Duše a její postup

[Cagliostro]

Když tady hovoříme o různém postupu liského ducha, napadlo mne založit toto samostatné vlákno, abychom tomu daly samostatný prostor.
A začal bych asi tím nejzákladnějším:

Každá věc má svou duši, od rostliny až po člověka

Tímto se zabývalo mnoho (hermetických) vědců. Většinou toto potvrzují bez námitek. Jsem však pevně přesvědčen, že může-li se člověk neustále reinkarnovat v podobě člověka, málokdy se narodí jako zvíře (vzácně se tak dejme tomu může stát za trest, že třeba psům způsoboval úmyslně bolest, sám ji jako pes prožije atd.). Avšak nikdy se člověka duše již nemůže stát rostlinou či kamenem!

A teď otázka do diskuze, kterou vlastně ze starých nikdo neobjasnil, respektivně nikdo si jí neujasnil. Může si lidská duše pamatovat-zde na zemi-své minulé enkarnace? Jsem přesvědčen že za daných okolností ano. A stejně tak, jako si podle některých naopk duše nepamatuje "nahoře" ani svoje poslení životy, jsem přesvědčen, že si pamatuje vše.

[Pete]

Jeden duchovni, Lama, ktery jezdil po celem svete delat prednasky o Reinkarnaci a byl i v cesku, predaval stare uceni napsane v sanskrtu.

Mluvil o tom, ze lidska a zvireci duse je odlisna, tudiz se clovek nereinkarnuje do zvirete. Jako vyjimku popsal, kdyz si to clovek hodne pral vyzkouset, tak se pak mohl treba inkarnovat do orla (mel treba za lidskeho zivota zalibu v letani a orly obdivoval) potom se samozrejme zas mohl rozhodnout, ze asi zas bude lepsi byt clovekem, ale mohl si to vyzkouset.

O dusich rikal, ze si dokazou pamatovat vsechny sve minule zivoty, ale to ze je zapomeneme je jakasi pojistka. Clovek po smrti zaziva muka, protoze je pripoutany karmicky na lidi/veci, a ty muka, to nesmireni se s smrti zapricini to ze si v dalsim zivote nepamatuje ten minuly. Tvrdil, ze jen par duchovnich zijicich v harmonii a smirenych se smrti proziva smrt jako lehkou cestu do noveho zivota, a protoze jsou smirnei tak si taky jsou schopni zapamatovat minuly zivot.

A ted trochu vtipny pribeh: ten clovek rikal, ze kdysi byl na prednasce u jineho Jogina, ze zvedavosti jak si vede jeho "kolega". Po konci prednasky ho sel pozdravit, rekl mu ze je taky jogin. Proto se ho ten clovek hned zeptal "kolik znas svych minulych zivotu ? ja dva ! v predminulem jsem byl slavny jogin, zijici v jeskyni, a minuly zivot jsem byl nadherna princezna" a ten z nasi prednasky nam rikal ze si tehdy jen pomyslel "To musel byt spatny jogin, kdyz meditoval v jeskynich, a presto se pristi zivot narodil jako krasna princezna, to musel celou dobu meditovat o zenach"

[Cagliostro]

Jeden duchovni, Lama, ktery jezdil po celem svete delat prednasky o Reinkarnaci a byl i v cesku, predaval stare uceni napsane v sanskrtu.

Mluvil o tom, ze lidska a zvireci duse je odlisna, tudiz se clovek nereinkarnuje do zvirete. Jako vyjimku popsal, kdyz si to clovek hodne pral vyzkouset, tak se pak mohl treba inkarnovat do orla (mel treba za lidskeho zivota zalibu v letani a orly obdivoval) potom se samozrejme zas mohl rozhodnout, ze asi zas bude lepsi byt clovekem, ale mohl si to vyzkouset.

O dusich rikal, ze si dokazou pamatovat vsechny sve minule zivoty, ale to ze je zapomeneme je jakasi pojistka. Clovek po smrti zaziva muka, protoze je pripoutany karmicky na lidi/veci, a ty muka, to nesmireni se s smrti zapricini to ze si v dalsim zivote nepamatuje ten minuly. Tvrdil, ze jen par duchovnich zijicich v harmonii a smirenych se smrti proziva smrt jako lehkou cestu do noveho zivota, a protoze jsou smirnei tak si taky jsou schopni zapamatovat minuly zivot.

Také jsem toto slyšel, i když v menší míře, a sám za sebe to nepovažuju za pravdu. Je určitý vývoj, který většina duší musí podstoupit. A taky mně napadá, co bude dál, až dosáhne zde na Zemi úplný vývoj? Bardon aj. tvrdí, že postopuí dále. Tedy se stane "omezeným bohem", ale nikoliv Bohem samotným. Jenže co bude dělat potom, když postupuje i nadále? To již nepopisuje nikdo. Možná zbytečná a trofalá, leč kardinální otázka. Co dále? Jsem zvědav na argumenty a názory

[Pete]

Nekde jsem cetl, ze si clovek muze vybrat, zda rozpusti individualitu a splyne s Bohem, nebo se vrati na Zemi a bude ucit ostatni lidi, nebo si svoji individualitu ponecha a pujde vyvojem dale jako individualni bytost (opravdu uz nevim u koho jsem to cetl, ale utkvelo mi to v pameti), kdyz je kazda duse original tak by davalo smysl, vybrat si i dale nekolik moznych cest

Podle me je to stejna vec jako ze Buddha nikdy nemluvil o Bohu, tezko popises nekomu neco, co nelze vyjadrit slovy. Jako v Matrixu "Ukazu ti dvere, ale projit jimi musis sam" v tom smyslu ze co je za dvermi, se neda popsat slovy, ale pouze zazit, proto dle meho nazoru to nikdo dale nerozvadi

[patanjali]

Ona je taky otazka, zda-li to vsechno ma vubec nejake definitivni zakonceni anebo to nepokracuje dal ad infinitum ...
Prestoze mnozi o sobe tvrdili, ze dosli az na konec, je otazka zda-li to byl opravdu konec ci neco jako "osobni maximum" Mam pocit, ze i Buddha (mam na mysli Gautamu) rikal, ze po nem prijdou dalsi, kteri to "dotahnou" dal..

Rozplynuti v Absolutnu sice popisuje mnoho textu, ale co na konci tzv. Brahmova dne resp noci? Neni pak zase vsechen "material" vrzen zpet do samsara?
Asi nema cenu spekulovat a teoretizovat...

K tem inkarnacim, pamatuju se, ze znacne kontroverzni PCH (P. Chobot) rikaval, ze v regresich, ktere delal, se nikdo nedostal zpet do zvirecich inkarnaci resp. jen vyjimecne to byly nejaci morstvi savci.. (delfini ci co?). Verohodnost toho tvrzeni se neodvazuju posuzovat..

Rekl bych, ze nejvetsi otazka je vlastne "co" resp. "kdo" se inkarnuje ci reinkarnuje..

[Pete]

Podle me tim "koncem" vetsina myslela vykoupeni z reinkarnaci na Zemi. Napriklad jsem slysel takove nazory Hinduistu, ze Osviceni neni stav dosahnuti Boha, ze je to pouze stav dosahnuti miru, klidu a vykoupeni z kolobehu reinkarnaci. A ze se stejne potom musi dal vyvijet duchovne.

[Cagliostro]

Bardon, i Guaita atd. zvou duši duchem, ošem toto označení (již jsem zde popsal jinde) zde ujasnuji, aby nedošlo k omylům. České pověsti zvou např. strašení na hřbitově strašení ducha, zjevení mrtvého v rodiném domě též duchem.... Tedy spiristický výraz pro astrálního fantoma je u spiritistů duch. My zde skutečně hovoříme o duši, zvané někdy duch.

A abych se vrátil k reinkarnaci zvířat a lidí, nemohu souhlasit s Lasenicem, který v Hovorech s Lasenicem tvrdil, že má pravdu jedinec, který tvrdil že byl Cleopatrou a zvířetem, i ten, který tvrdí, že nebyl ničím. Tvrdil víceméně, abych byl zde stručný, že duše nese stopy všeho, co kdy bylo na Zemi.
Tím jsem i trochu proti práci Horev-klubu, kde se neztotožňuji s prácí na totot téma, a nejsem si ani jistý se závěrem pana Bardona, že by se duše, když chce, rozplynula v akáše (viz již zmíněný názor Lasenica s Cleopatrou).

Možná se to dovíme až na hoře, ale alespoň bádáme v diskuzy.

[mek onder]

škoda,že nemáte žádné praktické zkušenosti bádání v diskuzi by nabralo jiných obrátek

[Cagliostro]

Bohužel, asi to mám pro tuhle inkarnaci sezhora zakázáno tedy si to pamatovat. Ale jsem přesvědčen, že to možné je

[mek onder]

To určitě ano,ale to přijde i vývojem,když na sobě člověk pracuje
myslel jsem praktické sledování duše své,učíme se i na jiných úrovních..

[Cagliostro]

To ano. Ale ze zákona víme, že někdy je to zakázané. Tedy vědět a pamatovat v lidské inkarnaci. Má to svůj důvod.

[mek onder]

To je zřejmé ale je možné získat info i bez rizika

[Ondra]

A teď otázka do diskuze, kterou vlastně ze starých nikdo neobjasnil, respektivně nikdo si jí neujasnil. Může si lidská duše pamatovat-zde na zemi-své minulé enkarnace? Jsem přesvědčen že za daných okolností ano. A stejně tak, jako si podle některých naopk duše nepamatuje "nahoře" ani svoje poslení životy, jsem přesvědčen, že si pamatuje vše.

Asi před osmi lety jsem byl u jedné léčitelky, která mi doporučila podstoupit regresní terapii. To co se odehrálo během 45 minut, jsem vstřebával dalších 5 let, nebo spíše řečeno se stím srovnával. Ukázaly se mi určité situace z minulých životů, které měly jasnou návaznost s tímto, tudíž se to nedalo svést na nějaké halucinace , či výplod nevědomí. Do detailů se pouštět veřejně nebudu, protože je to dosti osobní záležitost. Také mi bylo ukázáno, co se děje bezprostředně po smrti , že lidská duše po nějaký čas přebývá v meziprostoru " Astálu" , co se pak děje nevim. Dělo se toho i mnohem více , dnes to beru jako jedno velké zasvěcení. Takže ano , lidská duše si pamatuje naprosto vše i zde na zemi.

[Cagliostro]

To je zřejmé ale je možné získat info i bez rizika

Na druhou stranu i to je u jistého % zřejmé.

Takže ano , lidská duše si pamatuje naprosto vše i zde na zemi.

Byl jsem o tom pevně přesvědčen, a toto mi to jen potvrzuje.

[Anubis]

To mi připomíná příběh z raného dětství. Moje babička byla k duchovním věcem spíše skeptická, a o to víc nás překvapilo, když přišla s jedním zajímavým objevem. Po smrti své matky (se kterou velkou část pozdního života bydlela) si pořídila dalšího psa. Ty měla moc ráda a vždycky se u ní nějací našli. Jenže ten poslední byl zvláštní. Na psa se choval až moc nezvykle, jak kdyby zvažoval své jednání. Navíc velké procento svého času byl v prababiččiném pokoji. Sedal si na stejná místa jako ona a dokonce chodil stejné trasy po domě. Babička z toho byla zděšená a tehdy se ptala mého otce, jestli je možno se převtělit do zvířete (doopravdy neměla z této oblasti znalosti, takže se zeptala trochu jinak). On tehdy řekl, že je to možné, ale aby to mohl zjistit, potřeboval by se v meditaci dostat na určitá místa... Ovšem nebylo by jisté, kolik by to zabralo času a jestli by vůbec měl úspěch. Rychle se na to zapomnělo, protože jsme se po odchodu otce od rodiny jakoby rozdělili.