Příspěvekod jakpro100 » 11 led 2020, 18:36
Myslím, že témata, o kterých tu píšete, jsou hodně častá a typická pro tuto dobu. I mě se velmi týkají.
Ten neklid, nepohoda, pocit, že nejsem v sobě, to je, možná, nějaká obranná reakce duše na to, když člověk v životě neřeší něco důležitého, co ho trápí. Namísto toho, pokud jde o mě, jsem se snažil vyhnout řešení toho nepříjemného neustálou aktivitou v jiných oblastech, neustálou činností, prací, ale i sportem nebo neustálým žraním, jen abych měl před sebou alibi, že nemám čas řešit ten nepříjemný problém. Pak se stane, že problém roste, duše se necítí dobře, nechce v tom žít a organismus se navíc neustále vyčerpává v nejrůznějších aktivitách. V mém případě to dospělo až do velmi vážného stavu. Spal jsem tak 3-4 hod denně, to je vražedné.
Až poslední měsíc mě to donutilo něco změnit. Začal jsem denně cvičit, nejen fyzické cvičení, ale i dechová cvičení, meditaci, soustředění, když nestihnu to, co si naplánuju, tak si z toho nic nedělám, můžu to udělat zítra, naopak se chválím za to, co jsem udělal. Pouštím si relaxační hudbu, hodně odpočívám, změnil jsem jídelníček, z něhož jsem vyřadil vše škodlivé. Navečer nekoukám do počítače, nepracuju ani nejím, naopak meditace a dechová cvičení jsou před spaním na místě. Když jsou v domě nějaké hluky, už se s tím tak nestresuju, ale lituju toho, kdo je dělá, protože škodí sám sobě. To mi pomohlo znovu lépe spát a najít ztracený klid. Najít doslova sám sebe, co jsem a co nejsem a kudy vede má cesta. Ale trvalo to, než jsem se naučil dýchat jakžtakž v klidu a zbavit se napětí. musí se to zkoušet denně, stále znovu, člověk se bude postupně v tomto zlepšovat a z každého zlepšení budete mít radost.
Lehko se to píše, když je někdo uprostřed těch problémů. Vysledoval jsem, že to souvisí s působením planety Uran - Uran je energie odstředivá, jakoby se snaží vystřelit duši ven z těla, viz jaderná reakce, nebo charakter archetypu Urana jako revolucionáře, který vystupuje ze stávajícího systému.. To může skončit i smrtí. Ukazuje se, jak je důležitá živlová rovnováha, tu jsem poněkud zanedbal, teď mám z toho vážné problémy.
No a k té radosti - radost je opakem smutku, je tedy součástí duálního nedokonalého světa. radost máme, když překonáme nějakou překážku, zažehnáme nějakou hrozbu, radost je uvolnění, které následuje po napětí. tyhle duality s v našem světě neustále střídají, jako nádech a výdech. možná, že překonání všech překážek přinese trvalou radost, ale pokud by nezbyly už žádné překážky, nebylo by důvod ani k radosti, jako protiváze napětí, nebezpečí a smutku. To by znamenalo asi stav vyšší, bez nějakého prožívání, jen čisté bytí. takže i radost je vlastně stav nízký, i když příjemný :)