Neexistence přání/Duševní vakuum

[Roman274]

Kedrigern no tak to celé som mal ja ale opačne. Príliš veľa emócií. Až tak, že môj život riadili emócie a nie zdravý rozum. Veľa chýb, veľa zakopnutí. Neustálá únava...to pripisujem nervovému vyčerpávániu, ktoré prejav emócií veľmi spotrebúvajú. Neustály pocit viny aj za veci iných. Celé zle. Bola to pre mňa taká záťaž, že tiež som prestával mať radosť zo života až to prešlo do ťažkej depresie plus panická uzkosť. Neostávalo nič iné len vyhľadať lekársku pomoc. Nasadené tabl myslím že tvorba serotonínu a nejaké ukludnováky. Ale stále som cítil že to nie je v poriadku. Minulý rok som zažil tzv liečbu šokom. Mne vždy vadil nadmerný hluk a stalo sa že na oslave sa zišlo 20 malých detí. A každé si išlo to svoje. Neskutočná kakofonia. Mne už vibroval každý atom v těle a som myslel, že explodujem. Rozhodol som sa, že to prežijem. Namiesto tbl na upokojenie som si to začal užívať. Začal som vnímať ten chaos až mi to chaosom nepripadalo. Proste som sa tomu odovzdal. Na druhý deň zázrak. Nával energie ktorý som nepoznal a hlavne pocit harmónie telesnej aj tej duševnej. Odvtedy úplná zmena. Vyrovnaný človek. Čo bolo dovtedy zahmlené sa rozjasnilo, začal som znova cvičiť a napredujem míľovými krokmi...iba akoby som sa rozpamätával, celkový stav super. Odvtedy bez akejkoľvek tbl.
Akokeby ten chaos zoradil všetko na svoje miesto tak ako má byť. Preto som ti spomínal hudbu či by sa ti nepodarilo navodiť približný stav, kde by si bol tiež v podobnom chaose a podarilo sa ti prežiť niečo podobné.

[marvin]

Skoro mi to celé přijde jako případ na terapii. Rozvinout ty emoce pomalu a klidně. Jak dlouho jsi je potlačoval a uklízel, tak dlouho to (možná) bude chtít je opět otevřít. Otevřít srdce a uvolnit mysl. Opět zvýšit fyzickou aktivitu, zvýšit energii a tělesnou energetiku - určitě pomůže cvičení a nabíjení čaker.

Chápu, že ti to nečiní problémy a můžeš s tím fungovat, ale o dost se "okrádáš". Nakonec emoce - ta nejzákladnější energie a informace pro tělo je něco co máme jako lidé jedinečného. Je to jedna z věcí, která nás odlišuje od strojů a dělá nás živými. Bez emocí je člověk sice efektivnější, ale je o to méně živější.

Jinak trochu mi to připomíná Menjoura, jestli jsi četl Zanoniho. Ten se dokázal a svobodně se odprostil od lidského, což mu dávalo nadlidské schopnosti a možnosti, ale nakonec přicházel o to nejdůležitější, o pochopení a prožití života. .

[Anša]

teprve po delší době procesu sebepoznávání mi došlo, že by to nějaké pozitivní emoce chtělo.

Kdyby sis mohl vybrat jedině mezi současným stavem a stavem s pozitivními i negativními emocemi, co by sis vybral?

Protože hodně často to je tak, že člověk radši přestane cítit cokoli, než by cítil to, co cítit nechce. A cesta z toho ven pak vede skrz pocity, které člověk cítit nechtěl, v důvěře, že Ti to Veškerenstvo a Tvoje podvědomí budou dávkovat tak, aby Tě to úplně nesmetlo...

[zebyja]

@kedrigern:
Mě pomáhalo trochu kreslit, ale hlavně psát. Když jsem si psal pro sebe příběhy, které byli naprosto necenzurované (nepředpokládal jsem, že si je kdy kdokoliv přečte), tak jsem jejich následným rozborem nejen, že pochopil kam se to všechno podělo (potlačilo), ale také se to postupně začalo vracet zpět. Nejdříve jsem cítil emoce právě při psaní a čtení těchto příběhů, pak se objevovali, když jsem se díval na některé filmy, hlavně pohádky nebo rodinné komedie. Nakonec jsem je začal vidět i v životě.

Jistě to zvládneš taky, obvykle zatím stojí nějaká vlastnost, která Tě zaměstnává dost natolik, aby jsi emoce ignoroval. Možná je to u Tebe ten perfekcionalismus. U mě to byla hlavně pýcha/ambice/neustálé porovnání se s druhými.

Určitě to zvládneš, chce to odvahu, drž se ;)

[kedrigern]

@Roman274: Tak to gratuluji, že se ti povedlo z toho dostat. V mém případě těžko říct jestli by něco takového fungovalo, nevím, třeba si na tvoje slova vzpomenu, pokud bych se někdy do něčeho takového dostal.

@marvin: fyzickou aktivitu v rámci možností mám, chodím pěšky do práce i z práce 20 minut rychlé chůze, zvýšit energii bych rád, ale nejdřív musím nějak poladit to, aby mě perfekcionismus nechával chodit dřív spát a aby když už půjdu dřív spát, abych o to déle také spal. Kdyby s mi povedlo průměrnou délku spánku zvětšit o hodinu, bylo by to s energií výrazně lepší. Myslím si, na základě toho, že mi občas připadá, že ty pozitivní emoce někde dole jsou, ale kvůli nedostatku energie nemůžou nahoru, že by se pak nahoru mohly dostat.

@anša: byly doby, kdy bych si vybral současný stav, nyní již mám jasno v tom, že emoce musí člověk akceptovat oboje, takže bych si vybral stav s obojema emocema.

@zebyja: na psaní příběhů jsem bohužel nikdy moc nebyl a hlavně, když píšu nějaké trochu delší příspěvky nebo e-maily, tak mi to zabírá hodně času, protože jednak o textu hodně přemýšlím a jednak dost po sobě opravuji a připadá mi, že čas při tom letí snad 4x rychleji než při běžných činnostech, takže bych psal hodně pomalu. Tenhle příspěvek jsem psal skoro hodinu, ale vnímám to, tako by to byla sotva čtvrthodina.

[Yemeth]

@kedrigern Co se týče nedostatku energie/emocí, tak tím jsem velkou část života trpěl také. Stále jsem na něco čekal, co by mě vytrhlo z té šedé reality, co by mi udělalo radost, což byl kámen úrazu.
A pochopil jsem - není na co čekat, minulost je mrtvá, budoucnost je jen v rukou božích. Člověk musí žít v přítomnosti, nedělat svoji náladu závislou na vnějších okolnostech.

Klíčem je radost. Jak napsal Gustav Meyrink ve svém románu Valpuržina Noc(jen cituju, jak si to pamatuju):
"Má píseň je věčná melodie radosti...Ale radost vyžaduje, aby se jí člověk učil, vyžaduje, aby po ní toužil.Lidé však netouží po radosti, ale po důvodu k radosti. Po něm touží a ne po radosti."
Pokaždé, když začnu kolísat, si vzpomenu na druhou část:
"...Jak by mohlo slunce, které téměř zapomnělo zářit, zahnat svými prvními ranními paprsky zástupy strašidel tisícileté noci? To, co člověk na sobě napáchal za celý svůj život, nelze napravit v jednom krátkém okamžiku." - Krásně napsáno. Člověk musí vytrvat.
A Květoslav Minařík napsal:
...A proto se musíme snažit znovu a znovu v sobě vyvolávat radostné pocity, dokud se radost a štěstí nestanou jedinými duševními stavy, které se nás budou zmocňovat, jakmile se přestaneme snažit v sobě tyto stavy vyvolávat." (Oba citáty jsou na konci nového vydání románu Zanoni)
Na závěr bych doplnil, že je důležité zachovat klid. Jak se píše v UVM, nenechat se rozhodit každodenníma věcma a lidma kolem sebe.

Věřím, že toto je klíč k znovunastolení duševní rovnováhy a znovunalezení energie.

[marvin]

Jo se spánkem jsem si dřív hodně hrál a teďka se k tomu zase vracím. Používám na to různé elektronické hračky, jako třeba chytré náramky apod, které měří tep, aktivitu, nebo okolní hluk. Kreslí ti pak krásné grafy, jak kvalitní byl spánek, kolik času jsi byl vzhůru, kolik času jsi upadl do hlubokého (nejlepšího spánku, kde se všechno regeneruje), kolik z toho byly REM fáze kdy se ti zdají sny atd.

Spánek a kvalitu spánku ovlivňuje spousta faktorů. Můžeš si na to dnes i stáhnout chytré aplikace (pokud jsi ten typ člověka co by si s tím hrál :-)

Často bývá problémem stres, napětí, neklid. To je občas u mě. Usnu ale pak se budím a výsledek nicmoc.

Můžeš zkusit před spatním naložit se do vany (zvýšením tělesné teploty má tělo tendenci usínat). Uvolní se svaly. Můžeš používat koupelové soli, zvýši svalovou relaxaci.

Osobně mě uspává čtení před spaním, naopak práce na PC, telefonu mě dokonale probudí. Lepší než kafe. Jsou to stimulanty které pak brání usnutí.

Zkus si večer jít zaběhat, třeba na půl hodiny, dej si pár kilometrů, potom se ti bude úplně super spát, třeba v osm večer :-)

[P.A.Semi]

Jen krátká poznámka:

práce na PC, telefonu mě dokonale probudí

Nedávno mi jeden přítel připomněl, že to souvisí s třetím okem, které vnímá modré světlo, a které způsobuje bdělost...

[kedrigern]

Lidé však netouží po radosti, ale po důvodu k radosti.

Hezky řečeno.

A Květoslav Minařík napsal:
...A proto se musíme snažit znovu a znovu v sobě vyvolávat radostné pocity, dokud se radost a štěstí nestanou jedinými duševními stavy, které se nás budou zmocňovat, jakmile se přestaneme snažit v sobě tyto stavy vyvolávat." (Oba citáty jsou na konci nového vydání románu Zanoni)

Tenhle citát ve mě vyvolává dojem, že by se měl člověk za radostí honit a jakmile má jiné pocity, je to špatně a selhání. Ano, je důležité se naučit být šťastný bezdůvodně, ale neznamená to, že jakmile člověk cítí něco jiného, než radost a štěstí, tak selhal, protože i ostatní pocity patří k životu, viz. předchozí příspěvky.

Na závěr bych doplnil, že je důležité zachovat klid. Jak se píše v UVM, nenechat se rozhodit každodenníma věcma a lidma kolem sebe.

Souhlas, jen bych k tomu doplnil, že když člověka rozhodí věci, které nejsou každodenní, je to OK, jen je důležité si svůj stav uvědomit a přijmout, aby se tím člověk moc nenechal vláčet.

@marvin: hračky na měření spánku můžou pomoct, pokud člověk řeší kvalitu. Já řeším v první řadě množství a s tím mi žádná elektronika nepomůže. Já se potřebuji především naučit vypouštět nedůležité věci, abych mohl chodit dřív spát. Pak teprve má smysl řešit problematické usínání při dřívějším spánku.

[gooolem]

Podle meho se nelze naucit byt trvale stastny bezduvodne. Pokud se to clovek nauci, tak to drive ci pozdeji prestane, jelikoz je to lidske snazeni. Kultivaci duse se ale clovek muze povznest do urovne vedomi, kde je ono vytouzene bezduvodne stesti a spokojenost normalem a obsahem teto urovne. Pak uz je clovek stastny sam od sebe a bez vnejsich pricin a podnetu (coz je i presvedcovani sam sebe o stesti). Jeho srdce stale radosti plane...a ne jen radosti. Pro jine muze pusobit jako blazen, ale je na jeho uvazeni, zda to bude davat nejak okate najevo. Introspekce k tomuto stavu vedomi vede, alespon dle me zkusenosti.

[marvin]

hračky na měření spánku můžou pomoct, pokud člověk řeší kvalitu. Já řeším v první řadě množství a s tím mi žádná elektronika nepomůže.

Já s nimi řeším oboje. Jak kvantitu - množství - chci "alespoň" (dle tabulek) 8 hodin a potom kvalitu - jakých 8. V těch osmi třeba 2-3 hlubokého spánku (opět dle tabulek) a pokud možno co nejméně neklidu, pohybu a bdění (buzení se v noci). Takže se snažím obsáhnout oboje, jak kvalitu, tak kvantitu.

Jinak ještě jsem si vzpomněl na jedno cvičení - před spaním je dobré si urovnat podvědomí, vyřešit si problémy a rozpory, které nastaly přes den. Pokud se ti to podaří, tak potom ve spánku toho tolik nemusíš řešit a nepotřebuješ ho tolik. Takže i když neprodloužíš spaní, tak zkrátíš dobu nutnou na regeneraci.

[Yemeth]

Nakonec všechno záleží na vůli. Jedině skrze vůli se můžeme rozhodnout, že budeme veselí, že vyvineme nějaké úsilí k činnosti, ať už fyzické či duševní. Takže asi bych poradil posilovat oheň.

[Inrise]

Nakonec všechno záleží na vůli. Jedině skrze vůli se můžeme rozhodnout, že budeme veselí, že vyvineme nějaké úsilí k činnosti, ať už fyzické či duševní. Takže asi bych poradil posilovat oheň.

Aniž bych se teď chtěl pouštět do polemiky, s tím úplně nesouhlasím.

[Yemeth]

Nakonec všechno záleží na vůli. Jedině skrze vůli se můžeme rozhodnout, že budeme veselí, že vyvineme nějaké úsilí k činnosti, ať už fyzické či duševní. Takže asi bych poradil posilovat oheň.

Aniž bych se teď chtěl pouštět do polemiky, s tím úplně nesouhlasím.

Ok, ne všechno. :) Ale je to vysoce důležité.

[Inrise]

...Rozvinout ty emoce pomalu a klidně. ...Otevřít srdce a uvolnit mysl. Opět zvýšit fyzickou aktivitu, zvýšit energii a tělesnou energetiku - určitě pomůže cvičení a nabíjení čaker.

... Ten se dokázal a svobodně se odprostil od lidského, což mu dávalo nadlidské schopnosti a možnosti, ale nakonec přicházel o to nejdůležitější, o pochopení a prožití života. .

V tom co píše Marvin vidím cestu:-)
Radost ze života často provází vděčnost, úcta a respekt k té kráse které tu můžeme být svědky a spolu účastni.
Vezmi si květ třeba růže anebo konvalinky, je to jedno, a dívej se naň aspoň hodinu. Jen tak bez úsilí či záměru čehokoli jiného, jen se dívej. Dovedeš se dojmout?
...