Lidské vědomí beru jako "celek" se vším, mohu to přirovnat ke stromu života, který obsahuje jak světy stvořené, tak nestvořené (nekonečné světlo), v podstatě neexistuje co by toto vědomí přesahovalo, protože je v něm vše obsáhlé. Vědomí tedy vnímám jako Boha.
Odvrhnutím jedné části, vnějšího stvořeného, by došlo k rozpolcení pomyslného "celku", tedy došlo by k vydělení a ne k sjednocení.
Samozřejmě pokud jde o poznání, tak cestou je dokonalé uvnitřnění, ale to neznamená odvrhnutí, ba dokonce zavrhnutí vnějšího světa, protože bez něho by nám nic umožněno nebylo, natož poznat to "nadvědomí".



