Jeden zážitek mi připomněl co jsem četl v BKOZ.Jednou jsem měl sen, běžel jsem okruh na stadionu a máchal jsem u toho rukama, jak už to tak sportovci dělají... a říkám si, jestli moje fyzický ruce na posteli se taky takhle hýbou. Opatrně jsem pootevřel oči a zjistil jsem, že ruka kterou cítím je někde v prostoru a je neviditelná. A také jsem viděl, že skutečná ruka leží na posteli. Pohyboval jsem tedy mentálním/snovým tělem.
Po delší době jsem ten pokus s rukou několikrát opakoval. Měl jsem ruku v nějaké pozici v tom snu a soustředil jsem se na tu ruku a opatrně jsem u toho otevíral oči. Při jednom pokusu jsem takto vymístil obě ruce. Dlaně jsem k sobě přiložil a prsty jsem mezi sebou vzájemně proložil a stisknul. Působilo to celkem věrohodně. Jen jsem ty ruce neviděl a obrysy rukou nebyly úplně tak ostré jak jsem zvyklý u skutečných rukou. Poté když jsem ruce zase dal od sebe, tak jsem sledoval, že moje skutečná ruka působí tak nějak mrtvím dojmem. Neměl jsem v ní cit. Jako by to byl cizí kus masa. Dokonce jsem měl pocit, že kdybych se do ní kousl tak to neucítím. Měl jsem chuť to udělat, ale rozmyslel jsem si to. Poté jsem vstal úplně a sledoval jsem jestli během vstávání z postele nenarazím na nějaký přechod sen->realita nebo jestli neotevřu znovu oči a jestli se mi to celý nezdá, ale nic takovýho jsem nezaznamenal.
Zjistil jsem, že když takovýmto způsobem vymístím celou ruku, tak můžu pokračovat dále a mohu vymístit komplet celé tělo. Prostředí kde se pak nacházím působí jako hodně divný sen. Pokud tam ztratím bdělost, stane se z toho normální sen. V tomto prostředí obvykle vidím svoje vlastní představy a můžu je tam zhmotnit.
Všiml jsem si, že u tímto způsobem vymístněného těla je potřeba si silou vůle stále dokola udržovat myšlenky na pozici těla. V případě, že to nedělám dostatečně dobře si uvědomím(začnu vnímat) sebe, jak ležím na posteli a se musím vymístit znovu. U té ruky je také potřeba si udržovat vůli novou pozici. To se mi dařilo třeba tak, že jsem s ní nepřetržitě hýbal.
Snad tento text bude někomu nápomocný
Jinak ještě přidávám úryvek z BKOZ, ke se píše o něčem takovém.
Usedněte opět ke stolu, na němž necháte ruce klidně ležet. Plasticky si představujte, že
duchovní pravá ruka vystupuje z fyzické. Psychickou ruku položte vedle fyzické nebo ji nechte stolem padnout do klína. Představovanou duchovní ruku musíte pokládat za svou skutečnou ruku. Ve hmotné ruce nastane mentálně volný prostor ve tvaru zevní ruky. Myslete přitom, že hmotná ruka je bez prostoru a že se tedy nachází ve čtvrté dimenzi tj. v akášickém principu. Podařilo-li se Vám udržet tuto představu několik vteřin, jděte se svojí mentální rukou opět nazpět do hmotné ruky a ukončete tím cvičení.
