Ovlivňování druhých sugescí v alfa/theta brainwave

[Conf]

Nečetl jsem celou Bránu, protože mi přijde zbytečné číst o cvičeních v pozdních stupních, když nemám zvládnutou rovnováhu, ale mám dojem, že sem tam dřív někde zahlédnul cvičení, které teď nemohu najít, a to ovlivňování druhých pomocí mentální sugesce - že se postupuje tak, že člověk ve zrelaxovaném stavu (alfa nebo theta brainwave) prostě v myšlenkách přikazuje nějaké osobě, aby něco udělala. Je to tam? Na jakém stupni?

Přiznávám, že jsem to dnes zkoušel po vlastní ose, prostě jsem (dopoledne) jisté osobě na dálku "přikazoval", aby mě milovala (nespecifikoval jsem jak). K mýmu překvapení si ještě ten den večer se mnou pak chvíli přátelsky psala na instagramu, přičemž neříkám, že to bylo úplně poprvé, ale stejně jsem to tedy vůbec nečekal. Možná ty moje příkazy na dálku prostě fungovaly :D

Jsou nějaký nebezpečí těchto experimentů, když nemám zvládnutou rovnováhu? Nebo to takhle prostě nefunguje a byla to náhoda?

[zebyja]

1. Když cvičíš cvičení ze stupně, kterého jsi ještě nedosáhl, tak riskuješ, že si nevšimneš všech následků včas a rozhodí Tě to více, než jsi schopen vnímat. Může Tě to vrátit o pár stupňů zpět, nebo na začátek, nebo od osobnostního růstu na čas úplně odtrhnout. Pokud máš někoho kdo Tě dokáže srovnat zpátky včas, tak se to dá, ale i tak je to zapeklité. Každopádně je to zkušenost jako každá jiná a má podle mě smysl, jen bych to raději moc nepřeháněl a ani neopakoval moc často.

2. Když někomu něco přikazuješ, tak mu tím bereš jeho svobodu a to je karmicky pro Tebe i pro něj imho velmi nevýhodné. Jedna věc je např. Aby přestal s útoky na Tvou svobodu, ale vyloženě omezovat tu jeho? Jak by Ti bylo na jejím místě (té osoby).

Nevím o jakém cvičení mluvíš, ale zní mi to jako tvoření z akáši. Nevím zda Ti to pomůže. Tj. Vystoupáš do akáši (což mimochodem znamená být alespoň na pár desítek sekund v perfektní rovnováze) a pak tam vytvoříš příčiny, čímž uvedeš sebe či Tvé okolí do nerovnováhy tak, aby se něco stalo. Podobné akce z počátku mohou vypadat jako úspěch a až po naplnění větších následků, po letech, můžeš zjistit, že jsi si jen přidělal hromadu práce na své cestě navíc.

Je to vlastně paradox, proto že se uvedeš do rovnováhy, aby jsi se z ní zase vytrhl. Může to být užitečné, ale chce to moudrý, zkušený, opatrný přístup plný spolehlivého sebepozorování a stejně tak i toho, koho ovlivňuješ.

Doporučuji Ti toto cvičení omezit na určování hranic Tvých svobod a nenarušovat svobody druhých.

Je dobře, že jsi to sem napsal, opatruj se,
Ať se daří!

[Conf]

Když někomu něco přikazuješ, tak mu tím bereš jeho svobodu a to je karmicky pro Tebe i pro něj imho velmi nevýhodné. Jedna věc je např. Aby přestal s útoky na Tvou svobodu, ale vyloženě omezovat tu jeho? Jak by Ti bylo na jejím místě (té osoby).

V životě mám dvě speciální osoby s nimiž mám intenzivní karmické propojení, což je mimo jiné vidět na tom, že moje těsná konjukce Marsu a Luny je v těsné konjukci s jejich Severním uzlem (Rahu). Pokud to celé chápu správně, tak zjednodušeně řečeno moje vůle (Mars) a emoce (Luna) se kříží s jejich karmickým růstem (Rahu). V zásadě bych jím tedy neměl ublížit nebo je omezit, spíš si myslím, že to je obráceně, ublížilo by jim, kdybych to nedělal. Ale teprv s tím začínám, tak uvidíme, jak se to vyvine.

Nevím o jakém cvičení mluvíš, ale zní mi to jako tvoření z akáši.

Ono je dost možné, že to z Brány není a četl jsem to někde jinde, právě si nejsem jistý, každopádně s akášou nepracuju, jen obyčejná hluboká relaxace. Každopádně to pro mě zatím je jenom takový experiment.

[zebyja]

Moje astrologie je na úrovni šarlatánství, ale mars v konjunkci s lunou mi nepřijde jednoznačně příznivý, spíše jako celkem solidní drama. Zestručněná věta: "ublížilo by jim, kdybych jim nepřikazoval" ve mě taky moc pokory nevyvolává.

Přijde mi že jsi na cestě k tomu být prozřetelností tvrdě poučen. Čím víc bdělosti, pozornosti a pokory, tím spíš si toho všimneš dřív, než ten mars s lunou způsobí něco jako oplodnění proti vůli.

[Conf]

Moje astrologie je na úrovni šarlatánství, ale mars v konjunkci s lunou mi nepřijde jednoznačně příznivý, spíše jako celkem solidní drama. .

To co sem napsal je část synatrie - když se vezmou horoskopy dvou lidí a dají přes sebe, tak to ukazuje jaká základní energie proudí mezi těma lidma, jakou roli hrají ve svém životě nebo jaké je mezi nimi karmické pouto. Severní uzel ukazuje místo, kde se chce "duše" nejvíc vyvíjet. A ten Mars s Lunou jsou v mém horoskopu - a na skoro stejném místě v horoskopu druhé osoby je ten Severní uzel. To prostě symbolizuje, že "duše" té druhé osoby se chce vyvíjet směrem, kterým zároveň míří moje vůle (symbolizována Marsem) a emoce (Luna). "Duše" té druhé osoby je vůči mé vůli a mým emocím nějak podvědomě otevřena, očekává nějakou interakci, nějaký zásah z mé strany.

Jinak moc nevidím rozdíl mezi tím, když si v duchu představuju "příkaz" určité osobě, aby něco udělala - a nebo když se modlím k Bohu, aby totéž dana osoba učinila.

[zebyja]

Tak jako chápu Boha já, tak by Bůh neomezoval něčí svobodnou vůli. Vidím to tak, že Bůh o sobě nedává vědět právě proto, aby jsi si nebyl jistý, jestli vůbec je, aby jsi musel věřit. Kdyby jsi totiž věděl, že Bůh je, tak by jsi také věděl, že Tě může kdykoliv zastavit, to by Ti samo o sobě bránilo v tom udělat chybu, ze které se poučíš a rosteš.

Rozdíl tedy v tom vidím obrovský, proto že když se modlíš k Bohu, aby někdo jiný něco udělal, tak si (představuji) Bůh řekne něco jako: "I Ty Ťunťo, však Ty si beze mě poradíš." A nic se nestane, Bůh působí jako pojistka.

Když to ale přikážeš napřímo, Bůh Ti v tom bránit nutně nemusí, tím spíš pokud si to nedáš nikým vymluvit, avšak následky Tě neminou, to je prostě akce a reakce.

[Conf]

Zebyja: Asi mám jiné pojetí Boha. Bůh je pro mě část lidské mysli. Ta část mysli, kde je člověk všemohoucí, vševědoucí atd. Tato část mysli se vlastně aktivuje při každém magickém aktu, rovněž při modlitbě.

Vlastností této části mysli ovšem je, že je "uložená" velmi hluboko (v podvědomí) a tím je pro většinu lidí víceméně nepřístupná. Důvod té nepřístupnosti je "bordel", který v sobě průměrný člověk má. Nicméně když si člověk v sobě "uklidí" (což samozřejmě není žádná hračka), tak tím získá možnost tuto část sebe sama "poznat" - a když ji pozná, tak pak prostě ví, že "Bůh" existuje, nemusí se spoléhat pouze na víru.

[zebyja]

Conf: Tvé a mé pojetí Boha se imho nevylučuje.

[Cagliostro]

Před příkazem někomu se úplně vyvarovat. Hermetismus není školka, a tohle je snad jedna z nejznámějších věcí vůbec.

[marvin]

...ovlivňování druhých...

Ovlivňování je zmíněno v Bráně několikrát, např. živlové ovlivňování a nebo můžeš používat elementály k ovlivňování ostatních osob. Např. pošleš se záměrem na posílení té či oné vlastnosti atd.

[gooolem]

Takove ovlivnovani jinych lidi, jak pise Conf, si myslim ani v Bráně neni. Jak pisou ostatni, kazde omezeni svobodne vule jineho cloveka je na hrane, ne-li za hranou. Jedine pokud by to bylo k jeho nejvyssimu dobru, ale to nejsme prirozene nikdo schopni urcit, jelikoz nezname poradne nase duse, natoz duse ostatnich a co se jim deje z Bozi vule ci dopusteni, nemusime vubec chapat, jen verit, ze i kdyz to lidsky vypada strasne, je to pro dusi to nejlepsi.
S pojetim Boha jakozto casti mysli, bych si dovolil nesouhlasit. Buh a jeho moudrost se projevuje skrze lasku. Ona moudrost vychazejici z lasky srdce nasledne muze prodchnout mysl. Pokud se starame predne o mysl a jeji kvalitu, bez moudrosti zarici z lasky srdce, tak hlavne bují ego. Ale je to jen muj chaby pohled na vec. Drzim palce, at jde vse v souladu s řádem Prozretelnosti.