marvin píše:řekni o tomto více.
Já to dělám po svojem, jak mě to napadlo.
Vím, že existují i nějaké "oficiálnější" meditace jako Phowa (co dělají budhisti), ale neměl jsem možnost se s tím blíž seznámit.
A jak to dělám? Zklidním se a představím si, jak jsem umřel. Tělo vydechlo poslední dech a přesto tu zůstalo vědomí, které si je toho vědomo.
Tělo vychladlo a začne se rozkládát. Člověk si může představit, jak ho země a třeba červové postupně stráví a nic nezbyde.
Když člověk umře, vše v čem žije zmizí. Lidé, role, vazby. Tohle si člověk uvědomí a vystoupí do popředí to, co je trvalé a co má smysl. nechám na každém, ať svojí praxí dojde k uvědomění si jednotlivostí (nebudu vše vypisovat). Člověk si uvědomí co je cenné a co bezcenné. Jak lze lépe využít svůj potenciál, čas. Kde leží vědomí a kde tělo - jaké mají vazby. Jaké role a koncepty hrajeme. Na čem lpíme a visíme.
Vede nás to k prohlédnutí, kde je přítomnost a kde mysl. Jak se na vědomí nabalují jednotlivé vrstvy při vtělení.
V neposlední řadě si také člověk uvědomí různé strachy a obavy v sobě.
Najde sílu a umění odevzdat se. Přijímat skutečnost takovou jaká je.