Ondra píše:Proto se začíná od spoda, kde se člověk snaží pozorováním odhalit strukturu svého myšlení, myšlenek a né je postavit do pozice odvrhnutí, což vytvoří jen další pnutí, což je opak uvolnění.
Odhalit strukturu vědomí (né myšlení). "Odvrhnutí" není blokování, avšak nezaujaté pozorování (možná bychom mohli použít slovo "ignorování", kdy nám to je jedno, tj. indiferentní). Nejsi-li zaujat, není pnutí...sílu má jen to, čemu dáváš svojí víru...
Ondra píše:Vše je součástí mne , všechny myšlenky, bytosti , veškerá mnohost stvoření, to je celek. To, že je prázdnota neměnná , tedy jediná “reálná” , je pravda, ale co stím, když se neustále nekonečně proměňuje v mnohost :), že by se veškerá ta mnohost děla nezávisle na zdroji ? Zase když to vztáhnu k člověku, tak tím zdrojem je on sám.
Ondro, snažil jsem se jen ukázat na jednu z řady možností, jak se dostat za ten konkrétní problém, na který jsem reagoval odpovědí. Nezabýváme se kompletní strukturou vědomí a co v čem je nebo není. To je spíš téma na jinou otázku...


