Mentální úroveň

[gooolem]

Prosím, je tu někdo, kdo by byl ochoten podělit se o své PRAKTICKÉ zkušenosti a poznání, které souvisí s mentálním cvičení tohoto stupně?

Třeba zpusob nalezeni stredu ve sledovanem objektu...

[majstro]

Co se tyce nalezeni toho stredu, prijde me to vesmes intuitivni....asi to neni o tom, ze musis geometricky premyslet a hledat kde je ten stred. Vzdycky to delam intuitivne. Pres ten bod si to pak vetsinou nabijim.....

[gooolem]

Díky. Mě napadly dvě varianty a to jedna spočívající v tom, že si nakreslím od rohu do rohu, nebo skrz, čáru a po ní jedu až do středu a pak druhý způsob, kdy jakoby do předmětu vplavu, vplynu a v něm se nechám přirozeně usadit ve středu předmětu, což se dá zřejmě také považovat za intuitivní. Jsou to zajímavé pocity. Intuitivním proplutím do středu by se zřejmě dala vyřešit otázka nalezení středu u asimetrického předmětu, kde bych se asi ukreslil, kdybych měl přímkami vyznačit střed :-D.

[Tomáš]

Jeden přítel mi poradil dobrou říkanku. :-) "Ani nahoře, ani dole, ani vpředu, ani vzadu, ani vlevo, ani vpravo."

[gooolem]

Jako říkanka se to moc nerýmuje, ale rozumím tomu :-)

[gooolem]

jestli nevadí, podělím se se svými úvahami: Uvědomování si sebe uprostřed předmětů. Pokud se snažím myslet si, že jsem uprostřed předmětu, jsem já tady, mimo předmět a má myšlenka v předmětu. Je to ovšem správně? je to pouze myšlenka na střed. Vcítit se do středu předmětu je jiná věc, je tam víc než myšlenka, je tam pocit. Ovšem stále i při tomto cítím své tělo venku a těžko se mi na něj zapomíná. Další možnost vidím v tom představit si, že se celý, i s představou těla dostanu do předmětu v pozici, kterou tělesně mám a pak se lépe a rychleji spojím s pocity, že jsem v předmětu a lépe zapomenu na tělo, ovšem zde zase probíhá brnění celého těla, takže opět na tělo nemůžu zapomenout.

[Tomáš]

Možná záleží na tom, jak si to říkáš. :-D Zkus si uvědomit, co tam přenášíš. Sebe nebo své vědomí? Ten samí přítel mi řekl, že s pozorností přechází i vědomí. Takže věnuj pozornost středu a uvidíš to. :-)

Ať se daří.

[gooolem]

Ano, ano, kdyz prenasim pozornost do stredu, ocitam se po chvilce cely v predmetu,takze prestavam vnimat sve telo, cili na nej zapominam. Neni to zas tak slozite ;-)

[gooolem]

Zjistuji, ze kdyz se prenesu do predmetu "spravne" zahrivam se. Pokud citim v usich, krku, nohach ci kdekoli jinde tlak, neni neco v poradku...

[gooolem]

A kde hledat stredovy bod napr. u sklenice? Ma se hledat ve stredu dna sklenice nebo ve stredu prostoru do ktereho se leje voda?

[majstro]

No pokud chces ovlivnit tu vodu, tak samozrejme uprostred te vody....

[gooolem]

A pokud nechci nic nabíjet a jen cítit prostorovost?

[Tomáš]

Kde bys hledal střed duté koule? :-) Podobně je to i se sklenkou. Já bych ho hledal někde nad dnem. :-)

[gooolem]

no, ale třeba dutá koule, stejně tak jako sklenice, když budu hledat jejich střed uprostřed toho dutého prostoru, nebo někde v něm, nepůjde už o to najít střed předmětu, nebo jo? jak pak můžu vnímat prostorovost předmětu, když budu vlastně mimo něj? Možná jsem dutej já :-D, ale tomuhle zatím moc nerozumím.

[Adam]

Napadá mě - analogicky - zkus si představit třeba pozemek obehnaný plotem, nebo rovnou palisádu okolo hradiště na vrcholu kopce, nebo třeba i jenom střed nějaké prázdné místnosti, pokoje - když si představíš sebe v jejím středu, budeš si uvědomovat ten prostor okolo sebe a ohraničení toho prostoru, byť třeba vzdálené. Obsah nalezneš v účelu - oplocená zahrada v tobě vyvolá jiný pocit než bitevní pevnost a ta zase jiný než prosklená kancelář ... a přitom je to pořád prázdný prostor vytyčený nějakou vnější hranicí. Ať se daří, A.