Klidné sezení - vlastní poznatky

Uživatelský avatar
Flox
vášnivý přispivatel
vášnivý přispivatel
Příspěvky: 339
Registrován: 26 zář 2010, 14:02
pohlaví: Muž
Národnost: ČR
Poděkoval(a): 42×
Obdrženo poděkování: 146×

Klidné sezení - vlastní poznatky

Příspěvekod Flox » 02 říj 2015, 00:08

Vím, že to je už v druhém tématu, ale chtěl bych mít téma pouze o sezení a mít v tom pořádek.

Takže ke zkušenostem. Nejdříve jsem o tom četl v Bráně, trochu jsem to zkoušel, ale protože se stále zabývám prvním stupněm, tak jsem to moc neřešil. Později jsem na to narazil v textu od G. Myerinka z knihy Zelená Tvář viz viewtopic.php?f=114&t=474#p3077

Vezmu to tedy nejdříve z pohledu Meyrinka
Text poukazuje na to, že člověk by měl ovládat svojí mysl a mysl by mu měla sloužit. V praxi to je však spíše tak, že my sloužíme tomu, co si naše mysl usmyslí. Jako příklad, jak se o tom přesvědčit ukazuje Meyrink velmi jednoduché cvičení
Abys pochopil, že nejsi své tělo – jak se lidé mylně o sobě domnívají – musíš poznat, jakými zbraněmi nepřítel bojuje, aby nad tebou získal nadvládu. – Teď jsi samozřejmě ještě tak velice v jeho moci, že tvůj život pohasne, jestliže jeho srdce přestane bít a sklesneš do noci, jakmile on zavře oči. Domníváš se, že bys jím mohl pohnout- je to klam: ne, on se pohybuje a jen si přibírá tvou vůli na pomoc. Ty si myslíš, že produkuješ myšlenky. Ne, on ti je posílá, aby sis myslel, že přichází od tebe, a děláš všecko, co chce on. Sedni si zpříma a umaň si, že nepohneš ani článkem prstu, že ani nemrkneš a zůstaneš nehybný jako sloup – a uvidíš, že se na tebe okamžitě nenávistně vrhne a bude tě nutit, abys mu zase sloužil. – Vrhne se ne tebe tisíci zbraněmi, dokud nepovolíš, aby se zase pohnul. – Podle jeho zběsilého vzteku a podle ukvapeného způsobu boje, kdy na tebe bude vysílat šíp za šípem, poznáš, jak velice se bojí o nadvládu a jak veliká je tvoje moc, když se tě tolik obává. … Podřídit si své tělo, to není účel, jaký sleduješ. Jestliže mu zakážeš se hýbat, pak to máš dělat jen z toho důvodu, abys poznal síly, jimž On poroučí. Jsou to vojska téměř nepřekonatelná co do počtu. Vyšle je proti tobě do boje, jednu armádu za druhou, jestli nepřestaneš s tím zdánlivě tak jednoduchým prostředkem nehybného sedění

Zkusil jsem to podle knihy. Meyrink měl pravdu. Bylo to neuvěřitelně úmorné a velmi velmi se mi to nelíbilo :-D Avšak po skončení jsem měl zvláštní pocit, že to je něčím jedinečné a že to musím zkusit příště znovu.

Brzy jsem přišel na to, že se to dá výborně použít k vyprázdnění myšlenek. Mysl zuřila, nelíbilo se jí co dělám, bylo to úmorné a trpěl jsem. Poznal jsem, že to jsou myšlenky, které tělo tvoří samovolně mimo mojí vůli. Převzal jsem tedy vedení a přestal ty negativní myšlenky vytvářet. Resp. jsem se snažil mysl vypnout úplně. V tom okamžiku jsem přestal trpět. Nebyly tu myšlenky, že se mi to nelíbí a chci skončit. V okamžiku kdy jsem se zapomněl a začal jsem myslet, zase začalo tělo velmi vyvádět, že se mu to nelíbí. Hned jsem poznal, že trpím a tím jsem byl upozorněn na to, že zase myslím. Což se mi samozřejmě nelíbilo a opět jsem vypl myšlenky. Měl jsem dobrou motivaci nemyslet. Brzy jsem zjistil, že tohle je jedno z nejúčinějších cvičení na kontrolu myšlenek, jaké jsem kdy zkoušel. Alespoň v mém případě.

Co se kolen u sebe týče... zjistil jsem, že když je mám mít u sebe, je cvičení velmi namáhavé a to vedlo k tomu co jsem psal výše. Zkoušel jsem si je svazovat k sobě. Cvičení se mi ale zdálo málo obtížné a měl jsem pocit, že mě to nemotivuje tolik nemyslet a výsledky byly slabší. Takže později jsem od svazování upustil. Zjistil jsem, že poměrně po několika málo cvičeních se mi výrazně posílily svaly a bylo jednodušší kolena udržet u sebe. (Většinou jsem cvičil půl hodiny.)

Po nějaké době jsem upustil od držení kolen u sebe na delší dobu. (pár měsíců?) Později jsem je zase zkusil mít u sebe a zjistil jsem, že to je z mého pohledu obrovský rozdíl. Pokud mám kolena u sebe, tak po skončení se cítím nabitý a plný síly. Když kolena nebyla u sebe, ale byla volně, tak jsem tohle necítil.

Po delší době také cvičení přestalo být obtížné. Zjistil jsem, že mysl na mě neútočí a tělo se moc nevzpouzí. Dokonce v tom sedu je cítit klid a je mi příjemný. Zjistil jsem, že se do toho pak nemusím tolik nutit.

Co se ergonomie týče... mezi stehny a trupem to chce vážně pravý úhel. Když sedím na posteli, tak mám zadek trochu níže než kolena a bolí z toho ramena, takže si vždy podložím něčím zadek. Ramena také bolí, pokud mám dlaně na kolenech. Lepší je když se špičky prstů dotýkají kolen.

No a záda... s tím jak cvičíte se posilují zádové svaly... Obrázek Osvědčilo se mi dát zadek trochu víc dozadu a červeně vyznačenou část páteře tlačit dopředu, zeleně vyznačenou část zase trochu dozadu a bradu lehce přitáhnout k hrudníku. Když se normálně postavíte, tak páteř má tvar písmene "S" a když se nad tím člověk zamyslí, tak pokud normálně stojí, tak ho záda nebolí. Tím prohnutím podepírá páteř sama sebe. Při sezení se to ale většinou neděje. Když jsem se tohle naučil, tak se sezení stalo mnohem pohodlnější. Zvládl jsem sedět i hodinu v kuse skoro bez hnutí... ikdyž občas záda ochabovaly a musel jsem je zase narovnat.
Lidé si myslí, že svobodný člověk dělá to, co dělat chce. Ale doopravdy svobodný člověk nemusí dělat to, co chce. Není otrokem žádostivosti svého ega být "lepší" než jiní :smich:

Uživatelský avatar
Flox
vášnivý přispivatel
vášnivý přispivatel
Příspěvky: 339
Registrován: 26 zář 2010, 14:02
pohlaví: Muž
Národnost: ČR
Poděkoval(a): 42×
Obdrženo poděkování: 146×

Re: Klidné sezení - vlastní poznatky

Příspěvekod Flox » 03 říj 2015, 11:33

Další tipy:
Pojal jsem to podle Meyrinka, kde jde o vítězství vůle. Takže vždycky jsem si předem určil čas a když jsem zapnul stopky, tak znamenalo, že to musím dokončit. V opačném případě by to ve mě zanechalo negativní dojem a oslabovalo moji vůli. Pokud jsem to úspěšně dokončil, tak jsem měl naopak pocit, že to moji vůli posílilo.

Cvičení lze dělat tak, že budete vidět kolik času zbývá a nebo ne. Čas se vleče pomalu v obou možnostech a oba způsoby mě vytáčí :-D Na cvičení jsem používal stopky s odpočtem, které zapípají po půl hodině. Pokud se nebudete během cvičení dívat na čas, tak se ujistěte, že jste stopky vážně zapnuli. Zvláště pokud se rozhodnete nepohnout se, dokud stopky nezapípají a vydržet co to jen jde. Jinak to cvičení může být obzvlášť obtížné.

Někdy se mi zdálo, že se mi cvičení vůbec nedaří a dávalo mi to zabrat. Myšlenky lítaly a nekontrolovatelně vířili. Přesto považuji za dobré to dokončit i kdybych si to měl jenom odsedět (ten sed používám hlavně ke cvičení pro kontrolu myšlenek). Často se mi pak zdálo, že další den to jde o poznání snadněji.
Lidé si myslí, že svobodný člověk dělá to, co dělat chce. Ale doopravdy svobodný člověk nemusí dělat to, co chce. Není otrokem žádostivosti svého ega být "lepší" než jiní :smich:

Uživatelský avatar
Michal
vášnivý přispivatel
vášnivý přispivatel
Příspěvky: 358
Registrován: 11 pro 2012, 18:44
pohlaví:
Poděkoval(a): 24×
Obdrženo poděkování: 34×

Re: Klidné sezení - vlastní poznatky

Příspěvekod Michal » 03 říj 2015, 14:31

Čeho vlastně chceš dosáhnout?

Uživatelský avatar
Flox
vášnivý přispivatel
vášnivý přispivatel
Příspěvky: 339
Registrován: 26 zář 2010, 14:02
pohlaví: Muž
Národnost: ČR
Poděkoval(a): 42×
Obdrženo poděkování: 146×

Re: Klidné sezení - vlastní poznatky

Příspěvekod Flox » 03 říj 2015, 20:35

V první řadě chci dosáhnout kontroly nad myslí. Vyprázdnění mysli a posilování vůle. V této pozici mám dobré podmínky pro mentální cvičení.

Druhá věc, je to, že když se to daří, je to dobrá forma odpočinku a relaxace. Člověk si odpočine sám od sebe.

Další věc je, že nějakým zvláštním způsobem se cítím dobitý energií a lepší náladou než na začátku. Zvláštní je, že to dobití tolik nefunguje, pokud nemám kolena u sebe.

Takže mi nejde čistě o zvládnutí té pozice.
Lidé si myslí, že svobodný člověk dělá to, co dělat chce. Ale doopravdy svobodný člověk nemusí dělat to, co chce. Není otrokem žádostivosti svého ega být "lepší" než jiní :smich:

Uživatelský avatar
Arex
mě už nikdo nezastaví
mě už nikdo nezastaví
Příspěvky: 1358
Registrován: 18 zář 2010, 13:33
pohlaví: Muž
Poděkoval(a): 177×
Obdrženo poděkování: 1104×

Re: Klidné sezení - vlastní poznatky

Příspěvekod Arex » 03 říj 2015, 22:27

Gustav Meyrink: Obrazy vepsané do vzduchu

"Jedné noci, v zimě, kdy jsem si pro hluboký sníh nemohl vyjet na oblíbené cesty po kopcích, seděl jsem na lavičce u Vltavy. Za mnou čněla stará mostecká věž s velikými hodinami. Již po několik hodin jsem tam seděl, chvěje se chladem, přestože jsem byl zachumlán do kožichu, a zíral do černošedého nebe, usiluje o to, dosáhnout jakýmkoliv způsobem toho, co mi bratří žijící v Indii v náznaku popsali jako vnitřní zření. Zase vše nadarmo! Až do té chvíle, a to už od dětství, se u mne projevoval překvapivý nedostatek jinak mnohým lidem propůjčené schopnosti představit si se zavřenýma očima portrét či tvář nějakého člověka. Pro mne bylo zhola nemožné například říci, zda ten či onen můj známý má modré, hnědé nebo šedé oči, rovný nebo zahnutý nos. Vyjádřeno jinak: byl jsem navyklý slovnímu, ne obraznému myšlení. Předsevzal jsem si podle vznešeného vzoru Gautamy Buddhy, že pokud to bude v mých silách, nevstanu z lavičky dříve, dokud se mi nezdaří dosáhnout alespoň malého pokroku. Uběhlo asi pět hodin, a tu se náhle vnutila pohříchu lidská otázka: Kolik je asi hodin? A hle! Právě v tom okamžiku, kdy jsem se vytrhl ze svého ponoření, zřel jsem kupodivu s jasností větší než bylo mé předchozí vnímání nějakého skutečného předmětu, ohromně jasně zářící ciferník hodin, vznášející se na obloze. Ručičky ukazovaly za dvanáct minut dvě. Jasně jsem cítil, jak s mi zastavuje srdce, což jsem přikládal za následek tomuto mohutnému dojmu. Jak jsem si brzy poté všiml, šlo o omyl, protože zpomalení tepu nebylo následkem, ale příčinou té vize. Měl jsem přitom zvláštní pocit, že mi nějaká ruka svírá srdce. Otočil jsem se a pohlédl na hodiny: i ony ukazovaly za dvanáct minut dvě! Je vyloučeno, že bych se tím směrem otočil už dříve a měl takto do jisté míry vodítko k určení času, protože jsem po celých pět hodin seděl zcela nehybně, jak to vyžaduje přísný předpis při podobných koncentračních cvičeních. Nacházel jsem se ve stavu blaženosti, jen do mého srdce se vkradla tichá obava: Zůstane vnitřní oko otevřeno? Znovu jsem se pustil do svých cvičení. Po nějakou dobu bylo nebe černošedé a uzavřené jako dříve. Náhle mou myslí kmitl nápad, zda by se nezdařil pokus o nové zkrocení tepu mého srdce, jak se to přihodilo během vize, nebo s největší pravděpodobností dokonce před tím, než k ní došlo. Neměl bych tolik mluvit o nápadu, jako spíše o napůl instinktem daném závěru, odvozeném ze smyslu jedné věty Gautamy Buddhy, který se mi vnutil, jakoby pocházel z úst rodícího se hlasu v mém vlastním těle. Ta věta zněla: „Ze srdce vycházejí věci tohoto světa, rodí se v něm a v něm se spojují.“ Měl jsem na základě dříve provozovaných jógických praktik představu o tom, jak bych měl postupovat, abych do jisté míry ovlivnil srdeční tep. Pokus se zdařil. Poprvé v mém životě. Ihned se dostavil mně dosud neznámý stav. Zachytil mne intensivní pocit nenormální bdělosti. Současně s tímto pocitem ustoupil před mým zrakem kus nočního nebe. Podobalo se to počátku hry laterny magiky, jakoby se ten kousek nebe odděloval od atmosféry a posunoval se do dalších nezměřitelných hlubin prostoru, náhle to už nebylo žádné pozadí, a přitom jsem si s údivem uvědomil, že jsme během života, a dokonce i ve snu – vždy stále obklopeni pozadími – azurově modrým vzduchem nebo ovzduším, plným výparů – zdmi libovolné formy – a nikdy si to neuvědomujeme. V té kulaté díře ve vzduchu stál geometrický znak: neviděl jsem jej tak, jak zříme věci v běžném životě, to je z dálky nebo ze strany, ať už to zní sebepodivněji, mohl jsem na něj pohlížet současně ze všech stran, jakoby mé vnitřní oko nepředstavovalo čočku, ale do jisté míry kruh, opsaný kolem tohoto vizionářského obrazu. Odtud též ten nový dojem, že zde chybí jakékoliv pozadí. Geometrický znak představoval tzv. „In hoc signo vinces“ (V tomto znamení zvítězíš), totiž kříž, stojící na velkém latinském písmeni H. Zíral jsem na to znamení s chladným a jakoby nevzrušitelným srdcem: nebylo ve mně ani stopy po sebepřeceňování nebo po něčem podobném. To bylo ostatně velmi přirozené, neboť již tehdy jsem měl málo pochopení pro extatické stavy. Po chvíli se mi zjevily ještě další geometrické znaky. Chápal jsem je jako první stránky slabikáře zření. Domů jsem si přinesl jako trvalý zisk přesné vědění o tom, jak napříště zařídit, abych znovu dosáhl vnitřního zření: ovlivnit srdeční tep, přimět se k větší bdělosti, zaměřit paralelně osy očí tím, že se budu soustředěně dívat do největší dálky atd."


Buď při aplikování Meyrinkových cvičení zdravě opatrný, protože pan Meyrink usiloval většinu svého života hlavně o jasnovidnost a otevření smyslů - zejména ve svém mládí tento cíl příliš nerozlišoval od kontroly myšlenek; v jeho nazírání prostě souvisely. Když přišel na to, že to jsou dvě různé věci, vyrovnával si získanou nerovnováhu tělesného a duševního "pozicí stromu" - Vrikšásanou.


Vrikšásana.jpg
„Srdce, buď statečné a spěj vpřed!“, tak volají všichni, kdož jsou sklíčeni smrtelností. Tak zní heslo zasvěcenců zanícených touhou po Absolutnu a stoupajících po žebříku Poznání. Ale až v soutěsce mezi obočím rozzáří se Světlo jako plamen blesku!

Uživatelský avatar
Flox
vášnivý přispivatel
vášnivý přispivatel
Příspěvky: 339
Registrován: 26 zář 2010, 14:02
pohlaví: Muž
Národnost: ČR
Poděkoval(a): 42×
Obdrženo poděkování: 146×

Re: Klidné sezení - vlastní poznatky

Příspěvekod Flox » 13 říj 2015, 21:48

Arex: takže, jaké živly měl Meyrink v nerovnováze? Já jsem si zatím akorát všiml, že pokud se zaměřím na spojená kolena a ruce na stehnech + nohy od kolen po paty, tak v sobě cítím takový zvláštní pocit vnitřní vyplněnosti a tíže. Jakoby celé moje tělo bylo vnitřně více vyplněné, více husté. Hádal bych, že to souvisí s :zivel-zeme:
Taky se mi občas rozplývají obrysy těla při nehybnosti. Eduard Tomáš někde vysvětloval, jak to rozplývání funguje, pokud se dobře pamatuji. Uváděl to v souvislosti s technikou dýchání skrz páteř. Každopádně rozplynuté obrysy těla považuji za běžný průvodní jev relaxace.
Lidé si myslí, že svobodný člověk dělá to, co dělat chce. Ale doopravdy svobodný člověk nemusí dělat to, co chce. Není otrokem žádostivosti svého ega být "lepší" než jiní :smich:

Uživatelský avatar
Havran
mě už nikdo nezastaví
mě už nikdo nezastaví
Příspěvky: 585
Registrován: 26 črc 2011, 21:08
pohlaví: Muž
Národnost: ČR
Obdrženo poděkování: 24×

Re: Klidné sezení - vlastní poznatky

Příspěvekod Havran » 20 říj 2015, 11:32

Flox píše:...Cvičení lze dělat tak, že budete vidět kolik času zbývá a nebo ne. Čas se vleče pomalu v obou možnostech a oba způsoby mě vytáčí :-D ...


No pokud usiluješ o výsledek tak pořád budeš řešit problém času. V okamžiku, kdy uděláš cvičení jen pro vlastní cvičení, čas ztratí význam.

Ahoj Havran
Having power isnt as good as you thing ...
... whom am I kidding? Power is GREAT!

Uživatelský avatar
gooolem
vášnivý přispivatel
vášnivý přispivatel
Příspěvky: 397
Registrován: 04 říj 2010, 11:05
pohlaví: Muž
Národnost: ČR
Poděkoval(a): 278×
Obdrženo poděkování: 435×
Kontaktovat uživatele:

Re: Klidné sezení - vlastní poznatky

Příspěvekod gooolem » 20 říj 2015, 13:05

To co pise Havran mohu potvrdit. Cvicim to pro poteseni a je mi jedno jak dlouho a az mam z vysledku dobry pocit a shoduje se s pozadavkem na zvladnuti cviku, tak pak ho teprve zacnu merit a vetsinou je to vic, nez je potreba. Taky mne zpocatku cas znervoznoval :-D
Hlavu nesu v oblacích, však nohy z tuhé hlíny uplácané mám.

Uživatelský avatar
Flox
vášnivý přispivatel
vášnivý přispivatel
Příspěvky: 339
Registrován: 26 zář 2010, 14:02
pohlaví: Muž
Národnost: ČR
Poděkoval(a): 42×
Obdrženo poděkování: 146×

Re: Klidné sezení - vlastní poznatky

Příspěvekod Flox » 20 říj 2015, 16:50

Havran: s tím souhlasím. Záleží na situaci a na tom jak moc silné jsou touhy dělat něco jiného. Když se mi cvičení daří, tak často mám chuť, aby to trvalo ještě déle. Když jsem se naučil to dělat, tak abych si u toho i trochu odpočinul, tak jsem to cvičení vyhledával podvědomě o něco častěji.
Lidé si myslí, že svobodný člověk dělá to, co dělat chce. Ale doopravdy svobodný člověk nemusí dělat to, co chce. Není otrokem žádostivosti svého ega být "lepší" než jiní :smich:

Uživatelský avatar
Flox
vášnivý přispivatel
vášnivý přispivatel
Příspěvky: 339
Registrován: 26 zář 2010, 14:02
pohlaví: Muž
Národnost: ČR
Poděkoval(a): 42×
Obdrženo poděkování: 146×

Re: Klidné sezení - vlastní poznatky

Příspěvekod Flox » 13 lis 2015, 01:44

Další poznatek... Je to celkem logické není to nic překvapivého :-)
při delším sezení poměrně dost ovlivňuje pohodlí to, jestli jsem trochu předkloněný dopředu nebo trochu zakloněný dozadu. Ikdyž držím esovitý tvar páteře, viz obrázek nahoře, tak při mírném předklonu je nutné zapojit zádové svaly. Takže ideální je pravý úhel vůči zemi.

Obrázek
Lidé si myslí, že svobodný člověk dělá to, co dělat chce. Ale doopravdy svobodný člověk nemusí dělat to, co chce. Není otrokem žádostivosti svého ega být "lepší" než jiní :smich:

Uživatelský avatar
Agalandis
jdu do sebe
jdu do sebe
Příspěvky: 29
Registrován: 14 bře 2023, 17:53
pohlaví: Muž
Národnost: ČR
Poděkoval(a): 27×
Obdrženo poděkování: 13×

Re: Klidné sezení - vlastní poznatky

Příspěvekod Agalandis » 22 dub 2023, 12:04

Zkoušeli jste při asáně v sedě spojit to, když už to děláte půl hodiny, s cvikem ducha druhé úrovně například? Myslím tím vizuelní cvičení, pak akustické apod? Ono už to celkem začíná lézt do času :D
Východní Čechy. Rád se s někým sejdu :)

Uživatelský avatar
Sen
jdu do sebe
jdu do sebe
Příspěvky: 44
Registrován: 19 úno 2015, 10:36
pohlaví: Muž
Národnost: ČR
Poděkoval(a): 193×
Obdrženo poděkování: 27×

Re: Klidné sezení - vlastní poznatky

Příspěvekod Sen » 22 dub 2023, 20:33

Agalandis píše:Zkoušeli jste při asáně v sedě spojit to, když už to děláte půl hodiny, s cvikem ducha druhé úrovně například? Myslím tím vizuelní cvičení, pak akustické apod? Ono už to celkem začíná lézt do času :D


Myslím, že to spojení je žádoucí...:)


Zpět na “Fyzická úroveň - 2. stupeň”

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host