Magie a mystika

[Lumpino]

Myslím že mezi mystikou a magií je například ten rozdíl že magie jako cesta "síly" je aktivní cestou kdy mág může využít své schoponosti a síly k dosažení různých výsledků, osobního prospěchu a podobně. Kdežto mystik, pokud opravdu jde jasně mystickou cestou, nesmí ony síly a schopnosti které k němu přijdou nijak využít. Na to kladl důraz Karel Weinfurter. Na to kladou důraz východní mystici kteří adeptům jasně zapovídají jakékoliv využití sil (siddhi) které v mediatci získají. Je zde totiž také rozdíl v cíli. U mystiků je cíl splynutí a absoultnem, Bohem, rozplynutí v Nirváně, Paramatmanu ...... v čemž jsou magické síly a schopnosti jasnou překážkou a jejich využití adeptem mu zabrání v dosažení mystického cíle.

[Pete]

Lumpino s vetsinou souhlasim.. akorat ne v dosazeni cile. I Magik se muze rozplynout v Bohu, nekonecnu a byt tak osvicen. Samozrejme se k tomu nepouziva cista Mystika, ale kombinace Magie a Mystiky. Magie bez Mystiky nefunguje, nebo funguje spatne.. jak bys chtel jit na stredni skolu aniz bys dokoncil zakladku ? Bardon kladl velky duraz i na Mystiku, hlavne zpocatku, coz je dulezite.. je treba stridat vodni, emocni, pasivni cestu (Mystiku) a ohnivou, silou, aktivni cestou (Magie). Cisty Magik muze dosahnout hodne veci, ale podoba se spise Kouzelnikovi, protoze se (v meditaci ci tranzu, nemusi byt v sede jde o stav mysli) musi spojit s Bohem, coz nedokaze nejaky materialista ci egoista.. Cista Magie je stezkou sily, velke zodpovednosti a cestou cervenou, k cemuz patri aktivita, laska, nenavist (hnev, agrese), ohen a EGO. Mystika predevsim Buddhismus bohuzel casto zapomina na telo a dusi, tudiz netrenuje vsechny 3 slozky jak Bardon uci. Muze to mit za nasledek bud prilisne emocionalni chovani nebo naopak skoro zadne, sice takovy clovek neplace, ale casto se ani nesmeje.. takze Duse je zanedbavana. Kdyz se podivas na nejvetsi Magy.. napriklad Paracelsus - Krestansky Magik, nepouziva vychodni Mystiku ale krestanskou, tudiz jina forma spojeni se s Bohem. Bardon: prace s myslenkami, zivly, zrcadla a zle vlastnosti, coz jsou casto Mysticke praktiky A. Crowley: take hodne pouzival mystiku, zvlaste vychodni. Jeho stezka byla Magicko-Mysticka, napriklad prekonavanim jednoho demona v pousti, ktereho ma adept vyvolat a premoci. Ten demon (nepamatuju si jmeno - kdyz tak si to najdi) ma predstavovat Ego a je to strazce. Jeho prekonanim prekoname sami sebe a sve Ego - alespon to Crowley tak tvrdi

[Ondra]

Je to Chronozon. Prvni zmíňky o něm uvádí v 16 stol. John Dee v Enochianských textech.
Z pohledu Thelemy je Chronozon jediným ďáblem, který skutečně existuje. Je strážem propasti ( Abysu), též známo jako falešná sefira Daath, která odďěluje horní triádu ( nestvořeného ) od dvou svpodních ( stvořeného ). Vytváří mylné představy, mlží, znesnadňuje pravdivé nahlédnutí na to co je nestvořené, je to mezník našeho ega, rozlyšování, polarit. Pro pravé poznání je nutné překročení této propasti. Mnozí nevědomě zaměňují sefiru Kether právě za Daath, v domění že vidí skutečnou pravdu...
Daath nazývána poznáním.

[Lumpino]

S cílem si dovoluji lehce nesouhlasit. Existují totiž dva základní směry = dva základní cíle.
Zjednodušeně cesta návratu do původního nerozlišiteného stavu ze ketrého vše vychází a cesta rozvoje většinou míněno do duchovních světů. To je jasně naznačené ve většině různých textů z různých dob a zemí. Jako příklad je možné uvést i když trochu materialisticky podanou předmluvu k Tajemství zlatého květu.
" Nejvyšším stupněm je úsilí dospět tímto vysvobozením buď buddhistické nirvány anebo, jako např. podle spisu, kterýmse zabýváme, spojením duchovního principu v člověku s přidruženými psychickými silami získat možnost žít dále po smrti ne pouze jako vágní pokleslá stínová bytost, nýbrž jako vědomý duch. Mimo to často spolu s tím působí směry, které se snaží takovouto meditací ovlivnit jisté vegetativně animální životní procesy (po evropsku bychom tu mohli mluvit o funkci endokrinních žláz) posílením, omlazením a normalizováním životních pochodů, čímžse překoná i smrt, takže se připojí k procesu života jako jeho harmonické zakon
čení: Duchovní princip (schopný dále samostatněžít jako duchovní tělo vytvořené vlastními silami) opustí pozemské tělo, a to pak zbude jako vyschlá slupka, asi jako kukla po vylíhlé cikádě." http://jlswbs.files.wordpress.com/2008/05/tazlakve.pdf
Jedním z ůkazů které mají doprovázet praxi podle Tajemství zlatého květu je vidění bohů.
Naopak buddhismus je o něčem jiném, jak prohlásil představitel Barmských (originál východních, ne tedy našich českých napodobenin = imitací) buddhistů v polovině devadesátých let v jedné z českých televizí: "Pro nás buddhisty je i život andělů asvětců v ráji i samého Boha pouze utrepní, my nechceme ani to".
Také například v Kašmírském šivaismu (Viz nejen od Somadevy, Oceán příběhů) rozlišuje když jogin pomocí meditačních technik získá nadpřirozené schopnosti a přenese se mezi nižší stupně napřirozených bytostí jako Vidjádhary (držitele kouzelného vědění), či Dájtije nebo Dánavy. Nebo když se vzdá světa, v to počítaje i života ve světech bohů a unikne do Nirvány.
Item starověká mystéria ukazovala možnost povznést se k "praduchu nejšistčímu, od přírody zcela odloučenému" nebo se povznést mezi bohy.
Takže určitý rozdíl i když pro některé bezvýznamný ze asi existuje.
A přeskakovat od jednoho k druhému? Může se stát, že pak nezvládneš ani jedno ani druhé.
Kterýsi chytrý pán kdysi napsal. "Nikdo nemůže jít najednou dvěma cestami".
http://archetypalmind.files.wordpress.c ... tarot6.jpg

[Ondra]

Lumpino: super !

[mirmin]

Citacia z knihy Otazky na Mistra Ariona:
Mystik pokud neni soucasne magem,se k Bohu blizi pomoci vselasky,mag tak cini cestou vule a ovladani...

[Lumpino]

Ofšem. Jde o to, zda se mystik nebo mág snaží o splynutí z bohem, absolutnem, nirvánou, ain sof a jak se to ještě nazývá a vzdává se vlastní individulaity. Či zda chce dál zůstat jako sebevědomé Individum. V tom se ony cesty liší. Zda jde o cíl jak jej prezentují buddhisté, gnostici, část joginů .... e.t.c vzdávající se vlastního já či o cíl jak jej prezentuje duchovní alchymie, starověká mystéria, část joginů ..............e.t.c. usilující o zachování a posílení vklastní individuality a přechod mezi bytosti vyšší, siddhy či vidjádhary a podobné jak to nazývají jogini. Nebo mezi bohy jak to nazývali adepti mystérií (Dionysových, Isidiných..e.tc) ................
Takže nemůže člověk zároveň být a nebýt. Nemůže zároveň splynout s absolutnem, Bohem, paramatmanem.... a zároveň být mezi vyššími bytostmi. Obojí nelze.
Nemůže člověk ukončit koloběh životů a zároveň se plácat dál v koloběhu životů.

[mirmin]

Ano nade sa byt sucastne bohoclovekom a chciet sa rozpustit ako individualita a opacne A preto tu mame ucebnu sustavu o prvych troch kartach aby sme sa mohli rozhodnut z tychto dvoch moznosti....Ale to mame dlhu cestu pred sebou. Kazdemu co jeho je.Ano kazda cesta vedie k danemu cielu,podla moznosti a aky si ten ciel da.Kdo studoval studuje Bardonove dielo,vie o com to je.Dakujem za tuto moznost.ci teoreticky precitanim,ci praxouVsetko dobre.

[Pete]

Lumpino: mas pravdu, na tuto cestu jsem zapomel

Ja jsem nejdriv chtel byt Osviceny, abych se zbavil utrpeni a reinkarnace, ale byl tam duvod ten ze jsem chtel zemrit ale nechtel spachat sebevrazdu.. tudiz silna motivace, ale spatna

Ted mam duvod ucit lidi alespon zakladum (mluveni s bytostmi, meditace, lehka energeticka cviceni) a budu to delat tak dlouho, dokud neuznam za vhodne ze jsem par lidi navedl na lepsi cestu potom je otazka zda se vratim k Osviceni, nebo zustanu v individualite i po smrti

Lumpino: ze nemuze jit oboumi cestami ? popsal bych to jinak.. muzes jit na sever, muzes jit na zapad, ale muzes taky jit na severozapad.. ani Bardon nehlasil cistou Magii, sice se meni cile, ale preci jen clovek musi nejdrive zacit praci na sobe, coz zastava ta Mystika.. mystika mi mnoho dala, napr mene premysleni (nechtene obzvlaste) a vycisteni myslenek + prace na sobe.. a i kdyz se aktivne mystice nevenuju, tak pokud zrovna neco nepisu nebo nectu tak ve vetsine pripadu ani nepremyslim... ovsem nikdy nezapomenu cast meho zivota kdy jsem meditoval kazdou sekundu (a meditaci v sede jsem ani jeste neumel).. nadherne obdobi

[Lumpino]

Lecos lze určitě kombinovat, pokud to má nějaké styčné body. S tím se dá souhlasit.
Ale nelze kombinovat dva zcela protichůdné směry. Mohou se jak v mystické tak v magické cestě používat stejné či podobné techniky. To je pravda. Ale jak chceš spojit snahu o splynutí s Bohem či "absolutnem" abych nevyjmenovával fšechno se snahou o zachování individuální existence? To mi tedy není jasné.

[Tomáš]

10. stupeň BKOZ. To je asi tak vše.

[Anubis]

To byl pro mě jeden z největších objevů. Že zachování individuality není v rozporu se splynutím s Bohem. Pokud jsem si dobře všiml, tak se toho ze známých dotkli např. Aurobindo a Lévi. Obyčejný lidský rozum to ale nedokáže uchopit, až po určité změně, kdy se individualita chápe úplně jinak a mohou vznikat spontánní zvolání typu: „Já jsem Bůh!“... které mohou být pravdivé i na úrovni těla, ale pro okolí vypadají jako nanejvýš pošetilé.

Problém je ve vrstvách. Na jaké úrovni chceme splynout s Bohem? Pokud ho chceme „přizvat“ až do hmotného těla, tak se musíme připravit na bouřlivé transformace, při kterých bude stále účastněna naše individualita nižších sfér, ať už astrální nebo ta ještě složitější - hmotná. Jestliže nám stačí se ztotožnit s Bohem na jakékoliv úrovni, tak nejjednodušší je najít jeho odkaz v sobě, a pak prožívat podobnost, prakticky bez jakýchkoliv změn na hrubších úrovních - což tělu a jeho karmickému zatížení nijak zvlášť nepomůže. Poslední zmíněné spojení se děje jen podmíněně, na rozdíl od úspěšně provedené první varianty, kdy Boha pociťujeme vždy.

Není problém udělat to postupně. Horší je, že v druhé variantě se můžeme na Boha upnout a nechceme pokračovat v práci. Tyto mystiky časem opět začne pokoušet to ego, které se tak snažili vymýtit a vidí v něm zlo, se kterým nechtějí nic mít. Proto si v nebi postaví klec...

[Milda]

Magie je bratrem sve sestry mystiky.
Jang a Jin.
Mystika poskytuje zazemi a teplo domova pro tvorivou i destruktivni Magii.

Mystik bez magie je komedie.
Mag bez mystiky je tragedie.

[verona]

Magie je bratrem sve sestry mystiky.
Jang a Jin.
Mystika poskytuje zazemi a teplo domova pro tvorivou i destruktivni Magii.

Mystik bez magie je komedie.
Mag bez mystiky je tragedie.

To se mi líbí

[Pete]

Mildo tudiz jsi proti Buddhovi ? Pokud se nepletu venoval se ciste Mystice, tudiz podle tebe to byl komediant