A ještě k tomu programu:
Na jednu stranu chápu Marvinovu obavu, abychom neseděli jak pecky a nesrkali tři hodiny čaj s nesmělými úsměvy a plachými pohledy (přeháním), na stranu druhou souhlasím s Firzenem, že sejdeme-li se poprvé a spojuje nás společný zájem, pravděpodobně se konverzace spontánně rozvine. Za sebe bych stál o to s vámi chvíli pomlčet

resp. pobýt v tiché plné pozornosti (kterou už všichni, pokud ne zcela ovládáme, tak aspoň cvičíme, že

), mohlo by to napomoci tomu počátečnímu naladění se na sebe, které jsi, Firzene, zmiňoval. Stejně tak i jakési seznámení se, by nemuselo být na škodu, ale aby z toho nevylezlo "Jmenuji se Albert, je mi 40, bydlím v paneláku, pracuji v Albertu na pokladně,..." (teda i to je možnost...) - opět osobně - by mne zajímalo, jak jste se kdo k Bardonovi dostali. V této souvislosti jsem o tom sám přemýšlel a vzpomněl jsem si, že mé první setkání daleko předběhlo můj pozdější zájem...
A ještě mě napadlo, že pokud byste někdo chtěli poctít ostatní nějakou svou charakteristickou hřivnou, mohlo by to o vás říct víc než životopis. Za sebe nabízím, že Vám v mezičase můžu něco zazpívat, neb hudba je mojí velkou láskou.
A čím víc o tom přemýšlím, tím méně se bojím, že se budeme nudit...
Adam