Zivlova rovnovaha

[Pseudomagick]

Afar: Vítej nám! K "Magickému deníku" bych asi na úvod řekl to, že panu Drábkovi evidentně šlo o dosažení trvalé živlové rovnováhy, kterou zdá se neuskutečnil, ale to nevylučuje dosažení relativně rovnovážného stavu po určitou dobu opakovaně během života. Tato dílčí rovnováha, kterou si člověk dokáže uchovat jen po nějaký čas, je sama o sobě (časově omezeným) vstupem do další hermetické praxe.

Když se podívám na ty směry magie, které jsou populární dnes, často v nich nejde o nic jiného, než o (třeba i nouzové) krátkodobé dosažení relativně rovnovážného stavu jako jediného možného okna pro praxi. Toho člověk může dosáhnout cvičením, ale i náhlým přerušením toku myšlenek za určitých podmínek. Některé tyto postupy jsou i v "Bráně k opravdovému zasvěcení" a vlastně o nich píše skoro každý.

A tady se podle mého zdání liší čarování od magie - magii jde o dlouhodobou/trvalou živlovou rovnováhu. Třebaže/protože nemůže být dosažena hned. Postupy čarodějnic (dříve: olizuj ropuchu a nemysli na poddanství; dnes: mysli na hoodoo a ne na hypotéku) se mi zdají přeci jen méně dokonalé. :-)

Zajímavé! :-)
Je kupodivu,že ani samotný editor zde nevysvětlí přesně co se skrývá za pojmem magické živlové rovnováhy...
Je rovněž smutné,že ani samotný F. Bardon takto důležitou věc podrobněji nevysvětlil.
Že by se spoléhal na čtenářův důvtip. :-)
Vždyť magická živlová rovnováha je základním "pilířem" mágovy cesty bez níž není možný žádný úspěch...
Osobně zpravidla do tohoto fóra nepřispívám a pozoruji ho již léta zpovzdálí,
ale v tomto případě příspěvek učinit musel. :-)

[beo]

Pseudomagick: živlovou rovnováhou se připodobňujeme Bohu, je to stav klidu/ticha/bezvětří, kde jsou všechny živlové síly v mikrokosmu v rovnváze a nemají na nás žádný vliv (nebo jen minimální), stáváme se tak pánem svého mikrokosmu (karma přestává mít vliv). Z počátku stačí jen srovnat živly na základě našich povahových vlastností, vnímám to jako rovnováha ve velkém kruhu, postupně vývojem se tento kruh zmenšuje tím jak kultivujeme svou osobnost. Toto je rovnováha na úrovni duše a je klíčová. Zároveň je třeba i na fyzické a duchovní rovině, tím se kultivuje tělo, duše a duch rovnoměrně. Vnímám duši jako největší překážku, výzvu, protože z ní plynou největší omezení - naše povahové vlastnosti. Pokud vyrovnáš živly v duši, automaticky to pocítíš změnu i v ostatních tělech. Zkus se na to podívat jinak, mágové minulosti neměli takové množství knih, ani univerzální návod jak se přiblížit Bohu - je lepší praktikovat, než hledat definice a obsahy pojmů. FB byl především praktik, nepsal pro "čtenáře", ale pro praktiky. Toto je jen můj osobní a zjednodušený pohled. Držím palce! Ať se daří!

[Pseudomagick]

beo: Děkuji za odpověď.
Můj komentář nebyl jakousi "nevyřčenou" otázkou.
Spíše jsem čekal,že se někdo zeptá a já odpovím poněkud jinak.

Ale k té tvé odpovědi.
Nepřestává mít karma vliv pouze,když se člověk vymaní ze samsáry?
Osobně si nemyslím,že by dočasný "stav klidu/ticha/bezvětří" (jak píšeš)či jakákoli dočasná živlová rovnováha karmický zákon odstranila.
Možná to zaměňuješ za jakousi formu meditace(upgrade frekvence vědomí).
Mám za to,že karma je jakási "negativní" zásobárna sil umístěná v časoprostorovém kontinuu působící na člověka centripetálně(Hereb-em dle kabaly).
Rozpuštění karmy by bylo možné snad pouze přetransformováním negativních vlastností všech živlů(tedy duševních vlastností)do pozitivních...a navrácení je do původního éteru(Akáši).

Takže co je tedy rovnováha živlů?
Ačkoli jsem se s termínem "živlová rovnováha" v žádné okultní,hermetické či náboženské literatuře za x let nesetkal,tak je celkem záhadné(pokud mág uvažuje s precizní důkladností)co tím konkrétně autor myslel.

Pokud bych to pojal dualisticky a mágovi by se podařilo odstranit všechny negativní vlastnosti všech 4 živlů,tak stále zbudou ty pozitivní v nerovnováze(viz níže).
Vždyť už jenom to,že je člověk např. melancholik(dle Hippokratova dělení osobnosti)je živlovou nerovnováhou!
Aby vznikla duševní živlová rovnováha,musel by mág disponovat všemi živlovými vlastnostmi současně.
Pokud je cholerik musel by v sobě aktivovat další tři typy povah...a pokud by tak učinil,pojem Hyppokratova dělení by se rozpustil v bezbřehém oceánu Akáši...

Ještě více by se to dalo zkomplikovat kdybychom pojali živel jakožto primární princip vyšlý z Akáši, který není opravdovým živlem(je pouze mediátor)a ,který je sloučením těch předchozích(tedy kohézní rezistencií-dle alchymie). :-)

Ale dále.
Pojmu-li to v extrému,tak mág by musel být natolik vyvinutým duchem,který by disponoval unanimní a neosobní psyché na bázi Akáši(lásky jakožto sjednocujícího principu).
Vycházeje z Akáši by tedy dokázal svou duši v časoprostoru konfiguroval do potřebného či požadovaného živlu(nebo i do všech současně).

Takže co teď?
Nějaký nápad,antiteze či snad rozluštění této "záhady"?

[Kuato]

Pseudomagick: dobře napsáno!

abych přispěl do diskuze, nějak se mi nechce věřit, že by za pojmem "živlová rovnováha" mohl být nějaký vybalancovaný (skoro až statický) stav, takový je udržitelný jen v hodně vymazlených podmínkách, které ale my lidé v životě až tak často nemíváme, a když už, tak je to většinou spíš průser, co se týče nějakého vývoje, protože je až příliš snadné se uzavřít ve své bublině nějaké imaginární dokonalosti.. IMHO aby to bylo životné a smysluplné, musí to být dynamické na všechny strany, když je třeba. tedy mít rozvinuté všechny čtyři živly, což by IMHO mělo samo o sobě vést k vzájemnému balancování (neboli mnohdy je "negativní živel" do značné opravitelný už jen rozvinutím jeho protějšku - voda x oheň, vzduch x země), protože jedno přirozeně vyvažuje druhé. a samozřejmě nad více či méně vypilovanou formou mágovy psychofyzické schrány je ještě furt jeho intelekt/vědomí, které by mělo rozhodovat či řídit, jak bude přistupovat a reagovat na události, do kterých se v životě dostane.

a kdybych chtěl být kverulant, tak bych mohl poukázat na to, že dřív nebo později naše fyzická schrána umře, rozpustí se i psyché a tedy ono to vědomí by těma všema životníma proměnama vlastně nemuselo být příliš vyvedeno z míry, vždyť "ať jsem zvyklý močit s pérem v pravé ruce nebo v levé", tak ve výsledku po tom po smrti neštěkne pes.

[Martuv]

Pro mne se stav živlové rovnováhy projevuje jakousi "ostražitostí." Když se něco stane, co by normálního člověka vedlo například k hněvu, "ostražitý" člověk v rovnováze to vnímá, jako by se to úplně nedělo jemu, ale má svobodu se rozhodnout, jak bude reagovat. Jestli je vhodné například projevit hněv nebo nad tím mávnout rukou, jestli projeví živel ohně ze své vlastní svobodné vůle namísto toho, aby ho tam vnitřní neovládnutý oheň dohnal.

Představuji si to jako, když sedíte uprostřed toho kříže introvert-extrovert,stabilní-labilní a vědomě se rozhodujete, kterým směrem se v tu chvíli posunete. Je to dobrá parta, jdu s nima na pivo. Je to pro mě ztráta času, zůstanu doma a budu něco tvořit. Je potřeba projevit emoce, aby to ten druhý pochopil, vybuchnu (ale jen herecky). Pochopí to pouhým vysvětlením, vysvětlím to klidně bez emocí.

Čím dál víc mi zvyky, zlozvyky, dobré a špatné vlastnosti připomínají programy a zastaralé programy/viry. A zlepšování živlové rovnováhy je takový update/defragmentace/antivir... (a i to se musí dělat průbězně, protože každý ten program se může stát časem zastaralý a je potřeba updatovat. Potřeba odpočinku se může stát leností atd.)

Jen kdyby to bylo tak jednoduché, jak to popisuju. :D

[beo]

Pseudomagick:
Karma se projevuje skrze živlové působení, pokud dosáhneme "dočasné" živlové rovnováhy, její působení je omezeno a pro magika je případné vychýlení snažší vyrovnat - a i když existuje mezi živly napětí, tak tě toto napětí mezi živly drží "v oku hurikánu". V případě, že jsi kultivací své osobnosti došel k bodu, kdy jsi nechal zemřít své malé já, tak na Tebe karma nemá vliv pokud sám nechceš. Karma je tedy zákon a nelze ho zrušit, není ani negativní ani pozitivní zásobárnou sil - co "napíšeš" myšlenkou, emocí, nebo činem, co zaseješ to i sklidíš, proto jsme sami sobě i soudci. Tj. magik se nakonec musí zbavit nejen svých špatných vlastností, ale i dobrých. A pokud máme vyrovnané staré příčiny a netvoříme nové, .... :)

Magik, který dosáhne živlové rovnováhy z ní může vědomě vystupovat, pracovat s ní a tvořit - přece jen se připodobnil Akaši, tedy Bohu a ten není statický. I přes to, že se naše tělo rozpadne v prach, a astrální tělo se rozpustí, tak zkušenost a vývoj se neztrácí. I když se znovu rodíme, tak nezačínáme od nuly.

Děkuji za příležitost si to ujasnit. Jak to skutečně je nejspíš zjistíme až toho dosáhneme, možná to bude úplně jinak než si myslíme :)

[mek onder]

beo: Děkuji za odpověď.
Můj komentář nebyl jakousi "nevyřčenou" otázkou.
Spíše jsem čekal,že se někdo zeptá a já odpovím poněkud jinak.

Ale k té tvé odpovědi.
Nepřestává mít karma vliv pouze,když se člověk vymaní ze samsáry?
Osobně si nemyslím,že by dočasný "stav klidu/ticha/bezvětří" (jak píšeš)či jakákoli dočasná živlová rovnováha karmický zákon odstranila.
Možná to zaměňuješ za jakousi formu meditace(upgrade frekvence vědomí).
Mám za to,že karma je jakási "negativní" zásobárna sil umístěná v časoprostorovém kontinuu působící na člověka centripetálně(Hereb-em dle kabaly).
Rozpuštění karmy by bylo možné snad pouze přetransformováním negativních vlastností všech živlů(tedy duševních vlastností)do pozitivních...a navrácení je do původního éteru(Akáši).

Takže co je tedy rovnováha živlů?
Ačkoli jsem se s termínem "živlová rovnováha" v žádné okultní,hermetické či náboženské literatuře za x let nesetkal,tak je celkem záhadné(pokud mág uvažuje s precizní důkladností)co tím konkrétně autor myslel.

Pokud bych to pojal dualisticky a mágovi by se podařilo odstranit všechny negativní vlastnosti všech 4 živlů,tak stále zbudou ty pozitivní v nerovnováze(viz níže).
Vždyť už jenom to,že je člověk např. melancholik(dle Hippokratova dělení osobnosti)je živlovou nerovnováhou!
Aby vznikla duševní živlová rovnováha,musel by mág disponovat všemi živlovými vlastnostmi současně.
Pokud je cholerik musel by v sobě aktivovat další tři typy povah...a pokud by tak učinil,pojem Hyppokratova dělení by se rozpustil v bezbřehém oceánu Akáši...

Ještě více by se to dalo zkomplikovat kdybychom pojali živel jakožto primární princip vyšlý z Akáši, který není opravdovým živlem(je pouze mediátor)a ,který je sloučením těch předchozích(tedy kohézní rezistencií-dle alchymie). :-)

Ale dále.
Pojmu-li to v extrému,tak mág by musel být natolik vyvinutým duchem,který by disponoval unanimní a neosobní psyché na bázi Akáši(lásky jakožto sjednocujícího principu).
Vycházeje z Akáši by tedy dokázal svou duši v časoprostoru konfiguroval do potřebného či požadovaného živlu(nebo i do všech současně).

Takže co teď?
Nějaký nápad,antiteze či snad rozluštění této "záhady"?

Tak já se tedy ptám.. Jak to tedy je.. A čekám tvou odpověď poněkud jinak.. jak sám píšeš.. ;-)

[gooolem]

I mne to zajímá

[Pseudomagick]

Opět jsem pročítal Bardonův text a snažil se "číst mezi řádky" (intuitivně),sloučit to s poznatky jiných mágů(autorů)a s poznatky vlastními.
V podstatě se o žádnou dokonalou živlovou rovnováhu nejedná(viz až 3 stupeň).
Dosažení dokonalé živlové rovnováhy je možné pouze za nejvyšším horizontem magické praxe,
kdy se již člověk stává bohočlověkem...
Vezmu to ale postupně.

Dosažení živlové rovnováhy by se dalo rozdělit do tří stupňů.
1)Ovládání a kontola (mág umělec)
2)Eliminace čili zbavení se všech negativních vlastností (mág realizovaný)
3)Doplnění pozitivních vlastností (bohočlověk)

V Bardonově BOZ jde především o 1 a 2 stupeň uvedený výše:

1)Získání kontroly nad negativními charakterovými vlastnostmi.
Získáním kontroly je myšleno to,že žák či neofyt by neměl podléhat žádný afektům,vášním apod.
Vždy by je měl včas reflektovat(bdělostí),aby nad ním nezískali kontrolu a snažit se udržet duševní klid.
Pokud se tak nestane a neofyt se neovládne,měl by si vzít ponaučení do budoucna(plánování myšlenek či emocí).
V podstatě se jedná o jakýsi dočasný stav navození ataraxie a nepodléhání.
Mág má tedy stále negativní vlastnosti,ale umí je včas ovládnout a v rámci praxe se podobá spíše umělci.


2)Eliminaci či rozpuštění odpovídá :
Souhrn všech cvičení II stupně (str,44 z BOZ)
2) Tříbení povahy - zušlechťování duše:
a) ovládáním
b) autosugescí
c) transmutací

V tomto stupni se mág zbavuje negativních vlastnosti postupně a trvale.
Tato magická duševní praxe začíná II stupněm a dokončuje se ve stupni IX.
Ve stupni X již končí(mág realizovaný).

3)Doplnění pozitivních vlastností (bohočlověk)
Jelikož je mág již realizovaný a nemá již žádnou negativní vlastnost,tak v tomto stupni jde
hlavně o doplnění pozitivních vlastností,aby mu žádná pozitivní vlastnost nescházela.
Hyppokratovo dělení osobnosti se rozpouší v nekonečném oceánu,jenž nemá břehy ani dno...
Do této urovně zřím jen „klíčovou dírkou“ a není mi umožněno spatřit větší část celku.

[Pseudomagick]

Abych to ještě malinko doplnil.
V 1 stupni mág stojí uprostřed "bouře" a bojuje formou sebeovládání sám se sebou.
V 2 stupni mág stojí uprostřed "bouře na vrcholu hory" úplně v klidu a nic se ho nedotýká.
V 3 stupni stojí bohočlověk mimo časo-prostorové pojetí.
Co je "bouře" a co je klid?
V tomto stupni neexistuje žádné slovo či věta,do které by se dal vměstnat pojem pravé Takovosti.

[Pseudomagick]

K seberealizaci zde uvádím 3 pojmové činitele,které brzdí magický vývoj.
Snad to někomu bude ku prospěchu.

1)Ambivalence (rozporuplnost,protichůdnost)
Mnoho lidí má v životě problém v dosažení cíle,neboť jsou rozpolceni.
Tato negace v magii by se dala vyjádřit dvěma příslovími,které spíše parafrázuji.
"Kdo honí 2 zajíce najednou,nechytne často ani jednoho".
" Nikdy nesluž dvěma pánům"

Pozemský život(radosti i strasti)a magická praxe by měly být v jednotě.
Cokoli je tedy protichůdné v běžném životě či magické praxi musí být eliminováno.
Eliminace = rozpuštění,zapomenutí či odvrácení se.

2)Partikularizace (rozdělení,roztříštění)
Pomocí sjednocení je možné zbavit se ambivalence.

Partikularizační axiom se zakládá...
Každé látkové rozptýlení(fluidické,emocionální,ideové čili energetické)má za následek kvantitativní zmenšení síly a zastínění atempolární středobodu...

Tento partikularizační axiom vyjádřený jednou větou může vypadat jakkoli banálně,
nicméně jeho konsekvence či případné intelektuální aproximace jsou téměř nedozírné.
Zde se jedná o to,co Indové nazývají termínem átman. Vše ostatní je ahamkára(pomíjivé já).


Pokud sjednotíš všechny myšlenky,emoce a skutky do jediného "mega-paprsku"své existence,časo-prostorová žalář(Mája)se rozletí na třísky před tvýma očima plnými úžasu.
Tělo,duše i vědomí se musí účastnit jedné cesty,jedinému záměru...
Pokud někdo ví jak mocná je lidská vůle či myšlenka(viz těžko uvěřitelné věcí,kterých lidi dokázali),
pak ať si někdo představí co taková vůle dokáže pokud sjednotí všechny atributy v člověku.
Sjednocení těchto atributů = síla,avšak vzájemné oplodnění = megasíla.
Pokud čtenář dokáže prozřít za tyto řádky,pak jistě pochopí,že jakýkoli boj je ztrátou času a plýtvání energií(jakékoli plýtvání jest partikularizací).
Nechť vše co tím získá je nezištně ku prospěchu ostatním,kteří hledají a nezří.

Exkurs.
Tato roztříštěnost je již od počátku časů v mnoha myslích i srdcích lidí.
Různé druhy náboženství,které jsou v rozporu nejen z oficiální vědou,ale i sebou samými.
Infinitezimální struktury hmoty(kvantová fyzika),náboženství,emoce a vše pomyslné se nevylučuje.
Vše vychází z božského úderu a vpisuje cestu v nás...

Dokonce dochází i rozporu či separaci magických konceptů jsoucna u samotných mágů(mocných):
1)démonologický model (Bardon,Faust,Agrippa)
2)energetický model (čchi-kung,New Age)
3)psychologický model (C.G.jung)
4)informační model(P.Carrol,chaosmagie či kybermagie)

Pravda? Žádný model není zcela správný a ani jejich součet není zcela pravdivý.
Běžné lidské vědomí v tomto evolučním modu není schopno pojmout multidimenzionální realitu jsoucna...
Pokud někdo tento model pojímá jako pracovní(rituál,evokace apod.),pak splňuje svůj účel.
Ryze ontologicky je však chybný v samotném prozření.


3)Prokrastinace (neustálé odkládání,zahálka)
Na toto téma vyšly nějaké knihy (např. Ludwig Petr-Konec prokrastinace).
Prokrastinace je tak trochu ekvivalentní ambivalenci.Pokud někdo prokrastinuje,tak je tak "trochu"
ambivalentní.

K boji s prokrastinací může pomoci otázka ke kontemplaci:
"Co je to za sílu ve mně,která se vydává za moje nejvlastnější já a brzdí či zneužívá vůle,kterou jsem si předsevzal?"

K boji s prokrastinací může pomoci i imaginační cvičení:
Představuj si 5 minut prokrestinování,jak budeš prokrastinovat a co tím nakonec získáš.
Představuj si,že nezískáváš a ztratíš čas,který je tak cenný.

Toto cvičení má malý "háček": již přeci neprostinuješ. :-)

[gooolem]

Možná se pletu, ale v začátcích BKOZ člověk teprve začíná poznávat sám sebe a proto zde nemůže být o dokonalé živlové rovnováze, která uzpůsobuje duši člověka pro přijetí vyšších stavů (až Ducha Božího), ani úvaha. Je to seznamování se se sebou samým. A dokud je duše jakkoli poutána k tělu, to znamená, že není plně prostoupena a ovládnuta Duchem, spadá člověk větší či menší měrou do válek plusu a mínusu duality. V tom případě se nedokáže nikdo zbavit všech negativních vlastností, jelikož bez nich by logicky nemohly existovat ani ty pozitivní. V řádu + a - musí být rovnováha a její mus mizí až když se duše tomuto řádu vymkne a přeroste ho, a to si myslím je daleko za hranicemi BKOZ (alespoň taková je moje pravda).
Podle mé vlastní pravdičky se žák svojí pílí ve své duši (živlovou rovnováhou - introspekcí) uzpůsobuje k tomu, aby přijal více klidu, skrze který může pohlédnout do vyšších sfér až k božství. S tímto do duše bídného červa lidského může vejít Pokoj, jakožto vyšší level onoho předchozího klidu. A jen v klidné duši se může rozzářit Láska, která je podstatou všeho. Dokud se lidská duše zmítá ve velkých válkách svých neovládnutých vlastností, tak klid a Lásku nepoznává. Živlová rovnováha není zdaleka cílem, je to pouhý prostředek.
Za mne je magická živlová rovnováha vyvážení vlastní duše do stavu klidné hladiny, kdy klid přichází zevnitř člověka, nikoli jako odpověď na klidné vnější dění. A toho lze dosáhnout poznáváním svých vlastností a tím přirozenou regulací svého chování.
ALE PŘESNOU DEFINICI ŽIVLOVÉ ROVNOVÁHY NELZE VYČÍST...TA SE MUSÍ ZAŽÍT!
Je to jen moje pravdička, proto se prosím nad ní příliš nepohoršujte.

[Helena]

Za mne je magická živlová rovnováha vyvážení vlastní duše do stavu klidné hladiny, kdy klid přichází zevnitř člověka, nikoli jako odpověď na klidné vnější dění. A toho lze dosáhnout poznáváním svých vlastností a tím přirozenou regulací svého chování.
ALE PŘESNOU DEFINICI ŽIVLOVÉ ROVNOVÁHY NELZE VYČÍST...TA SE MUSÍ ZAŽÍT!

S tímhle se nedá než souhlasit. Dosáhne se toho introspekcí a odstraněním všech negativit ve vztahu k ostatním lidem (i jiným bytostem). To je hodně důležité. Udržuje se každodenním cvičením.

[Inrise]

Jako chronický začátečník k živlové rovnováze těžko mohu něco napsat, ale věřím že i tak mohu obohatit výše zmíněné příspěvky o další úhel pohledu či názor. Živly jsou znázorněny na první tarotové kartě v BKOZ a jejich říše je rozmanitá, zahrnuje jak naše těla tak celou přírodu a její krásy. Zemitost našich myšlenek odráží i naše povahové vlastnosti které utváří naše zvyky a směřování, cítíme vodu milosti a vzlínáme vzhůru hmotou za teplem ohně který oživuje i náš vnitřní svět. Jeho teplo se tetelí nad plamenem a my vidíme světlo a krásu již ozařuje, nadechujeme vzduchu a radujme se že žijeme i přes bouře, jež ve světě polarit vždy osvěžují vzduch ozónem a nabíjí zemi svými blesky.
S pokorou poklekám a Spojuji své dlaně v modlitbě k Jedinému: Buď Vůle Tvá


No, našel jsem odkaz jak k tomu přistupují v moderní syntéze jógy u Sadhgurua, vzhledem k tomu že k živlové rovnováze může předcházet očištění a pochopení prvků, třeba tento úhel pohledu někomu pomůže:

https://www.yogadwara.com/isha-butha-shuddhi

Ať se daří přátelé!

[Inrise]

:)