Pak je aktivní magická autorita vyvinutá z minulé inkarnace. Tento výsledek se dostavil vlastní karmou člověka. Někteří se přesto spolehnou na toto svědomí a následují jeho negativní vedení. Jiní mu odolají. Ti si již vytvořili vlastní osobnost v tomto životě a nechtějí se spojit s temnými silami ani s ohledu na to, jak ústřední se mohou zdát pro jejich život.
V tom případě ze jedinci často zcela vyhnou práci na vnitřní úrovni. Vnitřní úroveň přesahuje jejich možnosti. Místo toho budou téměř vždy pracovat skrze známá náboženství, organizace nebo rozvinuté systémy filozofie a etiky. To budou činit, aby mohli mít jako průvodce ku pomoci vnější prostředí, když se nemohou spoléhat na vnitřní světlo.
Někteří jedinci mají takovou moc coby dřívější černí mágové, takže mají svolení k inkarnaci jen pod podmínkou, že se podřídí autoritě jiného člověka. Tak jsou pod dohledem. Není jim dovoleno jednat svobodně a volit svou vlastní cestu životem. Musejí zůstat v pečlivě vyměřených sférách vlivu. V opačném případě jsou podmínky inkarnace porušeny a oni mohou náhle zemřít.
Čas od času se stane, že potkáte lidi, kteří nejenže upřednostňují, ale jsou přímo posedlí prací s nějakou organizací, magickou lóží atd. Nemohou žít bez této vnější podpory vycházející z jejich okolí. Vyžadují neustálou vazbu na ostatní vždy, když podstupují práci na vnitřní úrovni. Pokud jednají mimo pravidla stanovená skupinou nebo organizací nebo náboženstvím, mohou se stát velmi zlomyslnými.
Na druhou stranu přináší nekonečné dobrodružství pokusit se prozkoumat vnitřní pláně vlastním přičiněním. Astrální a jiné úrovně jsou plné nekonečného neznámého území, které má máloco do činění s lidskou kulturou nebo civilizací. Z toho důvodu dokonce i velmi zkušený mág často přilne k různým aspektům fyzického světa. Omezí své magické operace a použijí jen malé množství duchovních a duševních zdrojů, které má k dispozici. Cesty na vnitřní úrovně jen kvůli hledání průvodce zůstávají příliš hrozivé.
Akáša, říše čistého světla nekončí aurou naší planety. Akáša se roztahuje až do koutů vesmíru. Je pozitivní ocenit nekonečnost vesmíru v obojím fyzickém i duchovním smyslu. A je také dobré pochopit naši omezenost, hranice, které nás chrání před neznámým a nebezpečným. Jinou věcí je potlačit strach z té nekonečnosti připojením se k vírám a zvykům, jež nemají valný význam pro váš život.
Tento strach nebo negativita se znovu projeví v duchovní úrovni. Člověk se může bránit před nekonečnou prázdnotou, kterou v sobě cítí, například připoutáním se ke strnulé víře, doktríně, filozofii a myšlenkám, které mu pak slouží jako ukazatele a tabu. Tyto ukazatele říkají: „Neodvažuj se vstoupit za hranice doktríny, víry a interpretace. Za hranicemi správné doktríny leží příšery, kterým se člověk nemůže postavit.“ Jinými slovy, objevíte slepý, nesmyslný strach v pozadí těchto věrouk.
Lék pro tuto situaci mentálního spojení a strnulosti je v iniciaci, jež jsem navrhl – respektovat moc vnitřního ticha. Rozvinout ducha, který může sledovat, naslouchat, rozjímat a vnímat, aniž by používal myšlenky jako primární mód pro jednání. Skutečně tichý duch je natolik otevřený, že snadno pociťuje odraz vesmíru v sobě samém. Je to stav, kde se světlo svobodně zjevuje a mizí. Je to stav, skrze který proudí láska, jež je bez počátku a bez konce. Proto, inspirován tímto zdrojem, stojí duch mimo veškerý strach.
převzato s laskavým svolením autora http://www.frabato.wz.cz