Živlová rovnováha při odstraňování špatných vlastností

[Helena]

Už jsme o tom mluvili s MIlanem a Sailou, ale nedospěli jsme k úplně pro mě uspokojivé odpovědi. Takže: když špatnou vlastnost přeměním v její kladný protějšek, tak je to sice určitě dobře, ale nezmění se tím živlová rovnováha, protože páry opačných vlastností patří ke stejnému živlu. Nuže - jak tedy vyrovnat živly, pokud jde o vlastnosti? Když řekněme (to je jen příklad), že mám u jednoho živlu 60 vlastností (negat. i pozit. dohromady), u jiného jen 15, atd....Jak to tedy udělat, abych měla u každého cca stejně?

[Ankhur]

Moc hezká otázka. Za sebe vidím několik možností a kombinací.
- V živlu, kde jich je nejméně, si vytýčíš nové pozitivní vlastnosti a ty vybuduješ/uvědomíš si je.
- Další možností je pracovat víc s tím živlem, kde je jich nejméně. Živel se víc projeví a ukáže Ti dál, na čem pracovat.
- Celkově se obecně zklidnit, být jen pozorovatelem, být tady a teď. Tím se dostáváš celkově do rovnováhy. "Na úplně klidné hladině neuvidíš vlny".

[Adam]

Souhlasím s Ankhurem.
Za mě - na tu otázku není snadná odpověď, zrovna to také řeším, zkusím shrnout:

1) Ano, sílu živlu je třeba posuzovat jako součet neg. i poz. vlastností, např. 15 dobrých, 5 špatných = síla živlu 20.
Po tomto pěkném, ale velmi zjednodušujícím pravidlu je třeba doříct mnoho "ale".

2) Je třeba posoudit sílu jednotlivých vlastností (velmi individuální a subjektivní). Tak se může snadno stát, že to, co mám sepsáno v podobě 20 vlastností ohně, je co do intenzity srovnatelné se soupisem 40 vlastností vody nebo 3 vlastností vzduchu.

3) Od bodu 2 se potom odvíjí potřeba vyrovnávání, protože - jak správně píšeš -
* jednak přesouvám poměr vlastností v rámci jednoho živlu od neg. k pozitivním; způsoby viz BKOZ 2. stupeň mag. výcviku duše (autosugesce, transmutace, silná vůle a bdělost) nebo také doporučení p. Zadáka s ohledem na převahu "vrozeného" živlu (oheň - silou vůle, vzduch - cestou intelektu zejm. autosugescí, voda - transmutace jedné vlastnosti v opačnou, země - izolace tj. distancovat se od nežádoucí vlastnosti),
* a dále pracuji na rovnováze všech živlů mezi sebou - tam, jestli tomu dobře rozumím, zejména směřuje Tvoje otázka =>

4) živlová rovnováha je dynamický stav, kdy maximem svých rozvinutých pozitivních vlastností pružně (a žádoucím způsobem) reaguji na nepřetržitý proud výzev Božské prozřetelnosti (nebo 5. živlu - Akáši, chceš-li), které už mne samy vedou (ty výzvy, překážky, těžké situace, atd.) k uplatňování a dalšímu rozvoji požadovaných kvalit/vlastností a tím i k prohlubování živlové rovnováhy samé.

5) Je to celoživotní proces. Pěkně to ilustrují Mistelle s Clarkem ve svých komentářích k Bráně, když píší, že sestavovali zrcadla v průběhu života několikrát, pokaždé s odlišným výsledkem. Zkrátka jednou dosaženou rovnováhu nelze zakonzervovat, stále přichází nové impulzy, jež Tě nutí znovu a znovu držet duševní balanc, aby sis ji udržela.

Snad je to alespoň trochu srozumitelné.

Na závěr cituji z tohoto vlákna http://frabato.cz/viewtopic.php?p=9342#p9342:
Živlová rovnováha se projevuje tolerancí vůči okolí, radostí, ladnými pohyby a vnitřním klidem.

Hodně mi v orientaci v tématu pomohla konzultace s Arexem.

Vše dobré, Adam

[Ondra]

Ona některá vlastnost může mít mnohem větší dominaci , jak x vlastností protilehlých. Příkladem, že jedna negativní může mít větší působnost, jak několik positivních a to i obráceně. Na to je dobré brát také zřetel. .

K vyrovnání dochází, že k určité vlastnosti postavíme opak, tím že ho vědomě vytvoříme. Ono je to právě hodně matoucí, protože se dle mne dá jeden živel vyrovnat tím samým živlem, ale opačnou polaritou, zároveň se dá použít i vyrovnání "protilehlým" živlem.
Dejme tomu , že mám zvýšenou agresi ( negativ - oheň ), tak ho vyrovnám jízdou na kole, kde se tento přebytek vybije ( positiv - oheň ). Nebo si můžu jít k nějakému potůčku kde se naprosto vyklidním ( voda )....

Každopádně k opravdovému vyrovnání živlů začne docházet až ve třetím stupni, kdy se skutečně s živly pracuje. Tam člověk pozná jak na tom skutečně je. Zrcadlo dle mne spíše slouží k uvědomění si své struktury osobnosti, prostě introspekce.

Také si myslím, že se positivní a negativní vlastnosti nemusejí rovnat, protože vždy je tu ta dominance. Ta tu dle mého bude vždy, i když třeba v minimální míře.

[Arex]

Adam: Výborně jsi shrnul o co tu jde a jsi dokonce stručnější než já. Jdu si Tvůj příspěvek přečíst ještě znovu. Kdo chce, ať se ke mně přidá.

[duchykk]

Ahoj mám dotaz mám to takto rozepsaneP
ozitivní oheň optimismus,aktivnost,nadšení,snazivost,rozhodnost,smělost,odvaha,průbojnost




Vzduch klidný,vyrovnaný,optimismus,radost,rozvážnost,dobrosrdecnost,


Voda citlivost,skromnost,odpuštění,soucit,úcta

Země dochvilnost,trpělivost,opatrnost,vilevedomost,spolehlivost,zodpovědnost,důslednost


Zatím mám takto negativní oheň :předvádění,rozcilovani,výbušnost,podrážděnost ,pomstChtivost,žárlivost,hadavost,zlost,závist,


Země :lajdactvi,lenivist,nepozornost,

Voda přecitlivělost,naladovost,nesmelost,lhostejnost,ovlivnitelbost

Vzduch:upovidanost,okecavani,nepoctivost,naladovost ,nestálost,preletavost

Nezařazené lhaní,strach,pomlouvání,úzkost,posměch,vychloubání sebelistost,vymluvnost stěna nevím kam



Oheň celkem 23,vzduch 17 voda 15 ,země 13. Mám presto vyrovnávat? Resp pretavit ty negativní ,do pozitivních živlů posílit kde je jich mene

Po menší úpravě oheň 23 ,..vzduch 18 ,voda 18 země 13
Pozitivních je samostatné stejný počet
Mám tedy zamezit omezit neg.vlastnostem,nebo jde celkové o introspekci a zachovat si vnitřní klid v životních situacích,resp.já jako pozorovatel..

[Flox]

Introspekce není nikdy dost :-) V okamžiku, kdy ji považuješ za zvládnutou a polevíš v pozornosti, pak tě nejspíše později zaskočí nějaké nepříjemná vlastnost... protože jsi ji neviděl. resp. nesoustředil na to aby jsi ji viděl.

Dle mého názoru mág je člověk, který zná podstatu věcí uvnitř sebe i vně sebe a na základě této znalosti je umí ovlivnit. Člověk, které nemá zvládnutou introspekci je vydán na pospas svým vlastním vlastnostem. Neumí dostatečně ovlivnit sebe ani věci vně sebe. Zároveň někdo/něco skrze tyto slabosti může ovládat/manipulovat tím člověkem.

Pokud by jsi byl pozorovatel, dělal by jsi stále ty stejně věci a jenom se u toho cítil lépe?

[duchykk]

Takže jde oto aby ty neg.vlastnosti nevypluli napovrch prostě je utnul hned ze začátku abych tomu nepodlehl

[Flox]

Dle mého názoru není dobré blokovat něco co je pod povrchem, jinak můžeš bouchnout jako sopka. Měl by jsi vědět co je pod povrchem a v jakém stavu to zrovna je. A potom se postarat, aby to tam nebylo. Aby zmizela příčina.

Např. pokud by mi vadilo, že o mě lidé říkají špatné věci a byl bych kvůli tomu na*raný, tak potlačování té emoce a toho co mi vadí, by způsobovalo, že bych se k tomu v mysli stále vracel a stále to řešil, odvádělo to moje myšlenky pryč a stálo mě spoustu energie na to nemyslet. A stejně by mi to způsobovalo nepříjemné pocity i kdybych se tvářil, že mi to nevadí a netýká se mě to. Je to stále jen přetvářka a není to optimální stav.
Pokud ale pochopím a vnitřně zpracuji podstatu té vlastnosti a přetvořím ji např. v pozitivní pak není co blokovat a potlačovat. A to šetří spoustu energie :-)

Pokud třeba dlouhodobě máš negativní vlastnost a nejlepší co s nimi umíš je, potlačovat je, pak může být vhodný řízený výbuch. Např. já jsem si vzal sekeru a poštípal si dříví v kůlně.

Další důležitá věc... je v pořádku mít negativní vlastnosti. Resp. by to nemělo být něco kvůli čemu by jsi měl k sobě cítít něco jako odpor nebo nespokojenost se sebou. Spokojený člověk má splněné svoje potřeby, šťastný člověk si to uvědomuje. Nespokojený člověk nemá splněné svoje potřeby a nešťastný si to uvědomuje.

Tím, že se zabýváš introspekcí si definuješ svoje potřeby a to jak moc na nich lpíš. Pokud si definuješ, že chceš být dokonalý a budeš to chtít hrozně moc a budeš si uvědomovat, že dokonalý nejsi, pak budeš nešťastný.

Pokud si definuješ, že chceš být dokonalý, ale budeš si uvědomovat, že současný stav je součástí nějakého přirozeného vývoje, který je v pořádku, pak z toho nebudeš nešťastný.

Pokud se budeš radovat, z každé objevené negativní vlastnosti, pak můžeš být poměrně šťastný. A takový člověk je okolí mnohem více užitečný než člověk nešťastný. Píšu o tom, protože jsem tuhle chybu dříve dělal.

[mek onder]

Blokovat jenom tak abys ji nerozvinul ale nepotlačovat ji aby jsi ji neřešil,neviděl,nechtěl vidět :D Najít v introspekci způsob že není dobra a zla,ale jen nerovnováha kterou je třeba řešit :-) použít pro danou věc .. Ať se daří.Mc:)

[Helena]

Pokud se clovek dostane do temer rovnovazneho stavu, co delat, aby se v nem udrzel, pripadne se rovnovaze priblizoval? Kazdy posun ve vlastnostech, jako vysledek prace na sobe, tu rovnovahu rozhodi nepredvidatelnym zpusobem. Ale nemuze se clovek preci v introspekci zastavit???

[zebyja]

Po každé, když mě má něco z rovnováhy vyvést se musím zastavit a přijít na úplně novou věc, objevit kus sám sebe, abych si rovnováhu udržel. Neudělám to jednou a jsem mimo. Otázka pak je na jak dlouho, ta doba se ale stále zkracuje, jak se rovnováze blížím. Myslím, že proto se stavu duše v živlové rovnováze říká život. Musíš být neustále živá, aby Ti rovnováha vydržela.

[Inrise]

Je zivlova rovnovaha staticka ci dynamicka, usilovna ci bezusilovna, konecna ci nekonecna?
:)

[Helena]

Po každé, když mě má něco z rovnováhy vyvést se musím zastavit a přijít na úplně novou věc, objevit kus sám sebe, abych si rovnováhu udržel. Neudělám to jednou a jsem mimo. Otázka pak je na jak dlouho, ta doba se ale stále zkracuje, jak se rovnováze blížím. Myslím, že proto se stavu duše v živlové rovnováze říká život. Musíš být neustále živá, aby Ti rovnováha vydržela.

super! pisu si....

duse mimo zivlovou rovnovahu nezije? co je vlastne rozdil v prozivani mezi rovnovahou a nerovnovahou? v rovnovaze neni utrpeni?

[Rota]

Utrpení je součástí života. Každý nějakým způsobem trpí. Utrpení vždy vede k poznání. Záleží na hodnotách, které člověk zastává.
Někdo trpí tím, že nemá dost financí na to aby si koupil materiální věci, někdo trpí nemocí, jiný trpí nenaplněným vztahem atd.
Člověk musí trpět, protože jedině skrze utrpení může dojít ke spáse.
Osobně jsem se naučila nebýt připoutaná k hmotným věcem, žít ve víře a spolupráci s Pánem. A tak Pán Bůh mi dal nemocné dítě. Je to utrpení, které nemohu nijak ovlivnit, jen péčí o toho prcka, láskou, nadějí a vírou, že se uzdraví. Je to zároveň velké požehnání, protože, ačkoliv to bolí, naučilo mě to jiné věci, jiný pohled na život. A o tom utrpení je. Vede k poznání, pochopení. Utrpení by mělo vést k oběti.
Dobře se dá o utrpení pochopit čtením o Pánu Ježíši Kristu.
Utrpení je požehnání, vím, že to může znít všelijak, ale je to pravda. Utrpením člověk čistí svou karmu, pokud ho přijme. Není to ale o sebelítosti. Člověk musí pochopit, že tento svět je místo plné utrpení a snažit se napravit, aby už se sem nemusel vrátit a hlavně pomoci druhým bytostem v jejich utrpení, to vede k životu v čistotě a naplnění.
Stále nám chodí nějaké více či méně příjemné prožitky, na které člověk musí reagovat, proto je introspekce věc na celý život. Můžu si myslet jak jsem vyrovnaná a v harmonii s celým vesmírem, pak bum, je tu něco nového, co mě otestuje jestli je to skutečně tak. V takových chvílích se člověk může podívat do sebe a zjistit, ptát se.. jaká jsem, jak budu reagovat, kým budu. Tak se dá najít ten zlatý střed cesty a tak se dá pracovat na vlastním charakteru.
Duše je stálým společníkem ať je člověk v živlové rovnováze nebo opačně.