FRABATO.CZ diskuzní fórum

Okultní anatomie lidského těla

Při tělesném cvičení III. stupně začne žák objevovat své elektromagnetické (EM) pole, které je z části popsané v teoretické kapitole Brány. Informace o něm získáváme např. ve snech, kde nejspíše začneme EM pole ovládat dřív než ve hmotné sféře (s vědomím ve hmotě). Určité ideje je také možné získat v „bdělém“ stavu. Informace mají charakter podle živlu, který v nás vládne. U těch, kdo praktikují pečlivě, by to mělo přicházet všemi smysly. Z hlediska vizuálního se před námi objevují obrazy, kde dominuje světlo a tma. Akusticky to mohou být dva paralelní zvuky, které jsou diametrálně odlišné a z hlediska pocitového můžeme být vrženi do světa, kde pozorujeme v tmávém prostředí nějaký zdroj světla a jeho působení na nás. Elektrické fluidum využívá póry jako zřídla a magnetické fluidum jako nory, neutrální princip se stará, aby určité póry zůstaly neobsazeny. Pocitově pak cítíme z elektrického fluida pálení, štípání apod. u magnetického potom mocné vtahování, které nám dál vyvolává pocit bočního posunování. Zatímco magnetické fluidum se jeví ze silového hlediska konstantní po tělesných plochách, tak elektrické jakoby vyhledává konce údů, výběžků apod., tam se shromažďuje - v těch místech je nejsilnější.

Než popíšu části těla je třeba upozornit na pár věcí. Tak předně, na pozorování fluid je důležité do těla dostat pránu (životní energii), díky tomu zaktivizujeme zření. Nyní je možné toky různě měnit, ale to není našim úkolem. Tělo je ve stavu, kdy „vdechlo“ energii a jsme tedy v aktivním meditativním stavu. Nyní je třeba se vzdát těla a pozorovat ho jako někdo jiný. Přebytečná energie se z těla začne vytrácet a celý systém se dostává do zaběhnutého (pasivního) stavu a právě při tomto procesu se nám na určitou dobu podaří sledovat (vyciťovat) štěpení této energie na určitá fluida a jejich obsazování tělesných ploch. Toky fluid se řídí podle přísných geometrických pravidel - pomyslnými výslednicemi jsou zde neutrální plochy, které jsou v ideálním případě rovnoběžné a dělí každou tělesnou část na levou a pravou. Vnitřní části těla korespondují s vládnoucími živly (Hlava - oheň, elektrické fluidum; hrudník - vzduch, neutrál; břicho - voda, magnetické fluidum; tělo jako celek - země, elektromagnetické fluidum). Pokud člověk nemá správné držení těla, tak nedochází k dokonalé distribuci fluid (příroda si najde alternativní cestu sama) a nešťastlivec se potýká se zdravotními problémy.

Zkusím teď více specifikovat popis v Bráně, protože není úplně jednoznačný. Porovnávat budu se zkušenostmi se svým tělem.


HLAVA

Brada je silně elektrická a fluidum směrem ke krku oslabuje - u krku je potom neutrální. Nejsilnější elektrické fluidum je na levé lícní kosti. Nejzazší bod přední části hlavy je pravá lícní kost, zde se skokově mění fluidum z elektrického na magnetické. Spodní část přední části hlavy je výraznější než vrchní část (od nosu nahoru). Čelo jsem shledal velmi málo elektrické, spíše neutrální (to samé temeno hlavy).

OČI

Na oči se přenáší poměrně velká část elektrického fluida. Pravá a levá strana je dost zavádějící, spíš bych řekl pár milimetrů od víčka (dovnitř i ven na povrch oka). Je tedy zjevné, že zadní „kulový vrchlík“ je větší než přední.

UŠI

Levé ucho je elektrické z profilového pohledu a mírně magnetické ze strany přilehlé k hlavě - pravé přesně naopak. Přední a zadní částí je zde myšlen pravděpodobně Helix (nosná část ucha, která končí u lalůčku) - ten je totiž na hraně neutrální.

ÚSTA A JAZYK

Ústa jsou mírně elektrická a hlavně neutrální. Ústní dutina je magnetická a směrem k hltanu je čím dál více neutrální. Jazyk je neutrální ze stran a zespod, pokud leží volně, tak vrchní strana má tendenci být magnetická (kopíruje obrys dutiny ústní). Při pozvednutí jazyka se zavřenou pusou je celý neutrální. Při otevření úst nebo vysunutí jazyka se stává špička elektrickou.

KRK

Tady jsem v rozporu s vnitřkem, přišel mi neutrální. Doufám, že to nevěstí nějakou nemoc.

HRUDNÍK

Pravá a levá strana jsou plochy pod pažemi.

RUCE

Jsou párové, stejně jako uši a nohy. Takže levé strany rukou jsou elektrické a pravé magnetické. Jsou zde myšleny i paže (fluidum se nemění od ramen až po konce dlaní). Levou a pravou stranu poznáme tak, že si lehneme na záda a ruce položíme přirozeně na hrany - tak najdeme i neutrální plochu paží. U nohou rovinu najdeme ještě snadněji.

MUŽSKÝ POHLAVNÍ ÚD

Je neutrální a uvnitř magnetický. Podle úrovně prokrvení roste i síla elektrického fluida, které se shromažďuje v žaludu. Tím je tedy myšlena ta přední část, která není na(ne)štěstí přední vždy.

ŽENSKÉ POHLAVNÍ ÚSTROJÍ

Tady jsem s vlastní zkušeností krátký, ale analogicky bych řekl, že přední částí je myšlen poševní vchod, zadní bude děložní hrdlo.

POSLEDNÍ OBRATEL PÁTEŘE A KONEČNÍK

Zde patří i hýždě (neutrální). O magnetický vnitřek se stará konečník (celá střeva jsou magnetického rázu).


Pokud přijdu na nějaký omyl, či něco nového, tak budu aktualizovat. Dle mého se s těmito údaji žádná díra do léčitelského světa neudělá. Vidíme, že jsou zde popsány většinou části statického charakteru, takže jde jen o urychlení procesu léčení jednoduchých nemocí, hojení ran apod. Lepší je tyto věci brát jen jako informaci a naučit se léčit pomocí životní síly v základní formě (jedině tak je nejspíš možné léčit oblasti dynamického charakteru - vnitřní orgány). Všechny výhody a nevýhody jsou naznačeny v knize, takže nebudu plýtvat místem.

Může mi někdo potvrdit excentrické smyslové anomálie, které se vyskytují po dýchání v jednotlivých orgánech? Od doby, kdy tohle cvičení dělám se občas stane, že moje tělo(?) špatně vyhodnotí, co se „doopravdy“ děje. Jde například o:

posunutí zraku mimo tělo - to je pak nuceno mrkat, ale je to zbytečné, protože oči jsou fyzicky zavřené nebo

posunutí sluchu do té míry, že se tělo(?) lekne přítomnosti někoho jiného, ale reaguje vlastně samo na sebe atd.

Tyto úkazy se dějí jen na začátku spánku, kdy už tělo několik desítek minut spí a vědomí začne oslabovat. Aby se to nestávalo, tak by teoreticky stačilo držet vědomí celou noc, ale to by musel být mistrovský počin.

To jsem rád, že to není anomálie, dík za reakci. Kdyby se to ovšem samovolně stávalo ve dne, tak bych si připadal nemocný. Spíš se mi zdá, že jsem zachytil nějaký přirozený noční proces. V tu chvíli je těžké něco dělat, protože vědomí je zrovna oslabené a když si toho všimne, tak zalarmuje celé tělo (které je polomrtvé). Pak dojde k sjednocení a probuzení a není po těch jevech ani památky. I kdybych udělal nějakou rovnováhu, tak stejně zas půjdu spát, dostanu se za bod, kde tělo „zkamení“ a teoreticky jsem svědkem toho samého a nebo ztratím vědomí ještě dřív.

To je s největší pravděpodobností hlas přírody. Je to výsledek cvičení dharany, tady ji dle mého zastupuje mentální cvičení 2. a 3. stupně. Pokud se totiž povede dokonalá imaginace, tak zákonitě vede k prázdnotě. Ze začátku se to zdá jako neúspěch v imaginaci, ale časem jsem pochopil, že to co tu imaginaci nahradilo je kvalitnější (nenahradila ji jiná myšlenka ani vědomí nepolevilo, spíše naopak). Když se na to člověk začne soustředit, tak uslyší ty hlasy. Někdy jsou podobné lidským, jindy je to jen pulsace, hřmění apod.

Musel jsem odejít, tak jsem to rozdělil na dvě zprávy. Je na tobě, čeho chceš dosáhnout. Z hlediska mystického teoreticky není třeba umět imaginovat. Jsi toho živým důkazem, když ses dostal až na vrchol dhárany.

Když jsem si uvědomil sílu imaginace, tak teď ani nejsem schopen říct, jestli ji vůbec potřebuju. Mágové chtějí dění ovládat, a to pomocí imaginace jde, ale nejsem si jistý, jestli na světě vůbec najdu okamžik, kdy bude třeba ji využít. A to i přes to, že mě svět, jak ho dnes vidím, irituje. Jakmile se zaměřím na nějaký problém a chci ho změnit, tak mi svědomí řekne, že je to malichernost (i když se třeba jedná o problém velké části Země).

Je ale taky jisté, že ještě nemám potřebný nadhled a možná přijde doba, kdy bude důležité projevit se pomocí imaginace. Pokud se rozhodneš ji cvičit, tak bych řekl, že ti půjde rychle. V případě dvojrozměrných vizualizací použiješ prázdnotu jako pozadí a v prostoru imaginaci vložíš dovnitř prázdna. Neměl by to být problém.