Arex píše:2. Korespondence živlů a planet. Na tom bys měl ještě zapracovat. Potřebuješ se ujistit, jaké planetě odpovídá při evolučním vzestupu 5. čakra (5. element).
Polaritu můžeme pociťovat jak v čakrách na úrovni osobní, tak údajně i při kontaktu s planetárními inteligencemi. Např. géniové x protigéniové, andělé x démoni etc. Při zkoumání (které jsi nazval involucí) se autority, jak je vidět, spoléhají na klasický Ptolemaiovský systém. Můžeme to vidět např. u Drtikola a jeho vidění přirozeného stavu čaker. Jsou to odspoda a „nejblíže“ projevenému světu: Luna, Merkur, Venuše, Slunce, Mars, Jupiter, Saturn. Stejným pořadím, pokud vypustíme (nad)zemské zóny, provází žáka i Bardon v PME. To by byla tedy sekvence vhodná k seznámení se.
Ve verzi diagramu, kde je spojený Malkuth jen jednou čarou jsem si všiml, že skrze uvedených sedm písmen je možno se dostat k jakékoliv sefiře, i když tím způsobíme rozklad Stromu na tři svislé části. Nemůže tedy cvičení s čakrou/„planetou“ fungovat spíše jako cestování od jedné sefiry ke druhé? S tím, že se „chodí“ vždy vertikálně, stejně jako u čaker, a v každé sefiře se poté děje poznání, a to díky rozdílu mezi stavy? Mimochodem 5. Dalet vede přes Da’ath - teď už mě nikdo nepřesvědčí.
Co se týče přemístění planet při evoluci neboli stoupání. Tak podle Drtikolova obrázku se čtyři spodní čakry „vyšplhají“ po třech vyšších, ale jinak pořadí předešlé horní trojice a spodní čtveřice zůstává stejné. Pořadí od nejnižšího je tedy: Mars, Jupiter, Saturn, Luna, Merkur, Venuše, Slunce. Odspodu jsou ještě vypsány důsledky tohoto přemístění jako: Bojovník, Otec, Mrtvola, Život/Cit/Láska, Slovo – horní dvě centra zůstávají nepopsána.
Pro mě je zvláštní, že třeba Hulse (aniž by psal něco o evolučním pořadí) vyštrachal tu samou posloupnost v nějaké práci od dvou vědců z institutu evoluční antropologie (!), kteří mimo jiné zkoumají vývoj lidského genomu až někde z pravěku. To jen tak na okraj.
Na první pohled mi ten proces připadá jako povýšení živlů, kdy se každý jeden musí zaktivizovat a dostat přes určité bariéry ve formě jakýchsi pasivních odporů. U Saturnu a Marsu bych tomu rozuměl, protože jsou tradičně pokládány za negativní, ale ten Jupiter nechápu. Leda, že by zde byl ukryt jako lákadlo nebo poklad za vydařenou askezi.



