Můj hlavní problém myslím je, že jsem úplně nepochopil jak mám "pozorovat" své myšlenky, jak je vysvětleno v prvním kroku mentálního výcviku, nazvaném: Sledování Myšlenek
Dokonce ani po přečtění "komentářů k bráně" a také "Abardoncompany"(komentare od R.CLarka -pozn.prekladatele) doplňkových textů, jsem vůbec nepřišel nato, jak bych s tím měl pracovat.
Když se mi zdá, že jsem se dostal do stavu "pozorování", mám pocit, že se mi všechny mé myšlenky vytratí a vytvoří se jakési prázdno mysli, žádný problém můžete říct, ale po pár sekundách, pozoruji prázdnotu a náhodné myšlenky, slova a podivné zvuky začnou vyskakovat, jakoby každou sekundu, zdá se jakoby tu byli aby zabránili mé mysli upadat do prázdnoty (což není dokonce ani důvod tohoto cíleného cvičení)
Aby se tomuto zabránilo, má mysl se začne podílet na myšlenkovém procesu, což mi zabraňuje pozorovat myšelnky, protože má aktivní mysl pracuje a produkuje myšlenky.
Což může eventuálně vést aktivní myšlení do relaxovaného, pasivního myšleni, k potulující se mysli. Pokud se mi mysl toulá, tak už si nejsem vědom toho, čeho bych měl. Takže po chvíli si povšimnu, že jsem ve stavu / nestavu (duchem nepřitomen - roztoulaná mysl), což mě přivede zpět na začátek k prvnímu stavu, který jsem zmínil prvně; častečně-prázdná mysl
Tohle se opakuje stále dokola, dokud nepřestanu frustrovaně cvičit .
Minule jsem měl tendenci přeskočit tento krok a prostě pokračovat v udržení jedné myšlenky / tréninku mysli, protože jsem zjistil, že má mysl se stala klidná když jsem se koncentroval kvůli předchozímu tréninku.
Měl jsem podobné zkušenosit minulé roky. Zde uvádím, co jsem zjistil díky častějšímu procvičování tohoto a hlubším meditacím. Z vlastní zkušenosti vím, že tohle cvičení má tři zásadní přínosy. A to je důvod proč je tak důležité.
Za prvé, když pozoruješ své myšlenky, začneš cítit, že myšlenky nejsou náhodné věci uvnitř nás, ale přišly z Akášického principu. Můžeš začínat cítit, že prichází z dálky předtím než dorazí a stanou se částí tvého myšlenkového procesu. Tohle je důležité, protože si začneš uvědomovat jedno a to, že můžeš příjmout myšlenku, nebo si ji držet od těla.
Také si začneš uvědomovat, že TY nejseš svými myšlenkami a myšlenky jsou externí elementy ovlivněné věcmi jako třeba místem kde cvičíš, lidmi okolo apod. (podobně rádiu)
Za druhé si začneš uvědomovat , že "vnímání/uvědomění" je kontrolou myšlenek. Vetšina lidí okolo mají kapacitu udržet si vědomí tak 15 sekund. Potom udeří rozptýlení/vyrušení a jsou ztraceni zpět v záplavě myšlenek. Lidé si myslí že TOHLE je to co jsou..
Za třetí, díky procvičovaní se tvé uvědomí zvýší a budeš schopen si udržet bdělé pozorování svých myšlenek. Potom budeš schopen si okamžitě uvědomit co ovlivňuje tvou mysli, budeš si vybírat co pustíš dovnitř a budeš schopen si udržet přesný stav myšlenky/myšlení dle potřeby.
V průběhu výcviku se naučíš sledovat myšlenkový proces. Zprvu nebudeš mít žádné myšlenky, protože tvá pozornost nedovolí myšlenkám přijít. Potom budeš rozptýlen a náhodné myšlenky tě zaplaví a budeš mít pocit jako by jsi byl ztracen. Jak budeš dělat pokroky, budeš schopen si udržet vědomí a dovolíš myšlenkám vstoupit. V tomto okamžiku budeš schopen pozorovat myšelnkový proces a objevíš všechny komplikovanosti uvnitř v sobě. Čím více toho v sobě objevíš, tím lepší budeš v kontrole myšlenek v pozdějších stádiích (stupních)
----------------------------------------------
jiný autor / další odpověď
----------------------------------------------
Velmi zajímavá otázka.. někdy není zcela jasná úloha toho co je pozorovatel. To co měl Bardon na mysli, když říkal, že musíš vědomě pozorovat něco (v tomto případě mysl, myšlenky) bylo tohle:
1) Jseš si vědom jejich existence
2) Jseš kompletně při vědomí (krok 1 mentální zvyky, a úplné soustředění na to)
3) V tomto případě, protože jsi PASIVNÍ pozorovatel, budeš pouze sledovat, ne navádět své myšlenky nějakým směrem nebo putovat s nimi.
Co se týče soustředění.. pouze se soustřeď na to být si vědom čehokoliv co se stane v tvé mysli (spousty myšlenek, nějaké myšlenky, žádné myšlenky, cokoliv); neřiď své myšlenky nikam.
To je stav Pozorovatele.
Nedělej si starosti s množstvím myšlenek. Jestliže myšelnky nepříjdou (to se stává některým lidem) OK; jestli že jih příjde spousta, je to oK; jestli se stane něco mezi těmito možnostmi, je to také ok.
Jednou jsem se ptal Rawna Clarka na určité pochybnosti ohledně kontroli myšlenek. V mé mysli bylo tolik myšlenek. Má otázka byla ,jestli, ačkoliv jsem byl schopen vědomě sledovat mé myšlenky perfektně (celou dobu, kdykoliv jsem chtěl),jestli byl úkol cvičení dosažen (uvážíme li, že jsem měl tolik myšlenek v hlavě). Rawn řekl Ano, že bylo dosaženo.
Cílem je vědomě a pasivně pozorovat
"částečná prázdnota" jak jsi zmínil, jestli vědomě a pasivně sleduješ věci pokud jsi v tomto stavu, potom provádíš toto cvičení správně.Měl jsem stejný problém. Je těžké sledovat své myšlenky z pozice pozorovatele, protože se jednoduše ztrácí když je začneš stopovat. Možná pouze zůstaň klidný a tichý a čekej na ně, a ne nutně se na nich účastnit.
Ve skutečnosti, jestliže pouze sledujeme, v závislosti na typu myšlenky, naše vědomí/pozornost bude následovat (nejsem si jisty jestli tohle vyjádření vysvětlí přesně co jsem chtěl) tvé myšlenky. To znamená, že ačkoliv jseš vědomý a pasivně pozoruješ myšlenku (ikdyž je tu určité oddělení..ne připojení), nebude se zdát, že vidíš své myšlenky z dálky jako na obrazovce. Bude to vypadat (předpokladám že děláš cvičení správně) jako že jsi osamostatněný, ale pokaždé, když se ti v mysli objeví myšlenka, tvá pozornost jde okamžitě k ní a sleduje ji cokoliv se s ní stane (bez toho aniž bys ji někam sledoval.. pouze pasivně)
zdroj YAHOOGROUPS
