(část 1.)
Pro zajímavost vkládám svoji zkušenost s obrazem na okně, ale nejdříve popíši ještě jiný podobný zážitek.
Jednou jsem vyšel na balkon ve třetím patře paneláku a k mému úžasu plaval kolem balkonu (ne dále než 20metrů od něj) obrovský horkovzdušný balon s nápisem „UMĚNÍ DÍVAT SE“. Byl jsem tak překvapen, že mě ani nenapadlo, vzít fotoaparát a udělat snímek, čehož jsem později často litoval. Místo toho jsem zíral a uvažoval, že má asi problémy a bude havarovat nebo přistávat. On však přelétl v neuvěřitelně malé výšce náměstí a s klidem odplaval. No a co má tento zážitek společného s obrazem na skle okna?
Na lesním objektu mám již několik let zabudováno okno z mobilního domu, o jehož historii a o historii onoho okna nic nevím. 21. 11. loňského roku se k mému úžasu (stejnému jako v případě s balonem) přesně uprostřed namrzlého okna objevil obraz, který jsem tam v předchozích letech nikdy nepozoroval. Byl jsem tak překvapen, že mě ani nenapadlo, vzít fotoaparát a udělat snímek. Choval jsem se zcela iracionálně. Vzal jsem papír a tužku a snažil se ho namalovat (chabý pokus zachytit jeho dokonalou symetrii). Místo toho jsem horečně přemýšlel, kde se tam vzal. Je známo, že mráz kreslí podle jakýchsi siločar na oknech objektů i aut nejrůznější obrazy, že ramena sněhových vloček svírají úhel 30 stupňů, že kovové piliny na stole po přejetí smyčcem houslí po jeho hraně se uspořádají do obrazce, sám jsem také kdysi zkoušel dýchat na zrcadlo v tatvických časech a pozoroval obrazy atd. Zatím co jsem žhavil mozek, obraz zmizel, nepochybně pro to, že jsem před tím zatopil a okno se ohřálo. Následujícího dne jsem opět jako s balonem litoval toho, že jsem obraz nevyfotil.
Posléze však převládl racionální rozum a střízlivě jsem usoudil, že obraz bude nejspíš dílem počítačového grafika, který jej vytiskl na samolepku,(možná symbol Metatrona) někdo ji nalepil na okno a později odstranil a na zbytcích lepidla namrzlo jíní. Stále ale zůstávala pochybnost, proč tam ten obraz nebyl v minulých letech.
Ovšem 24. 11. ráno se obraz objevil znovu a tentokrát jen na zamlženém okně bez námrazy a po chvíli se rozplynul. Byl jsem však již připraven a vyfotil ho.
Následující týden jsem věnoval důkladnému očištění okna s obou stran všemožnými čisticími prostředky od jaru až po iron. Mechanicky nožem a žiletkou se nepodařilo nic seškrabat zevnitř ani z venku.
30. 11. ráno byl obraz znovu na zamlženém okně a byl jsem tím zaskočen. Několikrát jsem na obraz dýchnul, vytvořil se odmlžený kruh a obraz zmizel:
Zhruba za 5 minut se začal odmlžený kruh znovu rosit podle nesouvislých siločar:
K mému překvapení za dalších asi 40 minut byl obraz zpět v odmlženém kruhu:
A navíc tam přetrval i po té, když zamlžení okna se vytratilo s postupujícím sluncem, jak je vidět na dalším snímku, nehledě k tomu, že jsem uvnitř již několik hodin topil. Měl jsem pocit, že se nějaká síla baví mým úsilím :-).
Nehnevaj sa, divné :-)
